Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Nezávazné povídání o všem, co se týka astronomie.
Odpovědět
Uživatelský avatar
johnna
Příspěvky: 411
Registrován: 10. 02. 2008, 04:58

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

#1

Příspěvek od johnna »

Zajímavý článek :

http://www.astro.cz/clanek/3353

diskuse na toto téma vítána...
Není tak špatné knihy, aby alespoň v něčem nebyla prospěšná(Nullus est liber tam malus, ut non aliqua parte prosit)
Uživatelský avatar
Loki
Příspěvky: 11
Registrován: 10. 12. 2007, 06:29

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

#2

Příspěvek od Loki »

pri citani tohoto clanku som si spomenul, ze som niekde cital o ciernej diere, ktora ma hmotnost 16 miliard slnk. Vyborny web(odporucam): http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3203
phobos
Příspěvky: 227
Registrován: 17. 02. 2008, 20:19

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

#3

Příspěvek od phobos »

No, skoda ze tam toho kluci nenapsali trochu vic. Sice je fajn, ze tam jsou zakladni fakta, ale me by napriklad docela zajimalo, jak si vysvetluji, ze cerna dira muze vyzarovat zareni.

Kvantovymu vyparovani se da docela dobre rozumet - ale tady vlasne jenom napsali, ze cerna dira neco vyzaruje, ale nenapsali co a proc ...

No, asi by to chtelo si precist tu studii (pokud je teda verejna) - ale to je zase casove trochu narocny :)
Triedr 10x50, Skymaster 25x100 :D, Lidlskop
Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3561
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

#4

Příspěvek od Honza Ebr (honza42) »

Je to zkrátka napsané zjednodušeně - samotná černá díra nevyzařuje nic (pomineme-li "vypařování", které je jednak na těhle škálách zanedbatelné, druhak je pořád pouze teoretické) - to, co pozorujeme, je záření materiálu v její blízkosti.

Tento materiál září v podstatě kvůli slapovým silám - částice na různých drahách okolo centrálního tělesa (je prakticky jedno, jestli je to černá díra, ale právě tyto jsou tak hmotné, že je to nejvíc vidět) chtějí obíhat různými rychlostmi, pokud jich je tam ale moc (tedy jde o celkem hustý plyn), tak se o sebe třou a zahřívají a proto září (kromě toho existují falší zářivé procesy způsobované elektromagnetickými poli atd.., ale to tření je nejdůležitější).

Je to právě díky tomtu tření, že na černou díru vůbec něco spadne (kromě těch věcí, které do ní původně "náhodou" letěly) - kdyby toho nebylo, tak materiál prostě centrum obletí, podobně jako hyperbolické komety obletí Slunce, a už se nevrátí.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Odpovědět