Posledna doba ladova a hypoteza impaktoru

[bzucino]

Spôsobil poslednú dobu ľadovú obrovský impakt?


Aspoň to tvrdí Richard Kerr a jeho spolupracovníci. Pôvodná práca bola publikovaná v júli 2007 v Science. Najnovšie príspevky k uvedenej hypotéze zhrnul 1. 1. 2009 New York Times.

Predpokladajú, že prudké ochladenie, ktoré sa udialo zhruba prred 12 900 rokmi, bolo spôsobené dopadom meteoroidu do severoamerickej platne. Samotný meteoroid sa rozdrobil v atmosfére a vybuchol nad ľadovým príkrovom v oblasti dnešnej Kanady. Výbuch v atmosfére a niekoľkokilometrová hrúbka príkrovu by vysvetľovala neprítomnosť impaktného krátera. Klimatológovia sa domnievajú, že toto prudké ochladenie, trvajúce 1 300 rokov a nazývané mladší dryas, bolo spôsobené náhlým prívalom obrovského množstva sladkej vody do Atlantického oceánu. Impakt vysvetľuje, prečo sa prelomil ľadový pancier a z vnútrozemského rezervoáru vytieklo obrovské množstvo vody. Táto voda zablokovala Golfský prúd, čo zapríčinilo výrazné ochladenie. Rovnako k ochladeniu pomohol aj prach, ktorý vystúpal po impakte do atmosféry a zatienil Slnko.

Tento výbuch by mohol tiež vysvetliť zánik ľudí cloviskej kultúry, ktorí v tom čase obývali Severnú Ameriku. Rovnako by vysvetlila vyhynutie mamutov, šabľozubých tigrov a ostatných veľkých zvierat, ku ktorému došlo pred niekoľko tisíc rokmi v Severnej Amerike (súčasné hypotézy predpokladajú vylovenie týchto veľkých zvierat ľuďmi).

Celá hypotéza bola považovaná za vysoko špekulatívnu, dokiaľ autori nenašli v tenkej vrstvičke mladšieho dryasu mikroskopické diamanty. Diamanty sa našli na 30 miestach, od Kalifornie po Nemecko. Rovnako boli nájdené fullereny obsahujúce hélium 3, ktoré sa na Zemi bežne nevyskytuje. Teória vyhubenia dinosaurov dopadom meteoroidu bola navrhnutá Luisom Alvarézom v roku 1980, keď našiel na rozhraní druhohor a treťohor prvok irídium. To bolo nájdené aj v uvedenej vrstve mladšieho dryasu.

V súčasnej dobe prebiehajú intenzívne debaty medzi oboma tábormi a budúcnosť ukáže, ktorý tábor stál na strane pravdy.
=======
Mate zaujem na preklade vacsieho mnozstva informacii, ozvite sa.

[Homer]

Jistě není vyloučeno, že některou z desítek dob ledových mohl způsobit impakt. Tato hypotéza ale neřeší ten houpačkový efekt ve vývoji klimatu, ale pouze jeden z řady případů.
Kladu si ještě jednu otázku - z jakého materiálu by musel být meteoroid, který by na jedné straně dokázal takovéto klimatické změny ( tedy dostatečně hmotný a rychlý ) a na druhé straně tak porézní, že by se rozpadl už v atmosféře a zároveň zase způsobil vznik diamantů...

[radekw]

Nejsem odborník, ale tohle mi připadá jako rozpor:

"Výbuch v atmosfére a niekoľkokilometrová hrúbka príkrovu by vysvetľovala neprítomnosť impaktného krátera.... Rovnako k ochladeniu pomohol aj prach, ktorý vystúpal po impakte do atmosféry a zatienil Slnko."

Odkud by se vzal prach pokud nevznikl impaktní kráter? Pokud by se jednalo "jen" o zastavení Golfského proudu, muselo by se ochlazení primárně projevit v Evropě - jsou takové důkazy?

[MaG]

Pokud by těleso bylo z hornin a ne z ledu, pak by se při výbuchu uvolnil z něho prach a z povrchu Země roztavený led.

Když se zastaví golfský proud, severní oblasti Země se ochladí a projeví se to všude, nejen v Evropě.

Ta teorie je zajímavá, kde se mohu dočíst, že právě před cca 13000 lety došlo k ochlazení? Zjištěno to bylo jak? Z výzkumu vrtů v arktidě těžko ne?

[bzucino]

MaG napsal: Ta teorie je zajímavá, kde se mohu dočíst, že právě před cca 13000 lety došlo k ochlazení? Zjištěno to bylo jak? Z výzkumu vrtů v arktidě těžko ne?
http://en.wikipedia.org/wiki/Younger_Dryas

[Homer]

Pokud bude těleso z hornin tak velké, že dokáže způsobit globální dlouhodobé klimatické změny, nerozpadne se v atmosféře ale dopadne na povrch,kde nutně zanechá kráter ( zde uvažujeme dopad na pevninu ).

[MaG]

Homer napsal: Pokud bude těleso z hornin  tak velké, že dokáže způsobit globální dlouhodobé klimatické změny, nerozpadne se v atmosféře ale dopadne na povrch,kde nutně zanechá kráter ( zde uvažujeme dopad na pevninu ).Co když bude značně nesoudržné? Co když to přeci jen bude něco jako kometární jádro? Ty jsou směsí druhů ledu i prachu, třeba by to stačilo. A co ta odpařená voda? Třeba jí bylo tolik, že vzniklo moc mraků...

[bzucino]

Homer napsal: Pokud bude těleso z hornin  tak velké, že dokáže způsobit globální dlouhodobé klimatické změny, nerozpadne se v atmosféře ale dopadne na povrch,kde nutně zanechá kráter ( zde uvažujeme dopad na pevninu ).
Predpoklad velkosti telesa z Podkamennajej Tunguzky je 30--120 metrov. Toto teleso vybucho nad pevninou a nikdy sa ziaden krater nenasiel. Do atmosfery ale vstupilo velke mnozstvo prachu, ci uz z poziaru, z pody alebo samotneho telesa.

Pod hypotetickym impaktorom o priemere stoviek metrov sa nachadzal ladovy prikrov hruby niekolko kilometrov. Arizonsky meteorit sa zahlbil do hlbky stoviek metrov. Ladovy prikrov sa pri danej rychlosti (>>1.5km/s) spraval ako tvrda hornina. je mozne, ze samotne teleso sa dopadom rozlamalo a do pody vletela podstatne nizkou rychlostou razova vlna s hmotou zlozenou z vody, pary a pevnych castic.
V tom pripade nebudeme pozorovat krater podobny beznym meteoritickym. Mali by sme ale najst polamane brekcie a dalsie znamky sokovej vlny v horninach.

[Homer]

Jistě že to je všechno možné - pak ale nebudou vznikat v podloží diamanty, které potřebují ke vzniku vysoký tlak a teplotu. Něco tam neštymuje, protože řeč byla o výbuchu v atmosféře a zároveň o diamantech v podloží...

[jozopovazan]

nemohol ten meteorid obsahovat uhlik?

[Homer]

Anebo tam ty diamanty jsou zcela nezávisle na dopadu už o mnoho dříve...Anebo je to ještě jinak. Je to stejní jako s onou vrstvičkou iridia. Vždyť i ta může být pozemského původu...Takové problémy je třeba rozebrat ze všech stran.

[bzucino]

Homer napsal: Anebo tam ty diamanty jsou zcela nezávisle na dopadu už o mnoho dříve...Anebo je to ještě jinak. Je to stejní jako s onou vrstvičkou iridia. Vždyť i ta může být pozemského původu...Takové problémy je třeba rozebrat ze všech stran.
Diamanty sa nachadzaju vo vrstve mladsieho dryasu, pod a nad nie su. Ako sa tam dostali? Urcite nie z hlbin Zeme, jedinou rozumnou hypotezou je stlacenie sokovou vlnou. Odkial ju zozenieme? Ak by povodcom nebol meteorit, tak aj tak nam bude krater chybat. Jednoducho preto, pretoze obrovske tlaky nevznikaju len tak na malych lokalnych plochach. Diamanty su roztrusene po velkych plochach, nie je to lokalny jav 10x10 metrov.

[Homer]

Ale tak jednoduché to zase není. Předně je třeba, aby geologové vyloučili, že diamanty byly dopraveny do dané vrstvy druhotně, tedy že vznikly na tomto místě a nikoliv někde jinde, odkud byly transportovány.  
Dále je třeba mít jasno o horninách v zájmové ploše - buď budou v dané ploše vykazovat šokové změny takového charakteru, které by umožnily i vznik diamantů, nebo nikoliv...
LAICKY si myslím, že výbuch v atmosféře, jakkoliv silný, nemůže v podloží vytvořit podmínky ke v zniku diamantů - navíc na velké ploše.
Běžné vrásnění asi diamanty taky nevytvoří, takže buď to může být původní materiál z erodovaných a potom usazených horniin, nebo z dopadu tělesa na zem - nikoliv ale z výbuchu v atmosféře. To podle mne nejde dohromady-nic víc.

[Pavel_K]

bzucino napsal:

Diamanty sa nachadzaju vo vrstve mladsieho dryasu, pod a nad nie su. Ako sa tam dostali? Urcite nie z hlbin Zeme, jedinou rozumnou hypotezou je stlacenie sokovou vlnou. Odkial ju zozenieme?
Diamanty nevznikají u impaktorů o menším průměru než cca 8 km. Například v kráteru Ries, kam dopadl meteorit p růměru cca 1200 m, žádné takto vysoké potřebné tlaky nevznikly. Kdyby vznikly diamanty, tak by se musel někde nalézat kráter o průměru alespoň 50 km. Může být ovšem pod ledem, který jej mohl celý překrýt. Jiná ovšem je ta věc, že diamanty mohly vzniknout už při kolizi těles na dráze okolo Slunce a šokově postižené horniny jen mohly doputovat na Zem. V tomto případě by ale zase nebyla pozorována velká vrstvička prachu na široké ploše, protože většina materiálu, který dopadne zpět na zem je pozemského původu. Meteorit se sám většinou celý vypaří a pouze kontaminuje vyvržené horniny.

[sandor]

pokud hledáte na vývoj klimatu odpovědi, je dobré si aspoň prolistovat některé odstavce v knize Velká kniha o klimatu v království Českém (či podobně). Řekl bych, že se v tomto případě jedná o souhru okolností a dominový efekt, kdy ochlazení v průběhu oteplování bylo již na spadnutí.

Mimo jiné, kdy vymřeli mamuti? Nejsem si jist, jestli to nebylo až po tomto chladnějším výkyvu v průběhu nastávajícího oteplování.