Kolimace newtonova dalekohledu

[vla]

Pes nemusí být nikde, někteří výrobci počítají s použitím dalekohledu na focení a proto je ohnisko vytaženo více z tubusu. Zpravidla pak bývá v příslušenství
prodlužovací tubusek, který prodlouží výtah o několik cm.

[stana85]

A před kolimací to bylo v pořádku?

[Ježo]

@stana85: ano, před kolimací to bylo v pořádku.

Nicméně jsem už přišel na to, čím to bylo. Bylo to skutečně u sekundárního zrcátka, při té "důkladné" kolimaci se mi totiž podařilo jej umístit do takové polohy, že mezi pavoukem a vlastním sekundárem byla tak 5mm mezera. No a právě těchto 5mm mi potom chybělo k zaostření (dlužno podotknout, že nosím brýle (-2,5dioptrie), takže zaostřuju někam trošku jinam než zdravé oko).

Včera jsem vrátil sekundár blíž k pavoukovi (úplně povolit všechny tři stavěcí šrouby, přitáhnout sekundár centrálním šroubem a potom znovu zkolimovat a poté už to bylo v pořádku.

Přiznám se, že jsem čekal, že u jednoduchého Newtona budou tolerance větší.

[MilAN]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 29/217#217][splithere][/link][splithere_end]

[Myval]

Z knihy od Davida Arditti:Setting up a Small Observatory jsem se nedavno dozvedel o metode jak lze zvysit presnost kolimace primarniho zrcadla newtonova dalekohledu. Na tuto metodu mne upozornil Sasa (on mi pujcil tu knihu) za coz mu hodne dekuji. Omlouvam se ze nedavam fotky, jednak se k dalekohledu cca mesic nedostanu a jednak si myslim ze bych odrazy laseru od zrcadel moc dobre nedokazal vyfotit.

Je treba laserovy kolimator, barlow a kolecko ktere lze tesne vsunout zespodu do okularoveho vytahu a slouzi jako stinitko. Do tohoto kolecka je treba udelat maly otvor umoznujici pruchod laseroveho svazku. Okularovy vytah a sekundarni zrcadlo se seridi jako obvykle (dukladne popsal MMys vyse). Jediny rozdil je v serizeni primarniho zrcadla. Tato metoda podstatne snizuje zavislost serizeni primarniho zrcadla na presnosti se kterou se v predchozich krocich podarilo seridit sekundarni zrcadlo, okularovy vytah a kolimator. Kolimator se nasune do barlowu (rozptylky), ktery zmeni paprsek na rozbihavy a vsadi do okularoveho vytahu. Tato opticka soustava osvetli kruh o prumeru nekolika cm na primarnim zrcadle uprostred nehoz je ale znacka (mezikruzi), ktera odrazi mnohem mene svetla nez okolni plocha zrcadla. Svetlo se dale odrazi od sekundarniho zrcatka a na stinitku vlozenem zespodu okularoveho vytahu muzeme pozorovat stin vrzeny mezikruzim na primaru. V mem pripade ubehlo svetlo cca 2.5m a bylo 3*barlowem zeslabeno natolik ze jsem vrzeny stin rozeznal az pote co jsem ve dne zatahl okna. Nyni zbyva seridit primarni zrcadlo tak aby otvor ve stredu stinitka lezel uprostred stinu mezikruzi.

Je zrejme ze svetlu je kromne useku sekundar -- stinitko uplne jedno jak jsou serizeny ostatni casti soustavy dalekohledu. Toto je vyhoda dane metody.

Tato metoda sice neni vyrazne obtiznejsi nez bezna kolimace, ale nechci tvrdit ze zejmena pro visualni pozorovani je jeji prinos podstatne videt, sam jsem rozdil netestoval. Z knihy jsem nabyl dojem ze ji oceni spise fotografove.

[mich1]

No musim rict, ze se z toho dalekohledu uz asi brzo zblaznim, 3 dny a noci straveny kolimaci, zkolimoval jsem i laser o kterem vyrobce tvrdi ze je presny a nesmi se kolimovat aby clovek neprisel o zaruku (delal kolecko o prumeru 5 mm na 75 cm vzdalenost), pokusil sem se narovnat vytah atd. Ano nejak se to urcite projevilo, protoze na prvni pohled snimky vypadaly oproti drivejsku jak po dekonvoluci, ale teda ze bych se zbavil nejakych nahodnych vysledku to tedy ne. Ja uz fakt nevim co bych s tim mel delat jinak ci lepe, cim presne ta chyba vznika a proc to je pokazde nejak jinak.
Tady jsou 2 snimky ze dvou noci po sobe, jestli ma nekdo nejake navrhy co s tim tak to ocenim, urcite to neni neustaveni nebo neco takoveho, mam identicky vysledek na 15 s i 5 min, stoceni snimku prakticky 0, montaz jela naprosto paradne, rms 0.9-0.15, je tam drobny posun mezi expozicemi, ale nemel by byt na jednotlive expozici vubec videt. Je to jen slozene a trochu strecnute.  
prvni noc: http://imageshack.us/a/img19/2509/sloz.jpg
druha noc:  http://imageshack.us/a/img171/4655/group1mono.jpg

[Kami]

Chtělo by to porovnávat jen zdrojové,jednotlivé snímky. Kdyby takhle vypadal zdroják v definici slabých hvězd,tak bych se hodně radoval v mém případě. Co jiní vidí jako chybu (mírně v krajích) to ostatním třeba nevadí. Reflex a chlupatost velmi jasné hvězdy neberu v potaz.

[mich1]

Tady jsou jeste single fity, od kazdeho jeden. S tim prvnim snimkem jsem byl jeste celkem spokojeny se druhym uz mene, pritom jsem vse udelal naprosto stejne tak nevim cim to je.
http://ulozto.cz/xHUBu6P/zzz-zip

[Tomáš Mojžiš]

Myslel jsem si, jaký jsem "odborník" na přesnou kolimaci, až jsem si podrobně prošel postup popsaný v tomto vlákně. A samozřejmě jsem narazil na problém, který jsem tak nějak tušil. Nekontroloval jsem totiž kolimaci vlastního laserového kolimátoru. A tu je problém: samozřejmě je vyosený (otáčením v ok. výtahu opisoval paprsek po primáru kružnici cca 5cm!!! - na ohnisku 1200mm, taky jsem to zkoušel i otáčením na rovné podložce se stejným výsledkem). Zkoušel jsem kolimátor seřídit, ale nenašel jsem kolimační šroubky. Koupil jsem tento (již při koupi dalekohledu)

http://www.fotopazdera.cz/katalog/zbozi ... --laserovy

Zde je otázka - zná ho prosím někdo z Vás? Dá se seřídit? Nebo je to zmetek, který mám zahodit? Já s ním zajdu do prodejny a zkusím to na vystavených dalekohledech.

[Peťa]

Podle http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... gkeit.html prý justovatelný je. Nezahazovat, reklamovat - buď ti ukážou jak se justuje, nebo když to nejde tak má být alespoň zhruba seřízený.

[MMys]

Vypadá to přesně jako ten, co mám také. Po obvodu by měl mít červíky, kterými jde seřídit. Sice to chvíli zabere, štelování je odst citlivé. ale pak to drží navždy. Ty červíky byly u mě zalité černým tmelem. Dva v úhlu 90 stupňů, a třetí naproti, tedy ne po 120 stupních.

Ještě doporučuji do toho otvoru, kudy vystupuje ven laserový svazek, vlepit kousek nějakého plastu či tižší folie, s dírkou okolo 1mm. ZLepší se tím definice té tečky, a kolimace je pak podstatně přesnější.

DO žádné prodejnu chodit nemusíš, stačí ho koulet po stole, a sledovat tečku na zdi. Nebo vyříznouzt z něčeho nějaký žlábek nebo dvě destičky s výřezy ve tvaru V, vložit do toho a pri otáčení zjustovat.

pokud to opisuje 5cm, je to totálně mimo a nepoužitelné. Je potřeba dostat chybu an nějaký ten milimetr, maximálně dva, na délce dalekohledu. Což ale, pokud to má ty justážní šroubky, jde.

Pokud je to fakt nemá, tak reklamovat.

[Tomáš Mojžiš]

Díky za info, mezitím jsem to našel - ty šroubky jsou zadělané v takové měkké pryži a vypadá to jako kus kovového obalu. Taky mě napadlo jít na web TS a když tam tvrdili že je adjustovatelný, tak jsem to vzal do ruky a hledal a našel .

[MMys]

teď  mě napadá, nejsou dva justážní šroubky pod tou samolepkou ? A třetí být nemusí, tam může být tlačná pružina uvitř. Taky jsem už takovýhle způsob viděl, a s tou pružinou je to ještě lepší, než se třemi šroubky, protože je to stále v tlaku, nevzniká vůle.
--------------------------------------------
aha, vyřešeno. Teď už jen trpělivost...

[pdm]

Čemu vlastně vadí mírně nezkolimovaný kolimátor? Co bude s kolimací špatně, když bude chyba kolimátoru o trochu větší než uvedené 1-2 mm na délce dalekohledu?

[MMys]

Nezkolimovaný kolimátor klidně být může, ale dost obtížně s ním zamíříš paprsek na střed primáru. Leda že bys ho v výtahu dal nějak nakřivvo, vypodložil.

Pokud bude paprsek na dalekohledu o světelnosti řekněme f/4 nějaké 2mm mimo střed zrcadla, a v tomto stavu "zkolimuješ", tak to na astrofoto bude v kraji pole spolehlivě vidět, na vizální pozorování to bude jakž, takž, pokud od toho nebudeš chtít opravdu špičkovou kresbu při velkém zvětšení. Při f/5 to bude už znatelně lepší.

Záleží prostě na účelu použití a světelnosti optiky. U světelných soustav někdy ani kolimátor nestačí, pak to chce doladit kolimací na hvězdě.