Jarní a letní pozorování

[Regulus]

Je to tak, u 6543 to chce sice trochu hledání ale pak je nepřehlédnutelná, moc se mi u ní líbí naprosto drastický rozdíl jasností při pozorování přímým a bočním pohledem.

[Tulen]

Ježo, díky za tip na NGC7008, je to fakt krásná mlhovina!
Hodně jsem se v noci věnoval Řasám, zkusil jsem identifikovat Pickeringův trojúhelník - vytisknul jsem si slepou mapu oblasti bez mlhovin a maloval jsem, co tam vidím. A viděl jsem ho celý a na správném místě.
Pak jsem se ještě zaměřil na Stephanův kvintet. Viděl jsem dvě velké galaxie vedle sebe a jednu malou za nimi. Takhle to už bylo podruhé, pořád nevidím tu jednu velkou NGC 7319.

[Sasa3]

Vcera byla super noc, tak jsem vyjel pozorovat do Ondrejova. Koukal jsem se 110mm refraktorem. Detailni zapis z pozorovani je tady.

Protoze u toho AS110 nemam jeste hledacek a strefit se nekam 1.6m ohniskem neni jednoduche, tak misto obvykleho "poskakovani" pouzivam vyhledavani podle souradnic - takove rucni GOTO. Kruhy Losmandy to nastesti docela efektivne umoznuji. Neni hlavne potreba pocitat hodinovy uhel, protoze se delene kruhy v rektasenci pohybuji s hodinovym strojem. Z Uranometrie2000.0  se navic daji vycist souradnice docela presne a tak se do zorneho pole 2" okularu (TV Plossl 55mm) prakticky vzdycky trefim.

Zacal jsem alpha Aql, prave abych si seridil delene kruhy v rektasenci. Kousek vedle jsem si v U2000.0 vsimnul "retizku" otevrenych hvezdokup, o kterych jsem pred tim vubec neslysel. Neni divu, jak jsem pak pozdeji doma zjistil, tak vsechny 4 (NGC6837, 6840, 6843 a 6858) jsou v RNGC oznaceny jako neexistujici. U NGC6837 to chapu, ale NGC6840 a NGC6858 dojem ridke a nevyrazne hvezdokupy budily. NGC6840 mela dokonce i nejake to centralni zhusteni. NGC6843 mela zase na severni strane zajimavy retizek 4 stredne jasnych hvezd.

Pak jsem znovu omrknul kulovku NGC6366, jestli je konecne alespon trochu rozumne neuvidim, kdyz uz je takova pekna cista noc. Pri 30x nic, pri 83x tezka ducharina, vubec jsem si nebyl jisty a tak jsem si zakreslil polohu. Ta pak sice sedela, ale stejne porad nechapu, jak ji mohl objevit Winnecke v 74mm dalekohledu.

Nasledovala Barnardova galaxie (NGC6822), abych ziskal cit, pro to, co je mozne z Ondrejova za vybornych podminek videt. Pri 30x byla tak-tak vsimnutelna. Pri 83x bylo jeji jadro trochu zretelnejsi, dokonce jsem mel pocit, ze tam je nekolik velmi slabych zjasneni a nepravidelnosti.

Pak jsem na M57 a jejim okoli testoval dosah dalekohledu. Konkretne jsem zjistoval, jestli uvidim hvezdu magnitudy 14.1. Musim rict, ze to byl docela boj. Nevidel jsem ji pri zveteseni 275x (CZJ O-6) ani pri 324x (XO5). Jediny okular, kde jsem ji zahlidnul byl TMB Mono 7mm (236x).

Po te jsem se pokochal vychodnim obloukem Rasove mlhoviny. V TV Plosslu 55mm (30x) byl krasne patrny i bez UHC filtru. Malokdy byva takhle tmave pozadi oblohy pri takhle malem zvetseni.

Kousek dal na sever jsem si v Pocket Atlase vsimnul planetarni mlhoviny se jmenem "Egg Nebula". To vetsinou indikuje, ze se jedna o necim zajimavy objekt. Nejlepsi pohled byl asi pri zveteseni 324x (XO5). Byla porad prtava, slo ale videt, ze je jakoby dvojita. V jizni casti bylo stelarni zjasneni, kolem nej mlhave kolecko (trochu asymetricky umistene, hvezda mi prisla, ze je trochu na zapadnim okraji) no a z kolecka vybyhal smerem na sever podel zapadni strany mlhavy vybezek. Pri mensich zvetsenich (165x) jsem mel chvilemi pocit, ze je to mlhava dvojhvezda pri PA~0deg. Doma jsem pak koukal na obrazky tehle bipolarni planetarky. Jsou docela fascinujici.

Znovu jsem zkusil Stephanuv kvintet, ale opet jsem nezahlidnul ani jednu galaxii ani za techto dobrych podminek. Podle zakresu jsem zjistil, ze jsem patral trochu mimo. Takze nadeje tu jeste je, musim si ale s sebou vzit podrobnejsi mapku nez U2000.0.

Pak jsem se pustil do galaxie NGC7640. Tu jsem uz letos zkousel nekolikrat ze zahrady, pokazde ale neuspesne. Ma to byt docela jasna (mag 10.9) a velka, protazena galaxie. Vcera jsem ji konecne spatril. Vsimnul jsem si ji i pri zvetseni 30x, byla to ale ducharina, protoze se schovava mezi stredne jasnejsimi hvezdami tvorici retizek, ktery jde jako na potvoru ve stejnem smeru jako je hlavni osa galaxie. Pri 83x galaxie uz nadherne vylezla. Nebyla ani nijak tezka, vyzadovala jen trochu soustredeny bocni pohled. Vypadala jako slaba tlustsi stribrita carka delky asi 3-4'. V centru pak bylo viditelne podlouhle zjasneni delky asi 1'.

No a nakonec jsem zkousel nejake UGC galaxie v Labuti v okoli NGC6826. Pamatoval jsem si, ze je tam jedna relativne jasna, nevedel jsem ale jeji cislo. Zkusil jsem dve UGC11465 a UGC11485. Nevidel jsem ani jednu. Ta prvni by ale mela byt v dosahu 11cm dalekohledu. Opet je na takove slabe galaxie potreba priprava predem.

[MilAN]

Kousek vedle jsem si v U2000.0 vsimnul "retizku" otevrenych hvezdokup, o kterych jsem pred tim vubec neslysel. Neni divu, jak jsem pak pozdeji doma zjistil, tak vsechny 4 (NGC6837, 6840, 6843 a 6858) jsou v RNGC oznaceny jako neexistujici. U NGC6837 to chapu, ale NGC6840 a NGC6858 dojem ridke a nevyrazne hvezdokupy budily. NGC6840 mela dokonce i nejake to centralni zhusteni. NGC6843 mela zase na severni strane zajimavy retizek 4 stredne jasnych hvezd.
Důvodem je zřejmě to, že se nejedná o otevřenou hvězdokupu, ale jen o náhodně se do  shluku promítající hvězdy, nijak spolu fyzicky nesouvisející.
Ne vše, co vypadá jako OH, jí ve skutečnosti je (stejný typ, stejná vzdálenost, podobý směr pohybu = společný původ )

[Sasa3]

Pokud vim, tak revize NGC delali podle Palomarske prehlidky. Pokud tam v danem miste nic nebylo, tak hvezdokupy oznacili za neexistujici. Myslim, ze se nesnazili urcovat, jestli k sobe fyzicky patri. Slo porad jen o "visualni" klasifikaci.

[MilAN]

Určitě ale Palomarská fotografická přehlídka viděla dál, než ty svým 100 mm dalekohledem - takže mi ten argument moc nesedí

[Sasa3]

Souhlas (i s tim tvym puvodnim prispevkem). To byla spis jen doplnujici informace, ze v RNGC nijak moc nestudovali fyzickou souvislost otevrenych hvezdokup (teda aspon, co si pamatuju, ze jsem o tom kdysi cosi cetl). Navic fotografie a visualni pozorovani jsou prece jenom neco jineho a tak i to, kde na fotce prakticky nic neni muze visualne budit dojem otevrene hvezdokupy (kolik takovych "pravych" je, kde je tezko vubec neco videt).

[cieja]

Včera bylo zase konečně jasno. Zkusil jsem tedy okolí M57 pomocí Celestronu C4R (104/1000mm). 20mm okulárem 11.6m; 9mm okulárem jsem viděl nejslabší hvězdu 12.3m; 6mm Ploslem jsem dosáhl 13.0m ale bylo to jen pár záblesku během několika minut, 12.8m byla vidět bezpečně. Pouhým okem byla ještě dobře vidět v Lyře 5. magnituda. Takže za velmi dobrých podmínek bych se se 100mm objektivem snad i k té čtrnáctce mohl přiblížit.

[Sasa3]

Chce to trpelivost, hodne se koncetrovat a nasbirat zkusenosti. Pro me je ta hvezda 14.1 magnitudy v ED100 extremne tezka a tak na hrane toho, co jsem schopen vykoukat.

Jinak jsem behem poslednich par dni 2x pozorovat ze zahrady v ED130. Nebudu to vsechno vypisovat. Detaily jsou kdyz tak tady a tady. Vyberu jenom ty zajimavejsi objekty.

Mozna jsem zahlidnul planetarni mlhovinu IC1454. Doma jsem ale nebyl schopen dat poradne dokupy zkreslene hvezde pole s CdC. Priste to musim nakreslit poradneji, ale rekl bych, ze tahle planetarka neni tak uplne beznadejna.

Zameril jsem se taky na NGC604 - HII oblasti v M33. Prekvapilo me, jak jasna a zretelna tahle mlhovina je.

Zajimava byla taky oblast mezi M33 a NGC404 (ta byla mimochdodem docela hezky videt uz pri 43x). Nejprve jsem zkouknul Hicksona 10, jestli neuvidim krome NGC529 a NGC536 (ty jsem videl posledne uz v ED100) dalsi cleny. Nic dalsiho tam ale nebylo. Velmi zajimava je ale blizka galaxie NGC523. Tu jsem taky pred par dny zkusel v ED100, ale neuspesne. Mezitim jsem si nasel jeji fotografie na internetu a jedna se o velmi netypickou nepravidelnou galaxii. V ED130 jsem ji uz videl. Pri 143x to byla protazena carka. Dokonce slo poznat, ze neni rovnomerna a ze jsou v ni nejaka zjasneni.

Zkusel jsem o NGC891. Z mesta to byl tezky orisek, ale byla tam. Jak pri 43x tak 108x. ZKousel jsem i blizkou kupu galaxi Abell 347, ale bez uspechu.

[Myval]

O minulem vikendu jsem si uzil dve krasne noci s newtonem 114/500 na nejtemnejsi obloze kterou jsem dosud videl. Pristroj jsem odnesl pesky z Benesova nad Cernou na paseku tesne pod vrcholem kopce Myslivny v Novohradskych Horach. Dost mne to fyzicky vycerpalo ale zazitek stal za to. Nastesti vcelku vyslo pocasi. Mlecna draha sahala od M 33 nekolik stupnu za Polarku a byla uzasne protkana tmavymi oblastmi, MHV kolem 7.

Kolem M 77 se podle Uranometrie nachazi rada galaxii. Nektere jsem zkousel. NGC 936 byla videt na prvni pohled jako ovalny flicek. Nepodarilo se mi detekovat NGC 941, NGC 955 a NGC 1090. NGC 1055 je rovnez velmi snadna ale prachovy pas jsem na ni v tomto pristroji nevykoukal. Galaxie NGC 1087 je protahla skvrnka s delkou poloos cca 2:3. Prekvapila mne galaxie NGC 253 kde i v takto malem pristroji vypadala jako velika slabsi elipsa (dokonce vetsi nez M 81) uvnitr ktere se nachazela jeste jedna mensi a jasnejsi elipsa (pricka), ktera byla zhruba 20 stupnu naklonena vuci vetsi elipse.

Galaxie NGC 925 a NGC 891 byly velmi snadne, druha jmenovana je krasna jehla vyjimajici se v hezkem hvezdnem poli. Pokud ji nahodou neznate tak vrele doporucuji. V BGO 12,5mm se dala drzet nepretrzite bocnim pohledem, ale prachoveho pasu jsem si nevsiml. Pro dobsona mam pripravenou podrobnou mapu na kupu galaxii Abell 347, zkousel jsem podle ni nalezt nektere galaxie, ale nebyl jsem uspesny. Take se mi zde nepodarilo vyducharit galaxie NGC 672, IC 1727 a NGC 784 ktera je podle fotografii docela zajimava. Naopak, NGC 772 v Beranu je snadny objekt, ale zadnych detailu jsem si na ni zatim nevsiml.

Prijemne mne prakvapily nektere mlhoviny. Severni Amerika byla obrovska s velmi jasnym a zaricim Mexikem. Vychodni oblouk Ras byl plny ruznych zjasneni a vybezku, take se nedala prehlednout dalsi cast Ras mezi obema oblouky, ktera se na jednom konci kyjovite rozevirala. Na teto obloze nebyla mlhovina Motyl zadna ducharina, uplne jsem si vychutnaval jeji zvlnene okraje. Jasnejsi oblouk Srpkove mlhoviny se dal drzet temer nepretrzite bocnim pohledem. Na Mlecnou drahu v Labuti plnou hvezdokup a tmavych mlhovin budu jeste dlouho vzpominat. Vsechny tyto mlhoviny jsem pozoroval v okularu SW UWA 20mm s UHC-S filtrem.

Kolem treti hodiny se nachazel nad vcelku tmavym JV obzorem Orion. Poprve v zivote jsem videl NGC 2024 v tomto pristroji, v techto podminkach byla tak napadna (hlavne jeji temne deleni) ze sla videt bez filtru pri 25ti nasobnem zvetseni jeste predtim nez jsem uklidil Alnitak ze zorneho pole. NGC 1975 byla velmi zretelna mlhovina obalujici jednu hvezdu u M 42. M 42 snesla i TSE 5mm, ale zase jiny puvab mela v BGO 12,5mm kde vypadala spise jako hedvabi na kterem sedely svetlusky. Tolik podrobnosti jsem na ni nevidel ani zdomova dobsonem. M 43 byla ledvinovite zaoblena.

Videl jsem samozdrejme jeste mnoho dalsich DSO, vybral jsem jenom to co povazuji za zajimavejsi.

Ackoliv se mi obloha v Novohradkach libila, nepodarilo se mi pozorovat nekolik tezsich objektu z meho seznamu (ale nikdy jsem je nevidel tak nevim jak jsou opravdu tezke). Jiste jsem nevidel trpaslici galaxii v Draku a mlhovinu Sh 2-157. Galaxie IC 1613 byla i za techto podminek tezka ducharina (mnohem tezsi nez NGC 6822) a k tomu ze jsem ji opravdu videl potrebuji silnejsi vjem.

[Sasa3]

Dik za report, musel to byt zazitek.

[Myval]

Dik za report, musel to byt zazitek.
To ja dekuju za tvoje motivujici reporty. Nebyt jich tak uz by se na malickeho newtona jenom prasilo. Sice jsem pred druhou noci dva dny nespal ale bylo to supr. Prekvapilo mne jak se hlavne plosne slabsi objekty na te obloze uzasne zvyraznily.

Jeste chci opravit mystifikaci ktere jsem se dopustil uz drive. Kdyz jsem psal ze jsem planetarku NGC 6765 nevidel v dobsonu (MHV 6) tak jsem ji hledal na spatnem miste. Nasledujici noc jsem ji hledal na spravnem miste a uz v SW 20mm byla videt jako podezdrela hvezda, v BGO 12,5mm obcas problikavala jako oval s pomerem poloos zhruba 1:4. To vse bez filtru. Jeji druhou cast jsem ale nevidel ani v TSE 5mm s UHC.

[Sasa3]

Sice mame jeste astronomickou zimu, ale svym charakterem tohle pozorovani patri spis do jarni oblohy, tak to davam sem.

Pred par dny (4.3.) jsem vyjel za tmavsi oblohou do Ondrejova. Pozoroval jsem 110mm refraktorem (AS110). Obloha byla ze zacatku noci docela slusna, ke konci tam uz byl mirny zakal.

Musel jsem samozrejme zacit M42, kterou jsem jeste pres tenhle dalekohled nevidel. Pri zvetseni 30x byla pekna, rozsahla, centrum krasne zmolkovatelo. I pri tomhle malem zvetseni sly rozlisit 4 hvezdy v Trapezu. Pri zvetsenich 103x a 165x jsem pak chvilemi zretelne pozoroval slozku E a jenom obcas tam bliklo F. Obraz ale docela plaval, objektiv asi jeste nebyl poradne vytemperovany.

Konecne jsem snad poprve (temer) s jistotou pozoroval mlhovinu NGC1980 kolem iota Ori. Nikdy jsem si poradne nebyl jisty, jestli to neni jen halo kolem tehle jasne hvezdy. Ted mela mirne ovalny tvar (coz by halo asi nemelo) a bylo docela velka, tak snad si ji muzu odfajfknout.

Zkousel jsem jeste najit pruvodce Siria, ale to spis jen ze zoufalstvi (protoze jsem se k tomu celou zimu nedostal). Uz na Trapezu bylo videt, ze podminky nejsou ty nejlepsi...

Po tomhle rozehrivacim kole jsem se pustil do tech veci, ktere jsem mel v planu. Predne to byla velka, ale plosne slaba galaxie NGC4236 v Drakovi. Predeslou noc jsem neco ze zahrady v 63mm refraku vyducharil. Tady pod tmavsi oblohou nebyl o galaxii pochyb. Chvilemi byla pri 30x videt bocnim pohledem jako zretelna, velmi dlouha (asi 10') slaba carka. Zvetseni 66x neprineslo nic dalsiho, krome 1-2 slabych hvezd, ktere v galaxii problikovaly.

Dalsi zastavka byla M82. Tu jsem taky predchozi noc pozoroval, tady jsem chtel videt, co udela temer dvojnasobny prumer a lepsi obloha. Detailu tam bylo vic, i jsem si je nakreslil, tak to snad casem prekreslim a prefotim.

Kousek vedle je dalsi jasna ale plosne slaba galaxie - IC2574 (Codddingtonova mlhovina). Spolu s NGC4236 jsou to cleny skupiny galaxii kolem M81. Loni jsem tam neco v ED100 z Ondrejova vyducharil. Letos mi tam pri 30x  problikavala docela casto jako mirne protahly oblacek. Byla mnohem tezsi nez NGC4236, ale myslim, ze o ni nebyl pochyb.

Nasledovala protoplanetarni mlhovina IRAS 09371+1212. O te uz jsem psal v prislusnem vlaknu.

Dalsi zastavka byla galaxie Leo I. Obloha se uz mirne zhorsila a bylo to poznat. Prakticky jsem ji nevidel, jenom parkrat pri 66x, dost malo na to, abych to bral jako pozorovani. Z Ondrejova to jde mnohem lepe. Mel jsem pripravenu vyhledavaci mapku Leo II, ale po tomhle debaklu jsem se do ni ani nepoustel. Radeji jsem se pokochal pohledem na Leo Triplet. Soustredil jsem se hlavne na tu slabou dlouhou galaxii NGC3628. Zajimalo me, jestli neuvidim jeji temny pas. Bohuzel nic. Pri 66x slo vsak nektere rysy vykoukat. Galaxie byla ze severni strany ostreji ohranicena nez z jizni. Jeji zapadni cast byla jasnejsi, vychodni slabsi a navic se ztracela jen pomalu.

Pak uz jen zbezny pohled na Virovou galaxii. Pri 66x to byl krasny par, v M51 byla k videni ruzna nepravidelna zjasneni. Ta se pri 103x zacala trochu skladat do ramen. Uz se dalo zretelne identifikovat nektere jasnejsi fragmenty ramen.

Bohuzel jsem si nemohl dovolit zustat dele, na druhy den jsem musel fungovat... Jinak obligatni zaznam z pozorovani je tady.

[Boramyr]

Sašo, ty si nekladeš zrovna skromné cíle, co?

Je ale pravda, že jsem občas sám překvapen. Já mám doma relativně blbou oblohu, MHV asi tak 5 a zimní mléčné dráhy bych si nevšiml, kdybych ji nehledal... zkrátka Plzeň za humny a všude kolem sousedi, které tma velmi děsí, soudě podle toho, co všechno jsou schopní rozsvítit.

Přesto musím uznat, že i v ED100 je tu ledacos vidět. Původně jsem si myslel, že tu NGC3628 ani nebude vidět, ale byla pozorovatelná docela slušně. Ne, že bych viděl něco víc, než polohu, velikost a orientaci, nicméně byla vidět stabilně a to Lev ještě zdaleka nekulminoval. Zbytek tripletu je pak už vidět adekvátně lépe, stejně tak i skupinka kolem M96. Zkoušet Leo I by mě ale ani nenapadlo.

S trapézem mám podobnou zkušenost, nedávno jsem také trapéz pozoroval a pokušel jsem se najít další složky, aniž bych ovšem dopředu věděl, kde je mám hledat. Povedlo se mi "objevit" E, ale F nikoliv. Je možné, že blízké a jasné C už docela ruší. Kdybych věděl, kde přesně F je, pravděpodobně bych ho taky našel, ale pokusit se o úlovek bez detailní přípravy mi to připadá sportovně poněkud hodnotnější.

Možná by také pomohlo větší zvětšení, já nemám žádný krátký okulár, takže 112x je pro mne momentálně maximum. Přesto si myslím, že se mi s dvojhvězdami celkem daří. Před pár dny mi udělala radost Kappa Gemini. Sissy Haas o ní napsala : "It's harder to resolve, than data suggest - 125mm has repeatedly failed to do so." a já ji spatřil napoprvé a bez větších problémů, to mně opravdu potěšilo.

Vytipoval jsem si i pár slabších, těsných dvojhvězd s vyrovnanou jasností. Je jich méně, než bych čekal, ale v každé roční době se nějaká najde. Struve 1333 (6.6 + 6.7 mag, 1.9") v Rysu byla za dobrého seeingu v neděli hezky rozlišitelná. Zatím nejtěsnější úlovek je Struve 1355 (7.7 + 7.8 mag, 1.8") v Hydře, seeing byl podstatně horší, ale když se uklidnil, bylo vidět, že jsou obě složky od sebe přibližně na dotyk airyho disků.

Ještě využiji příležitosti a zeptám se tě, co jsi schopný vykoukat s menšími dalekohledy na planetárkách? Tenhle týden jsem zkoušel soví mlhovinu a eskymáka. Sova je proti eskymákovi docela obluda, ale nějak si nejsem jistý, že ten náznak "očí" opravdu vidím. Možná to tam jen chci vidět, jelikož vím, že tam ty tmavší oblasti mají být. Mlhovina samotná je jasná dost, ale ten kontrast vnitřku mi připadá poměrně malý. U eskymáka zase tuším ostřeji ohraničenou, jasnější vnitřní část a nějakou odlišnost od striktně kruhového tvatu, ale opět si nejsem jist, nakolik v tom hraje roli má předchozí znalost fotografií.

[Sasa3]

No tak to neni zas tak zle, kdyz vidis zimni mlecnou drahu. Te jsem si jeste z nasi zahrady nevsimnul...

ED100 toho zvladne opravdu hodne a i po tech asi 3 letech me porad jeste prekvapuje kolik. Oproti vetsim dalekohledum to da ale praci. Jinak ja vetsinou taky pozoruji bez pripravy, kdy dopredu nevim, co cekat. Ale obcas si pripravim neco zajimavejsiho jako treba mapku Frosty Leo. Zvlast ty temer stelarni planetarky se hledaji velmi spatne. Stejne tak i kvasary pod 13 magnitudou. Na dvojhvezdach toho zvladne ED100 mnohem vic, pi Aql (1.4") je porad jeste rozlisitelna s mezirkou. A jde rozlisit i tesnejsi pary (ted si na zadny nemuzu vzpomenout), potrebujes ale opravdu vetsi zvetseni nez tech 112x.

Pokud jde o planetarky, tak obcas tam neco videt je. Chce to ale opravdu pridat na zvetseni. Treba Kocici oko me prekvapilo tim, ze jsem tam vykoukal naznaky onech vybezku:

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... gc6543.jpg

Nebo sel videt prstynek NGC7027

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... 027inv.jpg

Sovi mlhovinu jsem jeste v ED100 nepozoroval, vim ale, ze mi to dalo docela zabrat, nez se mi povedlo ty oci spatrit v 250mm Newtonu.