Dalekohled za pár šlupek

[Morebundus]

Ahojte všici
Potřeboval bych poradit.
Dotaz 1)
Při návštěvě známého za účelem změně mojí optiky co nosím na obličeji :mad2: jsem si všim že optické polotovary pro výrobu brejlí, by se daly použít na stavbu malého refraktoru, ale jelikož ten známý není přístrojový optik, což já taky ne, tak mi nedokázal říct jestli by to bylo použitelný. Mluvil něco konvexi nebo tak něco, ale fakt tomu až tak do hloubky nerozumím.
Proto bych rád od Vás, kdo tomu rozumí, potřeboval poradit. Jaké parametry by měla mít ta čočka, aby byla použitelná. Rád bych abyste mi doporučili jakou maximální světelnost může mít čočka aby nebyly optické vady tak radikální. :repuke:
Ty čočky se dají koupit za pár korun a mají antireflexe, tak proč to netestnout když ty polotovary se dělají běžne 70mm, což by na malý refraktor mělo stačit.
dotaz 2)
Dal by se z toho polotovaru postavit i okulár ? A případně jestli by někdo poradil jak by každá čočka v optické soustavě okuláru měla vypadat (paramtery atd.) nebo stačí případná rada. V případě že se mi to podaří všechno zjistit a výsledek bude stát za to, rád bych konstrukci a vše kolem vylepil na webu aby si každý podle toho mohl postavit "Dalkohled za pár šlupek"
Děkuji :ears:

[MMys]

"Brejlák" tak se říká dalekohledu z těchhle čoček, z toho samozřejmě postavit půjde. Světelnost by měla být kvůli vadám co nejnižší. Alespoň f/10, lépe spíš f/15. Takže když při průměru 70mm použiješ optickou mohutnost 1D (ohnisko 1m) tak to bude tak akorát. Pro lepší obraz můžeš ještě dál přiclonit průměr.

Nečekej zázraky. Hodí se to na Měsíc a Slunce s filtrem (tam je světla dost). S dlouhoohniskovým okulárem pak i na větší hvězdokupy. U mlhovin a galaxií si moc iluze nedělej. Jako úplně první dalekohled to asi vyhoví, ale sám uvidíš...

P.S. Já ho samozřejmě měl taky ;D

[vla]

Tzv. brejlák je dalekohled, s kterým dělala pokusy asi většina z nás. Výsledky většinou nevalné, přesto pokud to chceš zkusit proč ne. Vzhledem k potřebě eliminovat především barevnou vadu bys měl uvažovat se světelností tak 1:15  až 1:20 což by při průměru 7 cm byla délka ohniska 105 nebo 140 cm. Jako okulár by bylo lépe sehnat starší okuláry do mikroskopu, v bazarech v Praze se pohybuje cena asi od 80 kč a budeš mít ušetřenu spoustu práce. Bohužel od mých pokusů s touto optikou už uplynulo opravdu hodně let, takže si ani nepamatuji, jak jsem tenkrát dopadl, ale neměl bys čekat moc velké zvětšení, typnul bych tak 30x-40x. Pozorovat lze skusit Měsíc a jasné planety, sám poznáš, při jakém zvětšení je obraz ještě alespoň trochu ostrý.

[Morebundus]

Ano přesně tak jsem to myslel jako pokus který jsem ještě nezkusil a jsem strašně zvědavý na výsledek, ale určitě bych chtěl předejít "školáckým chybám"

[zdenek]

Na tema "brylak" byla pred casem celkem pekna diskuze na obdobnemASTROFORU v Rusku (pro mnohe tedy bohuzel rusky). Byly tam delany i ruzne experimenty z ruznymi kombinacemi brylovych skel. Takze kdo si chce hrat, muze se na onom odkazu inspirovat.  ;)

[Marlosk]

Několik naivních dotazů:
1)Dal by se kombinací spojky a rozptylky s mezerou mezi nimi vytvořit achromát?
2)Jsou někde vzorce nebo programy na výpočet?
3)Dají se v normální optice tyhle čočky (korunové a flintové) sehnat?
4)Můžu použít i plankonvexní nebo dutovypuklé čočky?
Diky

[zdenek]

Na vetsinu tvych otazek je odpoved prave na onom ruskem linku. Je to sice rusky, ale par obrazku i vypisu z katalogu je rozumet i tak. Takze alespon strucne:

1)Dal by se kombinací spojky a rozptylky s mezerou mezi nimi vytvořit achromát?

V podstate ano. Kombinaci spojky a rozptylky (oboje z korun. skla - tj. ty nejobycejnejsi cocky) lze vyrazne omezit kulovou vadu. Kombinaci korunove spojky a flintove rozptylky (popr. rozptylky z polykarbonatu, ma velmi podobne vlastnosti) pak lze vytvorit i jednoduchy achromat.

2)Jsou někde vzorce nebo programy na výpočet?  

Je jich cela rada. Nektere jsou zmineny prave v onom linku, lze ale i napr. pouzit program OSLO (cesky manual na mojich strankach).

3)Dají se v normální optice tyhle čočky (korunové a flintové) sehnat?

Tak s tim by mel byt asi nejmensi problem. Staci si vybrat nejakou vhodnou cocku a zajit do slusne ocni optiky.  Dnes je uz vyber opravdu velky.

4)Můžu použít i plankonvexní nebo dutovypuklé čočky?

V podstate ano. Pro korekci aberaci je ale vyhodnejsi pouzit jeden "typ" cocek (napr. plankonvexni) usporadane zrcadlove k sobe. Pro vizualni pozorovani jsou vysledky lepsi. Podrobnejsi vysvetleni by asi uz bylo prilis teoreticke.

Z.

[Marlosk]

Další dotaz: Na tom ruském linku radí použít spojku +0.75D a rozptylku -1.5D. Pokud vím, tak se dioptrie sčítají, takže vznikne rozptylná soustava -0.75D. To se přece nedá použít jako objektiv, ne? Není to chyba? Jaká rozptylka by se měla použít pro redukci vad? Díky

[JZ]

To Zdenek
Je to trochu bokem, ale ten komu je dnes 25 a méně tak se rusky vůbec neučil a nerad bych někomu křivdil, ale asi ani nezná azbuku ;D ;D

[Achernar]

Se stavbou "brejlaku" mam pomerne bohate zkusenosti, postavili jsme jich s kamaradem celou radu a nektere se i celkem povedly. Neni treba byt pristrojovym mechanikem, bohate postaci papirove trubky od kobercu (na hlavni tubus) a treba od alobalu (na okularovy vytah) a potom jeste tu hnedou nalizovaci papirovou lepenku. Postupnym pribalovanim je z ni mozne udelat velice presne dily, pro ucely brejlaku presne az astronomicky. S papirem se dobre pracuje, staci ti neco ostreho a pohodli kuchyne. Kdyz to pak zvenci natres, mas dokonaly tubus. Nepodleha tepelne roztaznosti a v zime te od nej nezebou ruce (ted mam tubus mosazny a se slzou v oku na tuhle vlastnost papiru vzpominam...)
Ackoli z hlediska dnesniho standardu jsou tzhle brejlaky jen zertik, je dobry si uvedomit, ze dalekohledy, ktere meli k disposici Galileo, Cassini, Huyghens nebo Hevelius se tehle kvalite vetsinou sotva blizili.
Je potreba to neprehanet se svetelnosti, skutecne aspon 1:12 a min a ne kazda z tech cocek je stejne dobra - ackoli dneska uz je to asi v tomhle smeru o dost lepsi.
Okulary jsme nejdriv delali z lupy a pozdeji jsme si je sestavovali z vselijakych cocek, ktere jsme kde poshaneli. Chce to hodne zkouset a najit si idealni zvetseni, ktere jeste vyuzije omezene moznosti takove optiky a pritom jeste neni pretluceno vadami a toho se pak drzet, uz ho nestridat. Osvedcilo se mi vetsinou zvetseni do 40x, vic uz arci smysl nema.
Ostreni je nejlepsi udelat suvne, na treni, kde pri tom jednom okularu zaostris prakticky jednou pro vzdy.
Musim rict, ze s třakovzm dalekohledem jsme toho videli pomerne dost, hvezdokupy, mlhoviny (samozrejme ne jako v nejakym dobsonu), saturnovy prstence, mesic apod. Nejvetsim prinosem ale pro me byly ty postupne kroky od toho vlastnorucne postaveneho brylaku k malemu kvalitnimu achromatu, pres 11cm newtona az ke dnesnimu achromatu 14cm. Tim postupnym objevovanim jsem sam sobe objevil nejvic. Kdyz jsem pozoroval brejlakem, hltal jsem knizky o Galileovi, Keplerovi a tech starzch pozorovatelich a znovu jsem objevoval to, co oni a takhle jsem si propojoval teorii s praxi a s historii uplne nejlepe. Fakt to stoji za to. Je to mnohem zajimavejsi a neskonale poetictejsi cesta, nez zacit hned s velkym, profesionalne postavenym modernim dalekohledem...

[MilAN]

Další dotaz: Na tom ruském linku radí použít spojku +0.75D a rozptylku -1.5D. Pokud vím, tak se dioptrie sčítají, takže vznikne rozptylná soustava -0.75D. To se přece nedá použít jako objektiv, ne? Není to chyba?

Asi pozdě, ale : na tom ruském linku je nad obrázky poznámka, že údaje v obrázku mají přehozená znaménka, takže má být +1,5D a -O,75D. Potom platí i jejich výpočet výsledné ohniskové vzdálenosti.

[VK]

To "Morebundus":

Podle toho, co jsem četl, bych před podobnou stavbou raději varoval. Brýlové čočky jsou meniskového tvaru a mají při stejném průměru a ohniskové vzdálenosti asi 3x větší sférickou vadu než spojka ploskovypuklá s poměrem poloměrů 1:6 obrácená vypuklou stranou k předmětu.

2. Není pravda, že by stačila spojka s průměrem 70 mm a ohniskovou vzdáleností 1 metr (zvláště, pokud by byla menisková). K realisaci objektivu z meniskové čočky je třeba relativní otvor ještě podstatně menší: 1:20, 1:30 i méně. S ploskovypuklou nebo dvouvypuklou čočkou si "můžeš dovolit" relativní otvor poněkud větší. 1:10 je ale stále příliš velký.

3. Soustava bude mít tak jako tak velkou barevnou vadu polohy a barevou vadu velikosti. Už při zvětšení jen 10x budou všechny předměty v zorném poli hrát barvami jako omalovánka - všude budou červené a modré okraje.

4. Objektivem práce nekončí, protože, jak praví definice dalekohled je subjektivní optický přístroj, se kterým vidíme vzdálené předměty pod větším zorným úhlem než bez něj. Prakticky je k tomu třeba dodat, že dalekohled se skládá z objktivu a okuláru. Lidé, kteří optiku důkladněji nestudovali, mají sklony plést si dalekohledovou optickou soustavu se zobrazovací optickou soustavou. Mají ošklivý zlozvyk nazývat relativní otvor objektivu dalekohledu "světelností dalekohledu" - to je přitom úplně něco jiného! Já to tady raději takhle explicitně říkám, protože nevím, kdo to neví.

5. Objektivem práce nekončí - jak už jsme řekl výše. Okulár: obyčejná jednoduchá spojná čočka (Keplerův okulár) je absolutně nevhodná. Soustava bude mít značně vzdálenou výstupní pupilu (vzdálenost výstupní pupily bude zhruba rovna ohniskové vzdálenosti takového okuláru) a hlavně nebude mít korigovanou vůbec žádnou optickou vadu. Zorné pole bude trpět silným zkreslením (zvláště při použití meniskového objektivu), a také komou a astigmatismem šikmých paprsků. Prakticky už při stavbě takovéhoto dalekohledu budeme potřebovat zkonsturovat Huygensův nebo Ramsdenův okulár. Popis těchto okulárů je např. v KLABAZŇA, J.: Vizuální optické soustavy III. - Dalekohledové optické soustavy, Univ. Palackého, Olomouc 1991. Nebo ERHART, J. - ERHART, V.: Amatérské optické dalekohledy, Praha 1989. Mohl bych Ti to tady také vysvětlit, ale jak by to potom bylo dlouhé, že? Každopádně, poku máš o konstrukci takového dalekohledu vážný zájem, dej vědět, kdyby sis s něčím nevěděl rady (třeba se sehnáním těch publikací, ale tam by to neměl být problém).

Připomínám ovšem, že už i u takhle primitivního dalekohldu je prakticky důležité, aby čočky byly v optické ose - osová koma a astigmatismus se projevují už při poměrně malých úchylkách.

Upozorňuji předem, že výsledek bude asi tak 2x horší, než BINAR 12 X 60.

Co se týče Galileova dalekohledu, tam je situace ještě horší. Sice rozptylka vprincipu trochu koriguje některé vady objektivu tvořeného jednoduchou spojkou, ale je-li objektiv meniskový, tak i v tom malinkatém zorném políčku bude okrajová zóna o velikosti asi 1/3 poloměru zorného pole, ve které bude obraz prakticky nepozorovatelný pro silnou komu a astigmatismus. Barevná vada (červená, modrá a další) stejně jako poměrně velký nárok na vycentrovanost zůstávají i zde.

Když neseženeš čočku dvouvypuklou nebo ploskovypuklou, bueš to mít znatelně horší. Proto já nemám rád slovo "bejlák", protože brýlové čočky se v principu ke stavbě dalekohledu vyloženě nehodí, nanejvýš někde, ale ne na všechno.

Vycházím z vlastních zkušeností.

V. K.

[VK]

Jo ještě jedna poznámka: to, co píše Archernar, je pravda. Vím, jak vypadají jeho dalekohledy a sám jsem podobné (trochu jiné, sjinými disposicemi) dělal.

V. K.

[Miloš Žák]

Oživím téma . V práci se kolegovi válel na stole objektiv 5/300 z Meotaru. Používal to jako lupu. Pořídil jsem tedy skutečnou lupu, tu s ním vyměnil a zkusil si udělat mini refraktor. Vytištěno na 3D tiskárně od Průši. Tubus je ze dvou částí, které se zasouvají do sebe, protože jsem nevěděl, jak dlouhý by tubus měl být. Okulárový výtah se též pouze vysunuje. Vystředění jsem udělal malířskou papírovou páskou. Šroubky na zajištění zrcátka se šroubují do mozsazných matic z NTB zalisovaných za tepla. A kvalita? Jak se dalo očekávat. Bez zaclonění brutální barevná vada. Po zaclonění na 3cm je vada velmi malá, ale kolem hvězd i planet zůstává celkem výrazné halo. Je možné se ho nějak zbavit?
Jinak dnes vyzkoušeno na Venuši, Jupiteru a Marsu s okulárem TS 4mm. Venuše - krásně viditelná fáze, v podstatě bez barevné vady. Jupiter jasný kotouček, možná jsem viděl i dva pásy . Mars lehce naoranžovělá špendlíková hlavička. Kolem všeho výrazné halo

[dvader]

Hezká práce!