ATIK314L

[Sasa3]

Tak Atik314L už dorazil (resp. já jsem dorazil za ní do Ameriky). Po vzoru této recenze na ATIK-16IC jsem se rozhodl postupně proměřit její vlastnosti (na dalekohledu ji budu moci vyzkoušet až za 3 týdny).

Začal jsem s proměřováním vyčítacího šumu kamerky. Za tímto účelem jsem pořídil několik master bias snímků, tj. snímky při zavřené kameře pořízené co nejkratším časem, v tomto případě 0.001s. Průměr, upravený tak, aby na něm něco bylo vidět, vypadá takhle:


Originální master bias snímek je k dispozici tady. Na pravé straně jsou patrné pruhy, ale jsou velmi slabé (minimální hodnota na snímku je 179ADU, maximální 304ADU). Navíc odečtení master bias snímku tyhle pruhy prakticky eliminuje.

Pro určení hodnoty vyčítacího šumu jsem použil metodu ze zmiňované recenze. Vzal jsem dva master bias snímky a odečetl je a učil RMS. Dostal jsem hodnotu 18.8ADU. Zkoušel jsem několik dvojic snímků, případně určit RMS v obdelníku 600x400 bodů v centrální části chipu (abych eliminoval možný zbytkový vliv těch pruhů v pravé části obrazu). Pokaždé jsem dostal stejné čislo na 3 platné cifry. Hodnota vyčítacího šumu jednoho snímku je pak o odmocninu ze 2 krát menší, čili 13.3ADU. Pro zajímavost, pokud se vezme rovnou RMS jednoho master bias snímku, dostane se prakticky stejná hodnota. Čili odečítání snímků není, díky velmi hladkému master bias šumu, prakticky potřeba.

Teď je potřeba určit ještě gain (zesílení) kamery. Podobně jako u ATIK-16IC je na histogramu patrné, že přibližně každý 4tý bin má větší počet pixelů, které do něj padnou. Z toho se dá usuzovat, že gain bude podobný, kolem 4ADU na e-. Přesnějším změřením poloh maxim (páté maximum bylo posunuto o 19 binů) jsem došel k číslu 3.8 ADU na e-. Pokud je toto číslo správně (standartní metodu z té recenze jsem zatím ještě nepoužil), pak je šum 3.5e-, tj. v rámci specifikace (4e-).

Jinak první dojmy jsou vesměs pozitivní. Kamerka vypadá (až na barvu) téměř stejně jako ATIK-16IC. Dvě věci mě ale hned zarazily. Jednak je to mnohem vyšší hluk větráčku (o tom jsem z nějaké recenze věděl). Na ATIKu-16IC prakticky nejde slyšet, musím dát ucho až k němu, abych se přesvědčil, že kamera opravdu jede. Větráček ATIKu 314L je mnohem hlučnější, asi proto, že musí uchladit větší výkon. Snad to nebude v noci rušit sousedy. Druhá věc je horší úprava těla kamery. Žebrování po obvodu nemá u ATIKu 314L moc otupené hrany. Je to hned poznat, jak se vezme kamera do ruky. Ne že by se člověk pořezal, ale nechápu, že když to měli vychytané už u ATIKu16IC, že to neudělali i tady.

[Sasa3]

Pokusil jsem se ještě určit temný proud. Nabral jsem pár temných snímků (4 snímky po 1 minutě a 2 snímky po 4 minutách). Teplota vzduchu byla kolem +5C. Vzal jsem centrální oblast (600x400 bodů) a v ní identifikoval hot pixely ze 4 minutového temného snímku. Bylo jich 12 z 240000, což mi přijde docela slušné. Pak jsem ve vybrané oblasti určil průměr. Vyšlo to: AVG(t=0.001s)=238.578+-0.016 ADU, AVG(t=60s)=238.926+-0.028ADU, AVG(t=240s)=239.738+-0.088ADU. Lineární regresi jsem nedělal, ale z těhle čísel orientačně plyne, že temný proud je kolem 1.2+-0.1ADU/4 minuty, tedy 0.3ADU/minutu. Po přepočtu na elektrony to dělá 0.0013e-/s, což je asi 2x větší hodnota, než ke které dospěl Craig Stark pro ATIK16IC.

[Psion]

Gratuluji ke kamerce a těším se zajímavé výsledky.

[Sasa3]

Tak jsem ještě proměřil další parametry. Nejprve jsem určil přesněji e-/ADU převodní koeficient. Metoda je založená na tom, že střední odchylka poissonova rozdělení, rms (root mean square), je rovna odmocnině střední hodnoty. Takže, pokud je signál n elektronů, je rms=sqrt(n). Naměřená hodnota v ADU je pak nějaký k-násobek: střední hodnota mean=k*n. Odpovidajíci rms v ADU jednotkach je rms=k*sqrt(n)=k*sqrt(mean/k)=sqrt(k*mean). Neboli rms^2=k*mean, kde rms i mean jsou měřeny v ADU. Vysledný graf, který jsem obdržel vypadá takhle:
Hodnoty byly určeny z malé plošky 220x130 pixelů a byly opraveny na vyčítací šum kamery. Závislost je opravdu pěkně lineární a téměř prochází počátkem. Obdržený převodní koeficient je: 1e- odpovídá asi 4ADU (přesněji 3.95).

  Pak jsem se ještě kouknul na linearitu. Měření je velice přibližné (nemám standartizovaný zdroj) a různých intenzit je dosaženo volbou expozičního času. V připadě Starkovi recenze ATIKu-16IC to bylo nejméně přesné měření. Nepřesnosti v expoziční době byly velké a znemožnily nějaké přesnější závery. Mě to vychází u ATÍKu 314L mnohem líp:
Plná čárá je oblast, kde jsem provedl lineární fit. Přerušovaná čára je pak prodloužení fitu do oblasti vyšších intenzit. Je vidět, že chip je slušně lineární téměř v celém svém dynamickém rozsahu. Jenom pro největší hodnoty intenzit je patrný 5% pokles odezvy. Vůbec nedochází k saturaci, která byla přítomna u ATIKu-16IC. Takže tzv. full-well kapacita pixelu je nejmíň 16600e-.  

[Konihlav]

pekne, zacinam uvazovat, ze by ICX285 mohl byt upgrade pro muj ICX429, byt neni zas o tolik vetsi (jak co do rozmeru v mm, tak co do rozliseni - ani ne 2x vetsi). Vypada to jako dobra volba. Skoda, ze neexistuje nejaka stredni trida, treba 1600x1200 s temito parametry (nebo i vetsimi pixely tak 7-8um).

Uz se moc tesim na prvni DSO images v CAM je ted rada na Tobe Saso si myslim

[Sasa3]

Jo, už se nemůžu dočkat, až ji vyzkouším na ostro. Zatím mi nezbývá než dělat tyhle testy...

Pro mě je tahle kamera konečná. Pokud tomu dobře rozumím, tak by po všech stránkách (QE, šum, plocha) měla být výrazně lepší než ATIK16IC, se kterou jsem velmi spokojen. Trochu menší rozměr pixelu (6,45 mikronů) taky líp sedne k tomu 80mm refraktoru. U ATIKu-16IC (7,4mikronů) je obraz většinou přece jenom podsamplovaný. No a rozlišení 1400x1050 je u BW kamery dostatečné na to, aby se daly dělat slušné fotky (myslím tím opravdu po vytištění). Zvažoval jsem ještě ATIK4000 založenou na KAI 04022. Rozměrově (16x16mm) je to asi ideál pro 1 1/4" filtry, ale nakonec rozhodla cena...

[ceres]

to Sasa3: dobra volba, ten cip pouzivame v kamere astropix 1.4 uz davnejsie. Linearita je do 75 %, citlivost v cervenej skvela. Skoda, ze to vycitanie v tej kamere je take pomale (astropix 1.4 ma 15 fps...), ale to na snimky DSO nevadi...

prajem vela jasnych noci...

[-karneades-]

Rychlost vyčítání mě odrazuje od koupi, vlastím Atika 16IC a přijde mi (z toho co čtu různě po foŕech), že i když 314L využívá USB II, tak je vyčítání pomalejší než u 16IC kde je USB I ( je mi jasné, že je tam větší čip, ale i tak ?).
to: ceres --- jaká je momentální cena Astropix 1.4 ??

[ivanmsk]

to: ceres --- jaká je momentální cena Astropix 1.4 ??Odpoviem asi ja: dost vysoka, cca 3200,-EUR plus DPH

[-karneades-]

to: ivanmsk---děkuji, tak vysokou cenu jsem nečekal, díky

[Konihlav]

karneades: koukam, ze jsi narozdil ode me mel tu odvahu se zeptat taky jsem o tom uvazoval, ale zustalo jen u myslenky (porad nekde otravuji, tak mi uz bylo trapne).

ivanmsk: diky za informaci, mohl bys prosim jeste uvest duvod, proc je tak draha? co ma za exkluzivni funkce?

sasa3: kdybych nebyl determinovan technikou, kterou vlastnim, tak bych rovnez zvazoval KAI-4022 jen ta cena mi stale prijde nejaka vysoka, nemuzu si pomoci

[Sasa3]

Rychlost vyčítání mě odrazuje od koupi, vlastím Atika 16IC a přijde mi (z toho co čtu různě po foŕech), že i když 314L využívá USB II, tak je vyčítání pomalejší než u 16IC kde je USB I ( je mi jasné, že je tam větší čip, ale i tak ?).

Mě pomalé vyčítání ATIKu 16IC (kolem 4s) nevadí prakticky v ničem. Kamera totiž podporuje binování, takže při vyhledávání objektů trvá načtení snímku kolem 1s a s tím se už dá bez problému interaktivně dělat. Pak má další skvělý rys a to ten, že umí pracovat pouze s částí snímku. Takže při ostření, pointaci a focení planet lze dosáhnout bez problému vyčítací čas na úrovni desitiny sekundy. Zatím jsem narazil na jediný typ snímků, kdy pomalost načítání vadila, a to je focení Měsíce.

Situace u ATIKu 314L je z toho hlediska lepší, vyčtení trvá asi polovinu doby co u ATIKu 16IC  (podle výrobce 1.8s, neměřil jsem to, ale řekl bych, že to sedí). Navíc podporuje rebinování a výběr části obrazu stejně jako ATIK16IC. Takže opět jediným problémem zůstává Měsíc.

[-karneades-]

To: Sasa3---čekal jsem tuto reakci, bíning mne nazajímá, Atika 16 IC momentálně používám (snažím se používat) k pointování CPC 11" na pevném par. klínu (mimoose), při použití bíningu 2x2 je guiding nepoužitelný, používám k tomu CCD kameru Samsung SHC-750N (obsahuje fotonásobič EM-CCD) , ta 314L ková "webka" mne nezájímá na focení, ale na guiding-hlavně pro to, že má větší pole ( na té 16 IC mám velké problémy při použití axis guid. red.), omlovám se za případná invektiva-nabyla úmyslná

[Sasa3]

No já moc ten ATIK 16IC na pointování nepoužíval (pointuji Orion StarShoot autoguiderem), ale těch pár nocí, co jsem to zkousel to bylo bez problémů. Můžeš vyčitat jenom okolí pointační hvězdy a pak je rychlost dostatečná i při 1x1 binování. Klidně se dostaneš i pod několik snímků za vteřinu. K pointování jsem používal PHD guiding, který možnost výběru oblasti má (aspoň pro ATIK16IC, u ATIK 314L nevím).

[-karneades-]

To: Sasa3---můžu tě požádat o tel č. ? , zítra bych ti cinknul, ta rychlost u 16IC je u mne nedosažitelná, asi dělám něco špatně, používám také PHD, jestli mohu poprosit , tak ostatní skrze SZ-děkuji-- Petr Novák