Vidlicová montáž

[Medved]

Máte někdo zkušenosti se stavbou vidlicové montáže? Přijde mi, že by nemuselo být až tak složité zbastlit nakoleně jednoduchou vidlicovou montáž pro vizuální pozorování (bez nároků na dosažení tuhosti nutné pro foto) na dalekohled cca 250-300mm. Rozhodně se to na PRVNÍ pohled nezdá o moc složitější než bedýnka pro dobson a výhody jsou zřejmé. Takže, čistě akademicky co Vy na to?  :ears: Zdar!  :hi:

[Janek]

Pěknou jsem viděl o víkendu v Hradci, mají na ní 60cm Schmidtku. Nebyla velká na to co nese, ale na přenášení to tedy nebylo  :)

[Tomkk]

Tohle jsem uplácal za sobotu:
http://www.volny.cz/tom.home/vybaveni/vybaveni.htm

http://www.volny.cz/tom.home/povidani/stativ.jpg

http://www.volny.cz/tom.home/povidani/spunty.jpg


není to nic moc, ale na optické pozorování v pohodě. Teď chci něco masivnějšího , paralaktického i na focení. Pořád ještě nejsem rozhodnutý mezi vidlicí, něbo německou montáží z trubek. Mám dost dlouhého newtona (1125mm), tak možná vyhraje ta německá, nevím. Ještě kouknu po šrotišti po kusu přední nápravy, nebo něčem podobném.  ;)

[vla]

Máte někdo zkušenosti se stavbou vidlicové montáže? Přijde mi, že by nemuselo být až tak složité zbastlit nakoleně jednoduchou vidlicovou montáž pro vizuální pozorování (bez nároků na dosažení tuhosti nutné pro foto) na dalekohled cca 250-300mm. Rozhodně se to na PRVNÍ pohled nezdá o moc složitější než bedýnka pro dobson a výhody jsou zřejmé. Takže, čistě akademicky co Vy na to?  :ears: Zdar!  :hi:

Vidlicovou montáž pro Newtona 200 mm jsem udělal když mi bylo asi tak 15 let, dokonce se šnekovýn kolem průměr 200 mm, takže pro vizuální pozorování myslím by neměl být problém. Zdravím Vla.

[Medved]

Díky!
Materiálově to vidím obdobně jako Tomkk včetně toho šrotiště, jen možná se zapojením I L T a U profilů místo jeklů. Německou montáž mám doma s dalekohledem TAL 1 a stavět něco podobného pro větší dalekohled doma je mimo mě :mad2:. Dobson zase vyžaduje složitější navádění. Vidlicová motáž mi přijde nejvhodnější jak pro manipulaci - nehrozí šprajc tubusu o sloupek nemusí se tudíž "překlápět" a odpadá protizávaží tak i pro pozorování - jeden pohyb při sledování objektu. Určitou nevýhodou je nižší tuhost vidlice , ale celkově by to nemuselo být tak špatné - německá montáž bývá obvykle na sloupku nebo na stativu konstrukce vidlice může být velmi nízko u země bez dlouhých noh stativu a sloupku které by snižovali celkovou tuhost. Co se přepravy týká tak určitě vychází lépe nežli německá a s použitím několika vhodně umístěných šroubů by mohla být skladná stejně jako bedýnka dobsona :-/. Zdar! :hi:

[Libor]

Vidlicovou montaz pouzivam jiz nekolik let pro Newtona 355/1600 mm a pro vizualni pozorovani vyhovuje. Pro fotografovani je malo pevna, ale pokud bych udelal silnejsi nohy a pevnejsi uchyceni vidlice + polarni osy, tak by asi vyhovovala i pro fotografovani. Pro fotokomoru 190/260/550 mm je totiz celkem dobre pouzitelna (pokud zrovna nefouka moc silny vitr). I bez rozebrani je snadno prenosna nebo prevozna v aute. Mohu ji tedy doporucit, ale jen pro svetelne pristroje s tezkym primarnim zrcadlem, ktere maji teziste blizko dolni casti tubusu a vidlice tedy staci pomerne melka.

[Kami]

Přidám trošku do vínku,ohledně vidlicové montáže.

Jak už bylo napsáno výše,má vidlicová montáž vůči klasické německé montáži řadu výhod.Odpadne protizávaží,které však můžete dát na druhou stranu od vidlice.Těžiště tak posunete ke středu a níž.Odpadá překlápění.Celá montáž může být velmi nízká.Pro zvýšení tuhosti a naopak snížení váhy,je dobré používat příhradovou konstrukci z trubek,ja"klů,úhelníků.Pro převoz je dobré mít celou montáž dělenou.Spodní stativ,nosnou trubku,závaží a těleso s vidlicí.Vidlici je možné i oddělovat od polárního hřídele,tím se to ještě více zlepší pro převoz.
Samozřejmě pro stabilní přístroje je lepší tuhostí a váhou nešetřit,to se vám pak odmění v menším chvění a utlumení rezonancí.
Kami

[Medved]

Díky, díky!
Čas nazrál. Z akademické otázky se, i pro mě překvapivě rychle stává nutnost. Tubus 254/1200 je na cestě (asi někde mezi Asií a Evropou ) a po jeho dojití letím na to. No, správnost myšlenky sem si tu ověřil teď ještě přežít bez ztrát na životech v době míru neobvyklých přibližující se fázi výroby . Zdar! :hi:

[Jan]

Dobrý den.
Tento příspěvek jsem již sice uvedl v jiné rubrice, ale svým obsahem se hodí i tady.

Rád bych přispěl do diskuze z jiného pohledu - co se nosí někde jinde. Sleduji již léta amatérskou astronomickou literaturu ve Francii s dospěl jsem k závěru, že nejčastější amatérskou konstrukcí je dalekohled typu NEWTON se zrcadlem o průměru 150 - 250 mm na motoricky hnané ekvatoriální montáži vidlicového typu. Pokud by byl zájem, mohu kopii článku a konstrukční řešení uvést na stránce k tomu určené
http://www.grecner.cz/astro/astro-techn-c.htm

Tak v knize REALISEZ VOTRE TELESCOPE od J-M Lecleire je zveřejněn detailní konstrukční návod a dokumentace na zhotovení dalekohledu "T250 Newton équatorial motorisé". Je zřejmé, že vidlice musí být patřičně robustní a stejně tak ložiska ve kterých se otáčí.. Vznikají tak na první pohled dosti velké a těžkopádné konstrukce, které však již byly mnohokrát a opakovaně s úspěchem realizovány. A minimálně, lze z nich převzít mnoho dobrých konstrukčních nápadů.  

Zdraví
Jan

[Medved]

Tak sem ta hesla prohnal Altavistou a Yahoo a http://lecleire.chez.tiscali.fr/rvt/rvt.htm Překlad ani netřeba jeden obrázek za sto slov. Díky za zdroj inspirace. Ten odkaz na ASTRONOMIE magasine na Tvých stránkách mi bohužel nefunguje :-/
Zdar. :hi:

Púvodně byl tento příspěvek v tématu "Počítačová montáž nebo normální?" sem myslím patří víc. Jestli jsem někoho zmátl tak se omlouvám.

[Jan]

Medved:

Až na základě Tvého upozornění jsem zjistil, že URL časopisu ASTRONOMIE magazine byla změněna (aniž tuto změnu redakce uvedla v tiráži..). Korekci jsem provedl i na naší WEB stránce:
http://www.grecner.cz/astro/astro-techn-c.htm kde je uveden přehled zajímavých konstrukcí zveřejněných v tomto časopise od r.1999. A vidlicovou montáž jako součást originální realizace NEWTON 250 na ekv.montáži lze nalézt v č. 6 r.1999.

Nová a správná adresa francouzského časopisu je
http://pro.wanadoo.fr/astronomie.magazine/ -

Děkuje a zdraví
Jan

[Tomkk]

Rád bych se zeptal na Váš názor, která z uvedených základen je vhodnější pro vidlicovou montáž:



Logičtější mi připadá A, ale po toulání na netu se mi zdá, že se častěji objevuje B. U ní mě lehce znervózňují čtyři úložné body. Tušíte někdo, která z nich by mohla být stabilnější? Uvítal buch třeba i tim na nějaký jednoduchý 3d program modelující pnutí a tak.

[MilAN]

Aby bylo kam přidělat ložiska, resp.jejich domečky, stejně se nevyhneš konstrukci podobné B. To ale přeci nevylučuje to, že montáž na zemi bude na 3 bodech. Tady bych se tuhosti tolik nebál, problémem je vidlice a hlavně její délka a spojení vodlice s hodinovou osou. Konstrukčně je německá montáž proti tomu jednoduchost sama.

[vla]

Rozhodně ustavení na tři body, to je staticky určité a proto nejvhodnější, zvláště při přenášení na nerovném povrchu, tři body jsou výhodné i z hlediska případného ustavení na polárku.

[Medved]

Když přemýšlím, co sem stvořil, tak mi vychází kombinace obou. Základní schéma je "A" a na tom našroubován čtvercový svařenec se vzpěrami-rám pro domečky ložisek jako u "B".

Mimo poslední věty souhlas s MilANem.
Tuhost svařence a šroubového spojení s nohami/ližinami (základna montáže na třech bodech) je naprosto vyhovující. I vidlice je vcelku ucházející (není to dokonalé, ale dostačuje). Největší problém je opravdu spojení vidlice s osou. Důležitý je i průměr osy. Mám osu z trubky 40mm vidlici z jeklu 80/40, spojení je řešeno jako rozebíratelné pomocí šroubů. Na trubce je ze dvou navařených "L" profilů lože šířky 80mm pro vidlici. Právě ve styku "L" s trubkou je nejslabší místo i přes vyztužení to není dobré. Značný podíl na tom má i slabostěnná trubka malého-40mm průměru. Osu doporučuji co největšího možného průměru ze silnostěnného materiálu což umožní lépe řešit spojení s vidlicí (momentálně sháním ložiska 60mm a víc).