Dalekohled pro (skoro)začátečníka

[stana]

Na těch pár planet a Měsíc je to málo...Radši krom planet lovím DSO a tam se světelný zisk počítá..
S planetama jsem raz šup v pozorování hotový a pokukuju po kulovkách, otevřenkách, planetárních mlhovinách + UHC a po galaxiích...
Jen čučet na pár planet i s super Refraktorem by mi dlouho nevydrželo...

[grajda]

S tím by jsem se ztotožnil. Vlastně jsem už ze začátku měl trochu cukání doporučit ještě dvojstovku dobsona, nebo ten dalekohled, co mám. Stál 10000 a že to nemá čočku vpředu, ale zrcadlo vzadu, mě ani trochu nevadí. Planet jsem v tom, kvůli pozorovacímu stanovišti zase tolik, popř. tak často nepozoroval, ale jsou fantastický, se 114mm newtonem nesrovnatelný. A ještě víc nesrovnatelný se 70mm refraktorem! Montáž je EQ5-M- ta je ještě o třídu výš, než EQ3-2 a v kombinaci s dvojstovkou je to za cca 10000 cenová bomba (aktuální cenu neznám, když byl dolar dole, stál tento stroj u ATC 8999,- Já jsem ho kupoval u ATC na jaře za 9999,-).

[smiley=vrolijk_1.gif] [smiley=vrolijk_1.gif] [smiley=vrolijk_1.gif]

[grajda]

Zkrátka, hrozně mě deptalo držet se toho, že tazatel chce refraktor za 6000- na planety. To fakt nemá řešení...

[Martin Vyskočil]

Ahoj všichni.
Rád bych si koupil dalekohled kolem 6000Kč. Líbí se mi TSC/SKY REFRAKTOR 90/900mm EQ-2. Pište prosím co si o něm myslíte, případně jaký jiný doporučujete. Převážně budu pozorovat planety a Měsíc, takže Dobson nechci (kdo by se s tím tahal  :)) Chtěl bych refraktor okolo 100mm. Už jsem měl Newton 70mm a také MEADE ETX70AT s GO-TO a potřeboval bych možná o trochu větší.Ahoj, pozorovanim planet a Mesice se tu hodne zabyva Petr Sklar (SKLP), Aquarius a Hamr (ti spis foti). Zkus je kontaktovat a pozeptat se primo jich. Kazdy z nich pouziva trochu jinou techniku. Urcite ti radi poradi s tvym problemem.

[Tharos]

Ale vlastně to jen dokládá tu vyjimku potvrzující pravidloNo, to je podle mě právě taky otázka ... Občas mám totiž pocit, že je místní trh až přespříliš orientovaný na pár čínských Synta nebo GSO dalekohledů a vůbec se nevnímá, že existují ještě alternativy kolem.

Kdybych zde napsal, že pokukuji po dobsonu a rozhodl jsem se pro průměr 6", dostanu doporučení prakticky jenom na 6" f/8 dobsona od SW. Ano, to je při své světelnosti, poloze těžiště a velikosti báze už docela pořádný kousek. Ale na druhou stranu, 6" dobson s ohniskem kolem 750 mm podle mě ještě nemá důvod být konstrukčně velký a dá se zařídit, aby se prakticky vešel do batohu...

Uznávám, že když vynechám možnost vlastní výroby, je jejich sehnání výrazně komplikovanější... Ale podle mě to jde, jen vyjdou samozřejmě o něco dráž. Myslím si, že když někdo mobilitu opravdu potřebuje, nejsou dobsony o průměru 150-250 mm ještě žádné tabu.

Ke shlédnutí doporučuji třeba tenhle kousek. To je 250ka dobson, který se složí do neuvěřitelně malé bedýnky, která podle slov autora může být transportována i v letadle jako příruční zavazadlo.

[Stratus]

Ke shlédnutí doporučuji třeba tenhle kousek. To je 250ka dobson, který se složí do neuvěřitelně malé bedýnký, která podle slov autora může být transportována i v letadle jako příruční zavazadlo.  Nemusíme pokukovat jenom do ciziny. I Libor Němec již řadu let nabízí malé skládací Dobsony, viz.:
http://www.sao.wz.cz/Www/ukazka.htm

detailně např:

[johnna]

Na nějaké refraktory 100 mm bych se klidně vykašlal...
No ono dost záleží na tom co s tím dalekohledem zamýšlíš dělat. Já jsem si třeba 80/900 f/11 kupoval zcela účelně...

[stana]

O.K.
[smiley=vrolijk_26.gif]
Včera jsem byl v bojové náladě...
Asi nějaké drobné nuance tam budou..Je to možné a když to říkáš tak není důvod nevěřit...Jestli je to tak zásadní, ale už je nejspíš o subjektivním dojmu..
Mně pozadí ztmavne, když naložím větší zvětšení..Jak říkám a shoduje se to s názory ostatních, že většina objektů je nejlépe pozorovatelná při výstupní pupile od 2,5 do 1,5 mm...Okuláry které toto udělají bývají nejpoužívanější...Jsou to většinou s ohnisky od devítky, přes třináctku až po sedmnáctku..Teda pro Newtony světelnosti kolem 1:5..
U Maků a refraktorů to bude asi trochu jiné..
Říkám to proto, že do tohoto rozmezí, by se člověk měl snažit trefit když už uvažuje třebas s jedním dražším okulárem. Bude to něco jako vlajková loď a ve výtahu strčený po většinu noci..
U mě je to E-13, kterou používám nejvíc a občas prohodím za E-8, když chci vidět nějakou malou planetárku...Třeba Eskymáka! A taky je osmička Super na kulovky.

[MMys]

pokud vezmeš refraktor se světelností f/10 a dobsona f/4, tak když koukneš do toho refraktoru bude pozadí výrazně tmavší, tzn. že vyniknou, třeba slabší hvězdy nebo i třeba nějaká galaxie či mlhovina. Já koukám do obou těhle dalekohledů a říkám, že to je znát, žádné teoretizování...
No takhle to snad ale napsat, a kor začátečníkovi, je ale totálně zavádějící. V podstatě tím tvrdíš, že menším průměrem toho je vidět více a lépe než větším, což je ale totální nesmysl neboť porovnáváš neporovnatelné.

Každý přístroj má určité optimální zvětšení, při kterém je daný objekt vidět nejlépe (obloha už ztmavne a objekt je kontrastnější).

Tedy u přístroje světelnějšího, s kratší ohniskovou vzdáleností je potřeba použít vyššího zvětšení, aby obloha ztmavla. Porovnávat můžeš při stejné velikosti výstupní pupily. A zde větší přístroj jednoznačně vyhraje.

Další možností je použít na ztmavení mlhovinové filtry. Opět vyhraje větší přístroj.

Pokud se ti zdá, že světelnější přístroj je méně kontrastní a horší, věř, že je to jenom špatnou technikou pozorování. Prostě jsi nepoužil to správné zvětšení.

[mkcz]

pokud vezmeš refraktor se světelností f/10 a dobsona f/4, tak když koukneš do toho refraktoru bude pozadí výrazně tmavší, tzn. že vyniknou, třeba slabší hvězdy nebo i třeba nějaká galaxie či mlhovina. Já koukám do obou těhle dalekohledů a říkám, že to je znát, žádné teoretizování...


Jestli dovolíš, tak poupravím význam slova "světelnost". Vycházím tedy z toho, že popisuješ dva různé průměry objektivů.
Světelnost nemá s tím efektem, který popisuješ co dělat. Je to korektně relativní otvor, světelnost je trochu složitější a je proto v praxi lépe mluvit o rel. otvoru. Navíc je to i správný termín pro to, co tady většina z nás chce u dalekohledu vyjádřit tzn. poměr průměru ku ohniskové vzdálenosti.

Nicméně ten efekt, který si zmínil není nic jiného než rozdíl v průměru objektivu. Ve větším průměru je více světla, v menším je ho méně. A rel. otvor je v tomto případě irelevantní. Je důležitý ve fotografii. A viditelnost různých optických aberací se mění, resp. roste či naopak klesá s rel. otvorem (i jejich objektivní hodnoty). Je to např. chromatická aberace, koma, zklenutí pole. Takže pro vizuál nemá vyjma těch aberací resp. jejich viditelnosti žádný význam (pomíjím délky tubusů apod. .

S pozdravem mkcz

[MMys]

Ještě to doplním tím, že to, že je obloha světlá, není dalekohledem, ale tím, co si sami děláme s oblohou. A poměr jasu objektu ku jasu pozadí bude ve všech dalekohledech stejný. Čím větší průměr, tím více světla pobere (z oblohy i z objektu). A na nás je jak se s tím vypořádáme. Cest je několik:

1) Jít za TMOU. Z vlastní zkušenosti, 80mm refraktorem na horách vidím mlhovinu, kterou 400mm dobsonem prostě na kraji města neuvidím (a určitě ji tam neuvidím ani tím 80mm refraktorem).

2) použít optimální zvětšení. Zde dojde k tomu, že jas pozadí je pro oko již malý, ale jas objektu ještě dostatečný. Oko není totiž lineární prvek, a tak byť skutečný poměr jasů (kontrast) zůstává zachovaný, pro vjem to neplatí. Existuje kolem toho celá teorie, včetně grafů, dost složitá. Ale věř, že to funguje. Stačí si to vyzkoušet.

3) Pokud jde o emisní mlhoviny, použít mlhovinové filtry. Ty blokují záření oblohy, ale záření z objektu propouštějí, čímž dramaticky vzroste kontrast a objekt se zviditelní.

[johnna]

Tedy u přístroje světelnějšího, s kratší ohniskovou vzdáleností je potřeba použít vyššího zvětšení, aby obloha ztmavla.
Ano to souhlasím, jenomže vždycky se ti zrovna nemusí hodit, zvyšování zvětšení.

[KDan]

No já jsem možná trochu línej se rozepisovat... Takže tak jak píšeš jsem to samozdřejmě nemyslel. Chtěl jsem spíše pouze upozornit na tu světelnost, tzn. že při stejném průměru objektivu na tom budu při viz. pozorování lépe s tím co má nižší světelnost... Jinak samozdřejmě vím, že třeba newton 200/1200mm mi toho ukáže víc, vždyť s ním sám pozoruji..

To ale taky není pravda. Používat pojem "světelnost" při vizuálním pozorování je zavádějící. Když budeš mít dva dalekohledy - třeba refraktory, to je fuk - se stejnými průměry objektivů, řekněme 100 mm, a jeden objektiv bude mít ohnisko 1000 mm (f/10) a druhý 500 mm (f/5), pak v obou dalekohledech uvidíš oblohu stejně světlou nebo stejně tmavou, použiješ-li u obou dalekohledů stejné zvětšení (což znamená, že u dalekohledu s objektivem f/5 bude naložen okulár s dvakrát kratším ohniskem).

[KDan]

Parametr "světelnost" má význam hlavně při astrofotografii v primárním ohnisku. I selským rozumem bráno pojem "světelnost" jednoznačně charakterizuje pouze objektiv a ne celý dalekohled, k němuž můžeš použít hromadu různých okuilárů.

[grajda]

Tedy u přístroje světelnějšího, s kratší ohniskovou vzdáleností je potřeba použít vyššího zvětšení, aby obloha ztmavla. Porovnávat můžeš při stejné velikosti výstupní pupily. A zde větší přístroj jednoznačně vyhraje.Pokuk tím myslíš vyšší světelnost při různým průměru, ale stejné ohniskové vzdálenosti, pak je ta věta vpořádku. Ale svádá spíš k pochopení tím směrem, že poměr f/d má vliv při stejné výstupní pupile na pozorování, což v praxi obyčejně není pravda.

Nechcete si to jít řešit tam, kde není začátečník, který se ptal na nákup dalekohledu? Jde tady vůbec někomu o to, tomu druhýmu pomoct? Většina toho důležitýho už bylo vyřčeno a dokonce doplněny i fotky různých specialitek, tak vo co gou???