Deep Sky v malých dalekohledech

[Sasa3]

Pridam dalsi pozorovani z maleho dalekohledu (tentokrat 80mm refraktoru, AS80/1200). Uz jsem chtel jit spat, ale vsimnul jsem si docela slusne oblohy. Honily se tam sice mraky a cirry, ale mezi nima to kupodivu docela slo. Napriklad M33 byla velmi slusne viditelna v 50mm hledacku (tusim 9x50).

Chtel jsem se kouknout jak vypadaji nektere objekty, co jsem posledne pozoroval v 130mm refraku. Zacal jsem NGC891, kupodivu jsem ji byl porad schopen vykoukat (jak pri 30x tak lip pri 60x). V okoli jsem si vsimnul v Pocket Sky Atlase pro me neznamou galaxii NGC925. Byla docela tezka, ale bocnim pohledem tam jasne byla (elipticky oblacek 2:1 bez nejakych vyraznych zjasneni).

Pak se trochu zatahlo, tak jsem zkusil dvojhvezdu psi Cyg. Je obdobneho typu jako delta Cygni, jenom ne tak narocna (2.9+5.0, vzdalenosti 2.9").  Vyzadovala jen poradne zaostrit, pak uz jsem ji rozlisil.

Pak jsem zkusil HII oblast v M33, NGC604. Samotna galaxie byla pri 30x zatim nejlepsi, jakou jsem ze zahrady zazil. Bylo tam zretelne jadro, nejake halo kolem. Byly tusit i nejake nepravidelnosti, ale to by vyzadovalo delsi dobu se v tom vyznat. NGC604 byla docela tezka, kdybych ji pred par dny nevidel v 130mm refraktoru, tak bych ji asi nenasel. I pri zvetseni 120x to byla sotva patrny flicek. Pri 150x uz o ni nebyl pochyb, vypada jako rozmazany flicek.

No a nakonec jsem zkusil galaxii NGC315. Pri 120x tam uz bocnim pohledem problikovala. Chtel jsem ji prozkoumat pri vetsim zvetseni, ale zatahlo se. Doma jsem zjistil, ze tohle je zajimava elipticka galaxie. Dejte si ji do Goodle Obrazky a uvidite.

Detail zapis z pozorovani je tady.

[Sasa3]

v Lídlskopu s průměrem 60 mm ( ty 3mm není rozdíl) vypadají jako takové flíčky kulaté a směrem do centra se zjasňují. Není to zde jen pro amatéry, ale věřím že spousta když si to přečtou se chytí do pasti. Pro SASA3: dosah 63mm dalekohledu je 13. mag? leda že okem uvidíš  8. mag. A neříkej mi máš vynikající zrak (pochopil bych tak rozdíl 0,5-max.1.mag!). Pro jistotu že se pletu, jsem si vyzkoušel to najít. V programu Dalekohled jsem dospěl k výsledku : " Teoretický dosah přístroje 11,2 mag. Praktický dosah dalekohledu 10,4 mag." V knize Hvězdy se z grafu dalo vyčíst 11 mag. Tyto čísla chápu pro dobrou optiku a vím že tu může být i odchylka. ale 13. mag? Kluci vy mě zkoušíte...
Jeste jsem nad tim trochu premyslel, kde se berou ty "pesimisticke" predpovedi limitni mezne hvezdne. Myslim si, ze se tak nejak historicky dedi a to z dob, kdy neexistovaly antireflexni vrstvy. Vzdyt jen takovy refraktor - achromat ma 4 rozhrani vzduch - sklo. K tomu je potreba zapocitat dalsi 4 plochy typickeho okularu. Celkem 8 ploch, na kazde se ztrati dejme tomu 5%, coz dela ztratu na urovni 1/3, tj. asi pul magnitudy. Zrcadla na tom byla asi jeste hur.

Napr. takovy Sidgwick (v zapadnim svete opticky guru - teda aspon pro astronomy amatery) ve sve knize v roce 1971 (tedy uz v ere antireflexnich vrstev) uvadi mnohem realistictejsi vztah pro meznou hvezdnou:

m = 10.7+5 * log D

kde D je prumer v palcich. Pro 63mm dalekohled to dela MHV kolem 12.6.

Ono je to v podstate nakonec jedno, dulezite je, co clovek v tom dalekohledu vidi a ne nejaka predpoved. Spis jen jde  o to, ze ty pesimisticke odhady jsou tak zakorenene, ze vetsina lidi ani netusi, ze i tak exoticke a vzdalene objekty jako napr. kvasary jsou v dosahu malych dalekohledu a ani je nenapadne to zkusit. Vzdyt prece podle vzorecku nemuzou jit vubec videt...

[Boramyr]

Napadá mne ještě další zdroj onoho pesimismu. Jednoduše může jít o to, co metodika vztahu považuje za úspěsé pozorování. Jedna věc je hledět do dalekohledu a slabé hvězdy si všimnout. Druhá věc je vědět předem že tam je a civět na dané místo, dokud příznivá náhoda (v horším případě autosugesce) nezajistí vjem. Situaci, kdy pozorovatel kouká někam minutu a během ní zahlédne pár sekundových záblesků, nemusí nutně za úspěch považovat. To je podle mne důležitý detail. Pro někoho to bude úspěch, pro jiného ne a v průměru pak výsledek může vypadat pesimisticky. Aby byl vztah obecně použitelný, musí respektovat řadu průměrů (které ani nemusí být dobře definovány). Vezměme fyzicky nadaného, zkušeného pozorovatele. Posaďme ho na pěkné místečko v chilských andách. Namiřme mu za výjimečné noci špičkovou optiku do zenitu a nechme ho na základě desetiprocentní viditelnosti odhadnout dosah různých přístrojů. Výsledný vztah bude pro obec českých astronomů amatérů velmi frustrující

[Sasa3]

To urcite. O tom je ten Clarkuv clanek, na ktery jsem tady daval odkaz. Tvrdi, ze jen ta definice (v jeho pripade mez, jak casto hvezda vyleze nad prah detekovatelnosti) muze delat rozdil 3 magnitudy.

Pokud jde o tu sugesci, je to samozrejme problem, da se ale naucit odhadnou svoje limity a peclivym pozorovanim chyby minimalizovat. Osobne se mi casto stava, ze zakreslim hvezdy kolem magnitudy 14, o nichz jsem pred tim nevedel. Tady nejake namluveni si, ze jsem videl neco, co jsem videt mel, nehrozi, tech hvezd si proste vsimnu. I tak se s 10cm refraktorem z mestke oblohy (Ricany u Prahy, ne Andy v Chile) dostanu nekam pod 14. magnitudu (dle GSC katalogu, kde je uvadena chyba az 0.4 magnitudy). Docela to sedi s tim Sidgwickovym vzoreckem (tam to vychazi 13.7, kupodivu stejne cislo vychazi v tom Clarkove clanku pro 50% dobu pozorovani hvezdy). Nechci, aby to vyznelo tak, ze se nejaky Sasa3 vytahuje, ze vidi hvezdy 14 magnitudy v 10cm dalekohledu. Spis chci rict, ze si myslim, ze se to da naucit a ze to zas takovy extrem neni. Me otevrel "oci" jiny nejmenovany zkuseny pozorovatel, nepozoruje z And ale z Hawaje. Nejprve jsem to bral jako drsny extrem, neco jako pohadka, co se dobre cte, kdyz je zatazeno (jak je to nekde jinde pod spickovou oblohou super). Zacal jsem ale postupne aplikovat O'Mearuv styl pozorovani. Slo to docela pomalu, ale citil jsem, ze delam pokroky. Ted si myslim, ze vic rozumim tomu, co za tim je. Samozrejme vynikajici obloha hraje svoji roli, O'Meara ma navic lepsi zrak nez prumerny clovek, ale neni to jenom o tom. Tou hlavni veci je koncentrace pri pozorovani a korelovani informace v case.

Jinak pro zajimavost, koukal jsem se ted do Zeiss katalogu z 90. let, jake MHV uvadi ke svym dalekohledum. Tak k C63/840 uvadi 11.6, k AS100 12.6 a k APQ100 12.7. To odpovida asi 98% pravdepodobnosti v Clarkove clanku. Tedy necemu, co je videt prakticky na prvni pohled. Ono je to pochopitelne, jsou tak na te "bezpecne" strane.

[visis]

Neuvádí Sidgwick nějaký vztah pro newtony? To by mě zajímalo kam se podlě něja dá až dostat...

[Sasa3]

Nevim, tu originalni knizku bohuzel nemam, jen jsem nasel citaci. V dnesni dobe bude ale rozdil mezi refraktorem a reflektorem minimalni. Zvlast pokud maji ty zrcadla nejake slusnejsi reflexni vrstvy. Ty maji dneska odrazivost na urovni 90-95%, coz je temer zanedbatelne.

[Sasa3]

Posledni noci jsem vytahnul ke konci pozorovani 63mm refrak (hlavne proto, ze jsem ho potreboval promerit pro vyrobu noveho tubusu). Krome Jupiteru (viz. prislusne vlakno) jsem se kochal nekterymi pro me znamymi i neznamymi objekty ve Vozkovi (musel jsem volit neco u obzoru, bez zenitoveho zrcatka je docela opruz pozorovat neco vys nad obzorem). Z tech neznamych se mi docela libila otevrena hvezdokupa NGC1664. Pri 34x to bylo asi 10 slabych hvezdicek problikujicich na plose o prumeru kolem 9'. NGC1857 a Cr62 naproti tomu nestaly ani za rec.

Z tech znamych objektu me vcera uchvatil par otevrenych hvezdokup M38 a NGC1907. V M38 byly k videni dva dlouhe retizky jasnejsich hvezd krizujici se pod pravym uhlem. Jeden byl rovny druhy do oblouku. Vytvarelo to dojem reckeho pismene psi. NGC1907 vypada pri mensich zvetsenich (34x) spis jako kulova hvezdokupa se stredni centralni kondenzaci. Pri 105x tam uz zacinaly problikavat prvni hvezdicky.

Jinak jsme s kolegou "houska" koukali nejakym supermarketovym 60mm refrakem a musim rict, ze je to opravdu hruza. Ani takova vypolavacka jako h a chi Per nesla prakticky videt! Stacilo vymenit "setovy" Huygens 25mm  za CZJ H-25 a hned to prokouklo. Porad tomu jeste neco chybelo, ale uz slo aspon poznat, ze to jsou dve otevrene hvezdokupy.

[stana]

Zareaguji na název topiku.. tak mě napadá, že by to chtělo definici, co je "malý" dalekohled..
Dle mého něco kolem 80 mm refra a 114 mm refle..
A to deep sky v tomto?
Záleží na pozorovacích podmínkách. Ve městech a příměstech o ničem, a pod dobrou oblohou pro ty, co vědí kam čučet a jaké mlžinky najít, tak budou i potěšeni. Ale žádné vypalovačky to nebudou..
Ups..
:-[
A to počasí? Začínají dušičkové podzimní měsíce, a v mojich končinách se dostávám pod inverzní deku, která trvá až do jara, teda s vyjímkou pár dní v lednu.
To mám prosím odpozorováno a jet v zimě s kukrem na hory nad inverzi se mi jaksi nechtělo... :-/
/Pardon za off-topic a trocho dosti skepse../

[Sasa3]

Tak nejak - prumer i hodnoceni vzhledu DSO. I kdyz musim rict, ze na te tmave obloze me nektere veci uchvatily (treba NGC7000 nebo Laguna). Dokonce i na mestske obloze jsou nektere objekty pekne a zajimave (viz. treba prave M38+NGC1907). Neni to vzdy jen o nejakych ducharinach.

[Kami]

Dnešní,trochu zamlženou noc jsem měl testovací ohledně focení světelného znečištění na jednom tmavém místě kam jezdím. Při brouzdání triedrem 15x70 bez filtrů mě zarazila dobrá viditelnost plamínku a jeho struktur u Alniaku. Podmínky byly podprůměrné,takže jsem to nečekal. Totéž platilo o M43 a M31 ,která sahala ke krajům zorného pole triedru.
V průzračným ovzduší na horách je to asi běžný,ale dole v údolí v okolí měst?

[abulafin]

Dnešní,trochu zamlženou noc jsem měl testovací ohledně focení světelného znečištění na jednom tmavém místě kam jezdím. Při brouzdání triedrem 15x70  bez filtrů mě zarazila dobrá viditelnost plamínku a jeho struktur u Alniaku. Podmínky byly podprůměrné,takže jsem to nečekal. Totéž platilo o M43 a M31 ,která sahala ke krajům zorného pole triedru.
V průzračným ovzduší na horách je to asi běžný,ale dole v údolí v okolí měst?    :)
Už se mi také několikrát stalo, že podmínky natolik překvapily, až jsem se domníval, že se snad stalo něco s atmosférou. Je to poměrně vzácné, ale stává se to.

[Thomas]

Dobrý den, chci zeptat co jde vidět za deep sky objekty v newtonu 130/650 s okuláry 10 mm a 25 mm? A co by jste na začátek doporučily pozorovat?

[Matyas]

Rozhodne M31, tu si nenech ujit, M42v tvem newtonu take nebude spatna,M15 vynikne hlavne pri vetsim zvetseni.Dale klasika jako jsou Plejady,Hyady nebo Dvojita hvezdokupa v Perseu. Ve Vozkovi C31- taky docela jasna mlhovina.Ve vozkovi najdes taky par otevrenych hvezdokup jako M36, M37, M38.V Blizencich je velmi jasna M35.
V Cepheovi C4. Kdyby jsi mel malo,tak mi jeste napis.!!!!!Za soucasnych podminek se ale DSO daji pozorovat velmi malo-pockej az Mesic nebude takto zarit!!!!

[Thomas]

Takže na dpo je lepší když je tmavší moc, málo světla a měsíc je v novu nebo málo svítí (je ho jen srpek)?

[MilAN]

Matyasi - objekty C31 a C4 asi nikdo jen tak nenajde - takhle je máš označeny možná v nějaké publikace, ale nejsou to obecné názvy konkrétních objektů . Navíc tam, kromě celkem nevýrazných otevřených hvězdokup jsou jen emisní mlhoviny, určitě nevhodné pro takový dalekohled