Já auto nemám, ale jednou, v roce 2004 jsem se pěšky vydal s triedrem, mapami a dvoulitrovkou vody (byl jsem tehdá dlouhodobě nezaměstnaný na sociálce, takže jsem neměl ani na ten bágl) asi 19km na kopec kousek od horního štěpánova. Nad lihozápadem byl světelný bochník od boskovic, slabší od vzdálenějšího blanska, celou noc astronomický soumrak a mezní magnituda díky mé smůle na mizernou extinkci, byla tu noc asi o 0,5m slabší, než dosahuju v boskovicích. Přesto jsem si došel i s těma těžkýma a nepohodlnýma igelitkama pěšky do vysněné tmy do míst, kde ani nejezdí žádnej autobus (fakt

). Bylo krásně ticho, na místo určení jsem došel až asi po půlnoci, v tom vedru a s těma igelitkama jsem šel hodně pomalu. Po cestě jsem viděl nezapomenutelně nádhernou mléčnou dráhu. Vypadala, i když pohledem částečně zevnitř jako skutečná, obrovská galaxie z profilu, plno ostrůvků a temných mlhovin...
Když jsem dorazil, byl už otočený vítr v kalný tropický vzduch, ale přesto jsem pozoroval spousty nových objektů. Byl jsem někde uprostřed pole s vysokým obilím, co mě sahalo až po hrudník, všude nádherný, až řvoucí ticho, občas zařval srnec, občas divoženka a hýkal, ale v tom obilí a tichu jsem se cítil nádherně bezpečně... No a pak jsem se vracel díky vedru, probděné noci a dlouhé cestě po kraji samých kopců domů málem po čtyřech...

:-/ :-/ :-/
Tak jsem si nakonec řekl: Už nikdy víc.
Když jsem už tu dlouhodobou nezaměstnanost nedokázal vydržet, šel jsem dělat to, co se nabízelo, ale protože člověku dlouhodobě nezaměstnanýmu už po roce, natož po třech začíná z té deprivace a absence kontaktu s okolím hrabat, aniž by o tom věděl, tak jsem se v novém zaměstnání neudržel a našel si brigádu- nakládání kamiónů v ppl na odpolední směny. Bylo to (kde jinde...) v brně a večír už nejede ze skalice, kde se musí přestupovat, žádný motorák do boskovic. Tak jsem chodil pěšky a protože už mě tolik nehrabalo a vracel se mě zájem o okolí a život, vzal jsem si vždycky na cestu triedr a karkoschkův atlas. Prošel jsem podél cesty mladkov a dostal se vždycky na místo v poli asi 4 kilometry vzdálené od boskovic. Když bylo hezky, tak ty čtyři kilometry dokázaly z oblohy udělat mnohem nádhernější oblohu, než byla kdysi v horním štěpánově. Protože jsem byl často hodně unavený (tenkrát se to v ppl hodně hrotilo a mimo jiné kvůli tomu nebylo brigádníků ochotných do té páce jít, takže jsem často nakládal skoro sám minimálně 2 kamiony za směnu- teť už tam mají lepší podmínky), pozoroval jsem spíš jednodušší objekty, ale na co si pamatuju, byly ty nádherný M81 a M82. Jasné, krásné a strašně dobře viditelné galaxie. A na krásnou tmu. A na bezohledný chování řidičů, když jsem se po pozorování vracel pěšky po silnici. A rozjetý ježky, žáby, kočky. A na troubení aut, hlavně zezadu..... No, kdyby jsem to byl já, ale vypadal jako ježek, nebo žába (srnec né, protože ten už by pomačkal karoserii >:()... :'( :'( :'( :'( :'( :-[
Jó, to byly zážitky. A teť mám dalekohled, co stejně nikam ručně nedostanu a auto pořád nikde... Takže za tmou nejezdím, ale najezdil jsem se vlakem do skalice, pak kousek pěšky a stačily jen 4 km k zážitku z pozorování a hned posléze 4 až 0 km k poznávání povahy většiny z :onás lidí. :-X