Sluneční filtr - trochu jinak

pesvo · #1

Zdravím všechny a chtěl bych probrat následující nápad:
Stojím před realizací slunečního filtru pomocí klasické fólie (Baader...) pro Newtona SW 200/1000 a napadlo mě, když jsem četl tady o clonění vstupní apertury pomocí čtyř centrálně symetrických otvorů, jestli by nestálo za to, udělat tu sluneční clonu právě do těch kruhových otvorů. Jednak by se tím mohl zlepšit kontrast (vyloučí se centrální zastínění včetně držáků sekundáru) a dále se zmenší průměr vzduchového sloupce (i když bude zase celkem 4x), takže by chvění vzduchu mohlo být menší než při "plné díře". Myslím si taky, že i samotná realizace (uchycení fólie) by pak mohla být snadnější. Samozřejmě, že byh to mohl přímo prubnout, ale je to experiment za 600,- (cena fólie A4) a kdyby to byla blbost, tak je to dost drahá zkušenost. Co si myslíte vy ?

T.o.m · #2

Filtr jako takový stejně k pozorování Slunce potřebuješ (pokud už nemáš nějaký jiný). Ale pozor na souměrnost otvorů - je třeba to vyřezat velmi přesně, aby kontrast naopak neutrpěl. Raději bych před aplikací folie vyzkoušel 4otvorovou masku na Saturnu nebo Jupiteru a uvidíš, jestli pomohla.
Tom

pesvo · #3

To je jasný, že to chci nejprve prubnout na planetách (myslím samozřejmě pouze tu clonu bez fólie !). V té souvislosti mě napadla otázka, jak asi můžou vypadat difrakční obrazce u takového systému při různých vstupních clonících maskách ? Četl jsem tady to téma ohledně zvýšení kontrastu a vždy jsem narazil jen difrakční obrazec u na klasického Newtona (středové zastínění na 3 nebo 4 ramenech), ale jak to bude vypadat u těch 4 děr (nebo to zde někde je, ale do takové hloubky jsem se už nedostal) ? No a co se týká toho Slunce, tak jsem to spíš myslel tak, jestli to má vůbec význam ? Samozřejmě ideální by bylo koupit dvě fólie a udělat dva filtry - jeden klasickou 19 cm díru a druhý ty 4 menší a přímo to vyzkoušet, ale to se mi zase nechce, proto sháním rozumy...

T.o.m · #4

Mno, možná by byla lepší menší než 19 cm. Při pozorování Slunce je občas problém se seeingem...
Já mám asi 9 cm otvor a jsem spokojen.
Tom

zdenek · #5

Obcas tento trik pouzivam prave pri pozorovani planet, zde jsou moje zkusenosti:
Jen mala poznamka uvodem - zadna vstupni sablona nenahradi spravne vycloneny tubuc ci okularovy vytah nebo kvalitni optiku.
Takze:

- pouziti sablony je narocnejsi na presne zaostreni
- pri horsim seeingu je jeji pouziti bez vetsiho efektu

+ zmirnuje jas velmi jasnych objektu
+ pouzitim se pri velkych zvetsenich zvysi kontrast
zobrazeni (nekdy nepatrne, jindy pomerne dost)
+ rozl. schopnost pristroje se prakticky nemeni

Z praxe: pomerne pekne se mi osvedcila pri velkych zvedcenich sablona pri pozorovani struktury prstencu Saturna ci pasove struktury Jupitera v kombinaci s barev. filtry. Refraktoru se to sice nevyrovna, ale obraz je celkem slusny. Zalezi ale asi i na samotnem pozorovateli. Znam par lidi, kterym obraz pres masku proste nesedi (asi jim vadi onen nizsi jas sceny a jine rozlozeni konrastu) a povazuji jej za horsi nez bez ni.

Co se tyce Slunce: zde asi efekt nebude takovy. Preci jen za dne je podstatne silnejsi turbulence a i vyuzitelne zvetseni je tim padem mensi. Tuto variantu jsem ale nezkousel.

zdenek · #6

Jejky, ::). Koukam, ze mne T.O.M. s tim seeingem predbehl. Opravdu asi v tomto pripade bude stacit s ohledem na nizsi pouzitelne zvetseni jeden mensi otvor.

pesvo · #7

K tomu malému otvoru. Jen tak experimentálně jsem se zkusil podívat přes SW 200/1000 na Jupitera a Saturna s plnou dírou a s excentrickou clonou asi 6 cm (je součástí krytky tubusu a je odnímací) při 200x a 400x a to se nedalo srovnat (myslím ta 6 cm díra mnohem horší). Na druhou stranu třeba u takového Jupitera mi při plné díře vadila jeho jasnost i při velkých zvětšeních - takže to clonění vstupní maskou by tomu mohlo dost výrazně pomoct. Taky jsem zkusil se na ty planety mrknout přes dva polarizační filtry a nastavovat různý vzájemný úhel a nebylo to špatné - ale řekl bych, že nejen pro každou planetu to chtělo jiný úhel, ale dokonce i v rámci jedné planety různé detaily chtěli svůj speciální úhel, aby člověk viděl, to, co vidět chce. Ta "štelovatelnost" jasu byla velice užitečná.

zdenek · #8

pesvo napsal: ... plnou dírou a s excentrickou clonou asi 6 cm (je součástí krytky tubusu a je odnímací) při 200x a 400x a to se nedalo srovnat (myslím ta 6 cm díra mnohem horší). ...Ta "štelovatelnost" jasu byla velice užitečná.
Ad dira 6cm: to je prece samozrejme. Zvetseni 200x ci dokonce 400x je daleko za rozlisovackou pouziteho prumeru (proto je take tech der vice na okrajich, aby byly od sebe co nejdale)

Ad "stolovatelnost": Tak s tim nelze nez souhlasit. Ja to vyresil tak, ze na jednu univerzalni clonu s X otvory (a tim padem i co nejvetsi setelnosti) prikladam vzdy jednu masku s mensim poctem otvoru (jejich celkovou plochu vzdy volim tak, aby ekvivalentni svetelnost odpovidala nejakemu nasobku f/10, f/15, ...). Cele to je pak celkem variabilni.

pesvo · #9

To zdenek: Ja jsem se naivně domníval, že tu "štelovatelnost jasu" vyřeším samostatnými krytkami na jednotlivé díry, ale dle Tvé odpovědi, je to nesmysl - ono to musí být centrálně symetrické, že jo ? Takže úplně ideální by byla maska se čtyřmi otvory a každý by byl vybaven vlastní irisovou clonou, které by se ale všechny ovládaly společně - já vím, že je to nesmysl, ale jen pro názornost ? To Tvoje řešení je OK.

zdenek · #10

pesvo napsal: ono to musí být centrálně symetrické, že jo ? Ja alespon zkousel pouze stredove symetricke masky. Jejich navrh je naprosto trivialni. S nesymetrickymi je trosku potiz a musely by byt vhodne rozvrzeny otvory (nicmene by teoreticky fungovat mohly). Ta nejvetsi je tvorena vzdy ctverici otvoru stejnych prumeru, ktere jsou symetricky rozmisteny vuci stredu. Na to pak prikladam dalsi masky, ktere vzdy urcitou "sadu" otvoru zakryji.