Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Homer]

Ekolog uvedl ohledně vlhkosti obecné informace, které jistě platí. Přidejme stavební praxi v tom, že platí fakt, že relativní vlhkost v interiérech domácností je vyšší než relativní vlhkost v exteriéru, tedy venku. Je to způsobeno dýcháním, vařením, koupáním a přece jenom omezeným větráním. Z tohoto důvodu se také z interiérové strany chrání proti pronikání vlhkosti tepelné izolace konstrukcí parotěsnými zábranami pro zachování jejich izolačních schopností....Tedy odvozuji, že pokud naše knihy netrpí v našich knihovnách, neměly by být ve větraných stavbách, kde je relativní vlhkost podobná či shodná s tou venkovní, potíže...Hovořím o běžných podmínkách a především větraných prostorách, což domeček s přirozenou infiltrací vždy bude. To ovšem není návod pro uchovávání vzácných knih, pouze úvaha. Možná více než vhlka bych se obával hlodavců, zvláště teď na podzim .

[pitrs_o]

To Luko 78:
Odkaz na ocelové profily atd.
http://www.autostav-mix.cz/DesktopDefault.aspx?tabId=-1

Jinak děkuji za objasnění problémů s vlhkostí

[Willi]

Prispejem aj ja troškou. V podstate majú všetci viac menej pravdu. Len treba rozlišovať absolútnu a relatívnu vlhkosť vzduchu. Je pravda že relatívna sa v rodinnom dome pohybuje okolo 50-60% v panelákoch je to menej, okolo 40% (v extrémoch aj pod 30%). Toto je ale pri cca 20-22 st. C. Táto teplota je viac menej stabilná. S klesajúcou teplotou sa absolútny obsah vodných pár nemení, ale relatívny stúpa a blíži sa k rosnému bodu (preto sa studený pohár v lete orosí). Preto aj keď vonku je nižšia teplota a nižšia vlhkosť ešte nemusí byť zárukou že tie knihy nezvlhnú. Ide tu totiž o zmeny teploty a krátkodobé výkyvy. Preto v určitých hodinách pri rýchlejšom poklese teploty môže dôjsť k oroseniu alebo minimálne zvýšeniu relatívnej vlhkosti a papier je nasiakavý. Samozrejme podľa spomenutého po poklese realtívnej vlhkosti bude mať táto snahu vyrovnať sa s okolím a kniha vyschne, ale predstavte si ako bude vyzerať po niekoľkých desiatkách až stovkách takýchto cyklov. A to nehovorím ako to môže vyzerať ak sú tam napríklad hviezdne mapy tlačené na atramnetke. :-[

[Homer]

Willi: Vaše tvrzení není správné. Hlavním faktorem, určujícím množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout, je jeho teplota. Zde platí přímá úměra - tedy čím teplejší vzduch, tím více obsažené vodní páry pojme...Absolutní obsah vodní páry tedy rozhodně není konstantní.
Abychom to nějak uzavřeli, zkusil bych jednoduchý experiment a otestoval to na několika bezcenných knihách...
P.S. V létě se studená sklenice orosí proto, že se na ní vysráží vodní pára, které je v teplém vzduchu více než ve studeném.

[Willi]

Nesúhlasím. Voda na pohári sa vyzráža preto lebo pri klesajúcej teplote sa zvýši relatívna vlhkosť vzduchu a dosiahne sa rosný bod, ktorý je závislý od množstva vodnej pary a teploty. Množstvo vodnej pary sa s teplotou nezmení.

[Homer]

Nesouhlasit je Vaše svaté právo, Váš nesouhlas ovšem studený vzduch vodní párou nad fyzikální limit více nenasytí  a její množství neudrží v takové míře, jako tomu bude u teplého vzduchu .
Samozřejmě, že při ochlazení dojede k vysrážení vodní páry a to proto, že studený vzduch není schopen pojmout to množství páry, které pojal při vyšší teplotě...Já jsem napadl jiné Vaše tvrzení - viz výše...

[Ekolog]

T profily jsou 50 x 50 mm s patkami pro zvýšení stability. Rolny (kusová výroba) jezdí po T profilu obráceném širokou základnou dolu.
Jinak debata o vzdušné vlkosti je velice zajímavá. Po studiích mi zbyla skripta z meteorologie. Vzdušné vlkosti je tam věnováno pár kapitol. Na přání zapůjčím.
pro Williho: na orosení sklenice (přístroje) je založena metoda zjišťování vzdušné vlhkosti, konkr. rosného bodu.
Čili pokud ochladím předmět (sklenici/pochromované zrcadlo) pod teplotu rosného bodu, dojde k jeho orosení, a to i pokud se nacházím v prostředí kde relativní vzdušná vlhkost 10 % a tepl. vzduchu značně nad tepl. rosného bodu. Na tom funguje rosa.
Mlha vzniká pokud se ochladí vzduch pod teplotu rosného bodu. Ale to je hodně, ale hodně  zjednodušeno.
Teplota vzduchu, rosný bod, relativní a absolutní vlhkost spolu souvisí a lze je přesně počítat.  Nejpřesnějším přístrojem je aspirační psychrometr.
A co se týká skladování materiálů, především organických v prostředí s různou vhlkostí to již spadá do úplně jiné oblasti, která je dosti složitá.
Poznámka. Pokud udržím tepl. dalehohledu nad tepl. rosného bodu např. topením, neorosí se.
Při jasných nocích, kdy se terén (nebo dalekohled) ochlazuje radiací a jeho teplota klesá pod tepl. rosného bodu pak vzniká rosa.

[Willi]

To Homer:
OK. Je to presne tak. Obaja sme to napísali len inými slovami. Vody je vo vzduchu rovnako len s klesajúcou a stúpajúcou teplotou sa mení jej relaívny obsah v %. A keď je to nad 100% nadbytok sa vyzráža. A to má za následok napr deštrukciu tej knihy. Ochrániť sa dá z fyzikálneho pohľadu buď znížením množstva vodnej pary (vysušovaním) alebo zvýšením teploty (vykurovaním) oba spôsoby ale nepripadajú v úvahu, aj keď to vysušenie by nebolo na zahodenie kvôli optike, ale nakoľko ide o otvorený priastor počas pozorovania nie to technicky možné. :'(
PS: A nejde o priamu úmeru, pomer medzi teplotou a relatívnou vlhkosťou je krivka

[Homer]

Willi : Ano, jsme ve shodě...Tu přímou úměru jsem uvedl jako příměr či zkratku pro jednoduché vysvětlení, nicméně princip je jasný. On je ve hře ještě atmosferický tlak, ale to už bychom byli za hnidopichy a upřímně řečeno, takový teoretik v této oblasti zase nejsem a abych teď studoval tuto problematiku, to se mi opravdu nechce .
Nicméně to poznámka výše o břečťanu je geniální - holt staří Čechové ani nepotřebovali moc teoretizovat.....

[pitrs_o]

VK : Poměr cena/výkon je odvislý od pracnosti a použitých materiálů. To platí obecně pro každý výrobek. Pokud kopuli, pak bych přemýšlel s ohledem na tato dvě kritéria a volil tvar (pracnost) a materiál. Průměr mezi 3 - 4 m dle techniky, pokud se dotyčný nebude pouštět do něčeho opravdu velkého.
Duk: Rozdíl mezi kupovanou laminátovou a dělanou doma bude nejenom v hmotnosti. Když to bude laminátová dělaná doma, nebude rozdíl ani v tom ( Michael Bílek ). O materiálech na kopule je zde obsáhlá rozprava...
P.S. Postavit kopuli umí nejen firma Drbohlav, ale i já  :).
To homer:
O těch materiálech na kopule je ta rozprava v tomto vlákně? Ještě bych se Vás chtěl zeptat, kolik máte na kopuli pojezdových koleček.

Petr

[Homer]

Na své 3,7 m kopuli mám 8 podvozků. Jsou řešeny tak, že každý podvozek má pojezdové kolo s nosností pokud dobře pamatuji 150 kg a kolmo k němu kolo, které se odvaluje po al plechu skruženém na rámu kopule a zamezujícímu tak posunu kopule.
Přes zimu se budu snažit s kamarádem namontovat motorový pohon pro otáčení kopule. Kompaktní sestavu motoru s převodovkou mám už nějaký čas v krabici a zatím se na to práší...

[pitrs_o]

Chci dělat průměr cca 2,5 m. Teď si s projektem hraju v AutoCadu. Chci dát 9 pojezdových kladek. Měl jsem strach, že to bude málo, ale po Vašem příspěvku už vím, že ne. Nad tím ,, vodorovným" kolem jsem taky přemýšlel. A kola kopule Vám jezdí po nějakém stočeném profilu?

Petr

[Homer]

Když už dělat kopuli, tak při stejné práci a o málo vyšších nákladech na materiál bych přidal trochu na průměru . Taková věc je prakticky napořád a člověk nikdy neví, co bude potřebovat za pár roků...

[pitrs_o]

Tak to jsem věděl, že to napíšete . Ale v pohodě. Četl jsem toto vlákno trošku dozadu a vím, že jste doporučoval průměr od 3 metrů. Když to tak teď kótuji, tak mně v Cadu vychází průměr 2,75 m. Do většího průměru už nejspíš nepůjdu. Na HEQ-5+NWT 200/1000 to stačit bude. Doma mám ještě zrcadlo 300/1500, ale z toho si chci časem udělat dobsona. I kdybych měl montáž v budoucnu vyměnit za HEQ-6 a na ni posadit něco většího tak ten průměr 2,75 m (doufám) bude stačit.

[Psion]

pitrs_o: předpokládám, že jsi se rozhodl pro stavbu kopule z technických důvodů. Už jsi někdy pozoroval oblohu z kopule, zvláště když pořizuješ snímky?