Jak hodnotíte kvalitu jasné noci???

[Jacquess]

Jak hodnotíte kvalitu jasné noci? to by me zajímalo. Já jako hodne dobrou, jasnou noc a ideální oblohu hodnotím podle Plejád když vidím tech sedm nejjsanejších hvězd tak je to super. Pro zmínku nosím brýle tak se nedivte, ale mama to ověřený. Máte jiný nápad? JAk na to?

[Janek8]

Jacquess napsal: Jak hodnotíte kvalitu jasné noci? to by me zajímalo. Já jako hodne dobrou, jasnou noc a ideální oblohu hodnotím podle Plejád když vidím tech sedm nejjsanejších hvězd tak je to super. Pro zmínku nosím brýle tak se nedivte, ale mama to ověřený. Máte jiný nápad? JAk na to?
Pavouk hodnoti podle MHVcka. Kdyz je min jak 7.5, tak rekne ze nema cenu pozorovat a jde spat

Ale vazne. Osobne si myslim ze MHVcko nema moc cenu. Nemam take moc dobrou rozlisovaci schopnost, takze pleady odpadaji.

Pod spatnou oblohou se tedy divam na maly vuz, vim jak vypada za ruznych podminek a co zhruba cekat.

V dobrych podminkach jsou pro rozhodujici detaily mlecne drahy pouhym okem. Na skutecne tmave obloze je hodne clenita a ma spoustu temnych mlhovin.

Dalsi vec je samozrejme seeing pri velkem zvetseni.

[VK]

RNDr. Jaroslav Pícha, meteorolog a zakladatel ozonometrie v ČSSR měl noci (z astronomického hlediska):

průměrné
výborné
špičkové
mimořádné

Výborné noci měly MHV 6,0 nebo lepší. Špičkové měly tuto MHV s dobrou průzračností až k obzoru a mimořádné měly navíc klidný vzduch.

Tímto způsobem dr. Pícha zjemňoval rozdělení takových nocí, které z meteorologického hlediska jsou pojmenovány jako "jasno".

V astronomii se k hodnocení nocí používají zenitová MHV, koeficient atmosférické extinkce (zhruba řečeno vyjadřuje pokles MHV se zenitovou vzdáleností) a poloměr seeingu - to je poloměr kotoučku, do kterého se rozmaže hvězda vlivem "chvění vzduchu" - seeingu.

Seeing nejenom rozmaže hvězdu do většího poloměru, ale vyvolává také velmi rychlé kolísání její zdánlivé jasnosti - "blikání". V důsledku toho vlastně neexistuje MHV, ale "interval blikavosti". Větší (horší) seeing způsobí, že blikají i jasnější hvězdy, než které blikají při dobrém seeingu, horší seeing na druhou stranu "zviditelní" touto cestou i slabší hvězdy.

Více o tom ví Pavuk, který o tom nastudoval spoustu literatury.

V. K.

[Achernar]

Ja myslim, ze kazdy z nas ma nejaky vlastni system, zalozene povetsinou na zkusenosti, casto na zkusenosti s konkretnim pozorovacim mistem. Ja si delim oblohu(v zapiscich) na pet stupnu podle pruzracnosti, kdy jednicka je nejcistsi noc s hvezdami na horizontu a zarici mlecnou drahou a petka je ta nejhorsi, ale stale jeste jasna, takove to mliko. K tomu jeste pripisuji a,b, nebo c, ktere znaci, zda jsou na nebi mraky - a - zadne, b-sem tam nejaky, c - vetsi mnozstvi. A klid vzduchu si pro sebe znacim taky peti stupni. Vetsinou to ale pisu spis slovnim hodnocenim, nez kodem, je to presnejsi a vic to muze vyjadrit mezistupne a vyjimky. Ostatne treba ten klid vzduchu ve skutecnosti znamkuji jen tristupnove, nebot pri stupnich 4 a 5 na planety(o ktere mi jde nejvic) nekoukam vubec, nema to cenu.
Nejdulezitejsi ale podle mne je, neplest si kriteria, totiz: pro pozorovani Mesice nebo planet(vetsiny) neni rozhodujici zdaleka tolik cistota nebe, jako jeho klid, casto je to dokonce v prikrem rozporu. A pro pozorovani slabych mlhovin je to zase jinak, tam da clovek vsechno za cistotu. No a u slabsich dvojhvezd je nekdy potreba oboji.

[Martin Vyskočil]

Ja se snazim popsat pocasi, jaky bylo. Takze treba po prechodu studeny fronty, vitr, oblacnost, dohlednost, jeste treba poznamku, ze byla znatelna vlhkost ve vzduchu atd...
Podle toho si dokazu vzdycky zpetne predstavit dany podminky.

[Habl]

To hodnocení od meterologa Dr. Píchy je velmi zajímavé.
Mám pouze takovou zkušenost, když jedu pozorovat, tak si především při jasné neb polojasné obloze sleduji dohlednost při obzoru dalekohledem (triedr) a případnou turbulenci v nejnižších vzduchových vrstvách dále předpověď počasí na nejbližší hodiny. Dále je důležité zda teplota vzduchu je stálá, klesá nebo stoupá. Případně pokud je vidět Měsíc, tak se podívám jaké detaily lze na něm rozlišit.
Předesílám že pozoruji především Slunce v denních hodinách, na stálém stanovišti kde nelze použít ohodnocení pomocí MHV.

Habl

[averbade]

podívám se naM42 a hned mám jasno jak je jasno ;D

[Habl]

averbade napsal: podívám se naM42 a hned mám jasno jak je jasno ;D
To je asi trochu málo, nebo chodíš pozorovat jen když je vidět M 42 patří totiž do zimních souhvězdí.

Habl

[MilAN]

Když jsou vidět hvězdy, je jasno. Ale jen večer. Přes den, když je hezky teplo, to je s nimi horší. ;D

[Pavuk_]

Jacquess napsal: Jak hodnotíte kvalitu jasné noci? to by me zajímalo. Já jako hodne dobrou, jasnou noc a ideální oblohu hodnotím podle Plejád když vidím tech sedm nejjsanejších hvězd tak je to super. Pro zmínku nosím brýle tak se nedivte, ale mama to ověřený. Máte jiný nápad? JAk na to?
Uff to ste mi teda nastavili laťku ( <- ako sa to prelozi do cestiny ? )

Urcovanie MHV ma svoje uskalia. Nebudem zabiehat do podrobnosti len poviem, ze vela zavisi od schopnosti a skusenosti pozorovatela. Je viacej metod, kazda ma svoje pre a proti. Niektore su objektivnejsie (rozdiely medzi pozorovatelmi su mensie) alebo naopak. Nech by bol odhad MHV akokolvek presny, je to iba jedna strana mince, pretoze ide o urcovanie viditelnosti bodovych zdrojov (hviezd). Moze sa stat, ze 2 noci s rovnakou MHV maju rozdielnu kvalitu a dopadom na viditelnosti plosnych objektov (hmloviny...).

Preto americky amater Bortle vynasiel a zostavil 10 stupnov, ktore vyjadruju kvalitu oblohy komplexne a to popisom (podmienok). Tato metoda nie je nepriestrelna (ako sa poslednu dobu o nej diskutuje hlavne na americkych forach , kde je zastupenie amaterov nepomerne vyssie a taktiez maju sirsi zaber kvality oblohy (od este horsej ako mame my az po uplne excelentnu ako tu uz uz nemame)). Ide hlavne o to,ze niektore javy sa vyskytuju v sirsej skale ako iba 1-2 stupne (napriklad posledne pozorovanie protisvitu (Myzer) + zodiakalneho svetla (Mag)). Ide ale hlavne o finesy (chrumkavosti ) takze pre "normalne" odhady je uplne OK.

Do tretice sa oplati mat vecicku zvanu SQM (SkyQualityMeter). Stlacite tlacitko a citlivy senzor (defacto luxmeter) vypise na displeji hodnotu jasu oblohy. Mohlo by sa zdat, ze tato "krabicka" vyriesi problem urcovania kvality oblohy medzi amatermi - ale ani toto zariadenie nie je dokonale a pri interpretovani vysledkov treba byt obozretny (ma tiez svoje muchy -prilis siroky kuzel, horsia presnost pri velmi nizkych jasoch atd).

Sumasumarum: urcuj MHV (metoda trojuholnikov (IMO trojuh), referencne hviezdy (Gnomonicky Atlas Brno), pocitanie hviezd v Plejadach je defacto tiez metoda trojuh.), urcuj zaroven stupen Bortla a este to potvrd meranim z SQM
vela info (podrobnosti) najdes aj tu na fore, kde sa toho popisalo uz dost vratane liniek na uvedene metody

PS: Janek8 to trochu prestrelil spat sa chodi pod MHV 7 ;D , v Plejadach sa mi zlievaju tie hviezdy dokopy (rozumej slabe hviezdy) inak som sa dopocital tak do 14 ks max. pri MHV ~7.8 a Bortle 1-2

[Myzer]

Ja len doplnim trochu k tym Plejadam. 29. 8. 2006 o tretej hodine nad ranom pocas excelentnych podmienok som sa na mojom pozorovacom stanovisku venoval pocitaniu jednotlivych hviezd. Sediac na stolicke a s vylozenymi nohami som si vtedy zacal vsetko zakreslovat (nakres existuje, musim naskenovat).

Automaticky som zakreslil 6 hlavnych hviezd (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, Taygeta) a zacal sa pozerat pozornejsie. Prinajmensom dalsi 5 hviezd bolo lahkych (Pleione, Celeano, Asterope, 18 Tau, HD 23753), ved najslabsia z nich ma 5,76 mag! Takze minimalne 11 hviezd z vidieka musite vidiet aj keby co bolo, vtedy ale boli super podmienky, navyse ja som bol oddychnuty, sustredeny, pocas noci som jedol sladkosti, takze som posuval limit dalej. Dalsie hviezdy uz neboli vidiet stabilne a iba preblikavali, tak som zakresloval, pricom som nevedel kde by sa mali slabe hviezdy nachadzat.

O den neskor som si vsetko kontroloval s CdC a SkyAtlasom. Podla tej prilohy v SkyAtlase kde su vyznacene hviezdy, ktore k Plejadam patria som spravne zakreslil 17 hviezd, pricom ani jednu hviezdu som nezakreslil so zlou polohou. Najslabsia zachytena hviezda (SAO 76264) ma vizualnu jasnost 6,96 magnitudy a je biela typu A, teda vhodna na urcovanie MHV.

Zo zaciatku sa mi tomu ani moc nechcelo verit, ale uz som cital odhady aj okolo 20, tak musim potrenovat.

[Dominik]

O Plejádach som našiel dobrý pozorovací projekt. Sú tam aj mapky rovno s jasnosťami hviezd. http://www.ast.cam.ac.uk/~ipswich/Obser ... oj/POP.htm