Metody výpočtu roozdílu ze sousedních řádků, přes celá obrazová data, taky moc robustní nejsou, záleží co je v obrazu, někdy se to dokonce zhorší, pokud je v pozadí třeba slabá mlhovina, tak se zase sníží bias v tom místě a pak to vůbec nejde kalibrovat. To je snad ještě horší než když tam ten banding zůstal.
Chlapci z Moravských přístrojů řešili přesně to samé na nové fullframe C3-61000. Měl jsem na testy první prototyp, a banding byl asi poloviční proti tomu co máš ty, horší než u ASI 6100, ale sotwarově se to vybojovat nepodařilo. Následovalo druhý pokus o desku s vylepšeným systémem napájení senzoru, a teprve pak byl klid. Nyní je to luxusní. Je témeř nedetekovatelný i na single snímku.
Vzhledem k tomu, že ze senzoru padají už z digitalzovaná data, tak celký kumšt vyrobit špičkovou kameru spočíá v tom, jak udělat napájení senzoru a jak pomocí nějakého rychlého FPGA odklidit data ze senzoru co nejrychleji přes LVDS rozhraní, a hlavně mít udělanou desku tak, aby tam nic ten citlivý senzor po dobu expozice ani vyčítání nerušilo. To holt chce zkušený tým vývojářů. Naučili se to v QHY, ZWO i u nás v MII. (a nebylo to prý vůbec jednoduché) SVBony se to časem naučí taky, ale bude to chvíli trvat. Konkurence jim to dobrovolně nepoví
