B33 - Horsehead

[Paaja]

V noci z 28. na 29.10. se pozorovalo i na severu Čech u Kamenického Šenova. Obloha byla poměrně světlá a soustředili jsme se jen na běžné snadné Messiery. Problém byl rozeznat i Řasovku, natož něco náročnějšího. K dispozici jsme měli me EDcko a dobsona cca 200/1500. Seeing mi tak hrozný nepřipadal, Mars poletující po zorném poli vlivem větru vypadal v příhodných chvílích poměrně ostrý (kolem druhé ráno, 15mm+2xBar tj. cca 200x). Mohu potvrdit množství jasných bolidů, bohužel jsem viděl jen dva, ostatní padaly, když jsem koukal do dalekohledů. To se za mnou co chvíli ozývalo: "Ten byl!" a já jen nadával . Nebylo to žádné seriózní pozorování, prostě jsme jen mrkli na oblohu.

[vasek]

to MaG:
No popravdě řečeno už mi to vrtá hlavou druhý den...
Dospěl jsem k jednomu vysvětlení. Totiž věděl jsem jen právě o NGC2023(ne o IC435), ale nehledal jsem ji podle mapy, ale najel na ni odhadem. Výsledkem bylo, že jsem asi koukal na tu hvězdu(TYC4771-01191-1) stejně jasnou, ale kousek napravo(západně) od 2023. No a právě nalevo se mi stále nepozdávala hvězda a hlavně mlhavost kolem ní. V mém popisu jsem to přisoudil IC435, teď dospívám k názoru, že to byla právě 2023.
Jedním z důsledků by tedy i bylo, že jsem hranici IC434 hledal kousek vedle, ale kdyby byla vidět určitě bych si ji všiml...

Taky mě překvapila Rosetta, nikdy dříve jsem na ni nekoukal a překvapilo mě jak byla nepřehlédnutelná. Především jedna část byla hodně výrázna, takový třetinový oblouk.

Zkoumání odstínů šedé v M42 bylo nevyčerpatelné...

Branardův oblouk jsem volným okem neviděl, ale zkoušel jsem to... ;D

[Myzer]

vasek napsal: MHV jsem neměřil, avšak pohled na ml.dráhu i deepsky objekty hovořil za vše. Obloha se hodně podobala té v Rakousku. Bohužel jsem však nedosahoval dokonalé adaptace na tmu vzhledem k několika světlům z blízké chaty.
Pozor, tmavost oblohy bola pravdepodobne sposobena tym, ze si nemal dokonale adaptovane oci vdaka tym svetlam. Podobny efekt sme pozorovali s Pavukom a prirovnali sme oblohu k Rakusku. Pozri jeho prispevok.

[vasek]

Myzer napsal:

Pozor, tmavost oblohy bola pravdepodobne sposobena tym, ze si nemal dokonale adaptovane oci vdaka tym svetlam. Podobny efekt sme pozorovali s Pavukom a prirovnali sme oblohu k Rakusku. Pozri jeho prispevok.
Pavukuv příspěvek jsem pozorně četl.
Špatně jsem se to napsal. Tmavost oblohy s Rakouskem už nejsem shopen přesně porovnat. Šlo tu spíš o detaily ml. dráhy, které jsme viděli v Rakousku, třeba slabá část sahající až na hranici Andromedy, nebo těch několik temných pásů, co jsi tehdy ukazoval a i nedávno popisoval v jednom tématu(i když ten červený byl velmi nevýrazný, jestli vůbec). Taky M33 byla volným okem periferně tušitelná(měl jsem pocit, že trochu lépe než v Rakousku, ale to připisuji zkušenostem).

Navíc při dlouhodobém pohledu směrem od chaty tj. na JV mě nic nerušilo a adaptace byla solidní(dokonalá však ne ).

[MaG]

vasek napsal:
Taky mě překvapila Rosseta, nikdy dříve jsem na ni nekoukal a překvapilo mě jak byla nepřehlédnutelná. Především jedna část byla hodně výrázna, takový třetinový oblouk.
Omlouvám se za příspěvek zde na téma Rosetta ale což, musím prostě reagovat.

V tu noc z pá na so byla totiž v Jizerkách vidět bez filtru tebou popisovaná nejjasnější část Rosetty. Prostě jsem poprvé v životě toto viděl. Teď už snad jen vidět koně a Barnarda a je to "cool"

[Pavuk_]

vasek napsal: to MaG:
No popravdě řečeno už mi to vrtá hlavou druhý den...
Dospěl jsem k jednomu vysvětlení. Totiž věděl jsem jen právě o NGC2023(ne o IC435), ale nehledal jsem ji podle mapy, ale najel na ni odhadem. Výsledkem bylo, že jsem asi koukal na tu hvězdu(TYC4771-01191-1) stejně jasnou, ale kousek napravo(západně) od 2023. No a právě nalevo se mi stále nepozdávala hvězda a hlavně mlhavost kolem ní. V mém popisu jsem to přisoudil IC435, teď dospívám k názoru, že to byla právě 2023.
Jedním z důsledků by tedy i bylo, že jsem hranici IC434 hledal kousek vedle, ale kdyby byla vidět určitě bych si ji všiml...

Jinak reflexní.mlhovina v kuřátkách byla parádní, přesně jak popisuješ, trochu kuželovitého tvaru.

Taky mě překvapila Rosetta, nikdy dříve jsem na ni nekoukal a překvapilo mě jak byla nepřehlédnutelná. Především jedna část byla hodně výrázna, takový třetinový oblouk.

Zkoumání odstínů šedé v M42 bylo nevyčerpatelné...

Branardův oblouk jsem volným okem neviděl, ale zkoušel jsem to... ;DS 2023 som nemal este nikdy problem v 350. Bolo ju vidno zatial vzdy. Avsak neviem posudit, ako ju vidno (a ostatne objekty na ktore som zvyknuty z 350) v mensich pristrojoch.
(ospravedlnujem sa za offtopic)
Uz aj preto ma motivuje si kupit/postavat/pozicat mensi dobson (15-20cm) a porovnat pozorovania s nim. Velmi som zvedavy ako sa to bude lisit a za akych podmienok.
je to uz offtopic ale predsa:
mam niekolko dovodov pre maly dalekohlad (ako doplnok k tomu velkemu):
1) sice dobson okolo 350mm je rozumny kompromis medzi este celkom slusnym zornym polom a svetelnym ziskom. Pre pouzitie okularu s 1.25" (okular Panoptic 24mm/68st. je konstruovany prave na plne vyuzitie 1.25" priemeru t.j. s ohladom na max.priemer polnej clony ~27mm) mi poskytuje maximum 1.1st. - co je na prehliadku mlicnej cesty a rozlahlych hmlovin male pole.
2) Prenositelnost takehoto velkeho dalekohladu je obmedzena na transport autom a tazke vynasky (ale nie nemozna ) avsak maly dalekohlad zbalim do batohu alebo do ruky a ide sa.
Sumasumarum: za vybornych podmienok (inokedy sa ani neoplati pozorovat ) dalekohlad s priemerom 150 az 200mm poskytne plnohodnotny zazitok a vykon pre rozsiahle objekty, ktore je mozne si vychutnat v okulari ako celok. Pokial clovek chce vidiet podrobnosti a slabe detaily, siahne po velkom dobsone. Komu by to nestacilo, moze si postavit binar zostaveny z takychto dvoch newtonow 15-20cm a zazitok bude ^2.
------------------------------------------------
pridavam znamu, ale zaujmavu linku:

http://www.skyhound.com/sh/archive/jan/IC_434.html

[Pavuk_]

Yoko napsal: Vážení pozorovatelé,pokud máte zájem pozorovat Kon'skou hlavu tkzv. v přímém přenosu stačí použijete li kamerku WATEC 120 N, která ve spojení s běžným projekčním objektivem MEOPTA-MEOSTIGMAT,který se dá sehnat poměrně lehce jak v bazarech tak u kinařů.Výše uvedená sestava ukáže Kon'skou hlavu detailně i s přilehlými mlhovinami.Objektiv má tyto parametry f=70mm a světelnost je 1:1.Stačí použít jakýkoliv televizor či LCD panel s AV vstupem.Stačí i malá montáž s pohonem. Pri vsetkej ucte...je to zaujmave, ale myslim, ze tento sposob pozorovania patri skor do sekcie astrofoto. Pod vizualnym pozorovanim chapem objekt-dalekohlad-(filter)-oko. Je to vlastne akoby som sa pozeral na real-time displej digitalnej zrkadlovky - tiez to nenazvem vizualnym pozorovanim.

[vasek]

Yoko napsal: Ještě malý dodatek.Na dovolené s dalekohledem  jsem kamerkou Watec plus monitor plus malý  dalekohled ED 80|600,který zapůjčil MILAN jsme pozorovali planetární mlhovinu v  Lyře.Byla dobře prokreslená i s centrální hvězdou.Přitom nedávno zde na astroforu proběhl článek kdy tento objekt pozorovali Dobsonem o průměru  1m a centrální hvězdu klasickou sestavou tj.oko plus dalekohled neviděli.Při našem pozorování nikoho z nás nenapadlo že se nedíváme na časově reálný objekt,nebot' zpoždění několika sekund je zcela zanedbatelné.
No, jestli můžu mluvit za sebe. Tak mě mnohem víc potěší flek, který tuším periferním viděním, než obrázek vykreselný na monitoru. Pokud si ho budu chtít pořádně prohlédnout, tak se mrknu na kvalitní fotografii z webu nebo knížky...

P.S. omlouvám se za off-topic příspěvek, když tak to smažu. :-[

[Pavuk_]

vasek napsal:

No, jestli můžu mluvit za sebe. Tak mě mnohem víc potěší flek, který tuším periferním viděním, než obrázek vykreselný na monitoru. Pokud si ho budu chtít pořádně prohlédnout, tak se mrknu na kvalitní fotografii z webu nebo knížky...

P.S. omlouvám se za off-topic příspěvek, když tak to smažu. :-[nic nemaz, myslim si to iste
ale jedno vyuzitie ma napadlo: ako vykonny hladacik
nieco ako telrad ale s obrazovkou (ale to uz je vazne offtopic)

[Myzer]

vasek napsal: Po IC434 ani stopy, doufal jsem v nějaký nejjasnější kousek kde by byl patrný přechod mezi tmavším pozadím a mlhovinou. Koukal jsem tam mnoho minut, ale nic se neobjevilo. Filtr bude asi nezbytností i u mého průměru.
Nuz viditelnost hmloviny zavisi aj od jasu oblohy a ona moze byt potom vidiet i bez filtra i v mensom dalekohlade. Napriklad Brian Skiff v 150 mm refraktore ju videl na dvoch miestach:

Lowell's Anderson Mesa (2110m, jas oblohy V=21.8/square arcsec)
Las Campanas OBservatory v Chile (2300m, jas oblohy V=22.0/square arcsec).

Myslim si ale, ze u nas by Konska hlava mohla byt vidiet uz s binokularom 15x70 a dvoma filtrami H-Beta. Vacsina pozorovatelov tam potom popisuje evidentnu ciernu smuhu. Sama hmlovina IC 434 je tam i s triedrom a jednym filtrom H-beta.

[Pavuk_]

Myzer napsal:

Nuz viditelnost hmloviny zavisi aj od jasu oblohy a ona moze byt potom vidiet i bez filtra i v mensom dalekohlade. Napriklad Brian Skiff v 150 mm refraktore ju videl na dvoch miestach:

Lowell's Anderson Mesa (2110m, jas oblohy V=21.8/square arcsec)
Las Campanas OBservatory v Chile (2300m, jas oblohy V=22.0/square arcsec).

Myslim si ale, ze u nas by Konska hlava mohla byt vidiet uz s binokularom 15x70 a dvoma filtrami H-Beta. Vacsina pozorovatelov tam potom popisuje evidentnu ciernu smuhu. Sama hmlovina IC 434 je tam i s triedrom a jednym filtrom H-beta.
dodavam,ze:
Lowell's Anderson Mesa je miesto konania Lowell Star Party, je to pri meste Flagstaff v Arizone, nachadza sa tam znamy Clarkov refraktor http://www.lowell.edu/AboutLowell/clark.html

rozdiel uvedenych jasov pozadia nemusi nutne znamenat, ze by v Chile bola obloha tmavsia (v case merania ano), ale ze jas kolise s casom, sl. aktivitou a pod. Pri takychto nizkych hodnotach "je to uz jedno" ci 21.8MSA alebo 22MSA Chcem tym povedat, ze su noci, ked je v Arizone 22 a v Chile 21.8, skratka kolise to podla podmienok.

Teraz som si spomenul na jeden dokument
http://www.ctio.noao.edu/site/pachon_sky/
, kde graf:
http://www.ctio.noao.edu/site/pachon_sk ... achon3.GIF
kde vidno, ze situacia sa zhorsuje aj na tychto tmavych miestach "zatial" je to minimalne, ale v buducnosti by to mohlo byt kriticke (preto aj observatoria v Chile maju svoje Sky Law).

Inak presnost merani sa pohybuje cca +/-0.1MSA
Zodpovedajuca MHV je 7.5 az 8.3 (zavisi od schopnosti pozorovatela).

V denniku mam zaznam z 2005-12-02/03:
MHV: 6.5mag
Bortle 4
IC434 (okrem B33) v triedri 10x50 s Hbeta (filter za okularom) zretelne vidiet bocnym videnim v tvare klinu, neprehliadnutelne, velmi pekne.

updatnute

[Myzer]

Pavuk_ napsal:

dodavam,ze:
Lowell's Anderson Mesa je miesto konania Lowell Star Party, je to pri meste Flagstaff v Arizone, nachadza sa tam znamy Clarkov refraktor http://www.lowell.edu/AboutLowell/clark.html

rozdiel uvedenych jasov pozadia neznamena, ze by v Chile bola obloha tmavsia (v case merania ano), ale ze jas kolise s casom, sl. aktivitou a pod. Pri takychto nizkych hodnotach "je to uz jedno" ci 21.8MSA alebo 22MSA
presnost merani sa pohybuje cca  +/-0.1MSA
Zodpovedajuca MHV je 7.5 az 8.3 (zavisi od schopnosti pozorovatela).

(pokr)
No ved ja si viem predstavit ako to tam vyzera. Podobne sme v Rakusku z auta videli Labut nad zapadnym obzorom, ale ciernobielo.



Ak ta zaujimaju podmienky na tomto konkretnom mieste, daj na Amastre vyhladavat "Flagstaff light pollution".

[Pavuk_]

Myzer napsal:

No ved ja si viem predstavit ako to tam vyzera. Podobne sme v Rakusku z auta videli Labut nad zapadnym obzorom, ale ciernobielo.

Ak ta zaujimaju podmienky na tomto konkretnom mieste, daj na Amastre vyhladavat "Flagstaff light pollution". ::) ::)
to je pekna fotomontaz

[vasek]

Myzer napsal:

Nuz viditelnost hmloviny zavisi aj od jasu oblohy a ona moze byt potom vidiet i bez filtra i v mensom dalekohlade. Napriklad Brian Skiff v 150 mm refraktore ju videl na dvoch miestach:

Lowell's Anderson Mesa (2110m, jas oblohy V=21.8/square arcsec)
Las Campanas OBservatory v Chile (2300m, jas oblohy V=22.0/square arcsec).

Myslim si ale, ze u nas by Konska hlava mohla byt vidiet uz s binokularom 15x70 a dvoma filtrami H-Beta. Vacsina pozorovatelov tam potom popisuje evidentnu ciernu smuhu. Sama hmlovina IC 434 je tam i s triedrom a jednym filtrom H-beta.Světlost oblohy už si opravdu nevybavuji(naučím se ji měřit...). Napadlo mě že fakt, že jsem ji neviděl mohl být způsoben i tím, že jsem ji nikdy předtím neviděl a čekal jsem asi jasnější objekt a nezaregistroval jsem ji.
Na Hadraparty jsem se s ní konečně seznámil - přes Pavukuv dobson, navíc s filtrem H-Beta byla opravdu parádní, včetně koňské hlavy. Tak zřetelnou jsem B33 ani nečekal, byl to výrazný kužel zarývající se do mlhoviny, detaily jsem však nezaznamenal. V mé 200ce jsem IC434 bez filtru neviděl(k tomu asi přispěly podmínky), s H-Beta(asi) filtrem byla vidět bez problémů. Myslím, že teď bych měl šanci spatřit ji pod kvalitní oblohou i bez filtru, snad díky prvním zkušenostem, doufám.

[Pavuk_]

>> Světlost oblohy už si opravdu nevybavuji(naučím se ji měřit...).
to vasek:

koli meraniu svetlosti oblohy si chcem zaobstarat (kupit alebo vyrobit) taky to pristroj.
http://www.unihedron.com/projects/darksky/ je to overena vecicka (i ked ma svoje pre a proti-vid recenzia). V kazdom pripade je to asposob ako objektivne posudit kvalitu oblohy (tmavost) medzi dvoma lokalitami alebo zmeny podmienok v jednej lokalite. Vystup je priamo v MSA.