Zdeňku, celkem dobrý odkaz pro někoho, kdo nemá větší zkušenosti s elektronikou, ale stejně to nevyřeší úplně vše. Destičky řeší pouze rozdělovač impulsů a výkonovou část, takže lze řídit směr otáčení. Rychlost je dána frekvencí vstupujících pulsů. Je tedy třeba ještě vhodný generátor pulsů a nejaký pákový či tlačítkový ovladač s ním spřažený, aby ovládání bylo komfortní.
Nyní pár tipů pro případné zájemce, jak by se z toho dalo udělat ovládání na RA osu pro účely jemných oprav při fotografování. Mě se nejvíce osvědčil postup, který eliminuje vůli ve šnekovém převodu takto: Za normálního chodu je frekvence pulsů pro budič krokového motoru taková, aby s danými převody odpovídala rychlosti zemské rotace. To si musíte spočítat z převodového poměru a počtu kroků vašeho motoru na jednu otočku.
Při opravách v RA je potom nejlepší a nejjednoduší motor buď zastavit (hvězda se posunuje rychlostí zemské rotace v jednom směru) a nebo naopak zrychlit na dvojnásobnou rychlost (posun hvězdy na druhou stranu) Obrovská výhoda tohoto postupu je, že nevzniká žádná vůle, protože pohon je stále v záběru. Hlavně nesmíte používat při pointování druhý směr otáčení motoru.
Jinou otázkou je režim rychloposuvu, kde je třeba hýbat motorem na obě strany, ale zde při použití krok. motorů narazíte na problém maximální frekvence, takže je to spíš použitelné pro vycentrování objektu v zorném poli nebo "procházky po měsící" při velkém zvětšení, nikoli pro automatické nastavování polohy dalekohledu (GO-TO systém), to byste se učekali.
Nejjednodušší provedení pohonu RA s elektronikou z výše uvedeného Zdeňkova odkazu mě napadá takovéto: Udělat nějaký oscilátor (generátor pulsů, nejlépe stabilní-krystalový) s dvojnásobnou frekvencí, než je potřebná pro otáčení rychlostí zemské rotace. Pomocí čítače nebo nějak jinak vydělíme tuto frekvenci ještě na polovinu. Takže nyní máme k dispozici frekvence dvě. Nyní uděláme takové zapojení (mě se osvědčilo s páčkovým ovladačem místo tlačítkového) které v prostřední poloze páky (nebo pokud není stisknuté žádné tlačítko) posílá na vstup desky pro řízení motoru vydělenou (nižší) frekvenci. Při jedné krajní poloze páky (stisknutém jednom tlačítku) se přivádí vyšší (nevydělená) frekvence (pohon jede 2 násobnou rychlostí) a při druhé poloze páky (stisknutém druhém tlačítku) se nepřivádí pulsy žádné (pohon stojí) Vstup pro řízení směru otáčení zůstane natrvalo v jednom stavu (log 0 nebo 1 podle potřebného směru otáčení)
Je třeba si na výše uvedených stránkách vybrat podle typu motoru vhodný budič, spočítat si frekvenci oscilátoru a zvolit počet stupňů čítače pro dělení frekvence, aby byla přesně na míru převodu pohonu, a pak udělat k destičce zapojení, co se chová tak, jak jsem popsal výše) Toto je asi nejjednodušší možnost pro ty, co nemají potuchy o nějakém programování jednočipových procesorů atd... Pokud nemáte tuchy o elektronice vůbec, dejte toto přečíst kamarádovi, který v tom je zběhlý. Tomu to bude jasné.
Takže T.o.m.e a popřípadě i ostatní, do toho
, k tomu 200mm dalekohled a par el. udelatek (fotonasobic, ...) a je jasne, ze by to motor z flopy nezvladl.). tomu taky odpovida patricne mohutna montaz (vlastni vyroby, s ohledem na vahu musi byt pevna, o tom ale nekdy jindy nekde jinde).
