Antropická rovnice - počet civilizací ve vesmíru

[Pavel_Dudr]

[quote author=astropintr Hmotnostní distribuce Sluneční soustavy neodpovídá hmotnostní distribuci extrasolárních systémů

PD: To je možná pravda, ale faktem je, že nejsnáze se objevují obři, kteří obíhají hvězdu v malé vzdálenosti a tedy velmi rychle, takže tu hvězdu rozkývou tak, že to lze snadno pozorovat. Jinak si ale myslím, že rozložení hmot kolem hvězd je celkem náhodné. Nakreslil jsem si graf rozložení exoplanet a žádnou jinou souvislost jsem tam nenašel.

[astropintr]

Pavel_Dudr napsal: [ Jinak si ale myslím, že rozložení hmot kolem hvězd je celkem náhodné. Nakreslil jsem si graf rozložení exoplanet a žádnou jinou souvislost jsem tam nenašel.

No vidíš, a já si myslím, že existuje určitý vlnový princip, který je podobný u všech extrasolárních systémů. Prostě v určitých oblastech je pravděpodobnost vzniku větší, někde nízká. Vzdálenosti planet jsou závislé na hmotnosti centrálního tělesa. Proveď normalizaci pro všechny planetární systémy včetně Slunce a dostaneš graf výše.

[KoMar]

Ještě bychom mohli vzít v úvahu, že i ty velké plynné planety mohou mít kamenné měsíce s podmínkami pro vznik života (asi velmi vzácnými, ale přesto).

Až se nám v budoucnu podaří podrobněji prozkoumat měsíce našich velkých planet a Mars, tak snad budeme moci přesněji odhadovat některé proměnné v antropické rovnici, ale stále to bude jen spekulace.

[Pavel_Dudr]

[quote author=astropintr :
Graf ukazuje rozložení extrasolárních systémů v jednotném měřítku. Jsou zde vidět skupiny extrasolárních planet, které vytvářejí určitě zhustky, my je nazýváme "vlny". Je zde také vynesena Sluneční soustava - je zde patrné, že se graf Sluneční soustavy zcela neshoduje s extrasolárními systémy. Co se naopak ukazuje je to, že existují místa s většími pravděpodobnostmi vzniku planety či velkého tělesa, neopak místa o nízkých pravděpodobností vzniku velkého tělesa.
 Pokud tomu tak opravdu je, pak při vzniku planetárních systémů existují v určitých oblastech protoplanetárního disku vhodnější oblasti vzniku a naopak oblasti, kde vznikají jen drobná tělesa. Pokud tomu tak opravdu je, proč chybí planety blíže k naší hvězdě, jak je tomu na našem grafu? Nestojí tohle k zamyšlení?

PD: Tomu rozumím: Většinou ty planety jsou hmotnější než Jupiter a obíhají ve vzdál. jako Země nebo dokonce blíže než Mars. Ale byly objeveny tím způsobem, že rozkývaly svou hvězdu. A když si uvědomíme, že Země rozkýve  Slunce o +/- 450 km, tedy o 900 km, a to je 0,0006  průměru Slunce, to se pak těžko zjišťuje na takové vzdálenosti. Tedy si myslím, že tyto grafy jsou dost poplatné metodě, pomocí které byly vytvořeny, nelze je tedy považovat za náhodný výběr ze všech existujících planet . Ale nevyvrací ten názor, že Země je zcela vyjímečná.  

[Homer]

To Pavel Dudr:
Na Zemi jsou známy organismy, jejichž látková výměna je založena na anorganických sloučeninách, kdy je využíván energetický zisk z jejich přeměny či rozkladu. Jsou velmi primitivní a proto i velmi odolné.
Čas hraje roli především v tom, že je velmi nepravděpodobné, aby se v geologicky dlouhé době řádu mld let potkaly vyspělé inteligentní civilizace s přesností tisíců či desítek tisíců let. Je naopak velmi pravděpodobné, že už dávno neexistují, nebo vyspějí mnohem později, kdy po nás nezbyde nic než šířící se elmagn. vlnění . Homer

[Pavel_K]

Pavel_Dudr napsal:
PD: Tomu rozumím: Většinou ty planety jsou hmotnější než Jupiter a obíhají ve vzdál. jako Země nebo dokonce blíže než Mars. Ale byly objeveny tím způsobem, že rozkývaly svou hvězdu.

Ale nevyvrací ten názor, že Země je zcela vyjímečná.  
Potíž je nikoli ve výběru pozorovaných objektů, ale v principu tvorby planetárních soustav. To, že hmotnostní distribuce okolo planet ve Sluneční soustavě se ukázala stejnou, jako hmotnostní distribuce v celé Sluneční soustavě, je celkem očekávané. To, co bylo méně očekávané je, že se ukázalo, že tato distribuce okolo planet naší Sluneční soustavy je velice podobná distribuci všech exoplanetárních soustav. Z toho pak vyplývá, že zákonitě okolo velké centrální hvězdy vznikají další hvězdy s plynulým přechodem do Hot-Jupiterů. Teprve ve větších vzdálenostech vznikají velcí plynní obři a pouze na periferii soustav mohou vzniknout menší kamenné planety. Proto u průměrné hvězdy, jako je Slunce, by neměly existovat terestrické kamenné planety v této blízkosti. Zde je zásadní odlišnost od všech dosud poznaných extraterestrických planetárních soustav. Z toho vyplývá, že život v podmínkách, podobných Zemi, se mohl rozvíjet buď na měsících velkých plynných obrů, kde je dostatečný energetický tok jak od planety a hvězdy, nebo velice pomalu na periferii soustav.

[Habl]

Teoretické úvahy o tom jak hustě by se měl vyskytovat život, tvoří rovnice o mnoha členech s většinou naprosto neznámých parametrů.

Dost by nám pomohlo zaregistrovat ve sluneční soustavě třeba známky o organické hmotě, kde již dřive zanikl život. Není též vyloučeno, že podmínky mohli býti před statisíci, miliony až miliardou let na planetách, ale i měsících ve sluneční soustavě jiné. Současná technika nám již docela stačí k dalšímu prověřování organické hmoty v naší sluneční soustavě.

Není to samozřejmě jen o extrasolárních tělesech ve vesmíru a jejich struktuře a dynamice. Ve velmi vzdáleném vesmíru kde získáváme postupně dalsí potřebné astrofyzikální parametry.

To, že narazíme na vyspělé civilizace ve vesmíru, které jsou vyspělejší než naše civilizace je asi především
z technického a časového hlediska zatím asi "utopie", protože vývoj vesmíru měříme v miliardách let a a naše možnost příjmu a registrace radiových signálů z vesmíru je několik desítek let.

Habl

[TomasN]

Pro takovýto výpočet na určení počtu civilizací mi chybí odhad chyby výsledného zjištění (taková základní věc se předpokládá u každého experimentu, byť jen myšlenkového). A mám neblahou předtuchu, že to dopadne jako s určením data příchodu Járy Cimrmana do Liptákova na základě měření stáří organické nečistoty na podrážkách jeho bot metodou rozpadu radioaktivního uhlíku ;D

[gsokuba]

nechci se do toho nejak vměšovat ale podle mě nemáme skoro žádnou šanci se s inteligentní civilizací setkat dyt jediný kam jsme se zatim dostaly byl měsíc ;D to jsme se teda moc nepřekonaly, sice se možná časem dostanem i na mars ale co tam, stejně taky nic nenajdou naše jediná šance je že by k nám tková civilizace sama přiletěla ale na to aby dokázaly překonat takový vzdálenosti by museli bejt o hodně chytřejší než my, prostě podle mě šance na takový setkání je skoro nulová.

[Neci]

gsokuba napsal: nechci se do toho nejak vměšovat ale podle mě nemáme skoro žádnou šanci se s inteligentní civilizací setkat dyt jediný kam jsme se zatim dostaly byl měsíc ;D to jsme se teda moc nepřekonaly, sice se možná časem dostanem i na mars ale co tam, stejně taky nic nenajdou  :) naše jediná šance je že by k nám tková civilizace sama přiletěla ale na to aby dokázaly překonat takový vzdálenosti by museli bejt o hodně chytřejší než my, prostě podle mě šance na takový setkání je skoro nulová.A ak zoberieme v uvahu ako dlho tu vesmir je, bud existuju ako nejake prvooky alebo su na takej urovni ze sa vobec s nami nezapodievaju.

[gsokuba]

;D svátá pravda jediný co sem může přiletět jsou tak maximálně bakterie na meteoritu ale i přes to věřim že ve vesmíru je nespočet mnoho inteligentních civilizací i když je nikdy nepotkáme.

[stana]

No, zřejmě nejsme ve Vesmíru sami...Ale vzhledem k obrovským vzdálenostem a relativně krátké době "funkčnosti" civilizace se nezkontaktujeme ani s potenciálními mimozemšťany v rámci naší galaxie, natož s ufouny někde ze vzdálených galaxií... ;D
P.S. Ale jinak Sci-fi je můj oblíbený žánr...Hlavně jsou úsměvné ty nadsvětelné rychlosti a hyper-super cestování podprostorem a blem blem..Jak říkal Rychlonožka, kéž by se mi o tom v noci zdálo!!
;D
P.S.2. Ano, Hvězdná brána je můj oblíbený seriál..A je 15:00 takže kafe a sedám k TV..
Pardon, jestli jsem toto téma trošku zlehčil..Ale na mě to tak vždy "zafunguje"...

[Beasty]

Já si myslím, že není problém cestovat nadsvětelnou rychlostí. Před nedávnem "zrušená" částice tachyon je jedním z příkladů.
Nicméně abych to upřesnil, cestovat nadsvětelnou rychlostí není problém pro DOSTATEČNĚ vyspělou civilizaci. Jednou možností by bylo, kdybychom dokázali vytvořit a udržet stabilní červí díru. Podle dnešních teorií je k tomu potřeba neuvěřitelně obrovské množství energie, ne-li nekonečné...Z tohoto důvodu asi ještě nejsme dostatečně vyspělá civilizace. Mě osobně se velice líbí způsob vytvoření a udržení červí díry, který je naznačen v knize, filmu a hlavně seriálu Hvězdná brána. Největší problém ale je ten, že i s tímto si "někdo" musel dát spoustu práce. Někdo musel cestovat na včechny světy a postavit brány. a to je na tom to nejnapadnutelnější. Protože než by někdo, byť rychlostí světla dokázal procestovat jednu jedinou galaxii a vybudovat brány možná by polovina planet již neexistovala, možná by mohla být spoustu sterilních např. gama zábleskem v bezprostředním okolí a hlavně by jich možná spoustu nových vzniklo na místech kde předtím nebylo vůbec nic.......
otázka existence života ve vesmíru (jiného než na Zemi) bude lákavá pro spoustu generací po nás....a bude tak dlouho lákavá, dokud se nepotvrdí.
Beasty

[Pavel_Dudr]

[quoteauthor=Pavel_K :
... Z toho vyplývá, že život v podmínkách, podobných Zemi, se mohl rozvíjet buď na měsících velkých plynných obrů, kde je dostatečný energetický tok jak od planety a hvězdy,...

PD: Různé měsíce musejí splňovat stejné podmínky, jako planety, např. obíhat v obyvatelné zóně, to Měsíc splňuje, mít dostatečnou hmotnost, aby udržel atmosféru a vodu, to už ne. Atmosféru má jedině Titan, nejv. měsíc Saturnu, ale to asi jen díky teplotě -150 C, takže je velmi hustá, atm. tlak je tam 1,6 baru.

[phobos]

Beasty: Dluzno podotknout, ze teorie, podle kterych by bylo mozne cervi diru vytvorit, nejsou zatim podlozene. Nechci tvrdit, ze to nejde, stejne jako neni asi uplne spravne tvrdit, ze neni mozne cestovat rychlosti vyssi nez rychlost svetla. I kdyz se nam takove fantazirovani ted zda jako nesmysl. Jak bylo receno ve v jednom filmu: "pred tisici lety kazdej vedel, ze je Zeme placka". Stejne tak je dneska kazdymu jasny, ze rychlost svetla se proste neda prekonat ;D

Na druhou stranu - bez konkretnich dukazu je to vsechno jenom "tlachani"