Zajímalo by mě, jestli se někdo zde na fóru zabývá diferenciální fotometrií proměnných hvězd pomocí DSLR. Po přečtení několika důvěryhodných článků (nejvíc mě inspiroval tento, doporučuju přečíst aspoň dvakrát):
http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi- ... etype=.pdf
- jsem udělal pár vlastních, zatím jen úvodních, pokusů. Domnívám se, že využití DSLR pro diferenciální fotometrii může být překvapivě efektivní i přesné, pokud si člověk uvědomí, jakým nástrojem (DSLR) měří a tomu na míru přizpůsobí měřicí metody.
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Trochu mimo mísu, ale něčím podobným se už před nějakým časem zabýval Jan Holan.
http://amper.ped.muni.cz/light/luminanc ... .htm#_ftn1
Před nějakým časem jsem se taky právě na tohle ptal na AF, ale byl jsem od podobných kacířských myšlenek silně odrazován (jak jinak).
Jdu si přečíst ten článek a kdyžtak se s chutí do toho "teoretizování" v tomto vlákně zapojím.
http://amper.ped.muni.cz/light/luminanc ... .htm#_ftn1
Před nějakým časem jsem se taky právě na tohle ptal na AF, ale byl jsem od podobných kacířských myšlenek silně odrazován (jak jinak).
Jdu si přečíst ten článek a kdyžtak se s chutí do toho "teoretizování" v tomto vlákně zapojím.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Tak jsem článek dočetl (četl jsem jen jedenkrát) a budí to ve mě dojem, že se tady jedná o volné pole k bádání. Chce to dořešit následující věci:
1) srovnat foťák na standardní fotometrický systém. Jak se píše v článku, dají se boky křivky zeleného ("V") filtru částečně ovlivnit snímky z modrých a červených pixelů čipu, otázkou je, do jaké míry. Podle proměření odezvy foťáku na různé vlnové délky pak buď zkusit zakombinovat data z modrých a červených pixelů, a/nebo přidat další vhodný filtr a fotit v RGB->BW. Další možností, při známé odezvě foťáku na různé vlnové délky by mohlo být spáchání předem vypočítaných (nebo odměřených, jak se o to pokoušel autor článku) korekcí pro každou spektrální třídu/povrchovou teplotu hvězdy za předpokladu, že se hvězda svými vlastnostmi blíží absolutně černému tělesu. Bylo by potřeba započítat i vliv extinkce a velikosti vzdušné hmoty. Ve vlákně o přesné CCD fotometrii byl doporučován docela zajímavý článek od Lenky Šarounové... Potíž je ten, že nevíme přesně, zda se měřená hvězda chová opravdu jako absolutně černé těleso, ani to, jak se zrovna dneska chová extinkce s ohledem na různé vlnové délky, takže asi bude lepší ta varianta s fyzickým filtrem. Co se týče napasování zrcadlovky na standardní fotometrický systém (nebo aspoň na standardní V filtr), asi by s tím byl docela problém- už jsem se na detaily ptal právě ve vlákně o té CCD fotometrii, ale uspokojivé odpovědi (nic ve zlém), jsem se nedočkal- existuje jen jediná řada filtrů, ale ta se používá na různých typech čipů s různými spektrálními citlivostmi- takže otázkou je, která odezva soustavy fotometrický filtr- kamera je ta správná (k tomu jsem se ještě nedobral). Nehledě na to, že se běžně zanedbává vliv různé propustnosti optického systému na různé vlnové délky. I když ta poslední věc je vlastně i výhodou, protože přiblížit se pak standardnímu systému, který zřejmě není až tak přesný, nemusí být neřešitelný problém. Tohle je ale stejně trochu guláš, uvědomím- li si to, co bylo napsáno v předhozeném článku:
The attempt at chromatic correction of the VBand
response must be categorized as a failure given
the average statistical uncertainty of the instrumental
photometry was 0.003 Mag. and the incremental improvement
of the photometry was only 0.002 Mag.
Něco jsem k tomu našel,
http://www.company7.com/library/optec/f ... ograph.pdf
ale přečtu si to zase až zítra.
2) V tomto článku mě mlátily do očí náhodné chyby měření. Pokud vím (ale můžu se mýlit), používá foťák osmi bitový převod a pokud se pohybujeme dejme tomu kolem 120ADU u obou hvězd, nemělo by to kombinací devíti expozic vnášet větší chyby, než několik setin magnitudy. Zbývá tedy možnost jménem šum, špatný flat field... a já nevím, co. Jediný, kdo může zhodnotit, vo co gou, je ten, kdo má originální data, pisatel článku. Nedozvěděli jsme se nic o použitých expozicích (jen, že byly v geometrické řadě s rozumně voleným koeficientem 2), nic o množství ADU na měřené a porovnávané hvězdy, nebo odstupu S/N, nebo způsobu kalibrace surových raw snímků... ...škoda, byly by jsme (bychom) chytřejší.
3) Škoda, že autor článku nenapsal, jak se vypořádal s běžnými problémy fotometrie, jakým strojem měřil a podobně.
1) srovnat foťák na standardní fotometrický systém. Jak se píše v článku, dají se boky křivky zeleného ("V") filtru částečně ovlivnit snímky z modrých a červených pixelů čipu, otázkou je, do jaké míry. Podle proměření odezvy foťáku na různé vlnové délky pak buď zkusit zakombinovat data z modrých a červených pixelů, a/nebo přidat další vhodný filtr a fotit v RGB->BW. Další možností, při známé odezvě foťáku na různé vlnové délky by mohlo být spáchání předem vypočítaných (nebo odměřených, jak se o to pokoušel autor článku) korekcí pro každou spektrální třídu/povrchovou teplotu hvězdy za předpokladu, že se hvězda svými vlastnostmi blíží absolutně černému tělesu. Bylo by potřeba započítat i vliv extinkce a velikosti vzdušné hmoty. Ve vlákně o přesné CCD fotometrii byl doporučován docela zajímavý článek od Lenky Šarounové... Potíž je ten, že nevíme přesně, zda se měřená hvězda chová opravdu jako absolutně černé těleso, ani to, jak se zrovna dneska chová extinkce s ohledem na různé vlnové délky, takže asi bude lepší ta varianta s fyzickým filtrem. Co se týče napasování zrcadlovky na standardní fotometrický systém (nebo aspoň na standardní V filtr), asi by s tím byl docela problém- už jsem se na detaily ptal právě ve vlákně o té CCD fotometrii, ale uspokojivé odpovědi (nic ve zlém), jsem se nedočkal- existuje jen jediná řada filtrů, ale ta se používá na různých typech čipů s různými spektrálními citlivostmi- takže otázkou je, která odezva soustavy fotometrický filtr- kamera je ta správná (k tomu jsem se ještě nedobral). Nehledě na to, že se běžně zanedbává vliv různé propustnosti optického systému na různé vlnové délky. I když ta poslední věc je vlastně i výhodou, protože přiblížit se pak standardnímu systému, který zřejmě není až tak přesný, nemusí být neřešitelný problém. Tohle je ale stejně trochu guláš, uvědomím- li si to, co bylo napsáno v předhozeném článku:
The attempt at chromatic correction of the VBand
response must be categorized as a failure given
the average statistical uncertainty of the instrumental
photometry was 0.003 Mag. and the incremental improvement
of the photometry was only 0.002 Mag.
Něco jsem k tomu našel,
http://www.company7.com/library/optec/f ... ograph.pdf
ale přečtu si to zase až zítra.
2) V tomto článku mě mlátily do očí náhodné chyby měření. Pokud vím (ale můžu se mýlit), používá foťák osmi bitový převod a pokud se pohybujeme dejme tomu kolem 120ADU u obou hvězd, nemělo by to kombinací devíti expozic vnášet větší chyby, než několik setin magnitudy. Zbývá tedy možnost jménem šum, špatný flat field... a já nevím, co. Jediný, kdo může zhodnotit, vo co gou, je ten, kdo má originální data, pisatel článku. Nedozvěděli jsme se nic o použitých expozicích (jen, že byly v geometrické řadě s rozumně voleným koeficientem 2), nic o množství ADU na měřené a porovnávané hvězdy, nebo odstupu S/N, nebo způsobu kalibrace surových raw snímků... ...škoda, byly by jsme (bychom) chytřejší.
3) Škoda, že autor článku nenapsal, jak se vypořádal s běžnými problémy fotometrie, jakým strojem měřil a podobně.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Tak jsem článek dočetl (četl jsem jen jedenkrát) a budí to ve mě dojem, že se tady jedná o volné pole k bádání. Chce to dořešit následující věci:
Clanek ukazuje, ze DSLR k fotometrie muze byt uzitecna. Existuje ale nekdo, kdo pomoci DSLR nameril rekneme dvacet pouzitelnych rad, na jejichz zaklad nekdo jiny treba napsal odborny clanek? Je dost mozny, ze na ceste mezi teoretickym rozborem, coz tenhle clanek v podstate je, a praktickym merenim je nejaka principialni prekazka, ktera rozumne pouziti znemoznuje.
V clanku me trochu vydesil posledni obrazek (Figure 9) - nehlede na systematicke odchylky, nahodny rozptyl bodu je konstantne +/- 0.1 mag pres rozsah 3 magnitud. Troufam si tvrdit, ze s obycejnou ST7 a V filtrem jde jednou expozici ziskat vysledek asi dvakrat presnejsi nez na obrazku. A to bez jakehokoliv laborovani, prevodu do mezinarodniho systemu apod. To bude mozna ten duvod, proc se pro vetsinu mereni pouzivaji "profesionalni" kamery.
A proc se pouziva pouze jedna "sada" filtru pro vsechny cipy? Protoze vyse popisovane efekty rozdilne citlivosti cipu atd. jsou druheho radu. Vsechny bezne dostupne cipy maji maximum citlivosti kolem 650 nm, a zadnou citlivost nad 1000nm a pod 400nm a vsechny jsou tak v prvnim priblizeni stejne. Protoze nejde vyrobit system, ktery by byl presne standardni, tak se vzdycky musi prevadet a v ramci prevodu se vyporadame se vsemi takovymi "nicotnymi" efekty (mimochodem i Landolt prevadel svoje data z instrumentalniho systemu - a to jsou dnes jeho mereni prave tim standardnim systemem). Pro ilustraci: Doppleruv efekt zpusobeny rotaci a obehem Zeme vlastne take zpusobuje zmeny citlivosti filtru a nikdo o nej neopravuje - je proste prilis maly.
Clanek ukazuje, ze DSLR k fotometrie muze byt uzitecna. Existuje ale nekdo, kdo pomoci DSLR nameril rekneme dvacet pouzitelnych rad, na jejichz zaklad nekdo jiny treba napsal odborny clanek? Je dost mozny, ze na ceste mezi teoretickym rozborem, coz tenhle clanek v podstate je, a praktickym merenim je nejaka principialni prekazka, ktera rozumne pouziti znemoznuje.
V clanku me trochu vydesil posledni obrazek (Figure 9) - nehlede na systematicke odchylky, nahodny rozptyl bodu je konstantne +/- 0.1 mag pres rozsah 3 magnitud. Troufam si tvrdit, ze s obycejnou ST7 a V filtrem jde jednou expozici ziskat vysledek asi dvakrat presnejsi nez na obrazku. A to bez jakehokoliv laborovani, prevodu do mezinarodniho systemu apod. To bude mozna ten duvod, proc se pro vetsinu mereni pouzivaji "profesionalni" kamery.
A proc se pouziva pouze jedna "sada" filtru pro vsechny cipy? Protoze vyse popisovane efekty rozdilne citlivosti cipu atd. jsou druheho radu. Vsechny bezne dostupne cipy maji maximum citlivosti kolem 650 nm, a zadnou citlivost nad 1000nm a pod 400nm a vsechny jsou tak v prvnim priblizeni stejne. Protoze nejde vyrobit system, ktery by byl presne standardni, tak se vzdycky musi prevadet a v ramci prevodu se vyporadame se vsemi takovymi "nicotnymi" efekty (mimochodem i Landolt prevadel svoje data z instrumentalniho systemu - a to jsou dnes jeho mereni prave tim standardnim systemem). Pro ilustraci: Doppleruv efekt zpusobeny rotaci a obehem Zeme vlastne take zpusobuje zmeny citlivosti filtru a nikdo o nej neopravuje - je proste prilis maly.
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
to: opejcha: Já tomuto sice zase tak moc nerozumím, ale nezrazoval by jsem (bych) tuto metodu hned ze dvou důvodů.
První je ten, že CCD kamery jsou často závratně drahá záležitost oproti 10kkč za dsrl.
Druhý důvod je evidentní- původce chyb měření z článku neznáme, nemůžeme proto hned hodnotit, nemůžeme ani odsuzovat, ani vychvalovat.
- jsem udělal pár vlastních, zatím jen úvodních, pokusů. Domnívám se, že využití DSLR pro diferenciální fotometrii může být překvapivě efektivní i přesné, pokud si člověk uvědomí, jakým nástrojem (DSLR) měří a tomu na míru přizpůsobí měřicí metody.
A jak ty pokusy dopadly?
Všem předem děkuju za názory a informace.
editováno. shodam, brát
První je ten, že CCD kamery jsou často závratně drahá záležitost oproti 10kkč za dsrl.
Druhý důvod je evidentní- původce chyb měření z článku neznáme, nemůžeme proto hned hodnotit, nemůžeme ani odsuzovat, ani vychvalovat.
- jsem udělal pár vlastních, zatím jen úvodních, pokusů. Domnívám se, že využití DSLR pro diferenciální fotometrii může být překvapivě efektivní i přesné, pokud si člověk uvědomí, jakým nástrojem (DSLR) měří a tomu na míru přizpůsobí měřicí metody.
A jak ty pokusy dopadly?
Všem předem děkuju za názory a informace.
editováno. shodam, brát
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Moje velectěné ;) myšlenky se směrem k fotometrii ubíraly, jak už to bývá, tím nejprimitivnějším možným způsobem.
Protože noční obloha byla dlouho zatažená, trochu jsem si hrál a vzal jsem některé svoje staré snímky (konkrétně M27). které jsem měl pořízené ve velkých sadách Newtonerm 200/1000. Tím pádem jsem měl k dispozici velké množství minimálně seeingem patřičně rozplizlých obrazů hvězd. Všechny snímky jsem zkalibroval, nastavil rozsah úrovní a pak jsem na nich proměřil co se dalo. Protože jsem líný, udělal jsem si na to procedurku v Matlabu, tudíž jsem jenom koukal na výsledky. "Změřil" jsem tak pomocí primitivní fotometrie v jednotlivých kanálech Bayerovy masky asi 50 hvězd. Zajímal mě hlavně rozptyl výsledků. No a pokud jsem si vybral hvězdy vhodně exponované, hjodnoty rozptylu napovídaly, že výsledky používání DSLR pro diferenciální fotometrii by mohly být docela přesné.
Tak jsem začal googlit (klíčová slovy "DSLR" a "photometry") a našel jsem toho poměrně dost. Hodně mě zaujal článek, na nějž jsem uvedl odkaz, protože ač je velmi stručný, připadal mi věrohodný stylem - a pak taky ty závislosti v něm uvedené nevypadají jako nakreslené v nějakém grafickém programu.
Prvně jsem chtěl proto jen zjistit, jestli to někdo z AF pořádně zkoušel. Určitě nejde pomocí DSLR měřit všechno, ale pokud někoho fotometrie amatérsky zajímá a nechce se hned zapojovat do vědeckých programů, myslím, že je možné spoustu fotometricky zajímavých objektů docela slušně proměřit i tímto způsobem. Jsem v tomto oboru ale pouze zainteresovaný laik, proto jsem otevřel toto vlákno, aby se v něm případně objevily i názory těch, kteří se podobným oborem zabývají nebo o něm taky uvažují.
Protože noční obloha byla dlouho zatažená, trochu jsem si hrál a vzal jsem některé svoje staré snímky (konkrétně M27). které jsem měl pořízené ve velkých sadách Newtonerm 200/1000. Tím pádem jsem měl k dispozici velké množství minimálně seeingem patřičně rozplizlých obrazů hvězd. Všechny snímky jsem zkalibroval, nastavil rozsah úrovní a pak jsem na nich proměřil co se dalo. Protože jsem líný, udělal jsem si na to procedurku v Matlabu, tudíž jsem jenom koukal na výsledky. "Změřil" jsem tak pomocí primitivní fotometrie v jednotlivých kanálech Bayerovy masky asi 50 hvězd. Zajímal mě hlavně rozptyl výsledků. No a pokud jsem si vybral hvězdy vhodně exponované, hjodnoty rozptylu napovídaly, že výsledky používání DSLR pro diferenciální fotometrii by mohly být docela přesné.
Tak jsem začal googlit (klíčová slovy "DSLR" a "photometry") a našel jsem toho poměrně dost. Hodně mě zaujal článek, na nějž jsem uvedl odkaz, protože ač je velmi stručný, připadal mi věrohodný stylem - a pak taky ty závislosti v něm uvedené nevypadají jako nakreslené v nějakém grafickém programu.
Prvně jsem chtěl proto jen zjistit, jestli to někdo z AF pořádně zkoušel. Určitě nejde pomocí DSLR měřit všechno, ale pokud někoho fotometrie amatérsky zajímá a nechce se hned zapojovat do vědeckých programů, myslím, že je možné spoustu fotometricky zajímavých objektů docela slušně proměřit i tímto způsobem. Jsem v tomto oboru ale pouze zainteresovaný laik, proto jsem otevřel toto vlákno, aby se v něm případně objevily i názory těch, kteří se podobným oborem zabývají nebo o něm taky uvažují.
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Davam do pozornosti dve linky:
http://astrosurf.com/buil/iris/tutorial15/doc38_us.htm
a nasledne
http://www.astrosurf.org/buil/exoplanet/phot.htm
(pre neznalych francuzstiny odporucam http://translate.google.com/translate_t?sl=de&tl=cs# - dava uz velmi dobre a pochopitelne vysledky)
Inak povedane, Christian Buil (kto iny, ze?) uz tuto vec riesil a postupy spracovania implementoval aj do programu IRIS. Vysledky ukazuju, ze presnost relativnej fotometrie pomocou DSLR je 1/1000 rozsahu. To dava vela moznosti aj na vedecke aplikacie...
editovano, brát
http://astrosurf.com/buil/iris/tutorial15/doc38_us.htm
a nasledne
http://www.astrosurf.org/buil/exoplanet/phot.htm
(pre neznalych francuzstiny odporucam http://translate.google.com/translate_t?sl=de&tl=cs# - dava uz velmi dobre a pochopitelne vysledky)
Inak povedane, Christian Buil (kto iny, ze?) uz tuto vec riesil a postupy spracovania implementoval aj do programu IRIS. Vysledky ukazuju, ze presnost relativnej fotometrie pomocou DSLR je 1/1000 rozsahu. To dava vela moznosti aj na vedecke aplikacie...
editovano, brát
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Zajímavý čláínek včetně výsledků je taky zde:
http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm
predbehol si ma
http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm
predbehol si ma
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Existuje ale nekdo, kdo pomoci DSLR nameril rekneme dvacet pouzitelnych rad, na jejichz zaklad nekdo jiny treba napsal odborny clanek?
Christian Buil sa vola ten clovek... Staci trochu pogooglovat
Christian Buil sa vola ten clovek... Staci trochu pogooglovat
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
No, docela se těším. Oblast Vulpeculy mně je vyloženě sympatická, tak zkusím ten velmi zajímavý objekt HD 189733 (V452 Vulpeculae) proměřit podobným způsobem taky.
Jinak Christian Buil je pozoruhodný člověk. Kvůli některým jeho výsledkům (nejen ve fotometrii, ale třeba i ve spektroskopii a podobně) jsem se naučil aspoň primitivně rozumět francouzsky.
-------
Jinak, Canon 350D se dnes dá běžně sehnat za cenu mezi 5000 až 6000 Kč. To už člověku ani není líto ho vykuchat.
Jinak Christian Buil je pozoruhodný člověk. Kvůli některým jeho výsledkům (nejen ve fotometrii, ale třeba i ve spektroskopii a podobně) jsem se naučil aspoň primitivně rozumět francouzsky.
-------
Jinak, Canon 350D se dnes dá běžně sehnat za cenu mezi 5000 až 6000 Kč. To už člověku ani není líto ho vykuchat.
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
No, konečně jsem se tady na tom AF dozvěděl zase něco zajímavýho. Už jsem nedoufal (nepočítám- li vlákno o drahách planetek, které však vyžaduje víc, než jen krátkodobou pozornost, takže zatím je mimo).
No a pokud jsem si vybral hvězdy vhodně exponované, hjodnoty rozptylu napovídaly, že výsledky používání DSLR pro diferenciální fotometrii by mohly být docela přesné.Co si mám představit pod pojmem "přesné"? Nějaká čísla by nebyla?
Díky za předchozí a následující odpovědi.
PS: Jaký je lin. rozsah u třistapadesátky?
No a pokud jsem si vybral hvězdy vhodně exponované, hjodnoty rozptylu napovídaly, že výsledky používání DSLR pro diferenciální fotometrii by mohly být docela přesné.Co si mám představit pod pojmem "přesné"? Nějaká čísla by nebyla?
Díky za předchozí a následující odpovědi.
PS: Jaký je lin. rozsah u třistapadesátky?
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Co si mám představit pod pojmem "přesné"? Nějaká čísla by nebyla?
Nemám teď sílu (musím prvně vygenerovat nějaké dost přesné výsledky v práci) dávat to nějak přesněji dohromady, ale určitě pár měření zkusím. Nechci se obecně věnovat proměnným hvězdám; jen mám vytipovaných pár objektů, keré mě hodně zajímají a kam patří určitě i HD189733. Rozhodně si přečti ještě ten odkaz, co jsem uváděl výše, z toho se dá vyčíst poměrně dost konkrétních a věrohodných poznatků -
http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm
Nemám teď sílu (musím prvně vygenerovat nějaké dost přesné výsledky v práci) dávat to nějak přesněji dohromady, ale určitě pár měření zkusím. Nechci se obecně věnovat proměnným hvězdám; jen mám vytipovaných pár objektů, keré mě hodně zajímají a kam patří určitě i HD189733. Rozhodně si přečti ještě ten odkaz, co jsem uváděl výše, z toho se dá vyčíst poměrně dost konkrétních a věrohodných poznatků -
http://www.astrosurf.com/buil/exoplanet/phot.htm
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
Díky.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Diferenciální fotometrie pomocí DSLR
A tím myslíš lineárního rozsahu? Tj. cca 120ADU? neboli 0,1%, čímž myslíme nepatrný zlomek magnitudy? IRIS tedy dokáže fotometřit přímo z RAW?
jj, IRIS to dokaze a presnost je asi taka. Ked to uvadza Ch.B., nemam dovod mu neverit - je to autorita z najautoritovatejsich Akurat treba dbat na to, aby hviezdy neboli moc prepecene, teda sa signal pohyboval v linearnej casti. To sa da ale pre kazdy cip lahko zistit a pri dnesnych DLSR sa mozno riadit predpokladom, ze do 70% saturacie sa snimac chova linearne.
jj, IRIS to dokaze a presnost je asi taka. Ked to uvadza Ch.B., nemam dovod mu neverit - je to autorita z najautoritovatejsich Akurat treba dbat na to, aby hviezdy neboli moc prepecene, teda sa signal pohyboval v linearnej casti. To sa da ale pre kazdy cip lahko zistit a pri dnesnych DLSR sa mozno riadit predpokladom, ze do 70% saturacie sa snimac chova linearne.
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk