Slunce

[Beda]

Při vší úctě k použitému hardware a kamerám, Honzo, tyhle super snímky, co tady prezentuješ, jsou dílo především sofistikovaného zpracování. Těším se na další !

[honza22]

Znáš to, kde nic není, ani smrt nebere. Když tam ta data nejsou, sebesofistikovanější zpracování nepomůže. Všechno, co jsme nafotili v 8 bitech, je z hlediska zpracování skoro k ničemu, i když to na pohled mnohdy díky vyššímu FPS vypadá líp. Je rozdíl dolovat detaily z 256 úrovní šedi , nebo z 65535 byť nějak přifouknuté z 12-14 bitových kamer. Potřebuješ rozhraní schopné záznamu 600 MB/s a 1TB SSD naplníme da 2-3 hodiny focení. Ten HW je základ a to zpracování se postupně učíme.

[Beda]

Hm, tak tenhle komentář by si s díky měli zapamatovat všichni, kteří se chystají na focení detailní chromosféry sluníčka. Harddisk 1TB SSD vystačí na 2-3 hodiny focení ? Uf, no což, ceny jsou už dnes jinde . Zajímavá je Apollo solar kamera serie !

[MMys]

honza22:
Mě přijde, že už tam jsou ty detaily vykouzlené skoro uměle, přes AI Topaz sharpen, že jo ?

Stejně jako jsem to já naposledy přehnal u Jupitera. Ono to je lákavé, ale tvoří to tam vlákna, která reálně v těch datech nejsou, hlavně když se nastaví vysoká ostrost. Musí se s tím hrozně opatrně. Vypadá to fakt super, vyzkoušel jsem si to s daty z mé 60-ky Lunta. Ale nemyslím, že to má mnoho společné s realitou.

[honza22]

Nevím, jaké algoritmy používá AI od TOPAZ, ale pokud si něco vymýšlí, pak je to SW na prd.
Vyzkoušel jsem jejich denoiser na odšumování a výsledek mě zklamal. Po několika hodinách zkoušení různých úrovní pořád fotka vypadala jak z plastu.
Pokud někdo fotí v 8 bitech na aperturu 100-150mm, pak si může detaily opravdu domalovat pastelkama, protože v těch datech nic není. Když srovnávám naše fotky s tím, co fotí grigo na SCT14" , tak tam jsou ty stejné detaily i v 8 bitech a nikdo je pracně dolovat nemusí. Je to dané průměrem optiky, ale na 150 to bez práce nejde.
V 16 bitech je informací řádově víc, ale nesmí se zničit skládáním. Pokud někdo složí 50 snímků, pak tam detaily nenajde, protože tam nejsou. AS používáme jen pro výběr nejlepšího snímku a pracujeme jen s ním po odečtení flatu a někdy ani to ne.
Mluvit tady o realitě je dost úsměvné. Ty vaše fotky mlhovin a galaxií , vyfiltrované, prohnané přes Pixi a ještě ve falešných barvách mají k realitě rozhodně dál. Celá astrofotografie je jedna velká iluze a hra se světlem. Realitu zatím nikdo neviděl.
Z 60mm Lunta fakt žádné detaily nedostaneš a nepomůže ti ani AI a srovnávat Jupitera, kde i v 300mm Newtonu je to jen roztřesený flek se Sluncem, kde pracuju s detailem na plnou plochu čipu, je trochu mimo. Dostat kvalitní detaily vyžaduje dvě hodiny práce na jedné fotce. To není o naštosování 100 snímků , zatahání za křivky a doostření v Impg. Zrovna ty bys to měl vědět.
Zkus se podívat na SC, nebo jinam a uvidíš, že realitou nejsou ty polorozmazané snímky, ale detailní fotky z 300mm přístrojů, jinak je to kuře stokrát jinak.
A ty úžasné fotky z JWST jsou snad realita?

[MMys]

Mohl bys vystavit jeden čistý stack bez doostřování ? Chci stavět taky 150ku, tak bych rad viděl co tam reálně je v našich podminkach.

Ty fotky jsou fantastické. To fakt není doostřená složenina ale jeden vybraný snímek ? To se mi nechce věřit. A Topaz AI sharpen v tom nemá prsty ? Mě prostě přijde, že to má jeho charakter.

[honza22]

Před chvílí jsem napsal, že stack nepoužíváme. Pomocí AstroSurface vybereme nejlepší 2-3 snímky a pracujeme jen s nimi. Jakmile naštosuješ 50 snímků algoritmem, který eliminuje všechny detaily pod úrovní, kterou ani nedokážeš nastavit, nebo alespoň já ne, tak pak nemůžeš čekat, že když ve váhových maticích nastavíš hladiny rozlišení 2 bity, tak tam něco najdeš.
Tady někdo nastavil nějaký standard , tak všichni to dělají stejně, takže výsledky jsou taky stejné. Nedej Bože, aby někdo vybočil z řady a dělal to jinak. Ignorance je ten nejmenší trest. Na českém dvorku to bude vždy stejné.
Je zajímavé, že Bedu, kterej Slunce studuje celý život, ty fotky neuráží.
Švára s TOPAZ AI experimentoval, dokonce sem dal nějaké obrázky pro srovnání, ale já jí nepoužívám. Nevím, jaké algoritmy používají oni, ale pokud si nastavím vrstvení obrazu třeba po dvou bitech, pak dostanu 32768 vrstev ve formátu 3000x3000 pixelů, t.j. cca 300MB dat na jeden krok. Jelikož je obrázek deformovaný seeingem a šumem kamery, protože bez stacku se šumu nezbavíš, vygeneruje algoritmus artefakty, které nejsou obrazem snímaného objektu. Proto se použijí 2-3 snímky, aby se tyto artefakty odfiltrovaly. Nic není dokonalé, 24 jader CPU a 256GB RAM jsou pro IMX533 už na hraně a běží to přes hodinu, ale troufám si po srovnání se snímky z velkých apertur tvrdit, že nic zásadního do výsledku přidáno není. Je třeba si uvědomit, že ta jemná vlákna jsou struktury o rozměrech stovek km a víc.
Asi každý SW na zostřování bojuje s odlišením dat od šumu, ale zásadní pro výsledek je kvalita těch vstupních dat. Pracujeme se 0.5A úzkým spektrem světla a CCD kamerou. Co je pak realita?
Jestli uvažuješ o 150mm na Slunce, pak to není jen o průměru skla, ale hlavně o kvalitním D-EFR před ním, protože i tam je velký rozptyl v kvalitě, několikastupňovou filtraci před etalonem, protože při 150mm se přes Baaderův D-ERF v ohnisku taví plasty a hlavně to chce kvalitní etalony. Bez nich je každé snažení o detaily marné. Lepší cesta je 8" triband, TZ3x a DS etalon. Se 150 budeš v nejlepším případě řešit ty stejné problémy jako řešíme my. Jinak jsem vyzkoušel 180mm Newtona (200/1200) zredukovaného na F7 s minimálním centrálním zastíněním a výsledky se silně blíží 9" tribandu, ovšem za jiné peníze, i když 180mm D-ERF není taky zrovna zadarmo.
Zdrojová data nikam dávat nebudu. Jednak k nim teď nemám přístup, a jednak nejsou jen moje.
A jedna poznámka těm zdejším fotkám Jupitera.
Na tom je dobře vidět, že focení dostupnou technikou má své hranice, které nepřekročíš a o všem nakonec rozhodne seeing. Naštosování x stovek obrázků a derotace nakonec vytvoří unifikovaný výsledek, ve kterém jsou zachovány jen ty nejvýraznější struktury a o detailech se nedá ani mluvit, protože je stacking zruší. Když jsi použil AI a měl dobrá data, tak jsi z toho možná něco navíc vydoloval, ale už jsi nebyl lajně, takže tě rychle umravnili, protože tam bylo něco, co oni tam nemají. To se fakt děje jen tady. Jinde naštěstí řeší jiné věci.

[MMys]

Mě taky nic neuráží, nevím kde jsi to sebral. Spíš mne zarazil zcela jiný vzhled snímků, než u ostatních. A proto pátrám po tom, jak to vzniklo. Každopádně díky za popis.

[honza22]

Já přece neříkám, že to uráží tebe, ale narážky na "přirozenost" fotek, které sem dával ***ák, jasně ukázaly, že to tedy ne. Nám nikdo naše české standardy narušovat nebude. Není přece jen SW od TOPAZ. Jsou i jiné, mnohem sofistikovanější, i když taky dražší.

[proky]

Honzo jaký SW tedy používáte? Chápu že vyžaduje obrovský výpočetní výkon, ale i tak by mě to zajímalo. Pokud nemůžeš poslat výchozí snímek nabízím se, že někde vystavím svá data (tedy SER soubor) a pak by se zde dalo prezentovat porovnání před a po..

[honza22]

***ák o tom tady už dávno psal. Je to jeho SW, teď už jen mnou vylepšený na vícejádrové procesory a optimalizovaný pro velká rozlišení. Ty původní knihovny uměli max full HD, což v době, kdy byly vytvořeny, byl vrchol rozlišení kamer. Měli jste tu člověka, který umí spoustu zajímavých věcí, ale vyštvali jste ho, tak si informace shánějte na Wiky.

[proky]

A kdo byl tedy ten ***ák. Podílel jsem se nějak na jeho vyštvání z tohoto fóra?

[honza22]

Zeptej se čertíka Bertíka. Ten ti to vysvětlí, co znamená ***ák. A co se vyštvání týče, podíleli se na tom všichni, co mlčeli, jak je v této zemi zvykem, protože jich se to přece netýká. A jen tak mimochodem si vzpomínám, že se mi ***ák zmínil, že jsi mu pak ani neodpověděl na e-mail, když ti nabízel informace o solárním Newtonovi, co zrovna dokončil. Dost ho to asi překvapilo. Opravdu mi to přišlo jak stará dobrá exkomunikace.
Nechme ale minulost spát a nezasírejme vlákno o focení nerelevantními věcmi.

[astar]

Jen připomínky z hlediska optiky - ohybového jevu .
Světelnost 1:32 150/4800mm je Airy pro Ha 0.0512mm, f 6000mm 1:40 je to 0.064mm.
Pro maximální fyzikální rozlišení dvou čar je potřebné, aby vzdálenost mezi vrcholy Airy byla větší 0.4 jeho průměru, kdy pokles jasu mezi vrcholy jsou pouze 2%. Pak jednoduše dostaneme vzdálenost pro 1:32 0.02mm a pro 1:40 0.0256mm .
Teď už stačí tuto hodnotu vydělit rozměrem pixelu. Pro IMX 533 je to 0.00376. Pak pro minimální možné rozlišení potřebujeme 5.3 respektive 6.8 pixelů .
Pokud 2. snímek z příspěvku 2772 byl zmenšen na 2/3 tak by to mohlo odpovídat při těch f 6000mm. Jediné je, že je tak extrémně vytažen kontrast, protože fyzický poměr je 1:50.

[honza22]

To jsi trefil zrovna jeden z nejproblémovějších obrázků. Z 8 sekvencí jsem nebyl schopen vybrat 3 kvalitní snímky, tak jsem nakonec udělal stack z 5 nejlepších z těch 8 sekvencí po 1000 snímcích. Je to zmenšený výřez, protože ty sekvence nebyly pointované. Byl to test, co se dá dostat z mizerných dat a ani jsem to neměl zveřejňovat, jenže byl tak mizerný seeing, že nebylo moc z čeho vybírat.