Kutat v klasickém smyslu toho slova se určitě nebude, především proto, že to vůbec není zapotřebí :-*
Navrhuji, aby se začátkem příštího roku - hned poté, co budu vědět, jaké je stanovisko AVE (jestli tam také chce umístit svůj dalekohled nebo ne) - uskutečnilo pracovní setkání (nebo minisetkání) lidí, kteří mají opravdu seriózní zájem o postavení observatoře.
Na tomto fóru, kde poloinformovaní lidé přinášejí různé svoje poznámky - ne vždy zrovna konstruktivní - se nelze ničeho dobrat.
V. K.
Orlická observatoř
-
MMys
- Příspěvky: 18674
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
Abych to ještě upřesnil. Já to nezatracuji. Pokud vyřešíte všechny základní a nutné podmínky a dojde na realizaci, jsem ochoten pomoci s automatizací dalekohledu. Samozřejmě pokud tam bude solidní zázemí. Neznám nic horšího, než instalovat nějaké takové zařízení v polních podmínkách, kde skoro nic nefunguje. Prostě tam musí být stav takový, aby se tam dalo dostatečně svítit, dlouhodoběji pracovat a zprovoznit dočasně zařízení o tak kilowatt nad limit běžné spotřeby. Tím myslím, že musí být možnost třeba si tam zapnout vrtačku, horkovzdušnou pistoli, páječku, nabít notebook, osciloskop... Ale to stejně budete potřebovat všechno ještě dříve, než dojde k instalaci montáže a dalekohledu.
Lepší by samozřejmě bylo, a já doufám, že to tak uděláte, mít montáž automatizovanou a odladěnou již někde dole v civilizaci.
Diskuze se rád zúčastním. První setkání by určitě mělo být formou osobní účasti. Další věci lze řešit e-mailovou konferencí k tomu zřízenou. Je to podstatně efektivnější, než se neustále scházet. KAždý totiž máme své zaměstnání a naplánovat schůzku bude vždy obtížné.
Lepší by samozřejmě bylo, a já doufám, že to tak uděláte, mít montáž automatizovanou a odladěnou již někde dole v civilizaci.
Diskuze se rád zúčastním. První setkání by určitě mělo být formou osobní účasti. Další věci lze řešit e-mailovou konferencí k tomu zřízenou. Je to podstatně efektivnější, než se neustále scházet. KAždý totiž máme své zaměstnání a naplánovat schůzku bude vždy obtížné.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
To MMys:
Zvažoval jsem, že bychom to postavili provizorně v Litoboři, kde by se to nechalo několik měsíců v provozu a vychytali se tam veškeré mouchy. Je to jenom přeci v bezproblémovém přístupu a v solidní vzdálenosti.
Pokud vše proběhne podle představ, budu se těšit na Tvoji spolupráci
Zdraví D.
Zvažoval jsem, že bychom to postavili provizorně v Litoboři, kde by se to nechalo několik měsíců v provozu a vychytali se tam veškeré mouchy. Je to jenom přeci v bezproblémovém přístupu a v solidní vzdálenosti.
Pokud vše proběhne podle představ, budu se těšit na Tvoji spolupráci
Zdraví D.
Orlická observatoř
To MMys: samozřejmě že, než bychom se rozhodli Tě oslovit ohledně robotisace, nejprve bychom zajistili nutné podmínky.
V. K.
V. K.
Orlická observatoř
Já se hlásím, že až napadne sníh, tak se na to místo podívám a vyfotím v reálných zimních podmínkách. Je to totiž dost odlehlé od udržovaných (i pro lyže) cest. Myslím že jediná praktická doprava v zimě je opravdu jen sněžný skútr. A abych přilil ještě trochu pesimismu, bojím se, že CHKO nepovolí jakoukoliv stavbu větrné nebo solární elektrárny v těch místech.
Orlická observatoř
Mates napsal: Já se hlásím, že až napadne sníh, tak se na to místo podívám a vyfotím v reálných zimních podmínkách. Je to totiž dost odlehlé od udržovaných (i pro lyže) cest. Myslím že jediná praktická doprava v zimě je opravdu jen sněžný skútr.
Lze se tam dostat i na běžkách. Když to vyfotíš, bude to fajn. Ale my se tam stejně i tak vypravíme.
A abych přilil ještě trochu pesimismu, bojím se, že CHKO nepovolí jakoukoliv stavbu větrné nebo solární elektrárny v těch místech.
Strach zaklepal na dveře. Víra šla otevřít a nikdo tam nebyl.
V. K.
Lze se tam dostat i na běžkách. Když to vyfotíš, bude to fajn. Ale my se tam stejně i tak vypravíme.
A abych přilil ještě trochu pesimismu, bojím se, že CHKO nepovolí jakoukoliv stavbu větrné nebo solární elektrárny v těch místech.
Strach zaklepal na dveře. Víra šla otevřít a nikdo tam nebyl.
V. K.
Orlická observatoř
VK napsal:
Lze se tam dostat i na běžkách.
V. K.
Ano, ale prakticky nikdo tamtudy nejezdí a tak je to neprojeté (a tím pádem docela protivné) :-[
Lze se tam dostat i na běžkách.
V. K.
Ano, ale prakticky nikdo tamtudy nejezdí a tak je to neprojeté (a tím pádem docela protivné) :-[
Orlická observatoř
To MMys:
Já se ještě vrátím k té robotisaci. Psal jsi, že tým robotického dalekohledu BART nemá moc zkušeností s robotisací dalekohledů.
Jaké zkušenosti s robotisací dalekohledů máš Ty? Myslím se skutečnou robotisací, ne s "MMysScanem" a pod., co dodáváš amatérům.
V. K.
P. S.: ke spotřebě elektřiny. Sice jsem Ti poděkoval za výpočet spotřeby a stále děkuji, ale neznamá to, že SPRA-PV si tu spotřebu nedokáže spočítat.
Já se ještě vrátím k té robotisaci. Psal jsi, že tým robotického dalekohledu BART nemá moc zkušeností s robotisací dalekohledů.
Jaké zkušenosti s robotisací dalekohledů máš Ty? Myslím se skutečnou robotisací, ne s "MMysScanem" a pod., co dodáváš amatérům.
V. K.
P. S.: ke spotřebě elektřiny. Sice jsem Ti poděkoval za výpočet spotřeby a stále děkuji, ale neznamá to, že SPRA-PV si tu spotřebu nedokáže spočítat.
Orlická observatoř
Mates napsal:
Ano, ale prakticky nikdo tamtudy nejezdí a tak je to neprojeté (a tím pádem docela protivné) :-[
Libor Vyskočil říkal, že je tam stopa ...
V. K.
Ano, ale prakticky nikdo tamtudy nejezdí a tak je to neprojeté (a tím pádem docela protivné) :-[
Libor Vyskočil říkal, že je tam stopa ...
V. K.
-
MMys
- Příspěvky: 18674
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
Orlická observatoř
VK napsal: To MMys:
Já se ještě vrátím k té robotisaci. Psal jsi, že tým robotického dalekohledu BART nemá moc zkušeností s robotisací dalekohledů.
Jaké zkušenosti s robotisací dalekohledů máš Ty? Myslím se skutečnou robotisací, ne s "MMysScanem" a pod., co dodáváš amatérům.
V. K.
P. S.: ke spotřebě elektřiny. Sice jsem Ti poděkoval za výpočet spotřeby a stále děkuji, ale neznamá to, že SPRA-PV si tu spotřebu nedokáže spočítat.
A kde jsem toto napsal, přečti si pořádně ten můj příspěvek, zase mi vkládáš do úst něco, co nezaznělo. Napsal jsem nejvýše jen, že tým co dělá BART-a, nejspíš nemá zkušenosti s automatizací dalekohledu na nejnižší vrstvě, to znamená osazení motorů, tvorba elektroniky pro řízení těchto motorů a implementace nějakého ze známých protokolů pro řízení dalekohledů (LX200, ASCOM...) Toto vše oni koupili hotové (v systému Losmandy Gemini GO-TO) a "pouze" napsali aplikaci pro automatizaci experimentu. Ale to je něco NAPROSTO ODLIŠNÉHO. Vy máte montáž, bez motorů, bez řídící elektroniky. Takže předtím, než pokročíte do fáze tvorby oné robotizace (tedy vzdálené obsluhy, nadefinování sekvencí, co má dalkohled za noc nasnímat a podobně), musíte vyřešit tu nejnižší úroveň, tedy elektro-mechanickou, hardwarovou, a firmware do řídícího systému, a protokol komunikace toho systému s PC. Teprve pak můžete "robotizovat", tzn. napsat další nadstavbu, která zastoupí obsluhu, a pořídí požadovaná data automaticky.
Nikdy jsem nenapsal, že by to tým, co dělal BART-a nebyl schopen udělal. Jenom psal, že to v případě BART-a nedělal, a tudíž z toho nelze jednoznačně usoudit, že mají zkušenosti i s konstrukcí zařízení na této nejnižší úrovni (elekromechanické a firmware). To, co oni koupili (Gemini GO-TO) je to, co jsem já tvořil. Naopak to, co oni vytvořili, je víceméně nezávislé na použitém dalekohledu, v ideálním případě, pokud je například použita platforma ASCOM pro řízení dalekohledu, stačí vyměnit ASCOM driver ya driver pro jiný dalekohled, a robotizovaný systém může fungovat dále. Důrazně doporučuji (pokud budete systém pro dalekohled tvořit z gruntu), k oddělení řídící a aplikační vrstvy systému. Ta řídící je svázaná s hardware konkrétního dalekohledu (pohony, typ montáže, omezení v pohybu...) a měla by být autonomní, nezávislá na PC. Kdežto ta aplikační (software běžící na PC) naopak nesmí být příliš vázána na HW řešení dalekohledu. Obě části pak spolu komunikují právě pomocí nějakého zvoleného protokolu (ať již existujícího komerčně využívaného, nebo vlastního, pouze pro danou aplikaci). Rozhodně nedoporučuji využít nějaké amaterské řešení řídícího systému jen s pomocí PC (např. ve stylu co publikoval Mel Bartels)
Dále (nevím kdo vymyslen název "MMys-scan"), když to teda chceš slyšet (nechtěl jsem se s tím zde vytahovat a navíc na dvou místech to je ještě v řešení - není to na 100% hotové). Takže jen takové přiblížení jaký to mělo průběh u mne.
Celé to začalo koupí EQ6-ky, ke které tehdy nebyl (a ani se nevědělo že bude) GO-TO systém. Jelikož mne živí návrh elektronických zařízení od mechanické přes elektronickou až po softtwarovou stránku věci, dal sem se do toho. Zhruba po půl roce byl systém v zákaldních rysech hotový, uměl komunikovat s PC, a zároveň šel řídit pouze z ovaladče. Je tedy plně autonomní, nezávislý na PC (což vřele doporučuji z důvodu stability) PC je pouze nadstavba pro komfortnější ovládání s více možnostmi a možností automatizace experimentu/procesu snímání/měření...
Zhruba další rok jsem v systému nacházel za provozu drobné chybky, které při možnosti přítomnosti u dalekohledu byly sice nepříjemné, ovšem při provozu na dálku by byly jejich důsledky fatální, vyžadující zásah obsluhy na místě. Systém se mezitím dostal asi k pěti dalším lidem, s výkonnějšími budiči, na větší pevné montáže v pozorovatelně u domu. Samozřejmě tito lidé objevili další drobné chyby. tak jako u každého zařízení, které je ve vývoji.
Pak už následovaly instalace na hvězdárnách. Jako první projevila zájem Zlínská hvězdárna. Tam systém prodělal další vývoj, takže ho nyní lze použít pro komunikaci s průmyslovými budiči motorů, čímž prakticky padl limit na velikost montáže a motorů. Systém tam nyní normálně používají, byť evidentně není ještě úplně dokonalý. Mám reporty o občasných chybkách při komunikaci s PC a samozřejmě se je budu snažit odstranit.
Další nasazení je na Jičínském půlmetru. Tam to dopadlo dle mého soudu dobře, dalekohled lze nyní krásně jemně ovládat, a velmi rychle s ním manipulovat motoricky, což je ve srovnání s předchozím ručním "taháním" toho monstra výborné. Při mé návštěvě na jednom veřejném pozorování fungovalo vše spolehlivě, všechny objekty najety velmi přesně s ohledem na mechanické provedení a ustavení montáže. PC tam zatím nemají (a myslím, že to ani není na škodu, alespoň je v kopuli tma...)
Pak následoval (prakticky jsou ještě v řešní) Dalekohled Pardubický (DDM Delta) a Hradecký (ASHK). V Hradci mají ale problémy mechanického rázu s montáží (evidentně poddimenzované motory) které elektronika nezachrání, a bude se to ještě řešit.
Podotýkám, že to je legální komerční činnost, na smlouvu o dílo či provedení práce a ne žádný melouch. Ono by to ani u těch hvězdáren financovaných městem jinak nešlo.
Přes toto všechno bych si netroufl můj systém, v tom stavu v jakém je nyní, dát na bezobslužný dalekohled s nemožností kontroly a zásahu obsluhy. Na to tam ještě chybí několik vlastností, které jsou při takovém provozu nutné.
Třeba zapamatování souřadnic při výpadku napájení (na tom se již pracuje), nejlépe však absolutní snímače polohy na obou osách (na amatérské montáže z cenových důvodů nerealizovatelné, velký dalekohled by to měl mít, řeší to mnoho problémů narozdíl od inkrementálních čidel)
Dále třeba automatické parkování do polohy, kdy jde zavřít střecha, navíc s nějakou kontrolou, zda tam ten dalekohled skutečně nevisí, než se střecha uzavře, a tak bych mohl pokračovat. Problémů vyvstane hromada až podle konkrétní realizace.
Teď si uvědom, že u BART-a je mohli krásně řešit za chodu, v teple, protože dalekohled měli venku, takřka za oknem.
U vaší observatoře to znamená mít to buď vychytané dopředu, nebo to pak ve finále ladit přímo tam. Je otázkou, kdo si to bude moci z časového hlediska dovolit, a jaké tam na to bude zázemí.
Já se ještě vrátím k té robotisaci. Psal jsi, že tým robotického dalekohledu BART nemá moc zkušeností s robotisací dalekohledů.
Jaké zkušenosti s robotisací dalekohledů máš Ty? Myslím se skutečnou robotisací, ne s "MMysScanem" a pod., co dodáváš amatérům.
V. K.
P. S.: ke spotřebě elektřiny. Sice jsem Ti poděkoval za výpočet spotřeby a stále děkuji, ale neznamá to, že SPRA-PV si tu spotřebu nedokáže spočítat.
A kde jsem toto napsal, přečti si pořádně ten můj příspěvek, zase mi vkládáš do úst něco, co nezaznělo. Napsal jsem nejvýše jen, že tým co dělá BART-a, nejspíš nemá zkušenosti s automatizací dalekohledu na nejnižší vrstvě, to znamená osazení motorů, tvorba elektroniky pro řízení těchto motorů a implementace nějakého ze známých protokolů pro řízení dalekohledů (LX200, ASCOM...) Toto vše oni koupili hotové (v systému Losmandy Gemini GO-TO) a "pouze" napsali aplikaci pro automatizaci experimentu. Ale to je něco NAPROSTO ODLIŠNÉHO. Vy máte montáž, bez motorů, bez řídící elektroniky. Takže předtím, než pokročíte do fáze tvorby oné robotizace (tedy vzdálené obsluhy, nadefinování sekvencí, co má dalkohled za noc nasnímat a podobně), musíte vyřešit tu nejnižší úroveň, tedy elektro-mechanickou, hardwarovou, a firmware do řídícího systému, a protokol komunikace toho systému s PC. Teprve pak můžete "robotizovat", tzn. napsat další nadstavbu, která zastoupí obsluhu, a pořídí požadovaná data automaticky.
Nikdy jsem nenapsal, že by to tým, co dělal BART-a nebyl schopen udělal. Jenom psal, že to v případě BART-a nedělal, a tudíž z toho nelze jednoznačně usoudit, že mají zkušenosti i s konstrukcí zařízení na této nejnižší úrovni (elekromechanické a firmware). To, co oni koupili (Gemini GO-TO) je to, co jsem já tvořil. Naopak to, co oni vytvořili, je víceméně nezávislé na použitém dalekohledu, v ideálním případě, pokud je například použita platforma ASCOM pro řízení dalekohledu, stačí vyměnit ASCOM driver ya driver pro jiný dalekohled, a robotizovaný systém může fungovat dále. Důrazně doporučuji (pokud budete systém pro dalekohled tvořit z gruntu), k oddělení řídící a aplikační vrstvy systému. Ta řídící je svázaná s hardware konkrétního dalekohledu (pohony, typ montáže, omezení v pohybu...) a měla by být autonomní, nezávislá na PC. Kdežto ta aplikační (software běžící na PC) naopak nesmí být příliš vázána na HW řešení dalekohledu. Obě části pak spolu komunikují právě pomocí nějakého zvoleného protokolu (ať již existujícího komerčně využívaného, nebo vlastního, pouze pro danou aplikaci). Rozhodně nedoporučuji využít nějaké amaterské řešení řídícího systému jen s pomocí PC (např. ve stylu co publikoval Mel Bartels)
Dále (nevím kdo vymyslen název "MMys-scan"), když to teda chceš slyšet (nechtěl jsem se s tím zde vytahovat a navíc na dvou místech to je ještě v řešení - není to na 100% hotové). Takže jen takové přiblížení jaký to mělo průběh u mne.
Celé to začalo koupí EQ6-ky, ke které tehdy nebyl (a ani se nevědělo že bude) GO-TO systém. Jelikož mne živí návrh elektronických zařízení od mechanické přes elektronickou až po softtwarovou stránku věci, dal sem se do toho. Zhruba po půl roce byl systém v zákaldních rysech hotový, uměl komunikovat s PC, a zároveň šel řídit pouze z ovaladče. Je tedy plně autonomní, nezávislý na PC (což vřele doporučuji z důvodu stability) PC je pouze nadstavba pro komfortnější ovládání s více možnostmi a možností automatizace experimentu/procesu snímání/měření...
Zhruba další rok jsem v systému nacházel za provozu drobné chybky, které při možnosti přítomnosti u dalekohledu byly sice nepříjemné, ovšem při provozu na dálku by byly jejich důsledky fatální, vyžadující zásah obsluhy na místě. Systém se mezitím dostal asi k pěti dalším lidem, s výkonnějšími budiči, na větší pevné montáže v pozorovatelně u domu. Samozřejmě tito lidé objevili další drobné chyby. tak jako u každého zařízení, které je ve vývoji.
Pak už následovaly instalace na hvězdárnách. Jako první projevila zájem Zlínská hvězdárna. Tam systém prodělal další vývoj, takže ho nyní lze použít pro komunikaci s průmyslovými budiči motorů, čímž prakticky padl limit na velikost montáže a motorů. Systém tam nyní normálně používají, byť evidentně není ještě úplně dokonalý. Mám reporty o občasných chybkách při komunikaci s PC a samozřejmě se je budu snažit odstranit.
Další nasazení je na Jičínském půlmetru. Tam to dopadlo dle mého soudu dobře, dalekohled lze nyní krásně jemně ovládat, a velmi rychle s ním manipulovat motoricky, což je ve srovnání s předchozím ručním "taháním" toho monstra výborné. Při mé návštěvě na jednom veřejném pozorování fungovalo vše spolehlivě, všechny objekty najety velmi přesně s ohledem na mechanické provedení a ustavení montáže. PC tam zatím nemají (a myslím, že to ani není na škodu, alespoň je v kopuli tma...)
Pak následoval (prakticky jsou ještě v řešní) Dalekohled Pardubický (DDM Delta) a Hradecký (ASHK). V Hradci mají ale problémy mechanického rázu s montáží (evidentně poddimenzované motory) které elektronika nezachrání, a bude se to ještě řešit.
Podotýkám, že to je legální komerční činnost, na smlouvu o dílo či provedení práce a ne žádný melouch. Ono by to ani u těch hvězdáren financovaných městem jinak nešlo.
Přes toto všechno bych si netroufl můj systém, v tom stavu v jakém je nyní, dát na bezobslužný dalekohled s nemožností kontroly a zásahu obsluhy. Na to tam ještě chybí několik vlastností, které jsou při takovém provozu nutné.
Třeba zapamatování souřadnic při výpadku napájení (na tom se již pracuje), nejlépe však absolutní snímače polohy na obou osách (na amatérské montáže z cenových důvodů nerealizovatelné, velký dalekohled by to měl mít, řeší to mnoho problémů narozdíl od inkrementálních čidel)
Dále třeba automatické parkování do polohy, kdy jde zavřít střecha, navíc s nějakou kontrolou, zda tam ten dalekohled skutečně nevisí, než se střecha uzavře, a tak bych mohl pokračovat. Problémů vyvstane hromada až podle konkrétní realizace.
Teď si uvědom, že u BART-a je mohli krásně řešit za chodu, v teple, protože dalekohled měli venku, takřka za oknem.
U vaší observatoře to znamená mít to buď vychytané dopředu, nebo to pak ve finále ladit přímo tam. Je otázkou, kdo si to bude moci z časového hlediska dovolit, a jaké tam na to bude zázemí.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Orlická observatoř
To MMys: dobře, děkuji za odpověď.
Ona je tam ještě jedna věc - abychom si rozuměli. Hovoří se tady o dvou dalekohledech: jeden 50-cm dalekohled plánuje SPRA-PV (Duk) na Koruně, a jiný 50-cm dalekohled vzniká v AVE.
No, a já vím o tom dalekohledu v AVE, vím i o Koruně a celý můj vklad do tohoto tématu je jen v tom, že jsem přišel s nápadem, že ten dalekohled AVE by se mohl také na Koruně. Dalekohled AVE bude určitě robotický, protože to vyžaduje jeho poslání.
AVE je velmi otevřená skupina, přístupná názorům a zájmu jiných lidí.
Jakým způsobem se bude ubírat 50-cm dalekohled SPRA-PV, to do detailu nevím. Vím o jeho současném stavu asi to, co Ty.
V. K.
P. S.: neobviňuji Tě z nějaké nelegální činnosti, ani jsem neměl v úmyslu, aby to tak vyznělo.
Ona je tam ještě jedna věc - abychom si rozuměli. Hovoří se tady o dvou dalekohledech: jeden 50-cm dalekohled plánuje SPRA-PV (Duk) na Koruně, a jiný 50-cm dalekohled vzniká v AVE.
No, a já vím o tom dalekohledu v AVE, vím i o Koruně a celý můj vklad do tohoto tématu je jen v tom, že jsem přišel s nápadem, že ten dalekohled AVE by se mohl také na Koruně. Dalekohled AVE bude určitě robotický, protože to vyžaduje jeho poslání.
AVE je velmi otevřená skupina, přístupná názorům a zájmu jiných lidí.
Jakým způsobem se bude ubírat 50-cm dalekohled SPRA-PV, to do detailu nevím. Vím o jeho současném stavu asi to, co Ty.
V. K.
P. S.: neobviňuji Tě z nějaké nelegální činnosti, ani jsem neměl v úmyslu, aby to tak vyznělo.
Orlická observatoř
Objevil jsem na stránce http://www.orlickehory.net/mista/zahori.htm , že na svahu Koruny je nějaká "vyhlídková věž". Je tam dokonce panoramatický snímek výhledu na nedaleké Orlické Záhoří:
http://www.orlickehory.net/digifoto/vel ... ma_520.jpg
(rozlišení je takové, aby při rozlišení monitoru 1024 X 768 byla výška obrázku v IE rovna "výšce obrazovky")
V. K.
http://www.orlickehory.net/digifoto/vel ... ma_520.jpg
(rozlišení je takové, aby při rozlišení monitoru 1024 X 768 byla výška obrázku v IE rovna "výšce obrazovky")
V. K.
Orlická observatoř
VK napsal: Objevil jsem na stránce http://www.orlickehory.net/mista/zahori.htm , že na svahu Koruny je nějaká "vyhlídková věž". Je tam dokonce panoramatický snímek výhledu na nedaleké Orlické Záhoří:
http://www.orlickehory.net/digifoto/vel ... ma_520.jpg
(rozlišení je takové, aby při rozlišení monitoru 1024 X 768 byla výška obrázku v IE rovna "výšce obrazovky")
V. K.
Pěkně zpracované, zítra tam jedu, takže se pokusím nafotit tu věž a dát to sem.
http://www.orlickehory.net/digifoto/vel ... ma_520.jpg
(rozlišení je takové, aby při rozlišení monitoru 1024 X 768 byla výška obrázku v IE rovna "výšce obrazovky")
V. K.
Pěkně zpracované, zítra tam jedu, takže se pokusím nafotit tu věž a dát to sem.
Orlická observatoř
Opět poněkud ohraná disputace tří táborů - jeden v opozici proti některým dalším a ostatní se obezřetně drží stranou 
Dovolte mi jako člověku profesionálně obeznámenému s obnovitelnými zdroji energie několik poznámek.
Jednoznačmě se kloním k názorům vybudovaz standardní kabelovou přípojku ( tedy bude-li to z hlediska majetkových poměrů a územního se stavebním řízením možné ) .
Vítr a solární energie mají smysl u větších výkonů a ve spojení s dotacemi. Dotacemi na vstupní investici a dotacemi na výkup takto vyrobené energie. Bez dotací je to vždy prodělek - to vám spočítá každý energetický auditor.....
Kromě pořizovací ceny je třeba zajistit údržbu. Vezměte v potaz i fyzické a morální stárnutí zdrojů. Určitě víte, že např. solární panely stárnou a ročně klesá u těch nejlepších výkon o cca 1%. Malé větrníky se zase vyrábí zásadně s převodovkami, to znamená mimo hluk především olej a jeho pravidelnou výměnu...Baterie jako zásobník energie jsou také samostatnou kapitolou.
Kabel v zemi má min. dvojnásobnou životnost bez dalších nákladů. Takto bych mohl jmenovat další a další nevýhody.
Už vůbec bych neporovnával instalaci velikosti jaká je v Jindřichovicích od Smrkem. Vrtule každá o 600 kW na cca 60 m stožáru. To nemohl myslet VK vážně ;D Držte se kabelu v zemi zuby nehty..To Vám radí Homer
Dovolte mi jako člověku profesionálně obeznámenému s obnovitelnými zdroji energie několik poznámek.
Jednoznačmě se kloním k názorům vybudovaz standardní kabelovou přípojku ( tedy bude-li to z hlediska majetkových poměrů a územního se stavebním řízením možné ) .
Vítr a solární energie mají smysl u větších výkonů a ve spojení s dotacemi. Dotacemi na vstupní investici a dotacemi na výkup takto vyrobené energie. Bez dotací je to vždy prodělek - to vám spočítá každý energetický auditor.....
Kromě pořizovací ceny je třeba zajistit údržbu. Vezměte v potaz i fyzické a morální stárnutí zdrojů. Určitě víte, že např. solární panely stárnou a ročně klesá u těch nejlepších výkon o cca 1%. Malé větrníky se zase vyrábí zásadně s převodovkami, to znamená mimo hluk především olej a jeho pravidelnou výměnu...Baterie jako zásobník energie jsou také samostatnou kapitolou.
Kabel v zemi má min. dvojnásobnou životnost bez dalších nákladů. Takto bych mohl jmenovat další a další nevýhody.
Už vůbec bych neporovnával instalaci velikosti jaká je v Jindřichovicích od Smrkem. Vrtule každá o 600 kW na cca 60 m stožáru. To nemohl myslet VK vážně ;D Držte se kabelu v zemi zuby nehty..To Vám radí Homer
Orlická observatoř
No, tak půjdeme cestou té přípojky ... ;D Vždyť těm spotřebičům je jedno, z jakého zdroje ten proud dostanou.
S těmi Jindřichovicemi jsem to myslel tak, že když starosta má zkušenosti, může poradit, jaké řešení zvolit. To vůbec neznamená, že máme kopírovat to řešení, které zvolil starosta Jindřichovic pro svoje potřeby.
V. K.
S těmi Jindřichovicemi jsem to myslel tak, že když starosta má zkušenosti, může poradit, jaké řešení zvolit. To vůbec neznamená, že máme kopírovat to řešení, které zvolil starosta Jindřichovic pro svoje potřeby.
V. K.