Zatmění Měsíce 3.-4.3.2007

[kavka]

Situace, kdy část Měsíce se nachází v plném stínu a část v polostínu, přičemž polostín neznamená 50% světla, ale plynulý přechod plného světla do plného stínu, to je přeci krásný pohled.

[VK]

To není ani osobní útok (na koho?) ani pitomost.

Měsíc, pokud vím, se při zatmění nikdy neocitne v takové pozici, aby kus Měsíce byl plně osvětlen a jiný kus v plném stínu. Vždycky je nanejvýš buď kus plně osvětlen a kus v polostínu nebo kus v polostínu a kus v plném stínu. Ačkoli "stinnost" toho polostínu se mění od "0" do "1", není to "0,5" všude.

A jaké detaily jsou vlastně vidět v úplné fázi zatmění? Ty větší jsou, ale ty menší zanikají.

A to je takový problém udělat dvě fotografie Měsíce - jednu mimo zatmění a druhou při úplné fázi zatmění? (budou se lišit exposicemi při jinak stejném průměru objektivu a clonovém čísle (relativním otvoru)) Pokud ty fotogafie na něco potřebujeme.

V. K.

[MP]

VK napsal:
A to je takový problém udělat dvě fotografie Měsíce - jednu mimo zatmění a druhou při úplné fázi zatmění? (budou se lišit exposicemi při jinak stejném průměru objektivu a clonovém čísle (relativním otvoru)) Pokud ty fotogafie na něco potřebujeme.Problem to neni, ale neuvidis na nich prave ten prechod ze svetla do stinu, ktery je pri pohledu okem nejhezci. Neplati tedy ta podminka, za ktere ma "fotografie za kazdou cenu" smysl : neni tam videt vic, nez okem.

[MilAN]

VK napsal: .

A jaké detaily jsou vlastně vidět v úplné fázi zatmění? Ty větší jsou, ale ty menší zanikají.

.Všechny, které jsou vidět na úplňku. Navíc nádherně barevné, s výrazně barevným kontrastem.
Samozřejmě, že k tomu je potřeba užít dalekohled většího průměru, při velké výstupní pupile a při dostatečném zvětšení.

[ceres]

MilAN napsal: Takže v počítači můžeme sice pracovat s 64 bity, ale co reprodukce ? S kolika pracuje ? = otázka na cerese ! - díky)
Moje EIZO softverovo pocita 14 bitov a zobrazuje 10, teda 1024 odtienov, vyse miliardu farieb...

[kavka]

VK napsal:

Měsíc, pokud vím, se při zatmění nikdy neocitne v takové pozici, aby kus Měsíce byl plně osvětlen a jiný kus v plném stínu. Vždycky je nanejvýš buď kus plně osvětlen a kus v polostínu nebo kus v polostínu a kus v plném stínu.

V. K.Já pouze píšu, co je polostín, ne že jej Měsíc celý obsáhne najednou v daný okamžik..

[ski]

MMys napsal: Existuje - Photoshop, Photomatix, a různé další SW na tvorbu tzv. HDR snímků (zkratka z High Dynamic Range) Dej do Googla klíčové slovo "HDR image" a můžeš začít studovat. Všechny ty programy fungují na principu použití dat z více snímů různými expozicemi. Podobného výsledku lze dosáhnout trochu pracněji i ručním složením více snímků přes masku třeba v Photoshopu. ... Díky za typ
tady je to vidět http://www.hdrsoft.com/index.html
ta prostřední Eifelkovka vlevo je pěkná šlo by jen o to mít světlejší květy tedy aby to vystihovalo na 50% realitu a 50% i realnou fotografii a nebylo to moc vymodelované /i když to vypadá zajímavě/. Ale u Měsíce a okolí nebo i u jiných "zdrojů" světla je třeba myslet na to jak velké jsou rozdíly - a co chci vidět - neboť ccd to nezpracuje a musí se pro zviditelnění dané oblasti zvolit jiná expozice. A toto propojit  nebude tam ta dynamika jako taková ale jen tam bude ta poměrná -protože i ta se u snímání za tmy díky ní zcela vytrácí. Jde o to naznačit viditelnost detailů v oněch odlišných snímaných plochách a přitom aby se to dělo relativně nenáročně na jejich jasnost. A pardon nemám namysli to u zatmění ale naopak třeba při úplňku apod.

[ski]

MP napsal:
Kazdopadne je mozne celkovy dynamicky rozsah v pocitaci snizit a pak teprve reprodukovat. ...Skutečně - něco s Dolby zde:
http://www.engadgethd.com/2007/02/27/do ... r-28-mill/

[ceres]

MP napsal:
Problem to neni, ale neuvidis na nich prave ten prechod ze svetla do stinu, ktery je pri pohledu okem nejhezci. Neplati tedy ta podminka, za ktere ma "fotografie za kazdou cenu" smysl : neni tam videt vic, nez okem.

Aby sme zasa nemlatili prazdnu slamu teoretizovanim, spravil som dva obrazky. Prvy je animacia "priebehu zatmenia", pricom to je vizualizacia vobec prveho (22:08:17 UT) nebinovaneho zaberu, ktory sme pocas sobotneho zatmenia urobili CCD kamerou astropix 1.4 v ohnisku refraktoru Scopos ED 66/400. Ta animacia je ziskana nasledovne:

1. originalny fit bol zvizualizovany v mode CCD range, teda biela je 65000, cierna 0. Saturacia pri expozicii 1 milisekunda bola zhruba 40 % v najsvetlejsich miestach, teda hodnoty okolo 25000. Na animacii sa tymto obrazkom zacina...
2. naslednych 9 zaberov z animacie bolo ziskanych tak, ze sa vzdy o 10 % v programe AstroArt 3.0 posunul pri vizualizacii prah saturacie smerom hore, teda na histograme akoby sa pravy posuvnik posuval smerom dolava
3. Tychto desat zaberov bolo zanimovanych:



Ako zretelne vidno, hranica zemskeho tiena je uplne inde, ako by sa na prvy pohlad zdalo... Aby som tuto skutocnost zvyraznil, poskladal som jednotlive orzazky z animacie do jedneho, pricom opacita vrstiev klesala geometrickym radom. Vysledok je nasledovny:



Vysledok som nechal malo kontrastny, aby lepsie vynikla hranica zemskeho tiena a nejasnost jeho kontury.

Zaver:
To, co pri zatmeni obsiahne oko jedinym pohladom, nemozno zaznamenat fotografickou cestou. Dynamicky rozsah je taky velky, ze je neprenositelny. Navyse, snimky znacne skresluju skutocnost... Teda, ak najblizsie bude zatmenie Mesiaca, nezabudnite zdvihnut hlavu od monitorov a zadivajte sa na tu krasu... ::)

[ceres]

A este jedno spracovanie rovnakeho obrazku, aby bolo vidno aj cosi v tieni:



Toto sa asi najviac priblizuje skutocnosti, najma ak sa na to pozriete tak z troch metrov

[FunTomas]

VK napsal: ...Světlo od Měsíce v úplňku je tak silné, že se při něm dají číst noviny a fotografovat krajina na film 21 DIN exposicí 1 sekunda. A vypadá to potom jako ve dne. Teda aspoň na černobílé fotografii.
...Toto si niekde čítal alebo skúšal? Pri akej clone to bolo fotografované? Ja mám skúsenosť, že na podobné snímky (boli uverejnené v starších číslach National Geographic) je potrebné niekoľko desiatok sekúnd aj pri filmoch s citlivosťou 400 | 800 ISO. Ak sa trocha pricloní objektív aby bola kresba a hĺbka ostrosti ako-tak obstojná (povedzme 5,6 - 8 ), tak sa jedná o minúty.

[FunTomas]

VK napsal: ...Snad jen to, že je to jediný úkaz, při kterém je n vlastní oči vidět, že Země je kulatá - a přesto, že to celé generace lidí na vlastní oči znovu a znovu poměrně často viděly, věřilo se, že Země je placatá...Mňa osobne by to v stredoveku presvedčilo len o tom, že Zem je placatý kruh... Ja to ani v súčasnosti nepovažujem za dôkaz guľatosti Zeme.

[FunTomas]

ceres napsal: ...
Zaver:
To, co pri zatmeni obsiahne oko jedinym pohladom, nemozno zaznamenat fotografickou cestou. Dynamicky rozsah je taky velky, ze je neprenositelny. ...Ale veď si práve ukázal, že s trochou hrania to ide. Nie na jeden záber ale ide. Aby som bol presný zaznamenať to ide, len to nejde zatiaľ rozumne zreprodukovať z toho záznamu... No aj s týmto by som bol opatrný a počkal na nejakú fotografiu od M. Druckmüllera.

[ceres]

FunTomas napsal: Nie na jeden záber ale ide. Aby som bol presný zaznamenať to ide, len to nejde zatiaľ rozumne zreprodukovať z toho záznamu...
Ved o tu reprodukciu a o to, ze nie na jeden zaber, ide...  :P Ale chcel som ukazat aj to, ze sa s tymi snimkami pred ich zverejnenim treba trochu pohrat, aby to, co zobrazuju, bolo realne...

Inak, vsetky zverejnene snimky su prevratene, zabudol som ich flipnut, aby bol Mesiac spravne orientovany...

[Alien_MasterMynd]

MMys napsal: Bohužel nepobere (tedy pokud neuděláš před převodníkem nelineárni zpracování signálu - prostě aplikaci gamma ješte v analogove formě)

Nechci to tady moc rozebírat (nepatří to sem), ale s tím 8 bitovým převodníkem za senzorem, s velkou dynamikou, pokud bude nejjasnější místo nepřepálené, tak signál z tmavého bude zcela určitě pod úrovní jedné ADU na výstupu 8bit ADC bez ohledu, jaké FWC (dynamiku) má senzor. Zamysli se nad tou blbostí, co jsi napsal.

Mimochodem, i u nejlevnějších PC kamerek je dynamika senzoru lepší než toho převodníku za tím. I u senzorů s maličkými pixely je kapacita pixelů alespoň v řádů jednotek tisíc elektronů, takže pro 8bit převod je to stále rezerva.
Trosku jsme si nerozumeli . Psal jsem absurdni priklad, ne REALNE provedeni. To, ze pro realne snimky typu astrofoto, kde je vetsina jasu v nizsich urovnich a vysoke jasy maji de facto jen hvezdy (a na histogramu by bylo par spicek nalevo, par napravo a mezi nimi nic) a je treba pred konverzi signal pustit treba pres logaritmicky zesilovac je jasne. A k velke kamere taky nikdo 8b prevodnik davat nebude.
Slo mi o neco jineho. Ve fotooblasti totiz dost lidi ma dojem, ze staci dat prevodnik s vyssim poctem kvantizacnich urovni a fotak jim pobere vetsi jasy. Snazil jsem se demonstrovat (a uznavam, ze ac jsem sam volal po upreseni pro ty, pro ktere neni elektronika jejich oborem, tak jsem to moc jasne nenapsal), ze to, jak velky jas snimac pobere zalezi primarne na full well kapacite snimaci bunky. A ze PRINCIPIALNE muzu rozsah vystupnich napeti snimace (0 az saturace) prevest klidne jen na 256 urovni. Ze ale treba v pripade obyc. snimace s full well kapacitou 50000 elektronu na 1 ADU pripadne pri linearni charakteristice necelych 200 elektronu je vec druha, a ze bez toho nelinearniho zpracovani vetsina hodot padne do prvnich nekolika ADU je take zjevne, ale tak jsem svuj prispevek nemyslel.