Přichází Maunderovo minimum aneb menší aktivita ?

mkcz · #1

Vážení kolegové,

chtěl bych touto cestou poprosit zejména kolegy, kteří se věnují solárním pozorováním dlouhodobě a mají k dispozici věrohodné statistické zdroje dat, zda-li by se nemohli vyjádřit k datům a grafům, týkající se aktivity Slunce v následujícím odkazu:

http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky ... chlazovani

Nechci zde rozpoutat diskuzi dvou táborů "oteplovačů" a "ochlazovačů" naší planety, nebo ještě hůře podpořenou argumenty politiků ale jde mi o to, jestli jsou data a informace ve výše uvedeném článku o sluneční aktivitě pravdivá.
Diskuze na téma aktivity naší hvězdy je samozřejmě vítána !

S poděkováním a pozdravem

mkcz

MilAN · #2

S těmito křivkami sluneční činnosti se setkáváme po dlouhou dobu. Trendy a předpovědi i na předchozí dvě maxima vycházely, a nikoho to nepřekvapovalo. Teprve ta poslední předpověď má 2 varianty. Ta druhá varianta (maximalistická) tam je podle mne proto, že by lépe zapadla do pochopených souvislosí diskutovaného globálního oteplování.Pokud bude skutečnost odpovídat snižující se křivce, bude to spíše svědčit o globálním cyklu a potom to spíše automaticky směřuje k Maunerovu minimu a globálnímu ochlazení. Otázkou je, jak dlouhá je odezva globálního systému na změny sluneční činnosti ( od 20 let výše ??)
Ale ty křivky sluneční činnosti - ta statistika souhlasí. Lze najít podobné či identické křivky např. na stránkáxh NASA .
...................
Denní statistiku od r. 1874 najdeš např. zde :
http://solarscience.msfc.nasa.gov/greenwch.shtml
..........................

stana · #3

Snad Slunce má svítit ještě 4 mld let...Na každý pád, i kdyby jen 4 mil. let, tak pokrytecky se přiznám, že je mi to fuk... :-[
Lidstvu dávám tak sto let...Víc ani snad ne...Země i Slunce se otřepou jak od blech v kožichu a další milión let zkusí někoho jiného...Homo-Debiš-tupiš-blbiš- je na odpis..

#4

Tam už jsem psal i do diskuze. Ten člověk si normálně i protiřečí. Např. tvrdí, že pokud nastoupí další cyklus opožděně, je slabší a čím déle, tím hůře, ale v grafu, co tam vkládá třeba za 20. století je vidět, že několikrát to je přesně naopak Co si mám pak o tom článku myslet?

Za tři roky uvidíme. Podle mně v té době bude normálně další maximum. (2012-2013, vždyť poslední bylo cca 2001 - největší erupce trvaly od 2000 do 2003)

baranka · #5

Něco podobného jsem četl v nějakém zpravodaji před 15-20 lety(včetně těch citací ze starých kronik)

#6

To MilAN:
Četl jsem jednu studii ohledně vlivu sluneční aktivity na zemské klima (z univerzity myslím na Chapel Hill, NC) a tam psali, že doba odezvy je cca 7 let.
Ale tyhle věci se obtížně zkoumají a víme o nich stále velmi málo, takže je otázkou, zda těch 7 let odpovídá realitě...

Habl · #7

Mauderovo minimum sluneční činnosti bylo poměrně dlouhé období, kdy sluneční činnost (přibližně v letech 1645 - 1715 viz. graf. MilAN v příspěvku níže) byla velmi nízká. Prodloužené minimum sluneční činnosti tehdá však zůstalo bez většího povšimnutí. Následně se objevovaly korelace s touto minimální sluneční činnosti na letokruzích stromů, absence polárních září atd. Dodatečné výzkumy potvrdily např. u holandských mistrů, že na jejich malbách z zimních období byly zaznamenány tuhé zimy.
Určitá perioda tohoto Mauderova minima byla zjištěna z vysokého výskytu radioaktivního uhlíku C14 u geologických vrstev. Je to jedno z několika dlouhých minim u sluneční činnosti. Těžko se předpovídá.

Habl

Honza Ebr (honza42) · #8

Přiznám se, že o problematice moc nevím, ale se zájmem jsme si prohlédnul graf, který tu uveřejnil MiLAN. Vypadá to z něj, že maxima jsou, z trochu dlouhodobějšího hlediska čímdáltím vyšší - je to reálný efekt? Nebo je to jenom dáno napříkald rozdílnou pozorovací technikou v různých dobách a nemožností přesné korekce?

Taky je tam zajímavé, jak prudce to minimum začalo Kdyby přišlo něco takového, tak bude potřeba se vážně zamyslet nad denní otevírací dobou hvězdáren, protože už takhle je to ukazování čisté bílé koule trochu trapné

Habl · #9

Chtěl jsem jen popsat atmosféru co o té periodicitě spíše nevíme. Pozorování počtu slunečních skvrn (Wolfovo číslo) je pozdějšího data. Mám pouze přečteno pár knih od Petra Jakeše o geologii naší planety.

Habl

P.S > Arcturus

Mluvím o jisté periodicitě u radioaktivního uhlíku v geologických vrstvách, nikoliv o sluneční aktivitě a o slunečních cyklech.

Arcturus · #10

24. sluneční cyklus již začal. Na Slunci již byly detekovány skvrny s opačnou polaritou než skvrny cyklu starého. Nehledě na to, také se tomu správně říká cyklus a ne perioda. Perioda je něco neměnného, sluneční cyklus se však může časově odchýlit o přibližných 14 měsíců. Slunci bych nechal ještě čas, věřím, že tento rok se již probere.
Co se týče 11(22) letého cyklu. Jedná se cyklus, který je asi takový nejvíce medializovaný. ve skutečnosti existuje celá řada jiných cyklů, které zohledňují i intenzitu sluneční aktivity. Za zmínku stojí Gleissbergův cyklus 87 let, De Vriesův 205 let, ale i další.
Samotné (periody) cykly nemají ani tak fyzikální základ. Nepoužívají se ani matematických modelech.
Sluneční aktivita se zaznamenává od zhruba 1000 př. n.l., dodnes používáme data získaná starými Číňany.
Sluneční modely kalibrované zohledňují především již napozorovaná data, jednotlivé cykly a flux-transport.

MilAN · #11

. Vypadá to z něj, že maxima jsou, z trochu dlouhodobějšího hlediska čímdáltím vyšší - je to reálný efekt?
Tady jr to trocho zřetelnější, při tom předpovědi v 80 lrtech se v následujících cyklech potvrdily.

Homer · #12

S textem předmětného článku by se dalo v mnoha místech polemizovat. Připadá mi jako účelová směs fakt, doměnek a nepodložených tvrzení.
Např. CO2 není rozhodně jediným plynem v atmosféře zvyšujícím průměrnou teplotu a zdaleka ne nejúčinnějším. Právě tak lze polemizovat, jaký obsah CO2 v atmosféře je tím ideálním. Atd...
Je třeba si uvědomit, že pokud se pohybujeme na časové ose s měřítkem milionů či desítek milionů roků, pak aproximovat tragické scénáře z měsíců či několika let je hloupost. V tomto ohledu jsou i staletí naprosto nedostatečným časovým úsekem, které mohou znamenat jen nepatrné fluktuace ve zcela odlišných dlouhodobých trendech.
Sluneční činnost je nepochybně významným faktorem a zdaleka ji neznáme dobře, ale nesmíme zapomínat ani na polohu a pohyb kontinentů a tím i na měnící se mořské proudy, horotvornou činnost a výrony plynů ze zemského pláště, činnost živých organismů (CO2, metan) polohu zemské osy atd. Vlivů je nepočítaně - a tak počkejme a uvidíme

.

MIZ · #13

Co je v tomto nového za 2 měsíce? Dává si začátek dalšího cyklu sluneční aktivity stále ještě na čas nebo už se dá označit jako probíhající?

Habl · #14

Nový sluneční cyklus již začal změnou polarity u již pozorovaných skvrn. To, že tento nový cyklus se začal během takto krátkého času projevovat není nic neobvyklého. Podívej se např. na graf a zjistíš, že některé přechody v již proběhlých slunečních cyklech mají též hlubší minima.

Habl

jiri_OV · #15

Jen pro info...
19.4.2009 - na Slunci nebyla již 43 dnů zaznamenána žádná sluneční skvrna.

Žebříček počtů dnů bez slunečních skvrn za posledních 160 let:

1. 92 dnů bez skvrn - rok 1913
2. 69 dnů - 1901
3. 54 dnů - 1879
4. 49 dnů - 1902, 1855
5. 47 dnů - 1878
6. 45 dnů - 1902, 1878
7. 43 dnů - 2009 (počet dnů se ještě zvyšuje)