Ma tu niekto prakticke skusenosti s pointacnou CCD kamerou G1-0400 ? Je to produkt Moravskych pristroju a.s. - vid: http://ccd.mii.cz/art?id=328&cat=1&lang=405
pointacna CCD kamera G1-0400
pointacna CCD kamera G1-0400
Velmi nerad bych porušil pravidla tohoto fóra, když odpovím sám, protože v otázce kamer Gx nejsem "nezávislý pozorovatel". Pokud ano, předem se omlouvám.
Kamera G1-0400 používala prokládaný (interlaced) CCD čip Sony ICX259. Ačkoliv Sony u tohoto čipu používá označení "EXview HAD", aby naznačil jak jsou tyto čipy citlivé (absolutní QE ale Sony programově nezveřejňuje), naše testy s progresivně čtenými čipy ukázaly, že se v dosahu (magnitudě při stejné expozici) se neliší od EXview HAD čipů. Přitom progresivně čtený čip vždy poskytuje lepší obraz než prokládaný čip.
Model G1-0400 se tedy už nevyrábí a byl nahrazen modely G1-0300 (1/3" CCD, 640x480), G1-0800 (1/3" CCD, 1024x768 ) a G1-2000 (1/2" CCD, 1600x1200). Kamery jsou použitelné s různým SW (MaxIm DL, AstroArt) a volně stažitelným programem SIMS. Používá je řada astronomů -- špičkoví astrofotografové a také lidé dělající proměnné hvězdy či tranzity exoplanet. Pokud mohu soudit, kamery pracují dobře (4,5hodiny během pozorování tranzitu expolanety drží G1-0300 + SIMS sledovanou hvězdu na jednm pixelu).
Pavel Cagaš
Kamera G1-0400 používala prokládaný (interlaced) CCD čip Sony ICX259. Ačkoliv Sony u tohoto čipu používá označení "EXview HAD", aby naznačil jak jsou tyto čipy citlivé (absolutní QE ale Sony programově nezveřejňuje), naše testy s progresivně čtenými čipy ukázaly, že se v dosahu (magnitudě při stejné expozici) se neliší od EXview HAD čipů. Přitom progresivně čtený čip vždy poskytuje lepší obraz než prokládaný čip.
Model G1-0400 se tedy už nevyrábí a byl nahrazen modely G1-0300 (1/3" CCD, 640x480), G1-0800 (1/3" CCD, 1024x768 ) a G1-2000 (1/2" CCD, 1600x1200). Kamery jsou použitelné s různým SW (MaxIm DL, AstroArt) a volně stažitelným programem SIMS. Používá je řada astronomů -- špičkoví astrofotografové a také lidé dělající proměnné hvězdy či tranzity exoplanet. Pokud mohu soudit, kamery pracují dobře (4,5hodiny během pozorování tranzitu expolanety drží G1-0300 + SIMS sledovanou hvězdu na jednm pixelu).
Pavel Cagaš
Pavel Cagaš
-
MMys
- Příspěvky: 18518
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
pointacna CCD kamera G1-0400
V době dotazu jsem G1 neměl, nyní již ano (G1-2000). Používám ji ke snímání Slunce v H-alfa a k pointaci zrcadlového dalekohledu VC200L s ohniskem 1800mm.
Obojí zvládá excelentně, driver k mému oblíbenému SW pro automatizaci snímání MaxIm DL i SW SIMS funguje jak má.
Pár ukázek:
Sluníčko v H-alfa:
a "Malá činka" ohniskem 1.8m, pointované G1-2000
Větší verze na klik. Kameru můžu jednoznačně doporučit !
Obojí zvládá excelentně, driver k mému oblíbenému SW pro automatizaci snímání MaxIm DL i SW SIMS funguje jak má.
Pár ukázek:
Sluníčko v H-alfa:
a "Malá činka" ohniskem 1.8m, pointované G1-2000
Větší verze na klik. Kameru můžu jednoznačně doporučit !
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
pointacna CCD kamera G1-0400
Mám kameru G1 -0300 a používám ji k pointaci montáže EQ6 SS. Naprostá spokojenost.
Používám program SIMS
Používám program SIMS
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
pointacna CCD kamera G1-0400
Z popisu funkce pointacni kamery u vyrobce jsem ne zcela uplne pochopil, zda se pointuje PC softwarem jako SIMS apod. Nebo zda se pouziva USB v rezimu autopointace pouze jako napajeni a kamera funguje jako autonomni autoguider.
Pripadne zda jsou mozne obe moznosti...
Mozna by jeste bylo zajimave pokud by nejlepe Martin mohl porovnat v cem je vyhoda/nevyhoda G1 oproti jeho vlastnimu a na foru prevazujicimu zpusobu autopointace TV guiderem.
Pocitam, ze az na cenu to budou hlavne vyhody, kdyz se sam rozhodl pro danou investici...
Pripadne zda jsou mozne obe moznosti...
Mozna by jeste bylo zajimave pokud by nejlepe Martin mohl porovnat v cem je vyhoda/nevyhoda G1 oproti jeho vlastnimu a na foru prevazujicimu zpusobu autopointace TV guiderem.
Pocitam, ze az na cenu to budou hlavne vyhody, kdyz se sam rozhodl pro danou investici...
Pavel Vabrousek
pointacna CCD kamera G1-0400
Pointuje se softwarově.Řídící impusl jde zpět do kamery o adtud přes propojené autoguider porty kamra/montáž. Nebo lze přes seriový port ovládat přes patřičný SW montáž, včetně pointace. 1. způsob je rychlejší a přesnější. Výhoda pointační kamery je ve vyšší citlivosti a libovolně dlouhé expoziční doby.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
pointacna CCD kamera G1-0400
Jelikož se snažím o úplný autonomní provoz montáže, kamera G1 mi svojí citlivostí splnila co jsem od ní požadoval, neboť u kamery Watec jsem měl občas problémy s nalezením dostatečně vhodné pointační hvězdy v zorném poli.
Navíc se mi líbí, že se SW k ovládání kamery neustále vylepšuje a zvyšují se tak možnosti širšího využití.
Navíc se mi líbí, že se SW k ovládání kamery neustále vylepšuje a zvyšují se tak možnosti širšího využití.
-
MMys
- Příspěvky: 18518
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
pointacna CCD kamera G1-0400
Výhoda téhle kamery - jak již psal Milan - je ve vyšší citlivosti. TVGuider je dobrá věc hlavně pro DSLR fotografy, kteří nechtějí do terénu tahat notebook. Ale vyžaduje přítomnost obsluhy pro nalezení hvězdy. G1 vidí hvězdy prakticky kdekoli, kam to namíříš.
V okamžiku, kdy ale fotíš CCD kamerou a notebook stejně taháš, tak je kamera s možností delší expozice než 1/25 sec výhodou. Třeba při pointaci delších ohnisek pomocí off-axis guiderem, kde je problém s hledáním pointační hvězdy. To byl i můj případ. Po zakoupení Vixena VC200L prostě občas s TVGuiderem v OAG nenajdu použitelnou hvězdu. Tahle kamera jich tam zobrazí hromadu, a navíc pro mne je to i výborná věc na snímání Slunce v H-alfa.
V okamžiku, kdy ale fotíš CCD kamerou a notebook stejně taháš, tak je kamera s možností delší expozice než 1/25 sec výhodou. Třeba při pointaci delších ohnisek pomocí off-axis guiderem, kde je problém s hledáním pointační hvězdy. To byl i můj případ. Po zakoupení Vixena VC200L prostě občas s TVGuiderem v OAG nenajdu použitelnou hvězdu. Tahle kamera jich tam zobrazí hromadu, a navíc pro mne je to i výborná věc na snímání Slunce v H-alfa.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
pointacna CCD kamera G1-0400
Zdravím,
začal jsem teď používat G1-2000 pro pointaci své EQ6. Zatím ji nemám ustavenou (protože ji každý večer musím vytáhnout na balkon a na precizní ustavování není čas) a tak často samovolně dost ujíždí (klidně i úhl. minutu za časovou minutu). Přesto s pomocí G1 můžu dělat mnohaminutové expozice, aniž by to mělo velký vliv na FWHM; limitující je v mém případě vlastně až rotace pole, která je projevem neustaveného dalekohledu. Používám jednovteřinové expozice a i tak jsem ještě neměl problém najít pointační hvězdu (objektivem je refraktor 102/500). Takže můžu doporučit.
Jediný problém, který jsem měl, bylo, když přes pole proletěl nejaký kosmík, který vytvořil falešnou hvězdu, na kterou se pak guidovací algoritmus snažil chytnout. Ale to se stává jen výjimečně.
začal jsem teď používat G1-2000 pro pointaci své EQ6. Zatím ji nemám ustavenou (protože ji každý večer musím vytáhnout na balkon a na precizní ustavování není čas) a tak často samovolně dost ujíždí (klidně i úhl. minutu za časovou minutu). Přesto s pomocí G1 můžu dělat mnohaminutové expozice, aniž by to mělo velký vliv na FWHM; limitující je v mém případě vlastně až rotace pole, která je projevem neustaveného dalekohledu. Používám jednovteřinové expozice a i tak jsem ještě neměl problém najít pointační hvězdu (objektivem je refraktor 102/500). Takže můžu doporučit.
Jediný problém, který jsem měl, bylo, když přes pole proletěl nejaký kosmík, který vytvořil falešnou hvězdu, na kterou se pak guidovací algoritmus snažil chytnout. Ale to se stává jen výjimečně.
Václav Přibík; ZAS, HAF
pointacna CCD kamera G1-0400
Vasa napsal: Jediný problém, který jsem měl, bylo, když přes pole proletěl nejaký kosmík, který vytvořil falešnou hvězdu, na kterou se pak guidovací algoritmus snažil chytnout. Ale to se stává jen výjimečně.
Na tento problém už narazilo více lidí. Není to v kameře samotné, ale v algoritmu pointace v SIMSu. MMys používá k pointaci MaxIm DL, který dovoluje definovat maximální korekci. Pokud se v poli objeví kosmík jasnější než pointační hvězda a korekce vyjde delší než stanovené maximum, MaxIm daný snímek přeskočí. Doplníme tuto vlastnost i do SIMSu v1.1.4. Prozatím můžu doporučit co nejvíce omezit rámec kolem pointační hvězdy, pravděpodobnost že do něho vletí kosmík se tak hodně zmenší.
Na tento problém už narazilo více lidí. Není to v kameře samotné, ale v algoritmu pointace v SIMSu. MMys používá k pointaci MaxIm DL, který dovoluje definovat maximální korekci. Pokud se v poli objeví kosmík jasnější než pointační hvězda a korekce vyjde delší než stanovené maximum, MaxIm daný snímek přeskočí. Doplníme tuto vlastnost i do SIMSu v1.1.4. Prozatím můžu doporučit co nejvíce omezit rámec kolem pointační hvězdy, pravděpodobnost že do něho vletí kosmík se tak hodně zmenší.
Pavel Cagaš
pointacna CCD kamera G1-0400
Konihlav napsal: co to je "kosmik" ? dekuji a pardon za OT
Omlouvám se za slang. Elektrony v pixelech CCD čipu neprodukují jen zachycené fotony, ale i jiné částice s dostatečně vysokými energiemi, slangově nazývané "kosmíci". Taková částice pak zanechá stopu někdy protáhlou, jindy obtížně rozlišitelnou od hvězdy. Třeba na tomto temném snímku je kosmíků hned několik.
Člověk kosmík zpravidla pozná, i když je stopa krásně kruhová, protože jeho profil je mírně jiný než zvonovitý profil hvězdy. Pro program to je ale potíž.
Připojuji ještě "krále všech kosmíků", který se objevil na temném snímku dlouhém jen 0,7s (exponováno jako dark pro flat pod zakrytou střechou hvězdárny).
Ptal jsem se i částicového fyzika, jestli dovede odhadnout druh původ těchto částic, a nedovedl
. Těžko říci jestli se jedná o částice produkované při radioaktivních rozpadech v zemské kůře nebo o kosmické částice či sekundární částice produkované rozpady kosmických částic v atmosféře.
Omlouvám se za slang. Elektrony v pixelech CCD čipu neprodukují jen zachycené fotony, ale i jiné částice s dostatečně vysokými energiemi, slangově nazývané "kosmíci". Taková částice pak zanechá stopu někdy protáhlou, jindy obtížně rozlišitelnou od hvězdy. Třeba na tomto temném snímku je kosmíků hned několik.
Člověk kosmík zpravidla pozná, i když je stopa krásně kruhová, protože jeho profil je mírně jiný než zvonovitý profil hvězdy. Pro program to je ale potíž.
Připojuji ještě "krále všech kosmíků", který se objevil na temném snímku dlouhém jen 0,7s (exponováno jako dark pro flat pod zakrytou střechou hvězdárny).
Ptal jsem se i částicového fyzika, jestli dovede odhadnout druh původ těchto částic, a nedovedl
. Těžko říci jestli se jedná o částice produkované při radioaktivních rozpadech v zemské kůře nebo o kosmické částice či sekundární částice produkované rozpady kosmických částic v atmosféře.Pavel Cagaš
-
MMys
- Příspěvky: 18518
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
pointacna CCD kamera G1-0400
Jestli chcete vidět, jakou paseku nadělají na větších citlivých senzorech, podívejte se sem:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/AstroF ... brated.jpg
Je to desetiminutový zkalibrovaný darkframe ze senzoru KAF9000 (36x36mm, 12um pixely) z kamery, kterou staví kolega (a já se taky trošku účastním)
Všechno, co tam je, jsou "kosmíky". A že se jich za těch 10 minut nachytalo požehnaně...
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/AstroF ... brated.jpg
Je to desetiminutový zkalibrovaný darkframe ze senzoru KAF9000 (36x36mm, 12um pixely) z kamery, kterou staví kolega (a já se taky trošku účastním)
Všechno, co tam je, jsou "kosmíky". A že se jich za těch 10 minut nachytalo požehnaně...
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
pointacna CCD kamera G1-0400
hergot to je ale masakr ;D takze je to takovy vlastne U"f"O protoze nikdo nevi "kde se bere?" Ahoj, ja jsem Kosmik a belu se tam, kde je hezky mekkoucko ;D
pointacna CCD kamera G1-0400
Nepomohlo by robiť darky v nejakej krabici s olovenými stenami?
mail to:fun2mas(at)gmail.com