Zdravím všechny,
Potřeboval bych poradit ohledně pořízení nového zrcadla pro newtona. Chtěl bych něco kolem 300mm s f do 1600, nebo i méně (nemám moc velký prostor). Může mi někdo poradit jaká ohnisková vzdálenost je nejoptimálnější? A také kde toto zrcadlo pořídit s ohledem na cenu/výkon .
Newton 150/750 na HEQ5, TS 127/820. Astrokamera založená na projektu cam8 a cam10.
Podle mých informací je nejvhodnější zrcadlo f/5 až f/6, které se dá použít na fotografování i pozorování. Výrobců je v ČR několik např. p. Drbohlav nebo AV Turnov. Dodací lhůty budou ale asi poměrně velké. U p. Drbohlava budou ceny asi nižší, AV Turnov dělá špičková zrcadla, ale cenově budou výše.
Ahoj.
Otázkou je co znamená, že nemáš moc velký prostor. Kde ? Doma na uskladnění - pak lze uvažovat o něčem ve stylu jako dělá Libor Němec (dobson montáž, zasouvatelný skládací tubus) Taktéž na vožení autem je 300/1600 neschůdné, pokud nemáš nějaké větší auto. Počítej s tím, že samotný tubus s optikou bude mít okolo 15-20kg. Pokud by jsi na to chtěl paralaktickou montáž, tak počítej s dalšími 30-40kg. Z toho plyne, že takovýto dalekohled je v provedení Dobson ještě jakž takž převozný, ale v provedení na paralaktické montáži zralý spíše na stabilní umíštění na zahradě v domečku či kopuli.
Kde koupit ? Možností je více a jsou zhruba srovnatelné. Vývojová optická dílna Turnov, pan Drbohlav, ATC Přerov. Všechny odkazy na firmy už na fóru mnohokrát byly, a nebo je lze najít na mých WWW stránkách. A ještě jedna rada, nechoď s průměrem zrcadla pod 250mm, v úplně nejhorším případě rozhodně ne pod 200mm. A světelnost si nech udělat tak f/5, pokud budeš koukat (fotit) spíš deep-sky objekty. Pokud spíš planety a jiné drobné objekty, tak se může hodit trochu delší ohnisko (f/6-7) ale to už by bylo asi na přepravu hrozně dlouhé.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Dík za tipy,
na ty výrobce se kouknu. Jo abych to upřesnil s tím místem. U známého máme na zahradě postavenou takovou malou hvězdárničku, ale jen s dvou metrovou kopulí. Tak by tam bylo něco delšího než těch 1700 dost problematické umistnit. Ono to bude i tak, ale to už se vstřebá... Montáž na to máme už udělanou. A na převoz by opravdu nebyla (váha cca 60kg). Jde mi hlavně o to aby to kratší ohnisko nemělo nějaké neduhy nebo tak něco. Samozřejmě fotit deep-sky chceme. Takže zatím děkuji za náměty.
Newton 150/750 na HEQ5, TS 127/820. Astrokamera založená na projektu cam8 a cam10.
No, pod f/5 již to bude chtít komakorektor, při f/4 je naprosto nutný, ale obraz perfektní, až do okraje filmu.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Ahoj,
Chci se zeptat jaké máte názory (zkušenosti) na různé optické systémy.
Po vyslechnutí mnoha různých názorů, mám totiž pocit, že hodně lidí trpí nemocí z průměru (tj. čím větší, tím lepší). Nesouhlasím s názorem, že pod 200mm nemá cokoli smysl. Určitě bude rozdíl třeba mezi New.160/f5 a Cas.160/f15 (Maks.C.,Schm.C, Bak.SC). Mám dost velké pochybnosti o využitelnosti dobsonů nad 350mm. Navíc se skoro všechny New. dělají nesmyslně světelné f4 – f5 (pro vizuální pozorování), a je třeba korektor + musíte využívat krátkoohniskové okuláry, které jsou daleko naročnější na výrobu, takže buď drahé nebo méně kvalitní, případně obojí. Myslím si, že Newton f4 – 5 je úzce specializovaný přístroj, naprosto nevhodný na pozorování planet. Hodně zkušený kolega tvrdí, že nejlepší informaci o objektu davá Newton f8, což by mělo být univerzální. Na planety spíš f15 (údajně by v Ondřejově měl být na planety f20, f22 ? prý skvělý stroj) a samozřejmě ne newton. Do našich podmínek by asi byl nejlepší Ritchey-Chretien ~250/f9-10, což je na focení špička. Takže pokud chci fotit, tak šetřit , šetřit a za takových 80-100 tisíc by se mohl dát postavit. Nebo jít do speciálnějších systémů – něco na způsob Maksutova, ale místo menisku dvoučočkový korektor ,(případně mimoosé ? – klínovitou čočku na vstupu a bez centrálního zastínění ?).
Nebo by také nemuselo být špatné, nechat si udělat optiku na New/Cas. S výměnným sekundárem, podle toho co chci pozorovat, pak by měly smysl parametry N/f5 a C/f15. (cas. – nasmyth , a máte dva výtahy na boku tubusu, takže klidně i jako dobson)
Rozhodně nechci předstírat nějaké velké znalosti, tyto mé názory jsou spíše kompilací zkušeností skutečných odborníků.
Je mi jasné že vzbudím výkřiky nevole i vole. Hlavně mě neumlaťte. Jarda
No nemoc z průměru (jak jsi to napsal) má příčinu v tom, že jsme v porovnání s ostatními státy kde je možné tento koníček provozovat chudí, proto většina lidí volí nejjednodušší systém co lze a to dobson, samozřejmě je přenosný a je i lehce modifikovatelný na dalekohled na focení, ale prostě je to to nejlevnější, a samozřejmě dobson 200mm ukáže mnohem méně než tele-vue 102 apochromát a to ne jen na planetách, zvětšení lze vytáhnout až na dvou a půl násobek průměru objektivu tedy na 250x bez ztráty kvality. Tohle prostě se zrcadlem nejde, ale ne každý má doma 200000,- aby si koupil tele-vue 102ota s binokulárním nástavcem a čtyřmi okuláry Nagler type6.
Žádná nemoc z průměru, prostě a jednoduše, kdyř planety nebo dvojhvězdy tak rafraktor třebas i jen "dětský" 100mm průměr s ohniskem min. 1/12 u achromátu - kvalita obrazu, velikost objektu, ale u deep sky objektů průměr i s pánvičkou na kuře o průměru 200 mm. Prostě kvallita obrazu i na kraji pole, relativně zvětšení kolem 200x, pozorovaní planet a Měsíce se Sluncem = REFRAKTOR (třeba TAL), ale jinak průměr vítězí. Příklad nejlepší model auta BMW naprosto funkční se všemi podrobnostmi zůstane modelem a obyčejné torzo trabatna v pojízdném stavu vás zaveze dál. Průměr vítězí v množství dostupného světla - Měsíc okem ukáže víc podrobností než běžné dalekohledy na Marsu. Ale jinak ANO, když si mohu vybrat bez ohledu na finance mezi refraktorem (6'' za 30000 Kč) a reflektorem (6'' za 10000 Kč) vezmu refraktor (přehlídnu dopravu, barebnou vadu atd...). Jinak shlídněte celestron 150mm 1/8 refraktor. PS je lepší značkový počítač IBM intel pentium II 500 MHz lepší než neznačkový šmejd AMD Duron NoName 1000 MHz????
Srovnávání reflektorů a refraktorů mi přijde na docela dlouhý lokte, docela by mě zajímalo, jestli někdo něco konkrétně měřil.
Otázka je právě o penězích. Myslím, že než dát 100 litrů za Meade, tak se dají postavit lepší věci. A teď jde o to co je ve stejné cenové kategorii lepší. Kokrétně 400 Newton nebo 250 RC ? (čistě akademicky)
Tady u nás jsou nedobré atmosférické podmínky + větší světelné znečištění. Při různých testech jsem měl dojem, že ve špatných podmínkách začínají být větší průměry na prd.
GabrielN napsal: Žádná nemoc z průměru, prostě a jednoduše, kdyř planety nebo dvojhvězdy tak rafraktor třebas i jen "dětský" 100mm průměr s ohniskem min. 1/12 u achromátu - kvalita obrazu, velikost objektu, ale u deep sky objektů průměr i s pánvičkou na kuře o průměru 200 mm. Prostě kvallita obrazu i na kraji pole, relativně zvětšení kolem 200x, pozorovaní planet a Měsíce se Sluncem = REFRAKTOR (třeba TAL), ale jinak průměr vítězí. Příklad nejlepší model auta BMW naprosto funkční se všemi podrobnostmi zůstane modelem a obyčejné torzo trabatna v pojízdném stavu vás zaveze dál. Průměr vítězí v množství dostupného světla - Měsíc okem ukáže víc podrobností než běžné dalekohledy na Marsu. Ale jinak ANO, když si mohu vybrat bez ohledu na finance mezi refraktorem (6'' za 30000 Kč) a reflektorem (6'' za 10000 Kč) vezmu refraktor (přehlídnu dopravu, barebnou vadu atd...). Jinak shlídněte celestron 150mm 1/8 refraktor. PS je lepší značkový počítač IBM intel pentium II 500 MHz lepší než neznačkový šmejd AMD Duron NoName 1000 MHz???? To s těmi procesory je zcela špatné přirovnání lepší je spíš třeba srovnání typu pentium4 a celeron chceš snad tvrdit, že všechny procesory s frekvencí 2Ghz budou mít stejný výkon NE. Stejně tak i všechny dalekohledy se stejným průměrem nemají stejný výkon! "přehlídnu dopravu, barevnou vadu atd..." no tady je vidět, že v naší zemi prostě už nevíme co je to kvalitní apochromát. Copak chceš tvrdit, že hama 114/900 má stejný výkon jako tele-vue 102ota ???
Ted to vypada, ze jsem radikalni zastance RC, to tedy ne. I kdyz bych si nebyl tak jistej vitezstvim refraktoru v porovnani se specialnejsimi reflektory.
Ne Hama 114 je opravdu k ničemu a i pozorovací dalekohled o průměru 70 mm bude mnohem lepší koupi. Když srovnávám refraktor a reflektor mám na mysli průměry v řadě 4,5; 6 a 8 palců. Rozdíl množství "lapeného" světla v 6'' refraktoru a 8'' reflektoru bude znát i když ten refraktor bude Zeis. Něco jiného je kvalita obrazu i na kraji pole a skvělý kontrast. Ale většinou stejně koukáme jen do středu pole a tam je reflektor dostatečně dobrý. Prostě na deep sky objekty reflektor o větším průměru.
Nemám na mysli kukátka na nic. Porovnávat dalekohledy jejichž cena se řádově liší, nic neříká. Bavíme se o kategorii přes 50 tisíc.
Začnu být trochu konkrétní. Hodně mě ovlivnilo jedno pozorování, kdy jsme s kolegou vytáhli do parku ve městě (tj. větší přesvětlení, seeing průměr) dva dalekohledy Newton jeden 210mm druhy 300mm, prakticky stejná světelnost, kvalita optiky totéž (změřeno). A v N200 byli deep sky objekty vidět zřetelně LÉPE.
Tvrdím, že v mizerných podmínkách existuje na vizuální pozorování hranice průměru, nad níž už je toho vidět méně – i na deep sky.
Co se týče srovnávání reflektorů a refraktorů, docela by mě zajímalo srovnání třeba právě 100mm tripletu a špičkově vykorigovanýho zrcadla 160mm (třeba právě zmíněný Cas. S dvoučočkovým korektorem místo menisku, nebo dobře navržený klasický cassegrain).
Mimochodem skuste si pohrát s výpočtem pro různé systémy, mě to dost překvapilo. Získal jsem z toho pocit,že výrobci se snaží v případě Newtonu dělat dojem parametry (který se dají hůř udělat, a mají velké vady) , a v případě složitějších dělají méně kvalitnější systémy, které se dají jednoduše vyrobit. (Dall-Kirchham / Ritchey-Chretien) a opět dělají dojem NĚKTERÝMI parametry.
Já mám klasický Cassegrain 170/3000, f primáru 850, f sekundáru 330. Zacloněno na 160. Doporučuji u kažého zrcadla zaclonit poslední centimetr na průměru! A vychází mi hodnoty: v ose - průměr komy 0,4 vteřiny, prům. astigmatismu 0,05 vteř, citlivost na decentráž- při rozhození o 1 stupeň přídavek komy 1,1 vteřiny. Přičemž teoretická rozlišovací schopnost 0,8 – 0,9 vteř. (550nm – 500nm).
.
