sky-watcher-sk1201eq5, sk1206az3,synta-mak102eq2

[vla]

Jeto samozřejmě celé zavádějící a celé nesmysl.Neutrální filtr nesníží žádnou barevnou vadu.Dovolil jsem si citovat Milana, pánové, neměli bychom začátečníkům radit jasně a průkazně? Zkušení pozorovatelé mají určité "finty" jak dosáhnout toho co potřebují, ale začátečníky by to mohlo mylně nasměrovat, přimlouvám se za to být s radami trochu opatrný.

[Stratus]

Máš pravdu, dokonce tu někdo doporučoval pro pozorování astro + krajiny i Dobsona.

[Regulus]

Dovolil jsem si citovat Milana, pánové, neměli bychom začátečníkům radit jasně a průkazně?Zkušení pozorovatelé mají určité "finty" jak dosáhnout toho co potřebují, ale začátečníky by to mohlo mylně nasměrovat, přimlouvám se za to být s radami trochu opatrný.  
Nic zavádějícího jsem tady nenašel, spíš jsem to zpustil celé já protože jsem myslel že příspěvek 15 se týká barevné vady a on se netýkal .
Námětů na vhodný dalekohled tady má tazatel několik, jde o to jestli  už se rozhodl. Bo jsme mu to těmi vícero možnostmi jenom ztížili  :D

[Keclik]

Našel jsem k 120/1000 nějaké další informace. Překlad - google

V refraktor s otvory o velikosti 120 mm a ohniskové vzdálenosti 1000 mm je jedním z nejbližších věcí univerzální dalekohled neexistuje. Provádí dvorně téměř ve všech aplikacích, je to vizuální pozorování planet, hlubokého nebe nebo astro zobrazování. Tento dalekohled je stále poměrně přenosné pro polní použití. Visual Využití: Díky mírné fokální poměr f/8.3 na dalekohled vykazuje některé falešné barvy, ale účinek je stále velmi nízká. Můžeme doporučit i teleskop pro pozorování planet. Samozřejmě TS CC 1 proměnlivou barvu filtru pomáhá snížit tento potenciální problém, na minimum. S tím pomůže a za dobrých podmínek je vidět Cassiniho dělení na Saturn a jeho prstence informací na Marsu 'plochy jsou dobře viditelné. Za hranice naší sluneční soustavy mnoha tisíc objektů, jsou v dosahu tohoto teleskopu. S 2 "eyepieces můžete získat velmi velká pravda oblasti radostný pohled na procházky přes mléčně-pásmový s otevřenou uskupení a mlhoviny. Slavní mlhoviny jako Veil mlhovina je vidět v detailu (zde doporučujeme Astronomik UHC filtr pro velký zisk v kontrastu). Zvětšení vysoká jako 150x jsou možné bez ztráty v kontrastu. Tím se kruh mlhovina M57 a jiné planetární mlhoviny zajímavý cíl pro tento teleskop. Astro-obrázky: Další oblastí, ve kterých je tento dalekohled plní velmi dobře, je astro-iimaging. Tento dalekohled bude nabízet ve vysokém rozlišení obrazu na Měsíc a planety, například s Philips webcam. Jemné struktury, je možné vidět na Měsíci, které jsou mimo dosah malých nástrojů. Deep Sky zobrazování je také možné. Pro tento doporučujeme používat modifikované DSLR Canon fotoaparátu a pole zplošťování objektiv pro optimální výkon.

Pokud barevná vada je začíná být viditelná kolem zvětšení 150x (což je max, co dovolí chvění atmosféry v našich podmínkách ) Tak mi to vyhovuje.

Na dalších stránkách má americký astronom obdobný teleskop a jsou tam i fotky z jeho pozorování. Pokud to vypovídá o schopnostech toho dalekohledu, musím uznat, že zrcadlo má lepší výkon, nicméně já důvěřuji refraktoru.

http://www.geocities.com/goteng/one.html

Takže
http://www.skywatchertelescope.net/swti ... class2=103
je nejrozumnější kompromis.

[Keclik]

Ještě jeden dotaz, při zvětšení 100x. Kolik stupňů z oblohy, bude zobrazeno v okuláru dalekohledu? Chci si to předem orientačně vyzkoušet v programu http://www.stellarium.org/cs/

[MilAN]

0,45° až 1°, podle toho, jak je širokoúhlý okulár.  Pokud jde o okulár  slušné kvality, potom s rostoucí velikostí zorného úhlu roste i cena (  více jak přímoúměrně  :))

velikost pole = zorné pole okuláru /zvětšení

[Regulus]

Ještě jeden dotaz, při zvětšení 100x. Kolik stupňů z oblohy, bude zobrazeno v okuláru dalekohledu? Chci si to předem orientačně vyzkoušet v programu http://www.stellarium.org/cs/Zkus se mrknout třeba sem:
http://www.obloha.webzdarma.cz/a_dal.php
Zadáš tam parametry dalekohledu a okuláru a dole ti po spočtení vyjdou všechny možné veličiny - mezi nima i velikost zorného pole (v úhlových minutách). Pro standartní okuláry počítej velikost jejich zorného úhlu 50°

[Keclik]

Tak jsem vyzkoušel http://www.stellarium.org/cs/ při jednom stupni což zhruba odpovídá - 50x zvětšení. Při pohledu do mléčné dráhy jsem trochu v rozpacích. Těch hvězd v zorném poli je poměrně málo. Odpovídá to realitě? Planety při zvětšení 100x jsou na hranici rozpoznatelnosti ( To jsem čekal ).

[grajda]

Realitě to bude částečně odpovídat, pokud si tam nastavíš maximální magnitudu cca +13. (způsob vyjadřování "jasnosti" hvězd, dalekohledem uvidíš minimálně 500X slabší hvězdy, než okem). Ve skutečnosti Ti ale ten program věrně pohled do okuláru nezobrazí- on usekne to, co je slabší, než 13m a konec, ale tohle oko nedělá a sem tam zaznamená i nějakou hvězdu navíc, sem tam ji nezaznamená...- chce to sám se podívat. Na obhlídku myriád hvězd mléčné dráhy to chce co nejmenší zvětšení (např. 30X) a tmavou, pouličním světlem nezkaženou oblohu. Objekty vzdáleného vesmíru, jako mlhoviny a galaxie budou prakticky vždycky vidět jen černobíle a většinou bez podrobností. To však neplatí pro otevřené hvězdokupy, a zejména kulové, jejichž krásu v dalekohledu této velikosti žádná fotka nenahradí, i když vypadají taktéž černobíle.

Koupě tohoto dalekohledu litovat nebudeš a mám radost, že jsi se rozhodnul právě pro něj a věřím, že si ho oblíbíš. S transportem už to bude malinko horší...

Hledáš- li nižší cenu za dalekohled, zkus se optat i na:

www.atc-astro.cz

Pokud však na svůj nový stroj spěcháš (nadšení a tak), vol radši prodejce, který ho bude mít hned skladem, ATC objednává jednou měsíčně přímo od výrobce.

K dalekohledu si časem určitě budeš chtít pořídit příslušenství a protože mám v mnoha ohledech podobný, dovolil by jsem si doporučit:

1) Širokoúhlé okuláry od cca 20mm do cca 5mm. Pokud se budeš chtít (pod tmavou oblohou) kochat i širokoúhlými pohledy na mléčnou dráhu, pořiď i např. 30mm až 40mm okulár, ale tady už to bude chtít volit 2'' provedení. Pročti si příslušná témata na AF kolem okulárů a kdyžtak předhoď dotaz. Neširokoúhlé okuláry osobně nemám rád- je to jako pohled do tunelu s malou dírou.
2)Motorový pohon, pro vizuální pozorování stačí jen pro jednu (ra) osu. Dalekohled bude automaticky sledovat objekt na obloze, který se samozřejmě pohybuje od východu na západ.
3)Polární hledáček, který umožní přesně ustavit montáž- dalekohled pak bude objekt sledovat opravdu precizně a i když ho necháš např. hodinu bez povšimnutí, i za tu hodinu zůstane pozorovaný objekt v zorném poli.

[g]

obchodní recenze k 120/1000 nemá pravdu, že do zvětšení 150x nebude poškozen kontrast. Křivka kontrastu je u achromátu stejná, jako zrcadlových objektivů s centrálním stíněním bez nárustu na konci křivky. Barevná vada bude vadit nad zvětšení 100x určitě a to nejvíce na Marsu a Jupiteru, na Měsíci při velkém zvětšní zjistíš, že je obraz jako-by zamlžen. Saturn je Ok. Pokud mohu srovnávat tak TAL100/1000 byl na planetách výrazně lepší než konus 120/1000. No a TALa předčil ED80.
Jde o můj pohled, někomu barevná vada nevadí podobně jako třeba nedávno probíraná koma u svět.newtonu..
Pro nízká zvětšní do cca 100x je 120/1000 OK..

[MilAN]

. Při pohledu do mléčné dráhy jsem trochu v rozpacích. Těch hvězd v zorném poli je poměrně málo. Odpovídá to realitě? Planety při zvětšení 100x jsou na hranici rozpoznatelnosti ( To jsem čekal ).
V podstatě ta simulace počtu hvězd odpovídá. Pokud jde ale o planety, zvětšení 100x již ukáže planety velmi pěkně i s podrobnostmi

[grajda]

Stellarium už jsem odinstaloval. V základní verzi zobrazuje hvězdy do 12m (už ani nevím)? To by mohlo odpovídat...

[Keclik]

Nakonec jsem koupil Bresser Messier R-102. Jsem s ním spokojený, vyhovuje mým začátečnickým potřebám. Chtěl bych vědět, jestli např 200-250mm Dobsonu, jdou vidět spirální ramena galaxie M31. Já v Bresseru Messier R-102 vidím jen žhavé jádro.