R 150/750+měření a porovnávání bar. vady objektivů

Kami · #61

stana napsal: Ano, četl..A taky vím, že největší Rerfaktor má objektiv kolem metru a zrcadlák 6 m...
Ale když "čočku miluješ a máš na to", není co řešit..Tady ty racionální důvodu jdou fakt asi stranou..

Reflektorista versus "re-traktorista" je
asi jako Sparťan versus Slávista...

/asi jsem Sparťan/ ;D
Jestli refraktor,nebo reflektor ,je to věc názoru. Objektiv refraktoru nemusíš po každých 8-10 letech znova pokovovat.
Já osobně mám jak refraktory (SW90/900 a R125/1583) tak i reflektory (N125, N152, N170, NCN310). Každý přístroj se hodí na něco jiného.

Co se týká kvality zobrazení SW90/900 je to dobrý pointer,ale dostanu se na solidní max zvětšení kolem 1,5 násobek D. U R125/1583 můžu jít klidně i na 4D než začne barevná vada vadit. Měsíc mi dovolí hodně i klidně větší extrémní zvětšení 5-6D.

stana · #62

Sparťan zdraví Slávistu.. ;D

P.S.Zítra budu plky "uklízet", tak mě prosím necitujte..Díky..

P.S. Ano, je to věc názoru..Proti většímu čočkovému objektivu mluví ta příšerná cena a tesání se s nějakou barevnou vadou a stejně je to trubka dlouhá jak blázen a pak drahá montáž..

SIRIUS_758 · #63

To Stana :

Kolega Kavka má samozřejmě pravdu..

Jako mladý astroamatér a velmi častý návštěvník Štefánikovy hvězdárny na Petříně jsem měl mnohokrát možnost porovnat na planetách refraktor v hl.kopuli,legendárního"Königa",a Maksutov-Cassegraina s téměř 2x větší aperturou.. Ve většině času,tedy průměrně mizerného seeingu,byl obraz v Königu klidnější a s větším kontrastem,detailů bylo subjektivně více.. Ale jednou,když byl zjara,či na podzim, naprosto famózní seeing,1000x zvětšení jako fotka ,jsme s úžasem civěli do binohlavy v onom Maksutovu na Saturna a pobíhajíc mezi oběma kopulemi,jsme se předháněli,kdo jaké úžasné detaily vidí,a že tentokrát dědek König fakt nestíhá.. 8) Je to už víc než 25let,ale takovýto zážitek zůstává nesmazatělně mezi nejpříjemněj.vzpomínkami..

SIRIUS_758 · #64

Návrh pro moderátora :

Protože je,a ještě bude, v tomto vlákně mnoho cenných informací a odkazů,týkajících se posuzování a porovnávání kvality refraktorů,doporučuji rozšířit název vlákna např.na :

R 150/750 + měření a porovnávání barev.vady objektivů

Usuzuji,že už dost dobře nelze řadu příspěvků o této tématice přesunout do nového vlákna..a podle současného názvu vlákna R 150/750 to jinak bude časem těžko k dohledání.

SIRIUS_758 · #65

Pokračování k tématu "RC-indexu"

Tak hluboce teoreticky,jako kolega Astar,se čočk.objektivy nezabývám,ale preferuji praktické zkušenosti z porovnávání růz.objektivů. Kdysi jsem pouze teoreticky koketoval s úpravou"Monarovského" 100mm objektivu ne delší ohnisko (byl to výpočet tuším od p.Šolce,k dispozici v Opt.sekci Planetária Praha),protože se mi nedařilo z tehdej. NDR sehnat nějaký ten vytoužený AS objektiv od Zeisse v Jeně. Před pár lety mne zajímavý zážitek přivedl k hlubšímu zkoumání,z kterých skel se jaký objektiv vyrábí,a k větší aktivitě srovnávat refraktory v praxi. Jedním z prvních poznatků bylo,že dokonalý apo refraktor neexistuje,vždy je tam zbytek barev.vady..Ale jak to postihnout ? Na srazu v Německu jsem měl možnost detailně porovnat dva velmi vhodné a skutečné rivaly - TAKAHASHI FS-102/820 a TMB 100/800 - oba vynikající na planety. Zúčastnění nadšenci jsme se shodli,že TAK má lepší kontrast,ale TMB je méně "barevný". Některé detaily byly malinko lepší v TAKu,jiné jemněji rozlišil TMB. Zevrubný test otvorové vady Ronchiho okulárem (10 nebo 13č./mm,už nevím..) ukázal u obou dva dokonalé rovné proužky. Po nějaké době mne potěšilo,když p.Rohr v loni v létě zveřejnil porovnávací test těchto refraktorů. Tímto se mírnou oklikou vracím k problematice probírané v odkazech na linky p.Rohra..

Pokračování..

SIRIUS_758 · #66

Pokračování :

Stránky p.Rohra jsem už znal a studoval různé odkazy nejen jeho,ale i na,především,německých forech. V tématice porovnávání objektivů p.Rohr navázal v tomto na zajímavou belgickou firmu LICHTENKNECKER OPTICS,založ. v roce 1973. Z různých linků jsem pochopil,že starší katalogy čočk.objektivů této firmy jsou zdrojem mnoha cenných informací v podobě parametrů,vč.druhů skel,mnoha desítek objektivů - od nejjednoduš.achromátů až po 4 čočk. Petzvaly "super-apo" korigované až pro 4 vlnové délky.. Právě odtud čerpá p.Rohr,neboť převzal princip poměrového indexu,dle kterého firma Lichtenknecker posuzovala míru potlačení barevné vady u té spousty svých objektivů,aby zákazníkovy nabídla možnost posouzení očekávaného výsledku barevné korekce v závislosti na použité kombinaci skel..
Tato firma má kapku "nedobytné" odkazy na svých web.stránkách,týkající se jejich opticko-mechanické produkce,k dispozici je pouze zprostředk.prodeje dalekohledů známých výrobců..ale z různých odkazů plyne,že aspoň donedávna vyráběla profesinál.optiku na zakázku.
Na mnoha webech o kvalitě refraktorů jsem narazil na pojem "Lichtenkneckerův index" a stejně tak "Rohrův RC-index" a i z tohoto usuzuji,že nějaká učebnicová definice tohoto indexu neexistuje.. Já si to vysvětluji stejně jako kolega Astar,že se jedná o násobek "barevné hlouby ostrosti" ( mezního rozostření ), které nezávisle na průměru optiky a její ohniskové vzdálenosti poměrovou formou postihuje reálnou nedokonakost barevné korekce objektivu.
Toto je velmi užitečné a musím z praxe při porovnávání různých dalekohledů konstatovat,že to velmi dobře koresponduje se skutečností a velmi dobře vám to poradí při výběru koupě refraktoru. Protože relativně snadno můžete posoudit,zda vyšší finanční zátěž vám přinese očekávaný efekt..

Pokračování :

SIRIUS_758 · #67

Pokračování :

Pokud by mnohý z nás neměl problém z otázkou peněz vynaložených na astrooptiku,tak tady spoustu porovnávání,atd.,nebudeme řešit.. Jenže pouze málokdo z nás si může dovolit investici v řádu stovek tisíc,či srovnatelnou s cenou auta..za nejkvalitnější apochromát,u kterého v podobě atestu kvality od výrobce máme alespoň nějakou jistotu,že ten balík peněz je adekvátní parametrům blízko technologické meze při výrobě.. A tak porovnáváme,porovnáváme a zjišťujeme,jak za co nejmenší obnos pořídit slušnou kvalitu,atd.
A pro ty z nás,které to baví,a kteří už nějaký ten vývoj pamatují,se nabízejí zajímavá srovnání - např. :

- Zeiss AS 80/1200 vs. SW ED80/600 nebo menšího AS 63mm s dnešními ED WO 66mm. A naopak většího AS 110/1650 s WO Megrezem 110/F7 nebo SW ED100 a 120.

Majitelé Schmidt-Cassegr.,ať už Celestron nebo Meade,mohou na str.p.Rohra snadno zjistit,jaká je zbytková barevná vada zanesená korekční deskou,a zhruba jak kvalitnímu ED,či APO refraktoru určitého průměru a světelnosti to odpovídá..

Příměrů by se našla spousta,protože takto můžeme porovnávat i "jablka s hruškama",jak by oponoval kolega Habl,neboli různé průměry a světelnosti,navíc různé optické stavby objektivů a různá použitá skla..

Nakonec něco pro extrém-nadšence refraktoristy.. V bazaru APM Telescope je už hodně dlouho v nabídce tento drobeček - TMB 12"/F12 Triplet apo

..a cena stále klesá - už jen 89.000 € ::) ;D

astar · #68

Odpověď pro sofram a SIRIUS_758

Dokumenty které jsou na těch odkazech, jsem již viděl . Z těch obrázků , co vložil sirius , je jednoznačně patrné jak se vlastně zjišťuje RC index . Měření posuvů pro různé vlnové délky (barvy světla) je prováděno na zóně 0,7 , (ta dělí plochu vstupní pupily na dvě poloviny) . Tyto naměřené hodnoty se vydělí přípustnou hodnotou rozostření * a výsledek je pak RC index pro jednotlivou barvu .
Pak se sečtou absolutní hodnoty pro C a F čáry vydělí 2 a tím se získá RC_ gesamt ( jaký si koeficient apohcromatičnosti). Tento index však postihuje pouze sekundární barevnou vadu . Tak to se posoudí pouze jedna zóna, ale jak je vidět z obrázků ( odpověď 56), pro ostatní zóny je tomu jinak . Z toho vyplývá , že i soustava s RC_ gesamt =0 , je pak soustava bez barevné vady . Ideální posouzení je pak vypočtením hodnoty Strehlova koeficientu pro všechny vlnové délky v požadovaném rozsahu , a teprve tato hodnota postihne celkovou kvalitu .
Ještě jedna důležitá věc se tady projevuje a to ,že oko má různou citlivost k různým barvám , čára e (546nm) 100% citlivost , pro čáry C(656nm) a F (480nm) pak jen cca 10-15% . Tímto poklesem citlivosti oka se pak musí při výpočtu Strehlova koeficientu počítat , aby se dostala správná výsledná hodnota.

* přípustná hodnota rozostření je dána vzorcem 2 x lambda x c x c (c=světelnost) př . c=5 2 x 0,000546 x 5 x 5 =0,0273 mm.
Tato hodnota byla stanovena podle Strehlova koeficientu , který při tomto rozostření poklesne na hodnotu 0,8 ( Rayleightovo kritérium)

sofram · #69

Ano. to je pravda. Ale jak je patrno z mých příspěvků vždy jsem uváděl že jde o sekundarní barvu či zbytkovou. Psal jsem že to pomuže udělat si obrázek jaký ten objektiv je, lépe do které škatulky patří. Nikdy jsem netvrdil že jde o absolutní měřítko. Dokonce je v některých testech patrné že objektiv měl velmi slušný RC ale horší SR a druhý velmi podobný měl o něco horší RC ale výrazně lepší SR. ( samozřejmě objektivy stejné třídy) Z toho usuzuji že soustava s lepším SR bude vyváženější a celkově lepší. Pokud nemám pravdu opravte mě prosím. Milan Drbohlav

kavka · #70

Pánové především díky za cenné informace.
Na měření hodnot nejsem vybaven, ale po namodelování mi vyšel RC gesamt pro objektiv 135/1602 4,897 a pro týž objektiv s Chromacorem 1,472. Jak daleko by byly hodnoty naměřené si netroufám odhadnout. Používám program Winlens, kde nejsem omezen počtem ploch, někdy též OSLO, ale tam je omezení počtu ploch.

SIRIUS_758 · #71

Zdravím do Českého ráje !

Já teda optiku nepočítám..ale k tomu snad je potřeba znát druhy skel,ne ? A vy znáte,jaká skla používá ARIES v Chromacorech ?
Ty srovnávací fotky hodin jsou výmluvné,rozdíl je velký..(to je z ohniska,jak zvětšené..nebo afokálně za okulárem?). Na druhé straně to může být jen ukrojení konce fialového spektra,jak to s oblibou dělají a prezetují výrobci "zázračných" filtrů "semi-apo" a pod. Tímto vás v žádném případě nepodezírám,či co..Ale zajímá mne to,hlavně ten výsledný RC-index 1,4. To už je lepší než můj ED100/900 a ekvivalentní tripletu 115/800 Astro-profes.,který jsme tu diskutovali..a který je velice slušný.

kavka · #72

Je to výřez, foceno v ohnisku. Zaostření zřejmě nebylo ideální. Zkusím udělat lepší snímky ( i na astroobjekty) Pokud se týká chromacoru, na Internetu jsem našel toto:
Jestli je to přesně můj typ nevím, ale chová se v reálu podobně, jak ukazují simulace. Stránka, ze které jsem čerpal není nyní aktivní.
Surface
Type
Radius
Thickness
Glass
Diameter
Conic

Object
Standard
Infinity
Infinity

0
0

Stop

2

3

4

5
Standard 1938.563
3
FK3
34
0

6
Standard
22.657
14
FPL53
34
0

7
Standard
-36.148
3
FK3
34
0

8
Standard
-933.540
3
SF4
34
0

9
Standard
38.358
13
SF11
34
0

10
Standard
-24.195
3
SF4
34
0

11
Standard
-224318
219.615

34
0

12
Standard
Infinity
0.153

10.613
0

Image
Standard
-496.571

10.598
0

SIRIUS_758 · #73

Možná,nejen Kavkovi,pomůžou následující testovací foto SW ED100/900 - foceno afokálně za okuláry :

1. TV Nagler 13mm ( zvětšení 69x )
2. TV Nagler 9mm ( 100x )
3. PENTAX XF 8,5 + APO Barlow 2x - skuteč.zvětšení
233x

Je to plný formát snímku,tedy bez ořezu,aby byla vidět kresba i v krajích.. Zbytkové sekundární spektrum ( červenofialové, RC-index 1,7 ) je vidět až při hodně velkém zvětšení.. Vnesená barev.vada okulárů a špičkového objektivu digikompaktu FUJI F31fd je nepostřehnutelná.

ad 1.

Plná verze - http://www.piccdrop.com/images/1229894909.jpg

ad 2.

Plná verze - http://www.piccdrop.com/images/1229895189.jpg

ad 3.

Plná verze - http://www.piccdrop.com/images/1229895349.jpg

kavka · #74

to Sirius: ty snímky jsou velmi pěkné. Gratuluji.
K těm udávaným zvětšením. Pokud je ohnisková vzdálenost objektivu foťáku stejná jako okuláru, je zvětšení 1x,( tedy jako v ohnisku dalekohledu).
Pokud se týká chromacoru, redukuje výrazně barevnou vadu blízko osy a je určen, pokud vím, pro visuální pozorování. Rozhodně žádnou část spektra neořezává, je takřka dokonale čirý. Měl jsem Contast Booster, tak vím, jaký je v tom rozdíl.
Nafotil jsem více srovnávacích snímků, ale nechci to tu zahltit. ED 80/600 vyšel, posuzováno v celém poli, barevně lépe, ale zdaleka neukázal tolik detailů (vzhledem k mnohem kratšímu ohnisku a menší rozlišovací schopnosti).

sofram · #75

Tak to koukám dost vyjeveně na ty hodnoty. Ani v nejoptimistějších chvílích by mě nenapadlo, že s použitím chromacoru spadne RC z 4.897 na 1.472. Tak to bych rád věděl jestli by to u mého TALu spadlo také tak , ten má naměřené RC 4.32. Ale nicméně jak jsem psal pan Derjucin zamýšlí chromacory dál výrábět a to v příznivějších cenách a to bych co vidím tyto hodnoty již o koupi uvažoval. Milan Drbohlav
kavka napsal: Pánové především díky za cenné informace.
Na měření hodnot nejsem vybaven, ale po namodelování mi vyšel RC gesamt pro objektiv 135/1602 4,897 a pro týž objektiv s Chromacorem 1,472. Jak daleko by byly hodnoty naměřené si netroufám odhadnout. Používám program Winlens, kde nejsem omezen počtem ploch, někdy též OSLO, ale tam je omezení počtu ploch.