Maksutov 127/1500

[mkcz]

Arion napsal:
 Pouzite zo stranky http://www.obloha.webzdarma.cz/a_dal.php Zadal som 30 percent priemeru centralne tienenie zhruba tak to bolo na mojom Mak-u

"Vámi vybraný CASSEGRAIN:
průměr objektivu = 127 mm, ohnisko = 1500 mm, používá zvětšení: 60 x, s okulárem f = 25 mm, při zorném poli: 45 úhlových minut.
Zvolený přístroj má světelnost 1: 11.8 s výstupní pupilou 2.1 mm.
Teoretické mezní rozlišení činí: 0.98 úhl. vteřin a nejmenší teoretický, pozorovatelný detail na Měsíci měří: 1822 m.
Nynější (na zvětšení závislé) rozlišení činí: 3.33 úhlových vteřin a na Měsíci rozeznáte datail velký 6222 metrů.
Průměrná velikost obrazu planety Jupiter v ohnisku dalekohledu 0.291 mm
Teoretický průměr Airyho disku (při vlnové délce světla 546nm): 0.0157 mm, nebo-li: 2.16 uhlových vteřin.
Hvězdná velikost prakticky dostupná: 11.81 mag. a teoreticky až: 12.81 magnitud.
Maximální zvětšení 254 x, minimální zvětšení 15.9 x, optimální zvětšení 31.8 x.
Vzhledem ke světelnosti dalekohledu nejlepší vlastnosti dostupné v okuláru f = 23.6 mm.
Centrální stínění zabírá 9 % plochy a 30 % průměru efektivní průměr (hvězdy a objekty):115.6 mm(průměr)
srovnání s refraktorem bez barevné vady při pozorování planet: 88.9 mm. (průměr )
poznámka: Zvolené zvětšení dalekohledu je vhodné"
Mám-li být upřímný, tak to srovnání Maka 127mm s refraktorem 88,9mm při pozorování planet je tedy zavádějící. Když srovnávám obraz ve svém Maku a Skywatcheru ED80, tak musím říci, že v Maku je toho vidět prostě více a to značně více. Je pravda, že v tom mém srovnání chybí oněch 8,9mm ale to už je jenom pro úplnost. Takže moje osobní resumé je, že SW Mak 127/1500mm je vhodnější přístroj na pozorování planet než SW ED80/600mm.

[Arion]

Ano, v praxi to bude asi tak, zabudol som dodat k svojmu predchadzajucemu prispevku ze nie je mojim nazorom, len citatom vypoctu z uvedenej stranky. Svoj nazor v podstate na danu vec nemam ale ak by som mal logicky uvazovat tak by som sa teda priklonil k zrovnaniu s refraktorom 115,6 co je vlastne efektivny priemer tohto mak-u, straty na menisku budu asi zrovnatelne so stratami cez objektiv refraktoru, takze by to mohlo sediet, nie?

[MilAN]

Pokud jde o pozorování planet, kromě kontrastu hraje nejdůležitější  roli rozlišovací schopnost. A tam se uplatňuje celý průměr, tedy 127 mm. Takže v porovnání RS je to 127/80, pokud jde o světelný zisk  potom  to je nějakých (115/80)^

[Martys]

jose napsal: Ahoj.Ak nie si skúsený v tejto oblasti ,tak by som rozoberanie veľmi nedoporučoval.Čistenie optiky je popísané na stránkehttp://www.optikavod.cz/v sekcii časté dotazy a rozobratie tuhttp://avex.org.free.fr/dossiers-pratiques/mak127/.Najprv treba povoliť justážne šrouby a vytočiť podľa obrázku.Potom to je už jednoduché.Ale pár bodiek na zrkadle nie je nič hrozné ja som mal štastie na nejaký "prevazelínovaný" kus.Čudujem sa že to tam dávajú.Ahoj
Díky za odpověd

[Jiri_Skalsky]

Vážení kolegové,

Ohlédnete-li se zpět do 50. let na amatérské dalekohledy, zjistíte, že tehdy dominovaly Nwtony kolem 1:8 do průměru až 300 mm a refraktory s achromatickými objektivy do průměru 150 mm a ohniskové vzdálenosti přes 2000 mm.

Optický návrh Gregoryho z konce 50. let vedl k Spot -Maksutovu (Questaru), tedy k přístroji o parametrech cca 130/1800. Dalekohled bylo možné přenášet v kufříku, vešel se na stůl a na rozdíl od refraktoru - achromátu, zobrazoval bez fialového hala kolem jasných hvězd, planet a Měsíce. S dalekohledem bylo možné i pěkně fotografovat.

To byl důvod jeho úspěchu, po kterém v 70. letech následovaly dalekohledy SCT.

S přátelským pozdravem


Ing. Jiří Skalský

[Stratus]

U nás v tedejším Severočeském kraji si již koncem 60-tých let udělal MUDr. Brablc z Ústí nad Labem Maksutovu fotokomoru a jeho fotografie vesmírných objektů byly často publikovány v tisku. Více by o tom mohl napsat např. kolega Habl.

[MilAN]

To Stratus : Ono to bylo jinak. Maksutovovu komoru sice dělal Dr. Brabl, ale optika byla od Erhartů. Tako komora nikdy neudělala použitelný snímek oblohy. Dr. Brablc s touto optikou laboroval a byla i několikráte vylepšována Vilémem Erhartem, ale nikdy se to optiku nepodařilo dotáhnou do zdárného konce a použítí na focení .
Známé snímky od Dr. Brablce jsou dělány daleko menšími objektivy, dnes možná již exotickými značkami, které většině ze současným fotografů zde na AF asi nic neříkají.

[vaclav1]

To MilAN:
Jo máš pravdu,byl jsem jednou když byl živ pan Brablc se u něho podívat na Maksutova.Komora sice pěkná,ale obraz nestál za nic.Fotografoval většinou xenarem(3.5/300) a tessarem(4.5/500) od Zeisse z DDR na desky větších formátů.

[Stratus]

MilAN napsal:
Známé snímky od Dr. Brablce jsou dělány daleko menšími objektivy, dnes možná již exotickými značkami, které většině ze současným fotografů  zde na AF  asi nic neříkají. Já jsem byl kdysi dávno na jedné akci ČAS, pobočky v Teplicích a on tam o té komoře přednášel a ukazoval i nafocené objekty. Tak nevím....

[astar]

MilAN napsal: To Stratus : Ono to bylo jinak. Maksutovovu komoru sice dělal Dr. Brabl, ale optika byla od Erhartů. Tako komora nikdy neudělala použitelný snímek oblohy. Dr. Brablc s touto optikou laboroval a byla i několikráte vylepšována Vilémem Erhartem, ale nikdy se to optiku nepodařilo dotáhnou do zdárného konce a použítí na focení .
Známé snímky od Dr. Brablce jsou dělány daleko menšími objektivy, dnes možná již exotickými značkami, které většině ze současným fotografů zde na AF asi nic neříkají.
Milane svého času jsem se snažil retušovat menisk té komory Byl asi tak 2x silnější ( sférická vada 2.5 mm) Neměl jsem jeho hlavní zrcadlo a tak jsem to retušoval na zadané ohnisko. Je jasné, že při takovéto retuši vznikla částečná podélná barevná vada asi 0.1 mm. Jak vypadalo zrcadlo to nevím, ani jsem potom nedostal od něho žádný snímek.

Má někdo vůbec ponětí kam se ta komora poděla?
Případně kde je Erhartova maksutovka 410/600?

[MilAN]

Ahoj,
pokud vím,při požáru kopule vzalo vybavení komplet za své a nebylo už nic použitelné. Netuším, zda-li tam byla Maksutovka, ale nevidím důvod, proč ne. Možná bude více vědět Josef II

[Habl]

Ta maksutovka měla meniskus 240 mm. zrcadlo 300 mm. 1:2.8, žel jak již bylo napsáno obraz nebyl kvalitní a nafotil pouze pár snímků. Optika byla od V. Erharta.
Těch pár snímků moc neukazoval.
Jinak fotil objektivem Belar 1:4,5 - 500 mm na formát 18/24 cm >> viz "Amatérské astronomické pozorovatelny v Severočeském kraji" >> metodický materiál pro účastníky krajského semináře 17. - 19.6. 1988 v Liberci.

To:astar
V poslední době měl maksutovku demontovanou a pokoušel se ji i prodat viz. časopis ŘH.
Habl

[Jiri_Skalsky]

Vážení kolegové,

nejsem si zcela jist, zda informace ohledně starých Maksutovových komor na tyto stránky patří, ale rád bych poukázal na jeden neopomenutelný fakt:

Jedním z hlavních parametrů komor nebo objektivů je kromě ohniskové vzdálenosti také jejich světelnost. Když vyslovíte před fotografem „Schmidtova či Maksutovova komora“, okamžitě uslyšíte slova : „ 1 : 1 “.

I když je možné tyto přístroje za cenu zhoršení jejich obrazů takto vyrobit, málokdo příjme, že optimální světelnosti těchto komor se pohybují kolem (1 : 3) až (1 : 4). V tomto případě získáte přístroj pro fotografii středně velkých zorných polí (4 - 6) stupňů s vysokou rozlišovací schopností. Dalekohledy se světelností (1 : 3,8 až 1 : 4) a průměrech (200 mm - 300 mm) lze vysoce kvalitně vizuálně pozorovat. Méně světelné přístroje dříve dovolovaly i delší expoziční časy, takže jejich dosah MHV byl vyšší.

Světelné komory (1 : 1 - 1 : 2) byly určeny pouze pro vysoce specializované úkoly, jakými jsou například : fotografování velkoplošných objektů (komety, polární záře, zvířetníkové světlo), snímání drah meteorů a družic, nebo jako kamery spektrografů.

Využití těchto světelných přístrojů pro fotografování mlhovin, galaxií, hvězdokup určitě optimální není. Navíc, čím větší světelnost, tím větší nároky na justáž, ostření, mechaniku.

Světelných Maksutovů i jiných komor se u nás vyrobilo od 50. let dostatečné množství, avšak kolik se jich dodnes využívá ? Myslím, že přes veškeré vynaložené úsilí se pozorovatelé těchto přístrojů vzdali a přiklonili se k malým objektivům (APO) či zrcadlům s korektory. Je to ale škoda.

S přátelským pozdravem

Ing. Jiří Skalský

[vaclav1]

To Jiri_Skalsky:
Vážený pane,
výborným přístrojem pro amatéry astrofotografy by byla následující Maksutovova konstrukce:

http://members.cox.net/rmscott/lh_scope ... tions.html
nebo http://members.cox.net/rmscott/lh_scope ... esign.html
Velice zajímavá konstrukce aplanatického Maksutov-Newtonu s f/4 - f/5 pro astrofotografii i vizuální pozorování DSO a planet.Opticky s ohledem na aberace lepší než Schmidt-Newton a klasický Newton.Všechny optické plochy jsou sférické.  

Sériová výroba by cenu těchto přístrojů mohla snížit,ale pochybuji,že se dostaneme na cenu klasického Schmidt-Cassegrainu od Celestronu.   :'(

Nezbývá nic jiného než aby si tento přístroj vyrobil schopný optik a zároveň nadšený astrofotograf - práce pro Elbiho čili pana Libora Němce.  ;D

Klasický Maksutov-Newton (s jedním korekčním meniskem) bude dávat lepší obraz hvězd v kraji zorného pole než parabolický Newton bez komakorektoru nebo Schmidt-Newton Meade při světelnosti f/4 - f/5.

[MP]

Ja nevim, ale proc musi byt ten 2cockovy korektor na vstupu o prumeru treba 20cm, kdyz muze byt se stejnym vysledkem na vystupu o prumeru 5cm ? A vetsina z nas ho v tom vystupu ma ...

U nas je navic ponekud vhodnejsi otevreny tubus, nez uzavreny - casteji tu hrozi rosa na vstupu tubusu nez poustni pisek uvnitr.

Tato konstrukce by cenove i hmotnosti odpovidala souctu Newtona a achromatickeho refraktoru stejneho prumeru.