2009 DD45

KDan · #31

Prostorovost dráhy asteroidu si uvědomuju. Ona vlastně dráha žádného tělesa v rámci kosmického prostoru nemůžýe být jenom jedno- mebo dvourozměrná.
Přemýšlel jsem nad tím včera hlavně hypoteticky a zkoušel jsem si představit, co by se dělo s derivací dráhy atseroidu třeba v blízkém okolí bodu v prostoru, kde by ho dominantně přebíral Jupiter.
Pokračoval jsem ve svých myšlenkových experimentech dál a napadlo mě, že kdybychom měli za úkol spočítat dráhu asteroidu například v rámci nitra kulové hvězdokupy M13, asi by to moc dobře a přesně nešlo...

Habl · #32

.... Vsak on to napsal spravne, a pise, jen strucneji, to same co ja. Pise: Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy... Pise perigeem, z cehoz je zrejme, ze ma na mysli geocentrickou drahu (ktera je hyperbolicka). Heliocentricka draha je elipticka, viz napr. zde: http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009+DD45&orb=1 , a bylo to zrejme jiz 28. unora: http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K09/K09D80.html (e=0.2656185), na zaklade jednodenniho oblouku drahy.
Ja jsem svym prispevkem nechtel zpochybnovat nici tvrzeni, jen upozornit na to, ze pri pouziti slova hyperbolicky je treba byt opatrny v tom, co tim vlastne myslime.

Mgr. Petr Scheirich, PhD., pracovnik Astronomickeho ustavu AVCR

Zákony o nebeské mechanice jsou mne též trochu známy. Vždy se dráha tělesa ve sluneční soustavě vztahuje k centrálnímu tělesu a to je Slunce. Elementy dráhy tělesa jsou eliptické a mám za to, že označení hyperbolická dráha byl trochu neštastně zvolen. I když ze souvětí je patrné, že chtěl vystihnout pouze dráhu poblíž planety Země. Únikové rychlosti tělesa na hyperbolickou dráhu nebylo dosaženo.

Habl

Sajri · #33

KDan & Milan: v dobe pruletu okolo Zeme draha planetky neni samozrejme ani presna elipsa vuci Slunci, ani presna hyperbola vuci Zemi. Je to jen zjednoduseni, ktere plyne z toho, ze popisujeme drahu planetky vuci telesu, ktere prave gravitacne nejvice jeho drahu ovlivnuje (dominuje).
Vuci Slunci se draha pri pruletu zvolna meni z jedne elipsy na jinou. Nikdy behem teto doby ale planetka nedosahne unikove rychlosti (vuci Slunci), na to Zeme nema dostatecnou gravitaci (bylo by to mozne snad jedine u velice tesneho pruletu, a jen pro urcite specialni drahy planetky). Kdyby tedy v okamziku pruletu Zeme najednou zmizela, bude se planetka dale pohybovat okolo Slunce po elipticke draze (ktera bude ale pochopitelne jina, nez pred pruletem).
Vuci Zemi muzeme drahu priblizne popsat hyperbolou (ovsem jen v prubehu pruletu, kdy dominuje Zeme). Planetka prileti jakoby "z nekonecna" a do "nekonecna" zase odleti. Kdybychom v prubehu pruletu "vypnuli" Slunce a Mesic, bude to presne hyperbola.

Dnes, kdy se drahy pocitaji numericky se zapocitanim vlivu vsech zucastnenych teles uz to nema prakticky vyznam, cela ta terminologie je spise historicka zalezitost: pokud by nam stacil priblizny vypocet, muzeme z elipticke drahy okolo Slunce spocitat smer a velikost rychlosti planetky vuci Zemi v okamziku, kdy vstupuje do sfery vlivu Zeme, z toho spocitat hyperbolickou drahu, jakou planetka behem pruletu bude mit vuci Zemi, z ni rychlost a smer pri vystupu ze sfery vlivu Zeme, a z toho pak novou eliptickou drahu vuci Slunci.

Habl · #34

Nová korekce elementů eliptické dráhy tělesa se nechá se nechá též poměrně přesně zjistit ze tří vzdálenějších poloh tělesa po průletu z vlivů gravitačního pole Země. Problém může nastat pouze se záznamenáním všech potřebných poloh.

Habl

KpS · #35

Proto se v některých úsecích trajektorie asteroidu jedná vlastně o superpozici dvou drah ... ?... Všiml jsem si této diskuze až nyní a tak jen dodatečně:
Mluvit o superpozici dvou drah nelze. Když už, tak o dvojí interpretaci téže dráhy. Objekt má v každém okamžiku polohu a rychlost - čísla vztažená k těžišti sluneční soustavy. Tato soustava je inerciální a pohybové rovnice (jejich numerická integrace) umožní najít polohy a rychlosti do minulosti i budoucnosti. Nic jiného zapotřebí není.
A nyní elementy dráhy. Je to šestice čísel, která je s pomocí jednou provždy daných formulí spojena vzájemně jednoznačně s jinou šesticí čísel: s polohou a rychlostí. Ty formule jsou zvoleny tak, aby v případě pohybu v gravitačním poli jediného tělesa vyšly elementy vždy stejné nezávisle na okamžiku, pro který je počítáme. Pokud přibudou nějaké další síly, elementy se budou měnit. V takovém případě se nazývají oskulační a platí přesně jen pro ten okamžik, pro který byly z polohy a rychlosti spočteny.
Při přibližování 2009 DD45 k Zemi se původní heliocentrické elementy začaly měnit čím dál rychleji a po dostatečném vzdálení se znovu ustálí na nějakých nových hodnotách. V době největšího přiblížení se mění rychle a jejich použití není praktické.
Vedle oskulačních heliocentrických elementů můžeme mít (formálně kdykoliv!!) i oskulační elementy geocentrické. Polohy a rychlosti z prvního odstavce převedeme v každém okamžiku na geocentrické a pro výpočet elementů použijeme stejné formule (jen hmotnost centrálního tělesa v nich bude jiná). Počítat takové elementy může mít smysl jen v krátkém období těsného přiblížení, kdy relativní zrychlení vůči Zemi je určeno především gravitací Země. Tyto elementy se v kritickém období mohou měnit pomaleji než heliocentrické a poskytnou navíc i představu o dráze přímo vůči Zemi.

KDan · #36

To KpS: Co to je oskulační křivka nějak tuším a tak mi to vše dává smysl a došlo mně, jak by to asi mělo fungovat. Děkuju za vyjasnění a zajímavý příspěvek!

KpS · #37

Oskulační křivka aproximuje v daném bodě a jeho okolí křivku původní. Oskulační elementy aproximují v okolí časového okamžiku nejen tvar dráhy, ale i její časový průběh.

Pavel_Dudr · #38

Když údaje přepočítám na rozměry, které si každý dovede představit, / měřítko je 1:64mil./, pak je to asi takto:
Země R = 6378 km .... lidská hlava, r=10cm
Vzdál., okud DD45 přilétla: 2,7AU ..........6,3km
Zemi minula ve vzdál. 63500 km......... 1m / slovy jeden metr/
To znamená, že kdyby si někdo v okruhu 6,3 km ode mne jen tak vystřelil z pušky, přičemž kulka by mne minula o 1 m, asi si řeknu: No co, takových kulek v povětří lítá.....
Namítnete, že asteroid by Zemi nezničil ....
Ale mohl by srovnat se zemí např. jeden z našich krajů.

LaBa · #39

Nezmysly nesuvisiace s temou som zrusil.
Toto nie je politicke forum :exclamation
Kecy o politike rieste v krcme a nie tu

Pavel_Dudr · #40

Já na to nemám, abych to řešil, asi to amatérsky ani nejde, ale třeba se někdo najde, kdo ví, co teto problém obnáší a jaké jsou dnes možnosti.

Sajri · #41

Pavel_Dudr: timto problemem se lide seriozne zabyvaji jiz nejakych 20 let. Nez jsou na nejaky problem vycleneny penize, je vzdy treba zhodnotit, jake opravdu riziko problem predstavuje. Prvni takove zhodnoceni provedla NASA na zadost US kongresu v roce 1992, 74strankova zprava dostala oznaceni 'Spaceguard Report'. Jednoznacny zaver zpravy zni, ze nejvetsi riziko predstavuji velke asteroidy, tj. vetsi nez 1km (jejich srazky se Zemi jsou vzacne, ale dusledky by byly katastrofalni). Prvnim logickym krokem je nejprve tato telesa nalezt a urcit jejich drahy, coz se uspesne dari, uz jich zname temer 90%. Protoze na zaklade jejich drah uz nyni vime, ze v blizke budoucnosti (cca 100 let, do vetsi budoucnosti se to zatim urcit presne neda) se zadna z nich se Zemi nesrazi, kleslo efektivne riziko teto hrozby.
V soucasnosti se riziko umrti libovolneho cloveka na Zemi v dusledku srazky Zeme s asteroidem odhaduje na 1:100000 - 1:200000, coz je srovnatelene napr. s rizikem umrti v dusledku zemetreseni. Bojite se zemetreseni? Jestli ne, tak se nemusite bat ani planetek (nadsazka, ale jen trochu, protoze vynakladani enormnich prostredku na problem asteroidu se muze zdat zbytecne zase lidem, kteri jsou zemetresenim opravdu ohrozovani).

I kdyz uz zname temer vsechna velka telesa, presto se vyzkum nezastavil, jiz nyni se staveji projekty (napr. PanSTARRS, LSST) pro vyhledavani teles vetsich nez cca 150m.

Nicmene to prirovnani ke kulkam svisticim kolem hlavy je velice pekne, nejaky kongressman by na to mohl slyset

.

LaBa · #42

Skuste vytvorit novu temu. Posledne prispevky uz prilis s tou planetkou nesuvisia... Ja by som vytvoril, ale nenapada ma vhodny nazov, pomozte s nazvom a ja popresuvam prispevky tam kde treba

Lukina · #43

Hlavne tema nemazte, je to alespon pro me velmi zajimave. Nazev? Neco ve smyslu Zemi ohruzujicich teles, ci tak neco! Diky Sajrimu, za velmi hodnotne prispevky.

LaBa · #44

Hlavne tema nemazte, je to alespon pro me velmi zajimave. Nazev? Neco ve smyslu Zemi ohruzujicich teles, ci tak neco! Diky Sajrimu, za velmi hodnotne prispevky.Neni dovod mazat Len to tu chcem trosku ucesat, a nenapada ma vhodny nazov novej temy ... Pomozte

Pavel_Dudr · #45

Já si jen říkám, že pátrat po takových planetkách by mělo větší smysl i efekt, než třeba hledat mimozemské civilizace. A lidé by to snad i ocenili. Protože naivita těch hledačů mne dost udivuje.
Navíc je zde nějak mnoho náhod: výročí dopadu tunguského meteoritu, teď DD45 a za týden bude snad v Zázračné planetě vyhynutí dinosaurů. Už teď se na ty animace těším. Ale všeho moc škodí, tedy i náhod. Pak už to není náhoda ...