Mars se zemskou atmosférou v blízké budoucnosti...

[Habl]

Takovýto názor nemá žádné racionální podklady. To, aby si Mars podržel
svoji atmosféru, kde by probíhala pouze minimální disipace plynů by jeho hmotnost se musela zvětšit téměř o 1/3 na stejné dráze kolem Slunce.
A přidaná kinetická energie s touto hmotnosti tělesa neb těles by jistě měla vážný důsledek na elementy dráhy planety ve sluneční soustavě. To je utopická představa. Bude asi rozumnější postavit na Marsu ty foliovníky pro marsovské expedice.

Habl

[ski]

Nevím proč, ale stále zastávám názor, že atmosféra Marsu je závislá jednak na samotné planetě, tedy na samotném tělese, a pak na tom kde Mars momentálně vůči Slunci je. Prostě má to co si teď momentálně zaslouží a mít víc ani nemůže, a stejně by pravděpodobně o to přišel. Zjednodušeně si to představuji jako obrovský "kulatý kondenzátor", který načerpá do nasycení z toho čím je obklopen a po případě to kolísavě doplňuje či ztrácí /dodavatelem by bylo - oblak toho co chrlí Slunce /heliosféře/ dejme tomu třeba za podpory i vnějšího kosmického záření /to údajně má vliv na mohutnost oblačnosti/

[zlatas]

Nevím toho od Dr. Štědroňovi, ani o tomto projektu mnoho, avšak jsem podle mě dostupných informací přesvědčen, že jde o skutečného člověka z FEL ČVUT a vážně myšlený projekt.  Pomlouval bych  tady do sytosti jeho obsah (tedy házení něčeho na něco), avšak takovéto spekulace se nezdají být podložené.
Stedrone jsem mel asi na 2-3 predmety (Etiku, Dusevni vlastnictvi soft, a jeste neco). A ze by neco takhle sileneho vymyslel bych i veril

[grajda]

to: zlatas:

Ahoj, vítej zpátky!  :)

Navést Phobos, nebo Deimos na silně protáhlou eliptickou dráhu vůči těžišti Marsu tak, aby dopadnul pokud možno kolmo, nebo i mírně tečně, by stálo příliš mnoho energie, kterou uvolnit řízenou formou, tj. pomocí raketových motorů, považuju za naprostý nesmysl. Kdyby někdo chtěl hmotu 1.48×1015kg zabrzdit z (jak psal MMys) rychlosti cca 1,3.103m/s, potřeboval by energii 1,25.1025J, což je výhřevnost 8,75.109 tun vodíku, který má k dispozici zhruba osminásobnou hmotnost kyslíku tak, aby mohl vytvořit H2O. A To by byla potřeba energii spotřebovat a využít na 100%...

Reálné je tedy vytvoření nějakého jaderného pohonu. Problém by však byl v rychlosti uvolnění té energie. Jako reálnou možnost by jsem viděl použití zákona zachování hybnosti a rozpůlil (nebo třeba rozčtvrtil) Deimos tak, aby část odletěla pryč do okolního prostoru a část dopadla na mars. Popřípadě explozi směrovat tak, aby dopadly obě části v různých časech. Takže atomovku nad mars? Hurá do toho. Takhle bude neobyvatelný za dalších tisíc let...

[StedronB]

Vážení diskutující i šprýmaři,
děkuji za zajímavé připomínky, zaslané na moji e-mailovou adresu.
V příštím roce vypíši toto téma v rámci technologické prognózy
pro doktorské studium na ČVUT.

S pozdravem

RNDr.Bohumír Štědroň,CSc.

[Homer]

Katedra ekonomiky a managementu by si jako myšlenková cvičení mohla najít i smysluplnější projekty, týkající se současnosti. Možná by někdo pomohl MERVu -

[grajda]

Podle mě, každá myšlenka, když se opravdu promyslí a rozpracuje, má svůj smysl a snad se dá i dovést do konce. I tato- chce to jen nehanět a hledat i ty její výhody. Sám ale určitě nic takovýho promýšlet nebudu, páč neumím ani vyrobit střelný prach, natož hejbat s takovým kusem skály, no a tak asi bude uvažovat kde kdo.

[Homer]

Určitě. Nicméně i Leonardo da Vinci rozpracoval řadu geniálních myšlenek - akorát že předbíhal dobu o staletí a v dané době pro většinu z nich nenašel pražádné uplatnění. To nijak nesnižuje jeho genialitu - naopak, ale můžeme zauvažovat, zda by se vývoj neposunul rychleji pomocí myšlenek, který by v danou dobu byly sice novátorské, ale realizovatelné a přinášející konkrétní užitek. Tak jsem to ve své žertem míněné poznámce myslel a omlouvám se  :).

[grajda]

Dobrej postřeh z praxe.