Janek8 napsal: Problem je ze prumerna inteligence populace se postupne zvysuje. V prumeru jsou ukoly stale slozitejsi > musime se vice ucit > jsme vice chytri.
Spráně nastavené testy testují pouze přirozenou inteligenci, ne znalosti ani postupy.
astronomie na vysoké škole
astronomie na vysoké škole
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
-
3J
astronomie na vysoké škole
Tihle také testují IQ
http://www.mensa.cz/mensa.cz/site/testovani/index.html
a používají stejné testy po celém světě.
Jen tak pro zajímavost jedna jejich zájmová skupina se věnuje astronomii ;D
Já byl u nich na testech před 15 lety, ale jaké mám IQ nevím . Testy končily na 160 , takže jsem ty dvě stovky vlastně vyhodil za nic ;D
http://www.mensa.cz/mensa.cz/site/testovani/index.html
a používají stejné testy po celém světě.
Jen tak pro zajímavost jedna jejich zájmová skupina se věnuje astronomii ;D
Já byl u nich na testech před 15 lety, ale jaké mám IQ nevím . Testy končily na 160 , takže jsem ty dvě stovky vlastně vyhodil za nic ;D
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
astronomie na vysoké škole
Janek8 napsal: Takze IQ je pomer mezi mentalnim a fyzickym vekem krat 100. Mentalni vek se stanovuje na zaklade vysledku testu.tak přesně tohle jsme se učili....no a já si tehdy s povzdechem říkal...."i v občance nás učí krávoviny" 
Dnes se to dělá tak, že se vezme co největší skupina lidí, dají se jim testy a IQ většiny je postulováno jako IQ100. Co přesně IQ100 znamená ("absolutní hodnota inteligence" IQ100) se tedy s časem mění. To je taky důvod, proč českému IQ130 odpovídá třeba v Americe IQ kolem 150 nebo i víc (už sem to zapomněl). U nás měření IQ nemá velkou tradici a když už si jej někdo měří, tak jsou to většinou vysokoškoláci a ti táhnou průměr navrch. IQ průměru - IQ100 je celkem slušná inteligence (oproti jiným zemím) a stačí mít jen o třetinu větší, aby to bylo na mensu...
Janek8 napsal: IQ ma cenu pro srovnavani deti do 15 let. Do tohoto veku je zavislost mezi "mentalnim vekem" a skutecnym vekem v prumeru linearni. Pokud nekdo uvadi IQ u 40 leteho muze, muzu se jen smat.Pokud si dítě chce udělat IQ test, může, ale až vyroste, hodnota mu není uznána...musí dělat znovu. Při dělání IQ testu vždy zadáváš svůj věk a je to následně přepočítáváno. Za nejlepší se považuje věk 18-19let, když seš mladší nebo starší, dávají se opravné koeficienty, protože mozek nepracuje tak rychle.
Janek8 napsal: Dalsi vec je gausovo rozlozeni. Podle statistiky ma byt stejny pocet lidi s IQ pod 100 jako lidi s IQ nad 100. Jak to ze kazdy uvadi svoje IQ okolo 120?Ve skutečnosti je víc lidí hloupých než chytrých, protože zhloupnout můžeš i po úrazu. Je taky zajímavé, že více mužů je výrazně hloupých a výrazně chytrých, kdežto více žen se drží průměru.
Janek8 napsal: V prumeru jsou ukoly stale slozitejsi > musime se vice ucit > jsme vice chytri.ano, to je pravda. Zajímavé (a smutné) je, že emoční inteligence jde dolů.
Janek8 napsal: Dost me prekvapuje jak matematicky vzdelani lide zerou IQ.IQ testy měří jen schopnost vyplňovat IQ testy
..to koreluje se schopností čistého logického uvažování - hledání vztahů. S inteligencí v běžném životě to nemá zas až tak co dělat.
inteligenci máme
fluidní - tu se více či méně úspěšně snaží měřit ty IQ testy, je z velké části vrozená, z menší (ale podstatné) části se dá (hlavně v dětství) ovlivnit tím, jakým způsobem a jak intenzivně trénujeme mozek
krystalickou - roste s úrovní znalostí a zkušeností. Čistá inteligence bere z paměti střípky faktů a skládá z nich řešení problémů. Čím více střípků je k dispozici, tím lepší bude výsledný konečný výkon.
Obecně se tvrdí, že IQ kolem 120 je dostatečné k úspěšnému vystudování jakékoliv vysoké školy.
Dnes se to dělá tak, že se vezme co největší skupina lidí, dají se jim testy a IQ většiny je postulováno jako IQ100. Co přesně IQ100 znamená ("absolutní hodnota inteligence" IQ100) se tedy s časem mění. To je taky důvod, proč českému IQ130 odpovídá třeba v Americe IQ kolem 150 nebo i víc (už sem to zapomněl). U nás měření IQ nemá velkou tradici a když už si jej někdo měří, tak jsou to většinou vysokoškoláci a ti táhnou průměr navrch. IQ průměru - IQ100 je celkem slušná inteligence (oproti jiným zemím) a stačí mít jen o třetinu větší, aby to bylo na mensu...
Janek8 napsal: IQ ma cenu pro srovnavani deti do 15 let. Do tohoto veku je zavislost mezi "mentalnim vekem" a skutecnym vekem v prumeru linearni. Pokud nekdo uvadi IQ u 40 leteho muze, muzu se jen smat.Pokud si dítě chce udělat IQ test, může, ale až vyroste, hodnota mu není uznána...musí dělat znovu. Při dělání IQ testu vždy zadáváš svůj věk a je to následně přepočítáváno. Za nejlepší se považuje věk 18-19let, když seš mladší nebo starší, dávají se opravné koeficienty, protože mozek nepracuje tak rychle.
Janek8 napsal: Dalsi vec je gausovo rozlozeni. Podle statistiky ma byt stejny pocet lidi s IQ pod 100 jako lidi s IQ nad 100. Jak to ze kazdy uvadi svoje IQ okolo 120?Ve skutečnosti je víc lidí hloupých než chytrých, protože zhloupnout můžeš i po úrazu. Je taky zajímavé, že více mužů je výrazně hloupých a výrazně chytrých, kdežto více žen se drží průměru.
Janek8 napsal: V prumeru jsou ukoly stale slozitejsi > musime se vice ucit > jsme vice chytri.ano, to je pravda. Zajímavé (a smutné) je, že emoční inteligence jde dolů.
Janek8 napsal: Dost me prekvapuje jak matematicky vzdelani lide zerou IQ.IQ testy měří jen schopnost vyplňovat IQ testy
..to koreluje se schopností čistého logického uvažování - hledání vztahů. S inteligencí v běžném životě to nemá zas až tak co dělat.
inteligenci máme
fluidní - tu se více či méně úspěšně snaží měřit ty IQ testy, je z velké části vrozená, z menší (ale podstatné) části se dá (hlavně v dětství) ovlivnit tím, jakým způsobem a jak intenzivně trénujeme mozek
krystalickou - roste s úrovní znalostí a zkušeností. Čistá inteligence bere z paměti střípky faktů a skládá z nich řešení problémů. Čím více střípků je k dispozici, tím lepší bude výsledný konečný výkon.
Obecně se tvrdí, že IQ kolem 120 je dostatečné k úspěšnému vystudování jakékoliv vysoké školy.
astronomie na vysoké škole
Hmmm, co myslíte, že je "inteligence" ? Jedná o množinu různých typů "dílčích inteligencí", chcete-li vloh. Mezi ně můžeme počítat cokoliv - prostorovou představivost, kombinační schopnosti, schopnost používat jazyk a slovní zásobu, ale i sociální inteligenci - tedy schopnost orientovat se v kolektivu, budovat kariéru atd. atd.
K tomuto problému je třeba přistupovat velmi obezřetně, existují sice lidé s IQ 150 v oblasti jedné ( shodou okolností té, která byla měřena ) ale už to nic neříká o schopnosti začlenění do společnosti, do kolektivu ( VK promine..... Pokud má Bush IQ 90, nepochybně má velmi vysokou sociální inteligenci, jinak by nebyl prezidentem USA. Naopak tisíce lidí se mohou holedbat IQ kdovíjakým ale prezidentem nikdy nebudou.....Hospodin holt naděluje z různých kádí a to že máme více z jedné, neznamená, že jsme na tom líp než ten, který dostal více z té druhé.....Já osobně jsem na tom taky slušně, ale nijak to nepřeceňuji, protože vím, kde by mi bylo naměřeno málo >:( Znám kolem úspěšné lidi, kteří měli na základce čtyřky a nevede se jim
rozhodně špatně...
Jinak IQ vyvinul kdo jiný než armáda ( myslím UK ) pro specifické potřeby testování vojáků. Zdraví Homer
K tomuto problému je třeba přistupovat velmi obezřetně, existují sice lidé s IQ 150 v oblasti jedné ( shodou okolností té, která byla měřena ) ale už to nic neříká o schopnosti začlenění do společnosti, do kolektivu ( VK promine..... Pokud má Bush IQ 90, nepochybně má velmi vysokou sociální inteligenci, jinak by nebyl prezidentem USA. Naopak tisíce lidí se mohou holedbat IQ kdovíjakým ale prezidentem nikdy nebudou.....Hospodin holt naděluje z různých kádí a to že máme více z jedné, neznamená, že jsme na tom líp než ten, který dostal více z té druhé.....Já osobně jsem na tom taky slušně, ale nijak to nepřeceňuji, protože vím, kde by mi bylo naměřeno málo >:( Znám kolem úspěšné lidi, kteří měli na základce čtyřky a nevede se jim
rozhodně špatně...
Jinak IQ vyvinul kdo jiný než armáda ( myslím UK ) pro specifické potřeby testování vojáků. Zdraví Homer
astronomie na vysoké škole
Když tak koukám, kam toto téma sklouzlo, tak mě napadá otázka: myslíte, že když si někdo udělá test na IQ, tak mu to pomůže při rozhodování při výběru vysoké školi (v tomto tématu šlo konkrétně o studium astronomie). Já myslím, že ne a pokud mám pravdu (jistě mi hned někdo ukáže, že jí nemám), tak je tato diskuze tady naprosto zbytečná. Třeba se pletu, možná, že IQ již několikráte zmiňovaného Busche, či jiných ve srovnání s tím co osobě zjistí případný uchazeč, je pro rozhodnutí jestli půjde studovat astronomii opravdu důležité ;D.
Risben
Risben
New 170/1020 i s paralaktickou montáží, vše vlastní výroba&&Rf WO Megrez 90/621 FD APO, CG-5, HEQ-5 SynScan&&Okuláry Tele Vue, Vixen&&Triedr Celestron SkyMaster 12x60&&Canon 300D
-
3J
astronomie na vysoké škole
Čistě teoreticky jak bylo výšše řečeno, pokud někdo má "naměřené" IQ 120 a více, nemůže o matematice tvrdit že na to "nemá" - myšleno po intelektuální stránce.
Jinak řečeno "pes je zakopanej jinde" a teoreticky je dostatečně "zdatný" pro absolvování vysoké školy.
V praxi to však bývá všelijak. Já jsem s vysokou také sekl po dvou letech, ale matika určitě nabyla ten důvod. ::) . To mě mnohem víc strašila ruština .
Jinak řečeno "pes je zakopanej jinde" a teoreticky je dostatečně "zdatný" pro absolvování vysoké školy.
V praxi to však bývá všelijak. Já jsem s vysokou také sekl po dvou letech, ale matika určitě nabyla ten důvod. ::) . To mě mnohem víc strašila ruština .
astronomie na vysoké škole
To 3J: Určitě je pes zakopaný i jinde.. Říká s tomu morálně-volní vlastnosti, mezi které patří například vůle. Řada velmi průměrných či podprůměrných lidí dosáhnou vyšších met s vůlí, než géniové bez ní, kteří končí zastrčeni někde v kanclíku a šéfují jim ti hloupější, ovšem vybaveni nezměrnou vůlí. Znáte to, kolikrát přemýšlíte : jak mohl tenhle hňup vystudovat VŠ? Já jsem to využil jako motivaci - když tenhle blbec, proč já ne?????
Dále, jedna moje dlouholetá kamarádka má IQ několikrát změřeno ke 130 a přesto na gymnáziu by bez opisování matematika a fyziky nepřežila, ba ani by ji nevzali, neboť přijímačky opsala. Ten vedle v lavici by zase na gymplu nebyl, kdyby mu nenechala opsat češtinu....Je z ní úspěšná ředitelka školy, protože absolvovala aprobaci čeština, občanská nauka...
Tím ilustruji, že pojem "inteligence" je třeba chápat velmi, velmi komplexně a ostražitě a tak volit i budoucí povolání. Homer
Dále, jedna moje dlouholetá kamarádka má IQ několikrát změřeno ke 130 a přesto na gymnáziu by bez opisování matematika a fyziky nepřežila, ba ani by ji nevzali, neboť přijímačky opsala. Ten vedle v lavici by zase na gymplu nebyl, kdyby mu nenechala opsat češtinu....Je z ní úspěšná ředitelka školy, protože absolvovala aprobaci čeština, občanská nauka...
Tím ilustruji, že pojem "inteligence" je třeba chápat velmi, velmi komplexně a ostražitě a tak volit i budoucí povolání. Homer
astronomie na vysoké škole
Jojo diskuze nam sklouzava, ale je to zajimave tema. Navrhuji zalozit tema "IQ ano ci ne" v obecne diskuzi a presunout tam prispevky pocinaje mym puvodnim postem o IQ.
Myslim ze IQ bylo puvodne urceno pro porovnavani malych deti. Pak se to nejak vymklo, zavedli se ruzne "opravne koeficienty" a rozsirilo se to i na dospele. Ja to pitomost a stejne se to dela.
Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi. Jedine co je na vysoke potreba je trocha talentu, nadseni ale hlavne drina a drina. Udrzet se na matfyzu je z 20% talent a z 80% drina. Vim o cem mluvim, na zakladce a gymplu jsem vyhraval jednu olympiadu za druhou, ale to mi na vysoke nepomohlo. Pokud clovek proste nespocita pulku prikladu ve skriptech, tak si u zkousky ani neskrtne.
Dnes je IQ uplne bezrozmerna velicina. Neco jako maximalni zvetseni u dalekohledu. WOW tenhle dalekohled ma 500x zvetseni, to musi byt delo.
Z IQ se pomalu stava "index nadutosti". Intelektualove si nemuzu porovnavat delku prirozeni, tak si nasli neco jineho. Nejvetsi borci jsou pak cleny zdruzeni zvane "mensa".
Myslim ze IQ bylo puvodne urceno pro porovnavani malych deti. Pak se to nejak vymklo, zavedli se ruzne "opravne koeficienty" a rozsirilo se to i na dospele. Ja to pitomost a stejne se to dela.
Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi. Jedine co je na vysoke potreba je trocha talentu, nadseni ale hlavne drina a drina. Udrzet se na matfyzu je z 20% talent a z 80% drina. Vim o cem mluvim, na zakladce a gymplu jsem vyhraval jednu olympiadu za druhou, ale to mi na vysoke nepomohlo. Pokud clovek proste nespocita pulku prikladu ve skriptech, tak si u zkousky ani neskrtne.
Dnes je IQ uplne bezrozmerna velicina. Neco jako maximalni zvetseni u dalekohledu. WOW tenhle dalekohled ma 500x zvetseni, to musi byt delo.
Z IQ se pomalu stava "index nadutosti". Intelektualove si nemuzu porovnavat delku prirozeni, tak si nasli neco jineho. Nejvetsi borci jsou pak cleny zdruzeni zvane "mensa".
-
KpS
- Příspěvky: 2662
- Registrován: 04. 09. 2006, 02:26
- Bydliště: Praha Lužiny
- Věk: 79
- Kontaktovat uživatele:
astronomie na vysoké škole
I když psychologie mezi exaktní vědy nepatří, myslím si, že apriori zavrhovat snahy o kvantifikaci některých jejích pojmů není zcela namístě. Pokud lze pojem inteligence nějakým způsobem dostatečně dobře definovat, tedy ze všech možných souvislostí aspoň částečně "vypreparovat", pak snaha o měření je přirozená. Problém IQ vidím v tom, že inteligence zřejmě není jednorozměrná. Viz např. světlo a jeho barvy. V této analogii by konkrétní IQ test odpovídal pohledu na světlo přes konkrétní filtr.
Mluvit o dimenzi by však mělo smysl pouze v případě, kdy její zvětšení už nepřinese význačné zpřesnění. Je možné, že pro inteligenci žádná v tomto smyslu významná dimenze neexistuje.
Mluvit o dimenzi by však mělo smysl pouze v případě, kdy její zvětšení už nepřinese význačné zpřesnění. Je možné, že pro inteligenci žádná v tomto smyslu významná dimenze neexistuje.
Karel
-
3J
astronomie na vysoké škole
Janek8 napsal: Jojo diskuze nam sklouzava, ale je to zajimave tema. Navrhuji zalozit tema "IQ ano ci ne" v obecne diskuzi a presunout tam prispevky pocinaje mym puvodnim postem o IQ.
Myslim ze IQ bylo puvodne urceno pro porovnavani malych deti. Pak se to nejak vymklo, zavedli se ruzne "opravne koeficienty" a rozsirilo se to i na dospele. Ja to pitomost a stejne se to dela.
Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi. Jedine co je na vysoke potreba je trocha talentu, nadseni ale hlavne drina a drina. Udrzet se na matfyzu je z 20% talent a z 80% drina. Vim o cem mluvim, na zakladce a gymplu jsem vyhraval jednu olympiadu za druhou, ale to mi na vysoke nepomohlo. Pokud clovek proste nespocita pulku prikladu ve skriptech, tak si u zkousky ani neskrtne.
Dnes je IQ uplne bezrozmerna velicina. Neco jako maximalni zvetseni u dalekohledu. WOW tenhle dalekohled ma 500x zvetseni, to musi byt delo.
Z IQ se pomalu stava "index nadutosti". Intelektualove si nemuzu porovnavat delku prirozeni, tak si nasli neco jineho. Nejvetsi borci jsou pak cleny zdruzeni zvane "mensa".
Nezlob se na mě , nechci se tě nijak dotknout, ale z tvého příspěvku je tak trochu cítit zahořklost.
S tvrzením Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi nemohu souhlasit. Ano je to podobné jako třeba hraní na housle tam je také 99% dřiny a 1% talentu. Ale to jedno procento odlišuje učitele na hudební škole od Hudečka. To jedno procento odlišuje matikáře na střední od Einsteina.
Bez toho 1% je ta dřina na nic.
A to je ta návaznost na toto téma jestli bez toho 1% má vůbec smysl jít studovat astronomii na vysokou školu. Ono je něco jiného naučit se nazpaměť vzorečky a příklady pro zkoušky a něco jiného "kreativně v matice myslet" Hodně lidí si to neuvědomuje a myslí si o sobě že s matikou nemají problém, když vystudovali - viz příspěvky MP okolo příkladu s mouchou. Lehkost a "genialita" jeho řešení příkladu oproti otrockému součtu nekonečné řady je nádherný příklad toho o čem mluvím . Pro sčítače řad bude zkrátka matematika doživotní dřina.
Když si k tomu MP přidá to 1% tak může být matika i docela zábava.
To je, dle mého názoru, potřeba si uvědomit při výběru budoucího povolání, jestli mít doživotní dřinu a nebo se bavit.
P.S. Jestli mě paměť nemýlí tak testy IQ vymyslela americká armáda pro usnadnění výběru velících důstojníků v době války, kdy jich byla velká "spotřeba". Potřebovali z davu vybrat ty lidi kteří budou schopni řešit krizové situace při boji a nezůstanou stát uprostřed palby jen proto, že se "to" nepsalo v učebnici.
P.P.S. aA už vůbec nechápu co máš proti Mense ?
Pravda Fikáčka jsem také moc nemusel ale principiálně s takovou organizací souhlasím.
Jejich Gymnázium považuju za velice záslužný počin.
Myslim ze IQ bylo puvodne urceno pro porovnavani malych deti. Pak se to nejak vymklo, zavedli se ruzne "opravne koeficienty" a rozsirilo se to i na dospele. Ja to pitomost a stejne se to dela.
Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi. Jedine co je na vysoke potreba je trocha talentu, nadseni ale hlavne drina a drina. Udrzet se na matfyzu je z 20% talent a z 80% drina. Vim o cem mluvim, na zakladce a gymplu jsem vyhraval jednu olympiadu za druhou, ale to mi na vysoke nepomohlo. Pokud clovek proste nespocita pulku prikladu ve skriptech, tak si u zkousky ani neskrtne.
Dnes je IQ uplne bezrozmerna velicina. Neco jako maximalni zvetseni u dalekohledu. WOW tenhle dalekohled ma 500x zvetseni, to musi byt delo.
Z IQ se pomalu stava "index nadutosti". Intelektualove si nemuzu porovnavat delku prirozeni, tak si nasli neco jineho. Nejvetsi borci jsou pak cleny zdruzeni zvane "mensa".
Nezlob se na mě , nechci se tě nijak dotknout, ale z tvého příspěvku je tak trochu cítit zahořklost.
S tvrzením Predpoklady k matice a IQ nijak nesouvisi nemohu souhlasit. Ano je to podobné jako třeba hraní na housle tam je také 99% dřiny a 1% talentu. Ale to jedno procento odlišuje učitele na hudební škole od Hudečka. To jedno procento odlišuje matikáře na střední od Einsteina.
Bez toho 1% je ta dřina na nic.
A to je ta návaznost na toto téma jestli bez toho 1% má vůbec smysl jít studovat astronomii na vysokou školu. Ono je něco jiného naučit se nazpaměť vzorečky a příklady pro zkoušky a něco jiného "kreativně v matice myslet" Hodně lidí si to neuvědomuje a myslí si o sobě že s matikou nemají problém, když vystudovali - viz příspěvky MP okolo příkladu s mouchou. Lehkost a "genialita" jeho řešení příkladu oproti otrockému součtu nekonečné řady je nádherný příklad toho o čem mluvím . Pro sčítače řad bude zkrátka matematika doživotní dřina.
Když si k tomu MP přidá to 1% tak může být matika i docela zábava.
To je, dle mého názoru, potřeba si uvědomit při výběru budoucího povolání, jestli mít doživotní dřinu a nebo se bavit.
P.S. Jestli mě paměť nemýlí tak testy IQ vymyslela americká armáda pro usnadnění výběru velících důstojníků v době války, kdy jich byla velká "spotřeba". Potřebovali z davu vybrat ty lidi kteří budou schopni řešit krizové situace při boji a nezůstanou stát uprostřed palby jen proto, že se "to" nepsalo v učebnici.
P.P.S. aA už vůbec nechápu co máš proti Mense ?
Pravda Fikáčka jsem také moc nemusel ale principiálně s takovou organizací souhlasím.
Jejich Gymnázium považuju za velice záslužný počin.
astronomie na vysoké škole
Ono to je těžké. Když o studiu astronomie na vysoké škole diskutují lidé, kteří astronomii na vysoké škole nestudovali, nemůže to ani jinak dopadnout.
Každý píše o tom, čemu nějakým způsobem rozumí.
Doporučuji uchazečům, aby si kromě přečtení této diskuse - ve které jsou jistě zajímavé postřehy - zjistili informace také z příslušných vysokých škol, a také od profesionálních astronomů. Dnes jsou možnosti praxí na AsÚ AV ČR i pro studenty středních škol. (Nevíte-li, na koho se obrátit, pište přímo řediteli. Je-li váš zájem opravdový, v textu vašeho dopisu to bude znát - nic horšího, než zápornou odpověď dostat nemůžete. Pravděpodobně ale dostanete odpověď jinou než zápornou.)
V. K.
Každý píše o tom, čemu nějakým způsobem rozumí.
Doporučuji uchazečům, aby si kromě přečtení této diskuse - ve které jsou jistě zajímavé postřehy - zjistili informace také z příslušných vysokých škol, a také od profesionálních astronomů. Dnes jsou možnosti praxí na AsÚ AV ČR i pro studenty středních škol. (Nevíte-li, na koho se obrátit, pište přímo řediteli. Je-li váš zájem opravdový, v textu vašeho dopisu to bude znát - nic horšího, než zápornou odpověď dostat nemůžete. Pravděpodobně ale dostanete odpověď jinou než zápornou.)
V. K.
astronomie na vysoké škole
Zeptám se do éteru, prostě a jednoduše. Byl jste dnes někdo na Karlově univerzitě, na přednášce o "dynamice sluneční soustavy"?
Pokud jo, tak jste, podle mě, udělali dobře..8) (pravda, supr byla i přednáška o seismologii, bez přehánění ubohá pak už byla pednáška o pivní pěně - navzdory očekávání) myslím, že však zmíněná přednáška stála opravdu zato. Přednášejícím byl Mgr. M. Brož. Jinak se zde jednalo o skutečně zajímavých věcech.
Co mě obohatilo je např. fakt, že počet planet, vzniklých z protoplanetárního disku, není ve vesmíru zdaleka náhodný, ale ovlivněn jistými "pásmy" a jakousi hmotnostní pravděpodobností kolize (sám to teď nedokážu uspokojivě vysvětlit).
Po přednášce jsem se dozvěděl, jak je to s pásmem planetek mezi Marsem a Jupiterem - proč se tělesa ještě nesloučila v nějaké větší těleso, považovatelné za planetu (zjednodušeně). Prý proto, že v této oblasti je jistý hmotnostní úbytek, a pravděpodobnost kolize např. Ceresu (největší z planetek, tj. největší z plantetesimálních embryí (?)) je velmi málo pravděpodobná - hustota těles je zde menší, než tomu bylo v období krátce po vzniku sl. soustavy. No zdá se to býti jednoduché vysvětlení, téměř bez důvodu k zamyšlení, že? Nicméně to jde vysvětlit i složitěji. Početně vychází vytvoření takové planety za miliardy let. Je to dáno také tím, že kolize mohou dopadnout dvojím způsobem - sloučením, anebo spíše - rozpadem. Především k tomu ale nikdy nedojde, neboť gravitační síla ve srovnání se zanedbatelnou, opačně orientovanou silou fotonů ze Slunce způsobuje, že tato tělesa se po spirále pomalu pohybují směrem ke Slunci, až dojde k jejich zániku.
Nebo věděli jste, že obří planety dříve obíhaly blíže Slunci než dnes? V důsledku gravitační "rezonance" Jupiteru a Saturnu (jejichž oběžná doba byla 1:2, takže největší výchylky jejich dráhy nastávaly v určité poloze obou těles) došlo k vzdálení oběžných drah i planet Uranu a Neptunu. No a to je právě to, co mi dodnes nesedělo s nově objevenými extrasolárními planetami (51 Pegasi...), velikosti Jupiteru, které obíhají svojí mateřskou hvězdu ve velmi malé vzdálenosti, a to jen za několik dní! Vždyť je to ta samá situace, jako v minulosti naší sl. soustavy, nebo ne?
Snad sem se do toho příliš nezamotal. Toť má interpretace, chci pouze upozornit na tu úžasnou vědu! ;D ...mě se studium astronomie určitě netýká..
Více na http://aktualne.centrum.cz/veda-a-zajim ... ?id=346456
Pokud jo, tak jste, podle mě, udělali dobře..8) (pravda, supr byla i přednáška o seismologii, bez přehánění ubohá pak už byla pednáška o pivní pěně - navzdory očekávání) myslím, že však zmíněná přednáška stála opravdu zato. Přednášejícím byl Mgr. M. Brož. Jinak se zde jednalo o skutečně zajímavých věcech.
Co mě obohatilo je např. fakt, že počet planet, vzniklých z protoplanetárního disku, není ve vesmíru zdaleka náhodný, ale ovlivněn jistými "pásmy" a jakousi hmotnostní pravděpodobností kolize (sám to teď nedokážu uspokojivě vysvětlit).
Po přednášce jsem se dozvěděl, jak je to s pásmem planetek mezi Marsem a Jupiterem - proč se tělesa ještě nesloučila v nějaké větší těleso, považovatelné za planetu (zjednodušeně). Prý proto, že v této oblasti je jistý hmotnostní úbytek, a pravděpodobnost kolize např. Ceresu (největší z planetek, tj. největší z plantetesimálních embryí (?)) je velmi málo pravděpodobná - hustota těles je zde menší, než tomu bylo v období krátce po vzniku sl. soustavy. No zdá se to býti jednoduché vysvětlení, téměř bez důvodu k zamyšlení, že? Nicméně to jde vysvětlit i složitěji. Početně vychází vytvoření takové planety za miliardy let. Je to dáno také tím, že kolize mohou dopadnout dvojím způsobem - sloučením, anebo spíše - rozpadem. Především k tomu ale nikdy nedojde, neboť gravitační síla ve srovnání se zanedbatelnou, opačně orientovanou silou fotonů ze Slunce způsobuje, že tato tělesa se po spirále pomalu pohybují směrem ke Slunci, až dojde k jejich zániku.
Nebo věděli jste, že obří planety dříve obíhaly blíže Slunci než dnes? V důsledku gravitační "rezonance" Jupiteru a Saturnu (jejichž oběžná doba byla 1:2, takže největší výchylky jejich dráhy nastávaly v určité poloze obou těles) došlo k vzdálení oběžných drah i planet Uranu a Neptunu. No a to je právě to, co mi dodnes nesedělo s nově objevenými extrasolárními planetami (51 Pegasi...), velikosti Jupiteru, které obíhají svojí mateřskou hvězdu ve velmi malé vzdálenosti, a to jen za několik dní! Vždyť je to ta samá situace, jako v minulosti naší sl. soustavy, nebo ne?
Snad sem se do toho příliš nezamotal. Toť má interpretace, chci pouze upozornit na tu úžasnou vědu! ;D ...mě se studium astronomie určitě netýká..
Více na http://aktualne.centrum.cz/veda-a-zajim ... ?id=346456
Tomáš Havlík &&www.astrodenik.wz.cz
astronomie na vysoké škole
Přátelé, s IQ bych to na základě vlastní zkušenosti nijak nedramatizoval. Kdysi jsem absolvoval poměrně náročné psychotesty jejichž součástí byl i IQ test. A na část závěrečného pohovoru s psycholožkou nezapomenu
... pane Novotný, Vaše výsledky odpovídají IQ 150, ale v jedné části testu máte 70 ...
Takže, mám IQ 70 nebo 150 nebo něco mezi?
Dále, úspěšne jsem absolvoval strojní fakultu ČVUT, ale přitom jentaktak nevyletěl na matematiku 1 a potom někdy od druháku nebo třeťáku dosáhl na prospěchové stipendium
A včíl mudruj
... pane Novotný, Vaše výsledky odpovídají IQ 150, ale v jedné části testu máte 70 ...
Takže, mám IQ 70 nebo 150 nebo něco mezi?
Dále, úspěšne jsem absolvoval strojní fakultu ČVUT, ale přitom jentaktak nevyletěl na matematiku 1 a potom někdy od druháku nebo třeťáku dosáhl na prospěchové stipendium
A včíl mudruj
astronomie na vysoké škole
slavan napsal: Přátelé, s IQ bych to na základě vlastní zkušenosti nijak nedramatizoval. Kdysi jsem absolvoval poměrně náročné psychotesty jejichž součástí byl i IQ test. A na část závěrečného pohovoru s psycholožkou nezapomenu
... pane Novotný, Vaše výsledky odpovídají IQ 150, ale v jedné části testu máte 70 ...
Dobrý ;D ;D A řekli Ti ti "dobráci" aspoň, ve které části máš těch 70 a jaké důsledky to pro Tebe má mít?
Já taky celkem nemám problémy, ale když ve 3. třídě v roce 1985 praktikantka (ne naše paní učitelka) vysvětlovala dělení se zbytkem, pochopili to všichni, kromě tří žáků: to jsme byli já a dva známí čtyřkaři. Ale já jsem měl z matematiky jedničku.
Takže, mám IQ 70 nebo 150 nebo něco mezi?
Já jsem to tady psal na jedné z dřívějších obrazovek - je mnoho druhů inteligencí (a víc druhů dělení inteligencí na typy). Jedno dělení rozděluje inteligenci na 12 druhů, které se sdružují do 4 skupin. Skupiny se jmenují: 1. schopnost rychle začínat, 2. schopnost realisovat, 3. schopnopst dokončovat projekty a 4. schopnost shromažďovat informace. Školní osnovy jsou vymyšleny vpodstatě jen pro děti s vysokým 4. druhem inteligence, a to ještě jen pro některé.
Dále, úspěšne jsem absolvoval strojní fakultu ČVUT, ale přitom jentaktak nevyletěl na matematiku 1 a potom někdy od druháku nebo třeťáku dosáhl na prospěchové stipendium
A včíl mudruj
Na to mohl mít vliv způsob zkoušení konkrétního profesora, případně smůla na jeho blbou náladu. Vytažení si nešikovné otázky, nahodilé nedorozumění mezi zkoušeným a zkoušejícím během zkoušky. Profesor mohl při přednášce něco špatně vysvětlit a zrovna na to Tě vytáhnout.
A jak teď po škole? Uživí Tě to, co jsi vystudoval, nebo jsi přešel k jiné oblasti?
V. K.
... pane Novotný, Vaše výsledky odpovídají IQ 150, ale v jedné části testu máte 70 ...
Dobrý ;D ;D A řekli Ti ti "dobráci" aspoň, ve které části máš těch 70 a jaké důsledky to pro Tebe má mít?
Já taky celkem nemám problémy, ale když ve 3. třídě v roce 1985 praktikantka (ne naše paní učitelka) vysvětlovala dělení se zbytkem, pochopili to všichni, kromě tří žáků: to jsme byli já a dva známí čtyřkaři. Ale já jsem měl z matematiky jedničku.
Takže, mám IQ 70 nebo 150 nebo něco mezi?
Já jsem to tady psal na jedné z dřívějších obrazovek - je mnoho druhů inteligencí (a víc druhů dělení inteligencí na typy). Jedno dělení rozděluje inteligenci na 12 druhů, které se sdružují do 4 skupin. Skupiny se jmenují: 1. schopnost rychle začínat, 2. schopnost realisovat, 3. schopnopst dokončovat projekty a 4. schopnost shromažďovat informace. Školní osnovy jsou vymyšleny vpodstatě jen pro děti s vysokým 4. druhem inteligence, a to ještě jen pro některé.
Dále, úspěšne jsem absolvoval strojní fakultu ČVUT, ale přitom jentaktak nevyletěl na matematiku 1 a potom někdy od druháku nebo třeťáku dosáhl na prospěchové stipendium
A včíl mudruj
Na to mohl mít vliv způsob zkoušení konkrétního profesora, případně smůla na jeho blbou náladu. Vytažení si nešikovné otázky, nahodilé nedorozumění mezi zkoušeným a zkoušejícím během zkoušky. Profesor mohl při přednášce něco špatně vysvětlit a zrovna na to Tě vytáhnout.
A jak teď po škole? Uživí Tě to, co jsi vystudoval, nebo jsi přešel k jiné oblasti?
V. K.
astronomie na vysoké škole
VK napsal:
Na to mohl mít vliv způsob zkoušení konkrétního profesora, případně smůla na jeho blbou náladu. Vytažení si nešikovné otázky, nahodilé nedorozumění mezi zkoušeným a zkoušejícím během zkoušky. Profesor mohl při přednášce něco špatně vysvětlit a zrovna na to Tě vytáhnout.
A jak teď po škole? Uživí Tě to, co jsi vystudoval, nebo jsi přešel k jiné oblasti?
V. K.
Chyba tam byla "systémová" neb jsem M1 udelal až napotřetí a ještě díky tomu, že už jsem měl hotovou M2
To co jsem vystudoval mě živí už více než 20 let, je to energetika
Jo a ty psychotesty byly před 20. lety
Na to mohl mít vliv způsob zkoušení konkrétního profesora, případně smůla na jeho blbou náladu. Vytažení si nešikovné otázky, nahodilé nedorozumění mezi zkoušeným a zkoušejícím během zkoušky. Profesor mohl při přednášce něco špatně vysvětlit a zrovna na to Tě vytáhnout.
A jak teď po škole? Uživí Tě to, co jsi vystudoval, nebo jsi přešel k jiné oblasti?
V. K.
Chyba tam byla "systémová" neb jsem M1 udelal až napotřetí a ještě díky tomu, že už jsem měl hotovou M2
To co jsem vystudoval mě živí už více než 20 let, je to energetika
Jo a ty psychotesty byly před 20. lety