2009 DD45

[Cztwerec]

Pokud bychom meli cela desetileti casu, pak by stacilo k telesu vyslat sondu a nejakym zpusobem zmenit odrazivou schopnost jejiho povrchu (pdole potreby ji "zabalit do hlinikove folie" nebo "posypat cernym praskem"). Dlouhodobe pusobeni slunecniho zareni na zmeneny povrch a take predpokladana zmena teploty planetky by po takoe uprave (tzv.negratacni vlivy) dokazaly zmenit odrahu natolik, ze by ke srazce nedoslo. Ovsem technologicky neni takova mise pripravena.Doměnka potrvrzující pouze jediné doufat, že nás žádná planetka netrefí. Myslím, že by stačil i 40 metrový kamínek do hustěji obydlené oblasti a tragédie by byla na Světě. Ovšem jsem optimista a nechci malovat čerta na zeď. Knihy pana dr. Grafa znám...

[Sajri]

Honza42: 30m planetka je cca polovicni s velikosti Tunguskeho telesa. Kdyby byla zelezna, vytvorila by krater o velikosti nekolika set metru, takze radove srovnatelny s kraterem v Arizone. Kamenna planetka by s nejvetsi pravdepodobnosti explodovala jeste ve vzduchu. Tunguska vyvratila lesni porost v oblasti o prumeru cca 40 km.

Nater a folie: ano, to je metoda, ktera by jiste fungovala, ale existuje jen na papire (tj. nic takoveho neni pripraveno pro okamzite pouziti). Prinicip je ten, jak pise MMys: Yarkovskeho efekt, tedy reaktivni sila vznikla neizotropni reemisi tepelneho zareni z povrchu planetky (Yarkovskeho efekt funguje u planetek obecne, takhle drastickou zmenou vlastnosti povrchu se ale vyrazne posili). Je to ovsem metoda, kterou je treba aplikovat nekolik desitek let dopredu.

Lukina: u 30m telesa by mnozstvi prachu zdvizene do atmosfery bylo zanedbatelne na to, aby zpusobilo nejake vyrazne klimaticke zmeny. Pri dopadu takoveho telesa se uvolni nekolik Mt TNT, nejsilnejsi vodikova bomba otestovana na Nove Zemi mela ekv. 50 Mt TNT.
Pokud je mi znamo, tak OSN se na hledani NEA nepodili. Nekdy zazni na jejich zasedani nejaky prispevek o tom, jak je to dulezite, ale to je vse. Hledani je samozrejme na mezinarodni urovni, tj. objevy teles a jejich astrometrie jsou sdilena ze vsech projektu se tim zabyvajicich, ale jednotlive projekty jsou financovany vzdy jen lokalnimi vladami.

Cztwerec: Ne NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous Mission), ale NEA (Near Earth Asteroid) . Ano, situace, kdy je mala planetka objevena az po nejtesnejsim pruletu jsou bezne (jde predevsim o situace, kdy planetka prileti z denni strany oblohy, a pokracuje na nocni stranu).

Statisticky se do 1 vzdalenosti Mesice (LD) v kazdem okamziku vyskytuje cca nekolik planetek o rozmeru kolem 1m, a do vzdalenosti 100x LD cca jedna planetka o velikosti 10m. Je samozrejme, ze prevaznou vetsinu techto teles vubec nevidime, a objevy podobne tomuto jsou zatim jen vzacnou nahodou.

[Sajri]

Marne jsem hledal nejaky graf, ktery by ukazoval, jak casto se planetka urcite velikosti priblizi na vzdalenost mensi nez napr. vzdalenost k Mesici. Ono to lze ale dobre odhadnout.
Celkem odpovidajici statistika srazek se Zemi je zde: http://www.lsst.org/files/img/neo_chart_hires.gif
Planetka velikosti 30m (+-, ta statistika ma samozrejme neurcitosti, ktere tam zobrazeny nejsou) se srazi se Zemi v prumeru jednou za 50 let.
Predpokladame-li, ze prostorova hustota NEAs v blizkem okoli Zeme je konstantni (coz je celkem opravnene), pak staci jednoducha uvaha: prurez (plocha) oblasti s polomerem rovnym polomeru drahy Mesice je asi 4000x vetsi nez prurez Zeme. Touto oblasti tedy proletne planetka dane velikosti 4000x casteji, nez kolikrat se planetka stejne velikosti srazi se Zemi.
50 let / 4000 = 4,5 dne. V prumeru jednou za 4,5 dne tedy proletne 30m planetka okolo Zeme ve vzdalenosti mensi, nez je vzdalenost Mesice. Ve skutecnosti je to trochu mene, protoze "efektivni prurez Zeme" je vetsi diky gravitaci, ale pro radovy odhad to uplne staci. Tolik pro predstavu, jak jsou zatim objevy takovych pruletu pouhou stastnou nahodou.

[Sajri]

Konkrétně těleso 2009 DD45 má hyperbolickou dráhu a bylo poprvé spatřeno 27.2.2009 na observatoři v Siding Spring v Austrálii.Mozna jsi to myslel dobre, ale bacha: ma hyperbolickou drahu, ale vzhledem k Zemi (coz ma kazda planetka pri blizkem pruletu). Jeho heliocentricka draha je ale elipticka (kdyby byla hyperbolicka, byl by to objev stoleti ).

[LaBa]

V maximu asi 10.8 mag.

To video, co na něj dával link LaBa, pořídil Dave Herald. Pro představu - to pole má na šířku asi 15' (tj. půlka Měsíce), je to v reálném čase (= není to nijak zrychlené) a planetka ho za tu minutu záznamu přelezla skoro celé ....

mnPole je velke 10x15'. Stred pola ma suradnice RA 9h 57m 22s, DEC -51° 50.8. Snimal to kamerou Watec 120N, mal ju za 14" Meade dalekohladom a pouzil reduktor (3x). Sutrik urazil za minutu 488".
Video je realtime ale integroval 4 zabery kamery do jedneho frejmu...

[LaBa]

Vědci vypočetli, že proletí rekordně blízko Zemi, aniž by ji jakkoliv zasáhla.Rekordne blizko urcite neletela
http://www.meteory.sk/index.php?option= ... tid=7:news
http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/Closest.html

To len novinari cosi kdesi navymyslali

[Cztwerec]

to Sajri: to jsou zajímavé informace... Taky plně souhlasím s tím, že všechny teorie o vychylování nebo dokonce zničení planetky jsou pouze v teoretické rovině a na papíře. Kritická situace v podstatě ještě nikdy nenastala, tak ani není možné říct jak by to dopadlo, kdyby se skutečně jednalo o těleso které by se s námi mělo střetnout.

A už končím, nějak mi to leze na mozek. END :-X

[Habl]

Mozna jsi to myslel dobre, ale bacha: ma hyperbolickou drahu, ale vzhledem k Zemi (coz ma kazda planetka pri blizkem pruletu). Jeho heliocentricka draha je ale elipticka (kdyby byla hyperbolicka, byl by to objev stoleti ).
Autorem informace není nikdo jiný než Mgr. Antonín Vítek Csc, známý popularizátor a publicista, pracovník České akademie věd.
http://technet.idnes.cz/
Je mne samozřejmě jasné, že dráha pro výpočet hyperbolických parametrů byla počítána z poměrně malého oblouku dráhy, ale též věřím tomu, že by autor jinak tuto informaci neuveřejnil.

Habl

[MilAN]

Předchozí zprávu jsem přesunu ze všeobecné diskuze, protože tady se jž o této planetce mluví. Pokud ovšem uznáte, že téma příspěvku není moc "pozorování", můžete mi zase kus vlákna vrátit

Určitě bych se přimlouval za to , aby byla tato planetka vyjmuta z vlákna pozorování

[Sajri]

Mgr. Antonín Vítek Csc ... http://technet.idnes.cz/
Je mne samozřejmě jasné, že dráha pro výpočet hyperbolických parametrů byla počítána z poměrně malého oblouku dráhy, ale též věřím tomu, že by autor jinak tuto informaci neuveřejnil.
Antonina Vitka znam (ne osobne) a jeho zpravu na technet-u jsem cetl. Vsak on to napsal spravne, a pise, jen strucneji, to same co ja. Pise: Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy... Pise perigeem, z cehoz je zrejme, ze ma na mysli geocentrickou drahu (ktera je hyperbolicka). Heliocentricka draha je elipticka, viz napr. zde: http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009+DD45&orb=1 , a bylo to zrejme jiz 28. unora: http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K09/K09D80.html (e=0.2656185), na zaklade jednodenniho oblouku drahy.
Ja jsem svym prispevkem nechtel zpochybnovat nici tvrzeni, jen upozornit na to, ze pri pouziti slova hyperbolicky je treba byt opatrny v tom, co tim vlastne myslime.

Mgr. Petr Scheirich, PhD., pracovnik Astronomickeho ustavu AVCR

[KDan]

Zeptám se jako laik: Jak může mít jedno těleso viděné ze Země hyperbolickou dráhu (tedy neuzavřenou), která se zároveň vzhledem ke Slunci jeví jako eliptická (tedy uzavřená)?

[KDan]

Chápu to tak, že trajektorie toho asteroidu nemůže být v rámci jednoho časového úseku zároveň dvojí. Takže to asi funguje tak, že úniková rychlost asteroidu, pohybujícího se v oblasti perigea dominantně v gravitačním poli Země je větší, než adekvátní úniková tychlost, což vzhledem ke gravitačnímu poli Slunce už neplatí. Proto se v některých úsecích trajektorie asteroidu jedná vlastně o superpozici dvou drah ... ?...

[MilAN]

V okamžiku, kdy je asteroid v blízkosti Země ( a ještě i Měsíce), se přeci už nejedná o klasický problém 2 těles, ale v tomto případě  u problém 4 těles. A dráha v blízkosti těchto těles může být značně složitá. Dráha vůči centrálnímu tělesu  ale zůstává stále uzavřená ( t.j. nevyprostí se z jeho centrálního gravitačního vlivu), ale v blízkosti těchto rušivých těles se nemůže  jednat o elipsu.

[KDan]

No ano. Proto jsem psal, že gravitační pole Země v perigeu v tomto případě dominuje, nic víc; je mi jasné, že superpozice gravitačních polí bude ve skutečnoxti mnohem složitější a tudíž že nejde o problém dvou těles.
Šlo mně o to, že se to celé špatně formuluje a že v jeden okamžik snad nemůže být trajektorie jednoho asteroidu geocentricky hyperbolická a zároveň heliocentricky eliptická. V době průletu oblastí perigea byla podle mě hyperbolická i z hlediska heliocentrického systému, jen se pak (po průletu oblastí perigea) zpátky změnila v eliptickou. Takže jsem to sám pro sebe v mysli formuloval tak, že gravitační vliv Země (a superpozice gravitačních polí Měsíce a Slunce) porouchal eliptickou dráhu diskutovaného asteroidu a na pár chvil ji změnil na hyperbolickou. Myslím.

[MilAN]

to : KDan : Podle mě se z celkem jednoduché a pochopitelné deformace dráhy asteroidu dané gravitačním působením Země při blízkém průletu stal "problém hlavně tím, že byly celkem nevhodně použity termíny perigeum a geocentrický Tělesem, vůči němuž asteroid obíhá, je Slunce, čili nelze mluvit o dráze geocentrické. Rovněž termín perigeum se vztahuje k takové dráze. Rovněž je dobré si uvědomit, že se deformace původní dráhy neprojeví pouze v původní rovině, ale prostorově