Limitní magnituda dalkohledu

Morebundus · #1

Chtěl bych mít jasno tím co se myslí limitní magnituda přístroje, je to magnituda kterou prostě dalkohled není schopen zaznamenat ani delší expozicí ?

Na webu p. Myslivce jsem viděl foto Marsu s jeho měsícem a okolo jsou hvězdy 14,4mag i když limitní magnituda přístroje (dle výpočtu na webu) je 13,9 ???
Je tedy možné nějakou technikou (fotograficky, skládáním snímků z webky, ...) získat vyšší limitní magnitudu, např od 20cm Newtona dostat 15 mag ? A hlavně jak hodně se lišší limitní magnituda při určitých technikách (foto, skládání snímků atd.)

A teď z jiného soudku:
Nevíte kde na webu bych našel opozice planet, nebo pokud to umí CdC tak jak to z něj dostat

:ears:

zdenek · #2

Limitni magnituda je definovana za idealnich podminek pro normovane lidske oko. Pokud je konecny prvek jiny nez vizualni pozorovatel, je tovzdy nutno uvest (pak dostaneme ekvivalentne fotografickou ... etc.).
Z.

Petr D · #3

Z 99% bude reálná magnituda vždy o 1 - 2 mag nižší. Vycházej z jednoduchého vzorce že každé zdvojnásobení průměru čočky / zrcadla / zvýší dosah o 1,7 Mag, ale to platí teoreticky / laboratorně /.

Fotograficky samozřejmě získáš víc / nevím o kolik /, protože citlivou vrstvu / CCD / osvěcuješ trvale, kdežto lidské oko snímá v krátých impulzech.

Morebundus · #4

no právě že to neni uvedeno, ale je tam naspáno:

jedna hodnota - limitní magnituda přístroje
druhá hodnota - magnituda prakticky dostupná

to druhé bych viděl jako vizuální limit, ale co je to první ?

proto ten muj zmatek ???
:ears:

Petr D · #5

Limitní magnituda je asi něco jako údaj o maximální rychlosti auta než se rozpadne = prakticky nedosažitelná.
Limitní = vypočtená. Prakticky dostupná = to co jsi opravdu schopen ještě zahlédnout.
Fotografická = zpravidla ve stejné výši jako to vypočtená.

MilAN · #6

draza napsal: Z 99% bude reálná magnituda vždy o 1 - 2 mag nižší.
Nevím odkud náš tuhle informaci, ale ačkoliv jsou všechny vzorce jen přibližné a každý zohledňuje podmínky trochu jinak, ve výsledcích si jsou dosti podobné a pro orientaci v rozsahu asi 1/2 mag poslouží . Reálná magnituda při pozorování záleží na Tobě (podmínky, osvětlení, vhodné zvětšení,).

Psion · #7

Přesně tak. Vypočtená magnituda může být nižžší, stejná i vyšší než je reálná, záleží jaký se použije vzorec

Každopádně si to každý může otestovat pomocí dalekohledu a má výsledek i bez počítání a reálný vzhledem ke svému zraku.

Myzer · #8

Toto je jedna zo situacii, ked sa skutocna realita neda preniest celkom presne do podoby matematickych vzorcov. :nono:
Tak napr. ked som si chcel zistit, ci mam este v dosahu Stephanov kvintet nepocital som limitnu magnitudu pristroja, ale vyhladal som si radsej vyjadrenia pozorovatelov. To je tak, niekto ho videl v 200mm, inemu 250 mm nestacila.

Morebundus · #9

Myzer napsal: Toto je jedna zo situacii, ked sa skutocna realita neda preniest celkom presne do podoby matematickych vzorcov. :nono:
Tak napr. ked som si chcel zistit, ci mam este v dosahu Stephanov kvintet nepocital som limitnu magnitudu pristroja, ale vyhladal som si radsej vyjadrenia pozorovatelov. To je tak, niekto ho videl v 200mm, inemu 250 mm nestacila.
Takže pokud to dobře chápu, tak limitní magnituda přístroje se týká pouze vizuálního pozorování a teoreticky se dá i z 200mm dalkohledu fotograficky získat 15magnitudu, je tak ? :bounce:

Myzer · #10

Limitna magnituda pristroja udava hodnotu magnitudy /bodovu - hviezdy/, aku moze este pristroj zachytit /pozorovatel vidiet cez neho volnym okom/ pri velmi dobrych podmienkach. Po vacsine noci teda bude v priemere o 1-2 nizsia.
Hranicna magnituda je najslabsia hodnota /alebo hviezda/ aku mozno tu ktoru noc vidiet /ci sa mysli volnym okom, triedrom alebo dalekohladom je jedno/.
S pojmom magnituda prakticky dostupna som sa este nestretol, aspon si nepamatam.
Teoreticky sa da vsetko, takze aj z 200mm ziskat fotograficky 15mag.

#11

Tak mi to nedalo a detailne jsem prozkoumal nektere snimky porizene casy okolo 50min na kodak E200, pushnuty na 400ASA a dai se tam najit hvezdy az 16mag. i kdyz teda uz nejsou moc vyrazne, ale po vytazeni kontrastu tam proste naprosto jednoznacne jsou.

Libor · #12

Fotograficky (nebo CCD kamerou) lze danym pristrojem zachytit podstatne slabsi objekty nez vizualne. Ale prakticky dosah zavisi na tolika faktorech, ze bych se radeji nepoustel do vypoctu (nebo bych je bral jen orientacne) a udelal bych prakticke zkousky. Vysledek bude zaviset nejen na prumeru optiky a delce expozice, ale take na kvalite optiky, presnosti zaostreni a pointace, svetelnem znecisteni, pruzracnosti atmosfery, seeingu, vysce nad obzorem, ...
Kouknete se napr. na fotku M31
http://home.zcu.cz/~smid/vladana/andromed/m31v.jpg
porizenou za dobrych podminek a porovnejte s fotkou
http://home.zcu.cz/~smid/komety/IZ3sv.jpg
porizenou za spatnych podminek nizko nad obzorem.
Pritom obe jsou ze stejneho pristroje.

FunTomas · #13

Libor napsal: ...Pritom obe jsou ze stejneho pristroje.Ja proste len slintam. Neda mi to vsak otazku. Hoci su fotografie snimane rovnakym pristrojom, expozicna doba je tiez rovnaka? Film bol tiez rovnaky? Kaslat na expozicie. Tie fotky su proste bombove obe.

Libor · #14

FunTomas napsal:
Hoci su fotografie snimane rovnakym pristrojom, expozicna doba je tiez rovnaka? Film bol tiez rovnaky? Ty fotky uz mam delsi dobu na svych strankach, kde je i strucny popis, takze jen strucne: Ta samotna M31 je starsi fotka, focena 13 min na Kodak Ektachrome 400 ASA, ta M31 s kometou Ikeya-Zhang je focena na Kodak E200 pushnuty na 400 ASA a jenom 5 min, protoze pri obzoru bylo tolik svetla, ze se delsi dobu fotit proste nedalo. E200 je vyrazne lepsi film nez ta 400, na kterou uz nefotim.

#15

Libore, zeptám se tě, jestli to náhodou nevíš z praxe. Jaký je (při astro focení) rozdíl mezi Kodak Ektachrome 200 a Elite Chrome 200. Ta profi verze je o dost dražší. Má to význam ? Někde jsem četl že při PUSH1 dává lepší výsledky EktaChrome, ale žádný pádný argument či porovnání tam nebylo. ???

Astronomické fórum