Jarní a letní pozorování

[Sasa3]

Dalsi pozorovani v ED100. Tentokrat smeska dvojhvezd, galaxii a kulovych hvezdokup: tady.

[Schecke]

Já jsem se včera mezi 23:30 a půlnocí odreagoval od pozorování planet. Díval jsem se na M3, M51, M97, M81 s M82, M13, Izara a několik galaxií v Panně. Paráda!

[Buby]

Po delší sem zase něco napíšu. Ne, že bych v posledních měsících nepozoroval, ale měl jsem dost práce a tak jsem se povětšinou kochal jen z města známými a jasnými objekty.
Předevčírem jsem si vyjel za město a přestože jsem se opět kochal především známýma jarníma a letníma peckama, zkouknul jsem i pár nových objektů.

NGC 5523 - Protáhlá, téměř edge on galaxie 12,2 mag v pastýři, v jejím středu bylo možné si všimnout jasné, silně protažené centrální oblasti. Nejvýraznější byla při 120x.

NGC 5548 - Seyfertova galaxie v pastýři, nedaleko od té předchozí, jasnost 12,3 mag, vypadala jako kruhová skvrnka s jasným jádrem a slabým okolním halem, nejlépe byla viditelná při 71x

NGC 5508 - Další galaxie v pastýři, s jasností 13,8 mag to bylo už hraniční, při 71 x byla sotva tušitelná, při 120x lépe definovaná, ale stále velmi slabá, mírně protažená skvrnka

Abell 2162 - Rozeznal jsem jen 2 členy - NGC 6085 (13,5 mag) a 6086 (12,9 mag), nejlépe viditelné při 120x jako kruhové skvrnky

NGC 6210 - Jasná planetárka, kterou jsem už dříve pozoroval, tentokrát jsem na ni přitlačil se zvětšením a při 358 x byly jasně patrné výběžky z modravého disku, v náznaku byly viditelné již při 179 x

Ras Algethi - hezká dvojhvězda, kombinace oranžové a zelené složky

Kappa Herculis - pohledná dvojhvězda dvou podobně jasných žlutých složek

Iota Bootis - hezká dvojhvězda, kombinace jasnější žluté a slabší modré složky, velmi široká (38")

Xi Bootis - velmi hezká dvojhvězda, kombinace zlatavé a červenooranžové složky v odstupu 6,9 "

Zeta Coronae Borealis - Další pohledná dvojhvězda, obě hvězdy se jeví do modra, odstup 6,3 "

2 Canes Venatici - Pěkná dvojička v kombinaci jasnější žluté a slabší modré složky v odstupu 11 "

Struve 525 - Široká dvojhvězda v Lyře, v odstupu 45 " se skládá z jasnější zlaté a mírně slabší modré složky

[skeve]

Datum: 25.5.2012
Místo: Náchod-Babí
Čas příjezdu a konec pozorování: 20:00-02:00
Začátek pozorování: 21:20
Včerejší dostatečný čas, kterou jsem si vyhradil na teperaci dalekohledu se mi bohatě vrátil. Už při začátku, když jsem pozoroval Saturn a měl jsem opravdu dokonalý obraz, jsem věděl, že tato noc bude stát za to. Od 23:45 hodiny, kdy mě Saturn zalezl za les jsem se vrhnul na pozorování DSO objektů. Tady jsou mé včerejší zápisky o pozorování.
Nad korunami stromu právě zacházeli Vlasy Beneriky a tak jsem už z tohoto souhvězdí stačil najít jen M53. Je to dost náročná kulovka teprve při 170 násobném zvětšení, jsem dokázal rozlišit pár hvězd v této kulovce. Pak jsem přešel do souhvězdí Pastýře a po nalezení M3 a M5, jsem byl překvapen, jaké hezké kulové hvězdokupy to jsou. Obě jsou bez problému rozložitelné na jednotlivé hvězdy, ale z mého hlediska je M5 hezčí. Zkusil jsem ještě vyhledat galaxii 5746 a ani jsem nedoufal, že ji mohu najít, protože zas tak ideální oblohu na mém pozorovacím místě nemám. O to více jsem byl překvapen, když jsem ji našel. Je to opravdu slabá galaxie, ale bočním pohledem jsem její protáhlý tvar viděný z boku s vydutým středem dokázal určit. Poté jsem navštívil Herkulese a dal se do dalšího lovu DSOček. M13, moje srdeční zaležitost (mimochodem, bylo to první nalezené DSO, kterou jsem pozoroval dalekohledem), byla teměř v nádhlavníku a tak to byl pohled, na který se fakt nezapomíná. Při 130x byla rozložená teměř až do samého středu a tak jsem u této kulovky včera strávil docela dost času. Po dostatečném vykoukání na M13, jsem vyhledal M92 a její oválný tvar s huštěným středem se mě opravdu líbil. Stojí za to si jí najít. Mým včerejším hlavním objektem, který jsem chtěl najít byla PM6210 a tak jsem se do toho pustil. Nečekal jsem, že je to ale opravdu těžká mlhovina na nalezení a dost dlouhou dobu jsem včerejší noc strávil jejím hledáním. Moje hlavní chyba byla ta, že jsem jí začal hledat při 50x zvětšení a v tom to zvětšení se opravdu jeví jako hvězda. Teprve při 130x zvětšení se odliší od ostatních hvězd a je k nalezení. Při 170x zvětšení se mi bočním pohledem zdálo, že tato mlhovina má modrý nádech. Nevím, jestli je to jen moje zbožné přání vidět v ní barvu a tak bych se Vás chtěl zeptat, jestli je možné, že jsem jí viděl barevně. Poté co jsem jí objevil a dostatečně se na ní vykoukal, jsem se dal na hledání kulovky 6712 a musím říct, že to je nejnáročnější kulovka, kterou jsem za tím měl možnost pozorovat. I při 170x násobném zvětšení jsem měl problémy i bočním pohledem rozlišit jednotlivé hvězdy v této kulové hvězdokupě. Poté jsem přešel do souhvězdí Lyry a našel jsem si sice velice známou, ale moc hezkou mlhovinu M57. Jelikož souhvězdí Lyry bylo dostatečně vysoko nad obzorem, tak tato mlhovina byla opravdu krásně vidět. V tomto souhvězdí jsem si vyhledal ještě kulovku M56 a je to náročnější kulovka a nejlépe se mi rozložila při 130x zvětšení. Měl jsem ještě včerejší večer v plánu najít si PM 7027, ale veškeré moje snažení bylo marné a tuto planetárku jsem nenašel. Tím jsem včerejší pozorování ukončil s tím, že 7027 se pokusím najít příště.

[Buby]

Mým včerejším hlavním objektem, který jsem chtěl najít byla PM6210 a tak jsem se do toho pustil. Nečekal jsem, že je to, ale opravdu těžká mlhovina na najití a dost dlouhou dobu jsem včerejší noc strávil jejím hledáním. Moje hlavní chyba byla ta, že jsem jí začal hledat při 50x zvětšení a v tom to zvětšení se opravdu jeví jako hvězda. Teprve při 130x zvětšením se odliší od ostatních hvězd a je k nalezení. Při 170x zvětšení se mi bočním pohledem zdálo, že tato mlhovina má modrý nádech.
Zrovna v minulém příspěvku o ní píšu. Tato PM je relativně drobná, nicméně při 71 x je to již zřetelně malý kotouček. Odlišení takových objektů od hvězd v malém zvětšení vyžaduje trochu cviku s tímto druhem objektů. Právě namodralá nebo nazelenalá barva je v případě identifikace planetárních mlhovin v menším zvětšením klíčovým faktorem. Mimo město je jasně modrá v jakémkoli zvětšení. Při větším zvětšení je možné si všimnou výběžků z disku mlhoviny. Co se týče 7027, ta se nachází v bohatém poli mléčné dráhy a nemusí být úplně lehké k ní doskákat, zvláště, pokud není k dispozici detailnější atlas pro hledáček. Jaký používáš atlas? Já používám TriAtlas B do 11 mag a s nemám problémy s doskákáním k jakémukoliv objektu. V případě pozorování nějaké obskurností je ale stejně třeba vytisknout si detailní mapku oblasti pro bezpečnou identifikaci, minimálně do 15 mag v případě 250mm dalekohledu.

[skeve]

Karkoschkův astronomický atlas a pravě cesta k 7027 tam moc detailně popsaná není. A jsem rád, že jsi mi potrvdil, že jsem opravdu viděl PM 6210 barevně. Příště na ní použiji větší zvětšeni. Docela mě to překvapilo že vidím barvu, když mnohé jiné jasnější planetárky vidím černobíle.

[michal.b]

Pro vnimani barvy je dulezita hlavne plosna jasnost, ktera je zrovna u 6210 velmi vysoka. Oproti tomu treba Helix ma plosnou jasnost dost malou, takze tam zadne bervy videt nejsou. Barevnych planetarek je vic, zkus treba Kocici oko (NGC 6543), ta je zase pekne (modro)zelena.

BTW i podle Karkoschky se da 7027 docela dobre najit kdyz zacnes u ný Cyg.

[Schecke]

Před chvilkou jsem se vrátil z pozorování. Dnes jsem se pokochal kulovými hvězdokupami M3, M13 a M4. M4 mě zklamala. Nachází se nepříliš vysoko nad obzorem a navíc z mého stanoviště už v lehce osvětlené části oblohy a je tedy velmi nevýrazná (větší šmouha). Lepší dojem (ostatně jako vždy) ve mě zanechala planetární mlhovina M57, která se nachází téměř v nadhlavníku. Při zvětšení 200x je nádherná. Mezi stromy jsem pak "vylovil" i Lagunu, Trifid a M21. Škoda, že stále nejsem vlastníkem UHC filtru, ale i tak to bylo pěkné pokoukání...

[Sasa3]

Taky jedno pozorovani ze vcerejska. Po dlouhe dobe byla pekna noc. Vytahnul jsem ED100 na zahradu v Ricanech. Nejprve jsem lovil slabsi objekty v Lyre. Rozcvicil jsem se na NGC6791, sla videt i za ne uplne tmy, coz je dobra indikace. Opet se ukazalo, ze i na starych znamych objektech je co objevovat. Tentokrat jsem si pri 50x vsimnul v zornem poli hezke syte oranzove az cervene hvezdicky asi 11 magnitudy. Nachazela se asi 10' SZS od hvezdokupy. Doma jsem ji pak identifikoval. Nevim, jestli se jedna o karbonovou hvezdu, ma B-V index 1.8. Urcite jsou na obloze cervenejsi hvezdy. Ale i tak hezky ozvlastnila  okoli hvezdokupy.

Pak jsem si rekl, ze zkusim v Lyre nejakou galaxii. Vybral jsem si tu nejjasnejsi NGC6703. Byla relativne bez problemu viditelna. Blizkou, slabsi a mensi, NGC6702 jsem nenasel.

Pote, co jsem se pokochal M56, zamiril jsem k planetarni mlhovine NGC6765. Posledne jsem ji zkousel z Rican hledat v ED130, ale bez uspechu - castecne taky proto, ze jsem netusil, co mam cekat. Jestli je to pidi temer stelarni planetarka a nebo naopak zase neco rozlehleho, co by vyzadovalo UHC filtr a mensi zvetseni. Jedna se o druhou moznost. Pri 50x s UHC filtrem tam byla chvilemi videt jako velmi slaba neurcita kruhova ploska. Pri tomto zvetseni byl hned vedle jeste jeden mlhavy objekt. Po vytazeni UHC filtru jsem zjistil, ze to je dvojhvezda. Podle fotografii by tohle mohl byt zajimavy objekt pro vetsi dalekohledy. Planetarka se zda docela nepravidelna.

Kdyz uz jsem byl v Lyre, tak jsem si zkusil urcit teleskopickou limitni magnitudu. Nijak jsem netlacil na pilu, pouzil jsem jen zvetseni 180x a ne 350x. Hvezda 13.4 magnitudy, ktera se nechazi priblizne jiznim smerem od hvezdy magnitudy 13.0 na vychodnim konci mlhoviny, byla relativne jednoduchym objektem. Vedel jsem, ze nekde mezi nimi je i hvezda magnitudy 14.1. Na tuto oblast jsem se zameril a opravdu mi tam neco problikavalo. Dokonce jsem si vsimnul, ze se ona hvezda nachazi trochu bliz k hvezde magnitudy 13.0. Bylo to ale hodne na hrane, u dalekohledu jsem si nebyl jisty. Az doma, kdyz jsem na fotce videl presnou polohu te hvezdy, tak si myslim, ze to byla ona.

Kreslil jsem znovu M27, schvalne pro porovnani s kresbou v AS80. Tu ale dodam az pozdeji - musim ji prekreslit.

Hodne casu jsem pak travil patranim po Stephanove kvintetu, ale nenasel jsem nic, co by pripominalo byt jen jednu galaxii, natoz nejakou skupinu. Doma jsem zjistil, ze jsem se koukal na spravne misto.

No a pak jsem jeste chvilku koukal do Kefea. Vybral jsem si malou oblast, kde mely byt dva objekty otevrenka NGC7142 a reflexni mlhovina NGC7129. Otevrena hvezdokupa NGC7142 byla velmi tezka, je podobneho typu jako NGC6791 v Lyre a jen tak tak vystupovala nad pozadi. Reflexni mlhovina NGC7129 byla naopak zase docela zrejma a zretelna. Bylo to takove mlhavo kolem drobne skupinky tri hvezd.

Detaily z pozorovani kdyz tak v denicku: tady.

[Buby]

Včerejší večer jsme pozorovali s kolegy z AF Bikerem.fm a Elonem254 na Švarné Hance v Beskydech a noc se velice vydařila. Obloha byla nadstandartní , srovnatelná s těmi lepšími nocemi na Marušce. K dispozici byla baterie dobsonů o průměrech 250, 300 a 350 mm. Takže bylo na čem porovnávat. Začali jsme kulovkou M 22. Ve 250 mm dobsonu při zvětšení 179x krásně rozlišená na spoustu hvězd. Ve 350 mm dobsonu při 239x to ale bylo jiné kafe. Hvězd bylo viditelných nespočítatelné množství a kulovka dostala velmi plastický vzhled. Dalším objektem, u kterého jsme zůstali po delší dobu, byly řasy. Porovnávali jsme efekty UHC a OIII filtrů na tento objekt a došli jsme ke zjištění, že OIII filtr zvýrazňuje řasy o něco lépe. Ve 300mm dobsonu a 13mm Ethosu přes OIII na ně byl úchvatný pohled, obě hlavní části ukázaly složitou vnitřní strukturu. Věnovali jsme se také jasným mlhovinám ve střelci. Na Lagunu byl ve 120x a přes UHC filtr úchvatný pohled, v mlhovině bylo patrné množství detailů. I Trifid ukázal detaily, trojice temných pásů, dělících mlhovinu, byla patrná ve všech dalekohledech, nicméně nejlépe byla viditelná přes 300mm dobson a 13mm Ethos. Orlí mlhovina M 16 byla pro můj 250 mm dobson a UHC snadný cíl, viděl jsem ji zatím nejvýrazněji v životě, vidět byla vcelku bez problémů i bez filtru. M 17 ukázala také množství detailů, především přes nejjasnější část mlhoviny se táhlo několik tmavých filamentů, které mlhovinu dělily na menší zářící segmenty. Jihovýchodně od M 8 jsem porpvé pozoroval dvojici kulovek NGC 6544 a NGC 6553. První jmenovaná byla jen skvrnka zhušťující se do středu, zatímco druhá byla natolik jasná, že při 179x byla na hranici rozlišení na jednotlivé hvězdy. Vidět bylo několik nejjasnějších hvězd, zbytek kulovky měl hrudkovitý vzhled. Ještě jižněji, nedaleko hvězdy gama Sagittarii, se nachází další dvojice kulových hvězdokup s označeními NGC 6522 a NGC 6528. Obě kulovky byly viditelné na první pohled, nicméně byly to jen kondenzované flíčky bez jakéhokoli náznaku rozlišení. O dva stupně severněji se nachází další zajímavý objekt - otevřená hvězdokupa NGC 6520, kterou doprovází ze západní strany temná mlhoviny B 86. Samotná hvězdokupa byla hezky kompaktní, temná mlhovina byla spíše nevýrazná. Nedaleko od bohaté M 23 se nachází další dvojice zajímavých objektů. Slabší kulovku NGC 6440 doprovází jasná 11 mag planetárka NGC 6445. Při 179x je jasně patrné, že mlhovinu tvoří dvojice jasných protilehlých linií, mezi kterými je jas mlhoviny nižší. UHC filtr na mlhovinu vůbec nepomáhá, naopak ji velmi ničí. Nejvíce času jsme strávili u galaxií M 31 a M 33. U M 33 byla hezky vidět HII oblast ngc 604. Ramena galaxie byly před půlnocí velice navýrazné, jak výška galaxie stoupala, stávala se postupně viditelnějšími. U M 31 byly vidět oba Bondovy pásy. Nejlépe byly viditelné ve 300 mm dobsonu a 13 mm Ethosu (ten Ethos je opravdu úžasný okulár - úplné okno do vesmíru). Velmi dobře byly viditelné i v 350 mm dobsonu a 30mm okuláru z ponorkového periskopu. Pokoušeli jsme se rovněž o G1, což nám zabralo asi půl hodiny hledání, jelikož k dipozici byl atlas jen do 11 mag. Nakonec jsem byl úspěšný a kulovku našel, přestože rozeznat ji od hvězd bylo poměrně těžké. Následně jsem se vrátil zpoět do střelce, abych našel Barnardovu galaxii(NGC 6822). Ta nebyla příliš těžkým cílem a byla viditelná vcelku slušně. Nedaleká planetárka NGC 6818 (Little gem) se jevila v menším zvětšení jako jasný disk. Ve větším zvětšení jsem měl dojem, že okolo jasného vnitřního disku se nachází ještě nějaká vnější nepravidelná obálka. Fotky této mlhoviny mi dávají částečně za pravdu. Pozorování jsme zakončili kupou galaxií Abell 262, která vypadala ve 350 mm dobsonu úchvatně. Při pozornějším pohledu vylézaly po celém poli různě orientované obláčky slabých galaxií.

[Sasa3]

Super, kdyz uz jsi byl u NGC6520, nekouknul si i na NGC6540?

[seminko3]

to Buby:Honzo,tak Vám to tam vyšlo.My jsme s Oldou taky něco zkoukli a vidím,že jsme brouzdali ve stejných místech.Viděli jsme i planetárku NGC 6572 která se i při 320x jevila jen jako velice malý kotouček,připomínající planetu Uran.Super večer.

PS:jen mi nesedí označení u planetárky NGC6818 (little gem)
    Tento název má jiná planetárka a to NGC 6445,kterou jsi zmiňoval o něco výše.Jinak jsi viděl dvě kulovky co ještě nemám,tak jsem si je hned přidal do dalšího plánu.Já včera "ulovil tři nové"
Čautě,Pavel

[elon254]

Musím potvrdit: společné pozorování, porovnávání dalekohledů, okulárů a flitrů v noci ze včerejška bylo parádní, jen to rychle uteklo.  Biker používá k Ethosům i TV Paracorr typ 2, což dohromady dělá 100 st. perfektního obrazu bez komy. I když Bubyho okuláry Explore Scientific 82°, jsou (kromě šířky zorného pole ) srovnatelné ve všem, pole Ethosů je opravdu parádní. Z pozorovaných mlhovin na mě největší dojem udělaly řasy v Labuti(s OIII filtrem ve 300mm), a pak Trifid ve Střelci(s filtrem UHC ve 250mm). Pak byl intenzivní i závěrečný zážitek: kupa galaxií Abell 262, kde mě musel Buby nejdřív trochu "nakopnout", abych přitlačil na oči a pak sem je viděl(!)-tam "jich je"... i vizuálně.... Věřím v brzké zopakování perfektní akce a ještě lepší seeing!

[Buby]

PS:jen mi nesedí označení u planetárky NGC6818 (little gem)
    Tento název má jiná planetárka a to NGC 6445,kterou jsi zmiňoval o něco výše.
Ta druhá planetárka má označení Box nebula nebo taky Crescent planetary, Little gem je určitě 6818, již se tady o ní docela dost psalo. Ta NGC 6572 je velmi hezká planetárka, je strašně jasná(8,5 mag), ale taky dost malá, nicméně rozlišit, že se jedná o kotouček, se mi podařilo i při menším zvětšení než 320 x - již při 179x jsem ji viděl jako nestelární.

[seminko3]

Jojo,pokud se to řešilo tak určitě. ;)Dívám se to triatlasu a je to jak píšeš.Zmátlo mě,že ve stelárku je jako little gem uváděna pouze 6445,kdežto v CdC obě!Aspoň v popisu.V triatlasu zase jen 6818. ;D
Nenašel jsem zase to označení Box nebula,nebo crescent,to asi bude v jiných zdrojích.
Tu 6572 jsem vyhledával při 66x a padla mi do oka podle zbarvení.Já na ni hned naložil těch 320x.Proto jsem psal,že i při tomto je to malý kotouček.Určitě se však dá rozlišit při menším zv.