Některé těžší letní dvojhvězdy

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Odpovědět
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#76

Příspěvek od grajda »

DĚKUJU

EDIT:

Konečně je hezky, k tomu mě došly nějaký filtry od ATC, před chvilkou jsem stihnul hodit do *.xls křivky skatopického a fotopického vidění a UHC filtru FX2, ostatní bohužel ne a už se stmívá, modrý filtr zkusím na některé jasnější dvojhvězdym, UHC zkusím taktéž (ten mám jen půjčený), co zjistím o dvojhvězdách, napíšu sem, ostatní do příslušných témat. Dneska si to užiju- už mám hotovej měnič pro notebook, takže žádný vypínání monitoru a šetření, žádná výdrž do 3. hodin, žádný spěchání, BUDE ROKENROL, DNESKA SI TO UŽIJU. Konec keců, jdu ustavit montáž, nachystat formuláře pro pozorování, zapojit všechno a přinést notebook. Konec citátu. 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8)
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Uživatelský avatar
stana
Příspěvky: 3273
Registrován: 09. 04. 2008, 23:32

Některé těžší letní dvojhvězdy

#77

Příspěvek od stana »

Pí Aql
Dvojhvězda
STF2583 AB
Magnituda: 6.34/ 6.75
1829: 1.5"/121°
1999: 1.4"/105°
Tak se mi podařilo ji rozlišit. Za pomoci měsíčního filtru a při 214 x zvětšení. Ale už jsou obě dost "natěsno". Na něco kolem 1'' už budu potřebovat větší zvětšení a kvalitní seeing. P.S. Laicky řečeno, se pod 1'' nejspíš už v běžných městských podmínkách i při větším zvětšení asi nedostanu.

Dobson 300/1500, Ethos 8 mm,  Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm,  fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400,  triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#78

Příspěvek od grajda »

stana napsal: Pí Aql
Dvojhvězda
STF2583 AB    
Magnituda:  6.34/ 6.75
1829:  1.5"/121°
1999:  1.4"/105°
Tak se mi podařilo ji rozlišit. Za pomoci měsíčního filtru a při 214 x zvětšení. Ale už jsou obě dost "natěsno". Na něco kolem 1'' už budu potřebovat větší zvětšení a kvalitní seeing. P.S. Laicky řečeno, se pod 1'' nejspíš už v běžných městských podmínkách i při větším zvětšení asi nedostanu.

Ale dostaneš. Jen to bude chtít asi slabší složky dvojhvězdy a dobrou kondici- ta má obrovský vliv a píšu o tom v následujícím příspěvku. A zvětšení by jsem se nebál zkusit dorovnat třeba nějakým levným achro barlow...
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#79

Příspěvek od grajda »

Poznámka k dnešnímu pozorování. Rejpalové budou mít radost. 8)

Pozorování dvojhvězd:
Dnešní noc se pozorování moc nepovedlo. Popravdě nejsem v takové kondici, jako při posledních, úspěšnějších pozorováních dvojhvězd s úhlovou vzdáleností složek kolem 0,5''. Při pozorování WDS HU 335 jsem dokonce měl problém rozeznat barvu složky A- oranžovou- jevila se bíle, snad mírně nažloutle. Pravděpodobný důvod bude asi v horším fotopickém vidění- dnes v noci převládlo to skotopické. Dokonce i rozeznat jindy dobře viditelné protažení libovolné hvězdy blízko světového rovníku v úsečku o délce kolem 1'' vlivem velikosti kroku pohonu montáže vyžadovalo značné soustředění. Test modrého filtru ukázal, že jeho přínos k pozorování dvojhvězd je sporný, alespoň tehdy, kdy převládá při pozorování hvězd skotopické vidění. Pohled na Albiero před začátkem pozorování ukázal, že filtr dokáže relativní rozdíl magnitud hvězd třídy K a B srovnat tak, že se slabší složka třídy B jevila vůči složce A asi o 1m slabší, přičemž skutečný rozdíl magnitud je 1,8m. Pohled na epsilon Lyr zklamal, alespoň pro tuto noc. Bez filtru je kromě základních difrakčních kroužků vidět ještě několk dalších, všechny zdeformované seeingem. Žlutý filtr je přínosný, protože potlačil seeing, zvýraznil slabší složku druhé dvojhvězdy a pravděpodobně i povýšil složku obrazu, viděnou fotopicky nad složkou, vnímanou skotopicky. Modrý filtr stlačil seeing i difrakční kružnice na minimum, ale potlačil také tuto noc už tak slabé fotopické vidění- dvojhvězda se jevila spíše jako 3*2'' oválek, přičemž jen asi 10% pozorovacího času bylo vidět obě složky bodově- pak ovšem byly velmi dobře rozlišitelné a bez sebemenší deformace a nežádoucích obrazců.

U dvojhvězdy beta Del byl problém. Jevila se jako jediný bod a sem tam se zdála být protáhlou, proto jsem se pokusil odhadnout PA. Odhad byl 235°, což rozhodně nekoresponduje s PA, udávaným v používaném katalogu, kde je poziční úhel udáván 355° pro rok 2003, tj. celkem nový údaj. Pozorována byla přes modrý filtr, přímo tuto dvojhvězdu pozorovat kvůli seeingu nešlo a žlutý filtr taktéž příliš nepomáhal. S modrým filtrem byly potlačeny artefakty, způsobené neideálním seeingem, ale také zvýšen vliv skotopického vidění oka na pozorovaný obraz. Přesto je tato dvojhvězda vcelku jasná, modrý filtr t toho důvodu spíš pomohl. Závěr je takový, že dvojhvězdu považuji tuto noc za nerozlišitelnou.

WDS STT 375: Poznal jsem poziční úhel směrem k GSC 1605-943, jehož odhad tedy vychází na 169°, údaj z katalogu je 182°, tedy úspěch, avšak i tato dvojhvězda se tentokrát oproti očekávání jevila spíše jako slabě protažený bod, dnes bez mezírky. Barvy složek neviditelné.

Ke dvojhvězdě WDS HU 335 jsem do popisu napsal následující: No, opět jsem trefil pa, avšak tentokrát jsem v horší kondici, nerozeznal jsem ani barvu oranžové složky, natož slabší modrou barvu, asi 4% času cosi "vidím".

Závěr z pozorování dvojhvězd:
Díky pravděpodobné nižší citlivosti čípků sítnice mého pravého oka jsem měl dnešní noc problém nejen rozeznat zdánlivé protažení hvězdy v čárku, způsobené kmitáním montáže při zapnutém pohonu kvůli krokování motoru, ale nedokázal jsem ani rozlišit dvojhvězdy o úhlové vzdálenosti složek kolem 0,4 až 0,6'', které jsem minulé noci ještě dokázal s menšími problémy rozpoznat, relativně přesně odhadnout poziční úhel, popřípadě i rozeznat barvy složek. Charakter skotopicky viděné hvězdy odpovídá rozlišovací schopnosti asi 2'', možná i více, tj. rozlišovací schopnost mého oka tehdy stoupá až na 2''*286/60'=9,5' (!) a je dále závislá na poměru uplatnění fotopického vidění na celkový vjem, tj. na magnitudě pozorované dvojhvězdy. Modrý filtr sice posouvá difrakční limit dalekohledu, ale zároveň potlačuje dále fotopické vnímání pozorovaného objektu, proto dnešní noc pomohl jen při pozorování beta Del, avšak ani tuto dvojhvězdu neumožnil rozlišit, a dokonce nepomohl ani odhadnout poziční úhel. Možné důvody nižšího poměru uplatnění čípků oproti tyčinkám sítnice oka na celkový vjem oka je možno hledat například v následujících skutečnostech:

1. Vyšší hladina vitaminu A v organismu. Mezní magnitudu mě bohužel nenapadlo testovat, protože jsem se soustředil především na test filtrů ATC, avšak potřeboval jsem znát přesněji magnitudu jedné hvězdy v hledáčku- 9,3m se jevila vcelku nadprůměrně jasná, otázkou je, zda není proměnná.
2. Celková únava organismu. Minulý týden pracovní dobha typicky kolem 12,5 hodiny, dojíždění do Brna a z toho důvodu celý týden nedostatečná délka spánku, navíc konflikty v práci i doma a z toho důvodu neschopnost dostatečné koncentrace a horší nálada.
3. Nižší světelné znečištění a tím lepší adaptace oka na tmu- "lepší", popř. vyšší uplatnění skotopického vidění na celkový subjektivní vjem.
4. Díky posunutí pracovní doby minulý týden o 1 až 2 hodiny k ranním hodinám a tím i doby spánku mohlo dojít v čase pozorování k vyšší adaptaci organismu a hormonálních hladin na noční prostředí včetně uzpůsobení zraku tmě.
5. Libovolná kombinace popsaných vlivů.

Odhad, která, popř. které z výše uvedených skutečností ovlivňují nejvíce poměr skotopického/fotopického vidění na celkový vjem při pozorování dvojhvězd, popřípadě i nalezení jiných vlivů bude záležitost dlouhodobého sledování životosprávy, světelného znečištění... Do výsledků pozorování budu proto psát poznámky o celkové životosprávě za zhruba poslední týden.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#80

Příspěvek od grajda »

Předběžně: V práci pohoda, pracovní doba typicky kolem 10h. Před pozorováním jsem se dvě hodinky vyspal. Od středy změna multivitamínového sirupu na obyčejný.

Pohled na epsilon Lyr za soumraku přes modrý filtr vypadá docela nadějně: Subjektivně dva miniaturní "fotopické" bodíky uvnitř asi 2*3" slabučkých "skotopických" svinstev bez detailů od seeingu+ difrakce- to všechno přes modrý filtr. Přes žlutý filtr má dvojhvězda částečně potlačeny artefakty od difrakce a seeingu, bez filtru je blízko hranice rozlišení, která by pro tuto magnitudu mohla být kolem 1,5", a filtrem, popřípadě s nižší magnitudou to bude pořádný kus pod 1". Jinak řečeno, jsu v dobré kondici. 8) ;D

Pokusím se znovu zdolat delta Del, jen se bojím dost velkýho rozdílu magnitud- docela dost na hraně... Po skončení pozorování sem připíšu výsledky. Pravděpodobně se zaměřím na souhvězdí Cep. ;)

EDIT: Házím sem slíbené výsledky:

Beta Del: Poznámka z pozorování: Je mě líto. prostě je to kroužek bez náznaku ovality, filtr nefiltr. Je příliš jasná a k tomu mají složky velký rozdíl magnitud. Pozoroval jsem přes modrý filtr ATC B, žlutý nepotlačil seeing a difrakční „svinstvo”. Nerozlišena.

WDS STT 34 (7,6+8,1/0,5''): Pozoroval jsem již podruhé, tentokrát jsem si mezírku spíš přimyslel, asi jsem zrovna neměl tolik ostříží zrak. Poznámka z pozorování: Lehce se hledá, ale těžká k rozlišení. Občas problikne zuby nehty i mezírka, barvy sotva rozpoznatelné (žlutá/žlutá), odhad PA opět sedí- kontrola podle mapy po odhadnutí směru. Kmitání pohonu neruší, vysoká deklinace. Považuji za rozlišenou.

WDS TDS1945 (11,3+11,6/0,9'') Tuto dvojhvězdu jsem pozoroval poprvé, všimnul jsem si při hledání WDS STT 34, že je jen kousíček opodál, tak jsem ji zkusil. Poznámka z pozorování: Tato dvojhvězda je příliš slabá. Nerozlišená.

WDS HU 761 (9,4+9,6/0,5'') Tuto dvojhvězdu jsem pozoroval poprvé. Magnitudy složek jsou kousek pod ideální hodnotou pro nejlepší rozlišovací schopnost. Poznámka z pozorování: Správně jsem odhadnul PA, chtělo by to asi o 0,7m jasnější složky, ováleček, 50% času odhadnutelný pa, nic víc, nic míň. Obě složky se jeví stejně jasné. Považuju za rozlišitelnou, ale chtělo by to přidat zvětšení, nebo ještě o trochu lepší kondici pravého oka.

Ještě sem hodím seznam dvojhvězd, které se dají zdolat kvalitním, přesně zkolimovaným 203mm newtonem jako námět, pokud bude mít někdo chuť. Poznámky o pozorování v původním znění:

Katalog:
název,
souhvězdí,
identifikační hvězda1,
identifikační hvězda2,
datum prvního pozorování,
alfa 2000,0 (hh,mmss),
delta 2000,0 (°°,'' ''''),
m1 (-),
m2 (-),
PA (°),
úhlová vzdálenost (''),
počet pozorování,
slovní popis

WDS STF1932 CrB TYC 2028-978-1 GSC 2028-978 28.6.2008 15,1820 26,5024 7,3 7,4 261 1,6 2 krásně rozlišitelná při dobrém seeingu, asi ideální magnituda

WDS STF2094 Her TYC 2045-523-1 GSC 2045-523 28.6.2008 16,4411 23,3102 7,5 7,9 72 1,2 2 Velmi blízko NGC6210. Já jsem poznal, že to je dvojhvězda, pak teprve identifikoval, 1,2", 7,5+7,9m, ale popravdě je vzdálenost složek spíše asi 3''

WDS J 1131 Her TYC 2604-01142-1 GSC 2604-1142 29.6.2008 17,2254 36,4659 9,6 10,9 256 1,5 2 Pozor, nesedí poloha, proto poslední pozorování (červen1 2008) neúspěšné. Údaje z CCDM. Vzhled: V blízkosti při vypnutí motoru problikává přímým pohledem velmi slabý průvodce, je tam, mám ju. Hledat dle uvedených hvězd.

WDS COU1614 Lyr TYC 2652-222-1 GSC 2652-222 29.6.2008 19,0603 354845,0000 9,9 9,9 125 0,5 1 Extrémně těžká dvojhvězda, blízko hlavní složky je SNAD vidět druhá, asi o magnitudu slabší, pa směřuje zhruba k GSC 2652-12

WDS STT 34 Cep TYC 4506-1383-1 GSC 4506-1383 6.7.2008 1,4953 80,5311 7,6 8,1 286-poz. 200 0,5 2 Difr. kroužky se skoro kryjí, 50% času mezírka. Kolem A ruší seeingový chomáček, chce to o 0,5m slabší A, nebo filtr 60%, B subjektivně o 1m slabší, spojnice k TYC 4502-380-1- PA 194°. GSC 4506-1383: PA sedí, sep 0,6''. Vibrace motorem montáže nevid.- rozkmit≈1"/cos24°*cos81°=0,17''- viz. červen2 2008. Druhá poznámka z 02.08.2008: Lehce se hledá, ale těžká k rozlišení. Občas problikne zuby nehty i mezírka, barvy sotva rozpoznatelné (žl/žl), odhad PA opět sedí. Kmitání pohonu neruší.

WDS STT 457 Cep TYC 4270-3600-1 GSC 4270-3600 6.7.2008 21,5531 65,1914 6,0 8,2 245 1,1 1 Silnější složka je znehodnocena seeingem, ale uprostřed je difrakční kroužek nejzřetelnější, průvodce problikává seeingovým chomáčem.

WDS HU 335 Sge TYC 1607-528-1 GSC 1607-528 20.7.2008 19,1333 20,1156 8,7 9,2 235 0,4 2 Dvojhvězda je extrémně těžko rozlišitelná. Hlavní složka třídy cca K, vedlejší B- proměnná, asi 9m, ale mám ju- 0,4 až 0,5'', B se úplně ztrácí... PA odpovídá. Protože údaje o jasnosti GSC a WDC se liší i u složky A, možná bude i tato složka proměnná.

WDS STT 375 Sge TYC 1605-1335-1 1605-1335 27.7.2008 19,3437 18,0741 7,7 8,9 182 0,5 1 prakticky nerozlišitelná, jen jsem poznal pa směrem k GSC 1605-943, žlutý filtr nepomohl. EDIT: Chce to odpočinutější zrak, odhad PA seděl.

WDS HU 761 Cep TYC 4233-372-1 GSC 4233-372 2.8.2008 20,3051 61,0641 9,4 9,6 131 0,5 1 Správně jsem odhadnul PA, chtělo by to asi o 0,7m jasnější složky, ováleček, 50% času odhadnutelný pa, nic víc, nic míň. Obě složky se jeví stejně jasné.
EDIT: Chce to odpočatější zrak, nebo větší zvětšení.

Zkušenost z předchozích pozorování:

Ideální rozmezí magnitud dvojhvězdy při zvětšení 286, tj 1,4D, pro nejlepší rozlišovací schopnost je: Asi 7,6 až 8m, neboli (juednotlivé složky) 8,4+8,4m až 8,8+8,8m, tj. (8,6±0,2)m. Rozdíl magnitud do asi 0,5m. Příslušný příspěvek jsem napravil.

Takže orientační magnituda pro vizuální pozorování co nejtěsnějších dvojhvězd (D je průměr dalekohledu) 5logD-2,94±0,2m

D/magnituda složek
50 5,6
71 6,3
100 7,1
141 7,8
200 8,6
283 9,3
400 10,1

Začínám ještě uvažovat nad nákupem 2 až 2,5mm okuláru- nejen kvůli dvojhvězdám, ale i kvůli malinkatým planetárním mlhovinám. ;D
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#81

Příspěvek od grajda »

PS: Beta Del má celkem krátkou oběžnou periodu. Nevěděl by jste někdo o nějakém katalogu elementů drah dvojhvězd? Nebo sem aspoň ty elementy hodit, popř. přímo vypočtený hodnoty vzdál. a PA?
díky.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Uživatelský avatar
voko
Příspěvky: 792
Registrován: 25. 04. 2005, 22:56

Některé těžší letní dvojhvězdy

#82

Příspěvek od voko »

Tady jsou i fotky dvojhvězd, odkaz na stažení katalogu dvojhvězd WDS, ze kterého autor čerpal, najdeš třeba na těchto stránkách.
e-mail: vokope(at)cmail.cz
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#83

Příspěvek od grajda »

Moc pěkný stránky. Právě tím focením a měřením elementů drah a magnitud složek dvojhvězd by jsem se do budoucna rád zabýval. Proto se taky snažím najít hranice svého stroje, a taky hranice, kam můžu dojít při vhodném sw zpracování fotek- ta hranice pro focení bude tak 0,5'' a pro měření to vidím kolem 1''.... Díky, je to sice předběžně, ale už mám pomalu důvod k nastudování toho programu. :D

Jinak i já z katalogu WDC vycházím a zatím jsem ani nic lepšího nenašel. ;)
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#84

Příspěvek od grajda »

dneska jsem pozoroval jen beta Del a novou WDS A 368.

O betu delfína jsem se pokusil potřetí, potřetí neúspěšně. Pro subjektivní potlačení horšího seeingu jsem použil tmavě modrý filtr. Ke dvojhvězdě jsem stručně napsal:
i s modrým filtrem trochu ruší seeing, poslední pokus pokořit- negativní

WDS A 368 je celkem příjemě různobarevná dvojhvězda blízko beta Cyg, u níž byl problém s rozlišením mezírky- problikla jen asi třikrát za celou dobu pozorování. A máme ji po cestě při hledání planetárky PK 64+ 5.1. ;D údaje:
Dvojhvězda
WDS A 368

Magnituda 1. složky: 9.18
Magnituda 2. složky: 9.17
Oddělení: 0.5
Poziční úhel: 154
Datum: 1995.00
Mean J2000 RA: 19h35m00.8s DE:+29°47'01"
Odpovídající hvězda: TYC 2150-714-1

poznámka z pozorování: velmi dobře jsem odhadnul pa- směrem k TYC 2150-2784-1. po deseti minutách pohledu problikla třikrát mezírka. barva oranžová/zelená, či tak nějak

;D :P

EDIT: Včera jsem poněkud usnul u počítače, proto ještě doplním, upřesním:

Odhad pozičního úhlu byl tedy 168°, což dobře sedí s údajem z WDS (nehledě na to, že se dvojhvězda mohla od 1995,0 malinko pohnout).

Výše jsem ještě doplnil souřadnice dvojhvězdy pro ekvinokcium 2000,0 a identifikační hvězdu ;)
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#85

Příspěvek od grajda »

Zajímavá, dá se říct vícenásobná hvězda je šestice GSC 2139-2249, GSC 2139-1801, GSC 2139-1794, GSC 2139-1898, GSC 2139-1757, GSC 2139-1114. Vzhledem k jasnostem složek se rozpadá na dobře viditelnou pětihvězdu s dobře rozlišitelnými GSC 2139-1794 (13,0m) a GSC 2139-1898 (12,3m), jejichž úhlová vzdálenost je 13'' už při zvětšení 125. Zvětšení 286 s vhodně směrovaným bočním pohledem ukáže i dvojhvězdu WDS POU 4032, u které občas problikne slabší složka- magnitudy a separace jsou zhruba 12,0 a 13,4, 8,6''. Katalog GSC tuto dvojhvězdu obsahuje jako hvězdy 12,4m a 12,9m se vzdáleností 10''. Vzhledem k vyšší náročnosti dvojhvězdy (pod městskou oblohou), by jsem se radši přikláněl k údajům z Washington Double Star Catalogue. Náročnost této dvojhvězdy tkví v nízkých jasnostech složek. Tato "šestihvězda" leží přibližně v centru otevřené hvězdokupy NGC6823.

Ještě jsem zopakoval pozorování WDS A 368 s kladným výsledkem. Ostříží zrak nebyl- pátek je pátek, ale celkově jsem byl relativně ve formě a na náročné dvojhvězdy, aspoň po tu dvouapůlhodinu, jsem stačil. Chtělo by to kratší, 2 až 2,5mm okulár.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší letní dvojhvězdy

#86

Příspěvek od grajda »

WDS BU 257 (Cas, ra=004013, de=471521, 8,1m+9,1m/0,6'', 250°): Dvojhvězdu jsem nepokořil ani s filtrem o, ani s gy... chtělo by to možná i lepší seeing.

Beta Del: 07092008: Seeingem znehodnocená, ale přesto, pomocí filtru R jsem dokázal zpozorovat deformaci kotoučku s pa 329° směrem k GSC 1100-228. Nesmírně těžká dvojhvězda, která vyžadovala 20 minut soustředění s okem na okuláru. Filtr O, ani R1 nedokázal dostatečně potlačit difrakční svinstva, obraz byl ostrý až s R, který však zvětší difrakční obrazce o 14%.

;D
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Uživatelský avatar
MaG
Příspěvky: 11381
Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Kontaktovat uživatele:

Některé těžší letní dvojhvězdy

#87

Příspěvek od MaG »

Já s pokoušel o tu pí aql (1,4") ale tak nic, což by mělo být na hranici teor. rozlišení pro  100mm dalekohled.. možná sem naivní  ;D Nebo  to chce lepší příslušenství.Trošku vám to tu oživím, ačkoli nejsem okukovač dvojhvězd.

Namířil jsem ze zvědavosti poprvé ED80 s novým 5mm okulárem na hvězdy a byl jsem natolik nadšen čtyřhvězdou Lyr, že jsem musel začít hledat i obtížné dvojhvězdy.

(okulár Omegon LE 5 mm je zřejmě opravdová špička, do kraje pole neměnný naprosto ostrý obraz bez jakýchkoli vad, seeing dnes nejspíš výjimečný, těžko soudit, viděl jsem difrakční kroužky kolem všech 4 hvězd epsilon Lyrae - cca 2 a kolem Vegy nejméně čtyři bez velkých deformací)

Tedy hvězda tau Ophiuchi mi přišla ještě poměrně pěkně viditelná - při 120x rozlišitelná, ale výrazně pomohl barlow 2x, kdy při 240x byly vidět dvě hvězdičky 100% času.

Pí Aql rozlišitelná při 120x jako čárečka, při 240x zřetelný sněhulák s jasnější a slabší kuličkou. Občas kuličky zcela odděleny.

Pokud se nemýlím, dostal jsem se tedy na 1,4" což jsem ani nečekal, to asi nebude daleko od teoretické meze EDčka 80 mm, která mi vyšla 1,425"..
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Některé těžší letní dvojhvězdy

#88

Příspěvek od Artaban »

Taky pomůžu v tom oživení.
Dvojhvězda 36 And je zmíněná v úvodu, ale pozorování jsem tu nenašel, nebo možná přehlídl.
36 And je dobrá pro test rozlišovací schopnosti pro 110-120mm průměr dalekohledu. Obě složky jsou přibližně stejně jasné a barva je příjemná oranžová. Já použil refraktor 172/1654 Zvětšení 165x ukázalo dvouhvězdu jako protaženou čárku, tedy nic moc. Zvětšení 275x je už dostatčné pro jasné rozlišení na dvě pěkné oranžové kuličky, které vždy na okamžik spojil nepřítel seeing. Dvouhvězda je opravdu příjemná a dobře se pozoruje.

Atlas Karkoschka
Dvouhvězda: 36 And
Oddělení pro rok 2010 je 1,1''
Poziční úhel: 327
Mag. : složek 6,0 - 6,4
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Habl
Příspěvky: 2872
Registrován: 29. 05. 2004, 18:05

Některé těžší letní dvojhvězdy

#89

Příspěvek od Habl »

Pokud chcete si testnout pro pozorování planet momentální rozlišovací schpnost vzhledem k seeingu v danném dnu a v dalekohledu, tak je dobré si vybrat např. vhodné dvojhvězdy, které jdou ještě rozlišit. Dobře tomu poslouží katalog VDS z kalendáře na Calsky.com s potřebnými hodnoami lokalizace dvojhvězdy, včetně periastru.

Habl

"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Uživatelský avatar
Regulus
Příspěvky: 3300
Registrován: 25. 12. 2006, 23:09

Některé těžší letní dvojhvězdy

#90

Příspěvek od Regulus »

Atlas Karkoschka
Dvouhvězda:36 AndJen tak btw, to je nějaká novější verze atlasu, já mám tu starší a tato tam označená není :-?
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Odpovědět