vzhledem k odvodu tepla kluzným ložiskem do masivní hřídele
Ohřeje se ta hřídel na stejnou teplotu, jako má to pouzdro? Pokud ne, tak by možná stačila nižší teplota. (Ale to je asi blbost, vzhledem k ploše ...) Ono by asi asi nebyl ani moc velký problém tu vidlici zaizolovat - snížil by se tím i potřebný příkon. A neexistuje nějaké mazivo, které by tomu pomohlo? Jednu dobu byly módní aditiva do motorových olejů ("s tímhle nezadře motor ani vaše stará" - dokonce v nějakých testech to přežil motor i bez oleje )
Možná dlužím odpověď proč uvažuji v prvé řadě o vytvoření jehlových ložisek. Ona teorie je sice hezká věc ale zelený je strom života. Montáž je zatím na podlaze ve stodole, její konečné místo je ale v kopuli o nějakých 8m výš. A tam se musí dostat z příjezdové cesty jeřábem přes střechu domu. Cena jeřábu za hodinu práce je 900,-Kč a km za 75,-Kč. K tomu 3 chlapy na manipulaci. Vnitřkem to nejde. Nechci se dočkat toho, že po různých pokusech s ohříváním a po zkušebním provozu narazím na další problém, kdy bude muset montáž zase dolů a pak přirozeně zase zpátky... Nahoře mohu řešit vytápění, horizontku ale ne. Takže to musí být na první dobrou - a to mi přese všechny vyšší náklady ( o kterých dobře vím, to mi věřte ) skýtají ložiska.
Obšírně se zde o této problematice zmiňuji proto, že to pokládám za užitečnou zkušenost pro ty, kteří by uvažovali o podobné konstrukci - i když je to asi jen teoretická šance. Takže to pokládejte za poučení z krizového vývoje :-).
Ma_va mi ještě před chvílí poslal nabídku, že by zkusil pomocí MKP spočítat kontinuální výkon nutný pro udržení ložisek na dané teplotě. Udělal jsem mu jednoduchý 3D model uložení hřídele z rozměrů, co jsem si pamatoval (milimetry zde nehrají roli). Stanovil jsem okolní teplotu -20°C a požadovanou teplotu ložisek +20°C. Tak uvidíme kolik W by bylo potřeba.
---------
edit: zatím to vypadá, že i 2x50W je ještě pořád málo. Ještě do modelu doplníme zakrytování, jak je skutečně na montáži, jestli to pomůže.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Po doplnění krytu do modelu se ukázalo, že 100W v součtu by stačilo. Dolnímu ložisku by stačilo i méně než 50W, hornímu naopak více, kvůli silnému odvodu tepla hřídelí do vidlice. Bohužel se ukazuje, že při podmínce -20°C okolní teploty se ustálí teplota středu vodorovné části vidlice od místa napojení na hřídel na teplotě okolo 9 až 2°C (záleží na místě). Co to znamená pro obraz, když by vzduch z tohoto místa stoupal přesně skrz dalekohled nebo před ním, při zamíření vidlice kamkoli okolo jihu, asi nemusím vysvětlovat.
Prostě 100W ohříváček pod tubusem je nepřípustný, takže se půjde cestou uložení hřídele do jehel.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
No ještě by se mohlo uložit jenom horní a spodní ohřívat ;)
(Samozřejmě je to blbost - smysl by to mělo jenom tehdy, pokud by to fungovalo i bez toho a ohřev jenom kdyby náhodou ne)
Ono by se to dalo udělat asi i bez zdroje samoregulační - s troškou štěstí a nějakým strmějším topným FETem by mohly stačit 2 odpory + termistor a přes pojistku na centrálních 12V. (Pokud bude společných 12V pro více věcí)
Tak to už to nevytrhne, když už se bude dělat jeden ložiskový kroužek, není problém udělat i druhý, a nebudu muset šaškovat s dalším zdrojem a regulací na vyhřívání.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Ahoj pánové, rád bych se zeptal, jak jste nazvali svou pozorovatelnu před úřady? Případně stavbu kopule, odsuvné střechy apod. Plánuji na jaře na dům nasadit kopuli (průměr 235 cm), obec s dostavbou patra problém nemá, ale s kopulí chtějí vyjádření stavebního úřadu a teprve poté se vyjádří sama obec. Nějaký čas zpátky jsem se dočetl, že ideální je nazvat pozorovatelnu skladem na optiku, předpokládám paralelu s garáží/skladem na auto, kde při druhém uvedeném nejsou připomínky závazné. Co byste mi doporučili?
Díky
Rob
Já myslím, že mlžit není potřeba. Moje hvězdárna byla normálně nazvaná "zahradní domek s kopulí", a od začátku všichni (stavební úřad i obec) věděli, že v tom bude funkční dalekohled. Většinou byli i zvědaví, zajímalo je, co to mám za koníčka. A kolaudace začala místo chlebíčky pozorováním Slunce přes chromosférický dalekohled
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Ten sklad na auto mne docela pobavil, jsme skutečně v kreativním Česku...
Doporučuji návštěvu stavebního úřadu a otevřenou konzultaci s příslušným úředníkem o věci. Myslím že bude chtít požárně-technické řešení stavby, možná vyjádření sousedů, nějaký výkres, revizi elektro s hromosvodem a to by tak mohlo být vše...
Nebo zahradní domek s odsuvnou střechou. Samozřejmě na ohlášení, kdy úřad ví co podepisuje. A bude záležet na aktivitě a vyplašenosti úředníků. Je to na různých stavebních úřadech různé. Pouze nedoporučuji na sebe moc v obci upozorňovat, láká to pak různá individua, jež se zpravidla neživí poctivě.
Ovládání celé hvězdárny (montáž, kopule, ...) jsem vyřešil vlastním softwarem. Otáčení kopule na požadovanou pozici řeším tak, že odpočítávám čas zapnutí a vypnutí motoru otáčejícím kopulí. To vše mám softwarově vyřešené téměř dokonale, synchronizace štěrbiny s dalekohledem funguje skvěle, ale ne vždy. Občas se stane, že 1-2x za noc musím lehce "poladit" pozici štěrbiny s dalekohledem. A jelikož jsem si již za tu dobu zvykl na to, že vše řídím "z obýváku" (v případě potřeby i přes telefon z práce- když mám odpolední ), tak mě tak trochu otravuje, že prostě musím párkrát za noc ven, zkontrolovat pozici štěrbiny (i když většinou jen kvůli kontrole, ale ven musím).
Prostě, pokud nemám vyřešenou zpětnou vazbu (nevím přesně, kde se štěrbina nachází), tak hold tu kontrolu dělat musím. Chtěl bych to ale nějak pořešit.
Napadla mě dvě řešení:
1. dát na dalekohled webkameru a jednoduše občas zkontrolovat "vizuálně" pozici štěrbiny...
2. a nebo vyřešit tu zpětnou vazbu. Jelikož ale nejsem elektrotechnicky zdatný, tak to asi sám nedám.
Preferuji řešení 2, takže: hledám někoho, kdo by mi v tomto ohledu poradil/pomohl.
Má představa, jak by to mohlo vypadat, je taková- asi by to bylo na bázi nějakého inkrementálního čidla (např. použít vnitřek staré kuličkové myši). Ovládání by bylo řešeno přes COM port (s převodníkem na USB). Pro komunikaci by stačily dva příkazy- vynulovat "počítadlo" a přečíst stav "počítadla".
Najde se mezi námi někdo, kdo mi s tím pomůže?
Vím, že existují hotová řešení, ale ta by mě stála tak třetinu toho, co mě stála celá hvězdárna....
Viděl jsem to řešené pomocí ultrazvukových snímačů. Ale tohle není můj obor.
MilANe, pokud si dobře pamatuju, tak toto jsi mi již dříve navrhoval, tuším že to bylo řešené přes modul, který se používá u parkovacích asistentů, v autech...
Ale toto já nepotřebuji. Mám to vyřešené dobře, funguje mi to k téměř naprosté spokojenosti. Jen tomu chybí ta zpětná vazba- nějaké počítadlo, něco na způsob měřidla vzdálenosti, které používá policie při nehodách (takovéto "kolečko s počítadlem na tyčce"), ale v elektronické podobě. A to zas není můj obor.
Snad chápeš (i ostatní), co bych chtěl... (mé myšlenky se špatně převádí do psané formy 8-) )
)
