Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
- MMys
- Příspěvky: 18385
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Nojo, povrchovou úpravu jsem nějak opomenul, moje dostala práškový lak shodný s vnitřní barvou kopule, tedy modrá.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Jasně, jednoduše něco lepšího než barva a štětka
. Pokud by byl pilíř nějaký čas jen tak venku, začal bych žárovým zinkem, to se neotluče, případné poškození se jednoduše přestříkne zinkovým sprejem. V interiéru je samozřejmě hezký komaxit.
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Ahoj,
Možná otázka bude OT ,ale jak bojujete ve hvězdárnách s pavouky? Když tam nejdu tak dva dny pavučiny mám všude a ty mrchy lezou i do newtona.
Existuje na to nějaká ochrana?
díky za typ.
Bíba
Možná otázka bude OT ,ale jak bojujete ve hvězdárnách s pavouky? Když tam nejdu tak dva dny pavučiny mám všude a ty mrchy lezou i do newtona.
Existuje na to nějaká ochrana?
díky za typ.
Bíba
Astrograf 250/1000 f/4, SW ED-80/600 ,EQ-6 SS, ZWO ASI 071 ,ASI 120MM ,Canon EOS 40Da,hvězdárnička 2x2.m
http://astrophotography-l-r.webnode.cz/
http://astrophotography-l-r.webnode.cz/
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Jo , normální dekl 
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Ahoj!
Mám malý dotaz ohledně akumulace tepla a následně vyzařování tepla v noci. Asi tu nebude mít nikdo praktickou zkušenost se zděnou pozorovatelnou s odsuvnou střechou, ale dejme tomu, že mám pozorovatelnu o rozměrech 4 x 4 m, výška 1,82 m z tvárnic + odsuvná střecha - dřevěné trámy, OSB, krytina kanadský šindel, polystyrenová izolace tl. 25 cm - u střechy si jsem jistý, že ve velkých vedrech nebude uvnitř skleník. Ještě jsem zapomněl zmínit automatické větrání aby se teplota uvnitř co nejvíce přiblížila teplotě venku kvůli temperaci zrcadla atd.... Hlavní otázka je tedy jaký vliv budou mít zdi z tvárnic (Ytong, Porfix ::)) bez vnější izolace fasády (bílá omítka) u tak malého objektu na seeing v různých ročních obdobích. Ještě malá poznámka - dejme tomu, že objekt by byl celý den ozářený Sluncem
Mám malý dotaz ohledně akumulace tepla a následně vyzařování tepla v noci. Asi tu nebude mít nikdo praktickou zkušenost se zděnou pozorovatelnou s odsuvnou střechou, ale dejme tomu, že mám pozorovatelnu o rozměrech 4 x 4 m, výška 1,82 m z tvárnic + odsuvná střecha - dřevěné trámy, OSB, krytina kanadský šindel, polystyrenová izolace tl. 25 cm - u střechy si jsem jistý, že ve velkých vedrech nebude uvnitř skleník. Ještě jsem zapomněl zmínit automatické větrání aby se teplota uvnitř co nejvíce přiblížila teplotě venku kvůli temperaci zrcadla atd.... Hlavní otázka je tedy jaký vliv budou mít zdi z tvárnic (Ytong, Porfix ::)) bez vnější izolace fasády (bílá omítka) u tak malého objektu na seeing v různých ročních obdobích. Ještě malá poznámka - dejme tomu, že objekt by byl celý den ozářený Sluncem
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Snejks: Ahoj, myslim že porfix nebo ytong je ok. Akumulujou minimálně tepla je to vlastně jen izolace.
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Snejks:
do skladby střešního pláště doporučuji jako tepelnou izolaci použít spíše desky či rohože Rockwool nebo Isover. Tento materiál je rozhodně stabilnější.
Tvrzení Akumulujou minimálně tepla je to vlastně jen izolace. není správné. Ytong a další materiály tohoto typu jsou především materiály pro zdění. Ano, mají nižší objemovou hmotnost a tím tedy i vyšší tepelný odpor ( chcete-li nižší tep.vodivost ) ve srovnání s klasickou plnou cihlou, ale nelze je pokládat za určující tepelnou izolaci ale jen za její doplněk v celkové skladbě konstrukce.
Díky objemové hmotnosti (dle zvoleného typu tvárnice ) řekněme kolem 450-500kg/m3 ( rockwool o řád méně ), je nutno počítat s určitou akumulací tepla a jeho následným vyzářením. Správně uvažujete o bílé barvě fasády, jak to ale ovlivní seeing těžko říct. Logicky pomůže menší tl. zdiva ( méně akumulační hmoty ), samozřejmě na únosnou mez a asi nejlépe vytvořit vnější brzdu v podobě alespoň nějaké kontaktní tepelné izolace fasády tl. 3-5 cm.... Ta bude bránit prostupu tepla oběma směry.
do skladby střešního pláště doporučuji jako tepelnou izolaci použít spíše desky či rohože Rockwool nebo Isover. Tento materiál je rozhodně stabilnější.
Tvrzení Akumulujou minimálně tepla je to vlastně jen izolace. není správné. Ytong a další materiály tohoto typu jsou především materiály pro zdění. Ano, mají nižší objemovou hmotnost a tím tedy i vyšší tepelný odpor ( chcete-li nižší tep.vodivost ) ve srovnání s klasickou plnou cihlou, ale nelze je pokládat za určující tepelnou izolaci ale jen za její doplněk v celkové skladbě konstrukce.
Díky objemové hmotnosti (dle zvoleného typu tvárnice ) řekněme kolem 450-500kg/m3 ( rockwool o řád méně ), je nutno počítat s určitou akumulací tepla a jeho následným vyzářením. Správně uvažujete o bílé barvě fasády, jak to ale ovlivní seeing těžko říct. Logicky pomůže menší tl. zdiva ( méně akumulační hmoty ), samozřejmě na únosnou mez a asi nejlépe vytvořit vnější brzdu v podobě alespoň nějaké kontaktní tepelné izolace fasády tl. 3-5 cm.... Ta bude bránit prostupu tepla oběma směry.
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Homer:
Moc Vám děkuji za radu! Použiju kamennou vlnu místo polystyrenu. Ohledně té střechy, abych byl přesný, bylo původní řešení se zmíněným polystyrenem a nad ním ještě přibitá termoizolační folie naopak (kterou jsem zapomněl zmínit) tak, aby odrážela infrazáření směr ven. Jsou u tohoto řešení ještě nějaká úskalí nebo je to nesmysl? Zdi jsou tl. 30 cm (Ytong, Porfix), což mi bylo vyčteno že je zbytečně moc, ale v budoucnu na tom může skončit kopule, tak proto jsem zvolil tohle řešení. Kontaktní izolaci tedy určitě využiju, 3 - 5 cm je v pohodě. Určitě sem na jaře dám vědět jak to vypadá se seeingem s použitým materiálem bez fasády a potom s fasádou a izolací, popř. můžu změřit bezkontaktním teploměrem. Možná by to někoho zajímalo z praxe. Ono když se vezme kolik observatoří se stavělo a staví z cihel a potom se na to položí kopule a naakumulované teplo musí sálat po stěnách před štěrbinu a přes kopuli vnitřkem. A nejen observatoře s kopulí, ale i větší s odsuvnou střechou jako např. tady v Přerově. Možná tohle zbytečně moc řeším, ale jak víme, dobrý seeing je základ.
Moc Vám děkuji za radu! Použiju kamennou vlnu místo polystyrenu. Ohledně té střechy, abych byl přesný, bylo původní řešení se zmíněným polystyrenem a nad ním ještě přibitá termoizolační folie naopak (kterou jsem zapomněl zmínit) tak, aby odrážela infrazáření směr ven. Jsou u tohoto řešení ještě nějaká úskalí nebo je to nesmysl? Zdi jsou tl. 30 cm (Ytong, Porfix), což mi bylo vyčteno že je zbytečně moc, ale v budoucnu na tom může skončit kopule, tak proto jsem zvolil tohle řešení. Kontaktní izolaci tedy určitě využiju, 3 - 5 cm je v pohodě. Určitě sem na jaře dám vědět jak to vypadá se seeingem s použitým materiálem bez fasády a potom s fasádou a izolací, popř. můžu změřit bezkontaktním teploměrem. Možná by to někoho zajímalo z praxe. Ono když se vezme kolik observatoří se stavělo a staví z cihel a potom se na to položí kopule a naakumulované teplo musí sálat po stěnách před štěrbinu a přes kopuli vnitřkem. A nejen observatoře s kopulí, ale i větší s odsuvnou střechou jako např. tady v Přerově. Možná tohle zbytečně moc řeším, ale jak víme, dobrý seeing je základ.
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Snejks:
rádo se stalo:-). Ještě několik poznámek - mezi OSB deskami a vloženou tepelnou izolací nechte odvětrávanou mezeru, aby bylo zajištěno odvětrávání případného kondenzátu, zespodu pod izolaci můžete dát parotěsnou zábranu, i když ve Vašem případě to bude spíše jen z pilnosti. Zmíněná fólie je podle mne zbytečná. Ytong by stačil v tl. 250mm, nicméně už to je tak, jak to je a nic hrozného se nestalo.
Míra seeingu generovaného stavbou je ovlivňována řadou faktorů a kromě parametrů provedení vlastní stavby nás může napadnout i její orientace, proudění okolního vzduchu, terén kolem stavby, sluneční svit atd...Nejsem si jist, zda se to nepřeceňuje, ale souhlasím, že je vždy dobré promýšlet tyto souvislosti včas. Sám jsem zvědav, až se dopracuji vybavení ve své kopuli, jak to bude v mém případě, kdy mám níže kolem kopule na domě pálenou krytinu - tedy jak dlouho bude trvat vyzáření naakumulovaného tepla z tašek a zda to bude nějaký limitující faktor. Martin Myslivec mi potvrdil, že zámková dlažba na terénu v jeho případě vliv nemá, jelikož se terénem v podloží uchladí. Fasády se dnes už běžně zateplují, takže zbývají krytiny - tak uvidíme...
rádo se stalo:-). Ještě několik poznámek - mezi OSB deskami a vloženou tepelnou izolací nechte odvětrávanou mezeru, aby bylo zajištěno odvětrávání případného kondenzátu, zespodu pod izolaci můžete dát parotěsnou zábranu, i když ve Vašem případě to bude spíše jen z pilnosti. Zmíněná fólie je podle mne zbytečná. Ytong by stačil v tl. 250mm, nicméně už to je tak, jak to je a nic hrozného se nestalo.
Míra seeingu generovaného stavbou je ovlivňována řadou faktorů a kromě parametrů provedení vlastní stavby nás může napadnout i její orientace, proudění okolního vzduchu, terén kolem stavby, sluneční svit atd...Nejsem si jist, zda se to nepřeceňuje, ale souhlasím, že je vždy dobré promýšlet tyto souvislosti včas. Sám jsem zvědav, až se dopracuji vybavení ve své kopuli, jak to bude v mém případě, kdy mám níže kolem kopule na domě pálenou krytinu - tedy jak dlouho bude trvat vyzáření naakumulovaného tepla z tašek a zda to bude nějaký limitující faktor. Martin Myslivec mi potvrdil, že zámková dlažba na terénu v jeho případě vliv nemá, jelikož se terénem v podloží uchladí. Fasády se dnes už běžně zateplují, takže zbývají krytiny - tak uvidíme...
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Snejks:
Nevím jak budete mít resenou spodní část stropu, jestli tam bude nějaký zaklop? Ale tu parozabranu bych tam dal a spoje vzduchotesne prelepil. Jinak si myslím že budete mít problémy se skelnym prachem. Ta odvetravaci mezera by tam měla být, jak kuli kondenzaci tak ohledně odvodu tepla s pláště střechy. Možná bych ještě zapřemýšlel dát namísto sindele plechovou krytinu světlé barvy. Je lehčí a rychleji temperuje. Jinak správná skladba střechy od vrchu dolů je:
Krytina-osb deska-větrací mezera: v rozměrech téhle střechy bude stačit síla 2,5cm-kontaktní paropropustna fólie-trámy vyplněné vatou-parozabrana.
Nevím jak budete mít resenou spodní část stropu, jestli tam bude nějaký zaklop? Ale tu parozabranu bych tam dal a spoje vzduchotesne prelepil. Jinak si myslím že budete mít problémy se skelnym prachem. Ta odvetravaci mezera by tam měla být, jak kuli kondenzaci tak ohledně odvodu tepla s pláště střechy. Možná bych ještě zapřemýšlel dát namísto sindele plechovou krytinu světlé barvy. Je lehčí a rychleji temperuje. Jinak správná skladba střechy od vrchu dolů je:
Krytina-osb deska-větrací mezera: v rozměrech téhle střechy bude stačit síla 2,5cm-kontaktní paropropustna fólie-trámy vyplněné vatou-parozabrana.
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
S tím prachem to je další věc, nevím jestli bych to dokázal udělat tak, aby to bylo vzduchotěsně přelepené. Ještě jsem znovu přemýšlel nad polystyrenem, protože jsem jej viděl u několika dalších co mají observatoř s odsuvnou střechou, jen jsem pohledal na Googlu a budu je kontaktovat jak dopadli, ale asi dobře podle fotek a komentářů. To bych nemusel vnitřek obíjet tenkýma palubkama nebo zase OSB deskama abych zakryl izolaci a mezi trámky bych mohl dát i 10 cm tlustý polystyren (trámky 10 x 10 cm). Na druhou stranu nesnáším polystyren . Kromě ventilace počítám i s odvlhčením (tak se nějak extrémní kondenzace nebojím) prach bude lapat ionizátor... . Původní řešení krytiny byly plechy (imitace tašek), ale ty co jsem původně vybral se pokládají na laťování a pohledově by tam nepasovaly. Teď je otázka co třeba trapézové plechy! Nemám s nimi zkušenost, nevím jak se pokládají. Dají se položit bez laťování apod.? Na ten plech se asi zaměřím už z důvodu větrání. On ten asfaltový šindel co se týče odrazu slun. záření není to pravé ořechové a přes léto to bude výheň, ale zase rychle vychladne. Tmavší odstín volím z důvodu okolních budov s eternitovou krytinou nebo tmavý plech atd.., samotný pozink nebo světlý odstín by působil rušivě, prostě z tohoto (nezanedbatelného) hlediska se tam nehodí. U toho trapézového plechu by byla ještě výhoda snadného sjíždění sněhu v zimě - stavím v oblasti Jeseníků, kde bývají sněhové nadílky ne zrovna skromné a na to se snažím taky myslet. Tak opět dilema, ale vidím to nakonec spíš na plech a izolace...=> zvnitřku OSB desky 12 mm, kont. folie, Rockwool, parozábrana. Snažím se taky ušetřit každé kilo navíc. Kolečka mám předimenzované, všecko jezdí +- hladce, ale i tak... ::)
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Snejks:
Zdravím. Také jsem myslel na barvený trapéz, můžete ho bez problémů položit na osb desky. Výška vrchního prolisu je většinou 2cm takže poslouží i jako odvětrání. V OBI a podobných obchdech je běžně k dostání i v hnědé barvě a pro vás i v přijatelných délkách. Jelikož máte půdorys 4m/4m tak délka krokve ve sklonu 45% i s nějakým přesahem bude zhruba 2,7bm. Mají dvoumetry a metrovky, takže zbyde na překrytí. Cenově jsou levnější než běžné trapézy jiných výrobců jelikož mají tloušku plechu 0,4mm oproti 0,6mm, takže ušetříte na váze.
Jestli chcete jít s váhou ještě níže tak bych volil skladbu střešního pláště tímto způsobem:
Trapéz
Prkna 2cm/10cm místo latí laťovat po 40 cm
Kontaktní folie- stačí 95 gramová na m2
Krokve
mezi polystyren, mezírky vypěnit
OSB 12mm perodrážka nebo 10mm-8mm bez perodrážky
To vše na vruty+ farmářské vruty do trapézu.
Když vatu místo polystyrenu tak ještě parozábranu.
Nebojte určitě to zvládnete utěsnit natáhnete přez trámy přisponkujete a páskou na folii přelepíte spoje. Jo a tu parozábranu začínejte tahat od hřebene.
Ještě jedna rada: Dejte trámy potom zespoda tu parozábranu a ty osb desky a potom to zateplujte vatou z vrchu. nebudete ten prach z ní tolik dýchat a nebudete jí mít plný oči
Zdravím. Také jsem myslel na barvený trapéz, můžete ho bez problémů položit na osb desky. Výška vrchního prolisu je většinou 2cm takže poslouží i jako odvětrání. V OBI a podobných obchdech je běžně k dostání i v hnědé barvě a pro vás i v přijatelných délkách. Jelikož máte půdorys 4m/4m tak délka krokve ve sklonu 45% i s nějakým přesahem bude zhruba 2,7bm. Mají dvoumetry a metrovky, takže zbyde na překrytí. Cenově jsou levnější než běžné trapézy jiných výrobců jelikož mají tloušku plechu 0,4mm oproti 0,6mm, takže ušetříte na váze.
Jestli chcete jít s váhou ještě níže tak bych volil skladbu střešního pláště tímto způsobem:
Trapéz
Prkna 2cm/10cm místo latí laťovat po 40 cm
Kontaktní folie- stačí 95 gramová na m2
Krokve
mezi polystyren, mezírky vypěnit
OSB 12mm perodrážka nebo 10mm-8mm bez perodrážky
To vše na vruty+ farmářské vruty do trapézu.
Když vatu místo polystyrenu tak ještě parozábranu.
Nebojte určitě to zvládnete utěsnit natáhnete přez trámy přisponkujete a páskou na folii přelepíte spoje. Jo a tu parozábranu začínejte tahat od hřebene.
Ještě jedna rada: Dejte trámy potom zespoda tu parozábranu a ty osb desky a potom to zateplujte vatou z vrchu. nebudete ten prach z ní tolik dýchat a nebudete jí mít plný oči
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
V zásadě souhlasím. V případě že se rozhodnete pro podhled a na něm položený polystyren, použijte určitě mezi ně parostěsnou zábranu, pronikající vlhkost by se mohla za určitých podmínek srážet na povrchu polystyrenu a generovat například plísně. Vlhkosti v našem případě nebude mnoho, ale...
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Ahojte!
Tak tohle je stav observatoře z 22. listopadu (níže). Nijak jsem s tím od té doby nepokročil. Prostě to nechám vymrznout. O víkendu (19.12.15) jsem rozhýbal střechu a šlo to hladce až na dojezd, střecha klesla o cca 2mm - dřevo pracuje, kolejnice se dá ale zvednout. Provizorně ji mám všude podloženou zbytky IPY - na jaře půjde napevno na ocelové plátky. Kdysi jsem zde někde četl, že by pohyb mohl přenášet vibrace apod - vůbec bych se tím nezabýval a už vůbec ne nějakým tlumením vibrací. Den předtím jsem ještě večer zjistil, že dovnitř trochu zateklo přes kolejnici (je to "U" profil tl. 3mm a šířky 4,5) Nestihl jsem dodělat odtoky u přesahu + malé otvory (ok, počítám s tím, že se časem zanesou, ale odtok ne) Lepší volba by byl profil L naležato a na to kola, ale kromě tohohle problému žádné další nejsou. Kola sedí s vůlí 2mm, což sem tam vrzne, ale nic hrozného. Další věc je koroze, ale tu neřeším. Vnější strany profilu jsou natřeny, vnitřek jsem nechal ať si rez smlsne. Mazat vazelínou to nemá cenu z důvodu lepení prachu atd. i přestože tam budou štětiny. Střechu jsem si dělal nakonec sám jak jste mi zde poradili a po poradě s odborníky. Musím konstatovat, že tento materiál je ta nejlepší volba ze všech už jen z důvodů:
a) drsnější klimatické podmínky
b) přežila vichry během listopadu - a byly to slušné poryvy - střecha neodletěla, ani se nehla a plech se nikde neohnul - takže se nebojím, že by odletěla někdy jindy po tom orkánu či co to bylo tehdy za hrůzu
c) akumulace tepla zanedbatelná pokud je vše izolované
d) relativně nízná cena ( ::) )
e) sníh by měl hezky sjet (ne ale do pozorovatelny viz. f) )
f) ovšem nevýhoda v zimě - nelze ovládat na dálku, sníh se musí smést ručně
g) no a malá hmostnost plechu
Během zimy bych rád dodělal automatizaci observatoře, zbývá toho pořád hodně. Nedílnou součástí samozřejmě bude meteostanice (teploty, vlhkost, cloud sensor, směr větru, anemometr, srážkoměr, měř. slun. intenzity..) napojená na hlavní vestavěný (3 x zálohovaný) systém a x dalších čidel + IP kamerové zajištění z více míst. Na stole mi to vše funguje, ale občas narazím na další problém typu co dělat, když by nějakou záhadou spadla komunikace s montáží a střecha se chtěla po nějaké době zavřít, protože spadlo připojení k internetu a počítač by nevěděl ve které poloze zůstal dalekohled naposledy a přeci nechci, aby střecha najela do tubusu... Což mám vyřešeno, odzkoušeno . Takovej "antikolizní systém" a velice spolehlivý. Observatoř s vlastním životem ::) Musím ještě vyřešit nějaké malé okapy (snad nebude průšvih ty špinavé zdi u země atd... - obložit umělým kamenem? Zbývají detaily. Ale to až na jaře. Jo a ty stromy jsem ještě nechal schválně kvůli sněhu (co kdyby nějakým zázrakem napadl.. dříve tam bývaly 2m závěje) zpočátku jara jdou všechny pryč = výhled na S, V, J, částečně na Z (střecha nevadí - je na stejné úrovni jako kopec na Z).
Tady je odkaz jak to teda vypadá.
Jinak nějaké konstruktivní připomínky nebo dotazy nebo já nevím co ještě by byly vhod!
Tak tohle je stav observatoře z 22. listopadu (níže). Nijak jsem s tím od té doby nepokročil. Prostě to nechám vymrznout. O víkendu (19.12.15) jsem rozhýbal střechu a šlo to hladce až na dojezd, střecha klesla o cca 2mm - dřevo pracuje, kolejnice se dá ale zvednout. Provizorně ji mám všude podloženou zbytky IPY - na jaře půjde napevno na ocelové plátky. Kdysi jsem zde někde četl, že by pohyb mohl přenášet vibrace apod - vůbec bych se tím nezabýval a už vůbec ne nějakým tlumením vibrací. Den předtím jsem ještě večer zjistil, že dovnitř trochu zateklo přes kolejnici (je to "U" profil tl. 3mm a šířky 4,5) Nestihl jsem dodělat odtoky u přesahu + malé otvory (ok, počítám s tím, že se časem zanesou, ale odtok ne) Lepší volba by byl profil L naležato a na to kola, ale kromě tohohle problému žádné další nejsou. Kola sedí s vůlí 2mm, což sem tam vrzne, ale nic hrozného. Další věc je koroze, ale tu neřeším. Vnější strany profilu jsou natřeny, vnitřek jsem nechal ať si rez smlsne. Mazat vazelínou to nemá cenu z důvodu lepení prachu atd. i přestože tam budou štětiny. Střechu jsem si dělal nakonec sám jak jste mi zde poradili a po poradě s odborníky. Musím konstatovat, že tento materiál je ta nejlepší volba ze všech už jen z důvodů:
a) drsnější klimatické podmínky
b) přežila vichry během listopadu - a byly to slušné poryvy - střecha neodletěla, ani se nehla a plech se nikde neohnul - takže se nebojím, že by odletěla někdy jindy po tom orkánu či co to bylo tehdy za hrůzu
c) akumulace tepla zanedbatelná pokud je vše izolované
d) relativně nízná cena ( ::) )
e) sníh by měl hezky sjet (ne ale do pozorovatelny viz. f) )
f) ovšem nevýhoda v zimě - nelze ovládat na dálku, sníh se musí smést ručně
g) no a malá hmostnost plechu
Během zimy bych rád dodělal automatizaci observatoře, zbývá toho pořád hodně. Nedílnou součástí samozřejmě bude meteostanice (teploty, vlhkost, cloud sensor, směr větru, anemometr, srážkoměr, měř. slun. intenzity..) napojená na hlavní vestavěný (3 x zálohovaný) systém a x dalších čidel + IP kamerové zajištění z více míst. Na stole mi to vše funguje, ale občas narazím na další problém typu co dělat, když by nějakou záhadou spadla komunikace s montáží a střecha se chtěla po nějaké době zavřít, protože spadlo připojení k internetu a počítač by nevěděl ve které poloze zůstal dalekohled naposledy a přeci nechci, aby střecha najela do tubusu... Což mám vyřešeno, odzkoušeno . Takovej "antikolizní systém" a velice spolehlivý. Observatoř s vlastním životem ::) Musím ještě vyřešit nějaké malé okapy (snad nebude průšvih ty špinavé zdi u země atd... - obložit umělým kamenem? Zbývají detaily. Ale to až na jaře. Jo a ty stromy jsem ještě nechal schválně kvůli sněhu (co kdyby nějakým zázrakem napadl.. dříve tam bývaly 2m závěje) zpočátku jara jdou všechny pryč = výhled na S, V, J, částečně na Z (střecha nevadí - je na stejné úrovni jako kopec na Z).
Tady je odkaz jak to teda vypadá.
Jinak nějaké konstruktivní připomínky nebo dotazy nebo já nevím co ještě by byly vhod!
Stavěl jsem hvězdárnu, domeček
Ahoj. Jsi šikula moc pěkný. Okapy bych nedával jelikož by je sníh zohybal a držel by se na střeše zbytečně sníh. Ten pojezd bych asi udělal trochu jinak. Použil bych vyngl a k němu nabodoval u profil. Nedržela by se v něm voda ani bordel. Bylo by to lepší i na podfouknuti střechy. Jo a kolem zdi si dej kacirek nebo štěrk a nebudeš mít zacakany zdi od bahna a nebude ti voda stekajici ze střechy delat rygol kolem. Kdyby jsi měl nějaký otázky tak mi klidne napiš mailika: pvell@seznam.cz