satelitní telekomunikační systém SpX -Starlink

[MilAN]

. Snímky s vysokou elipticitou se potom můžou vyřadit.

Tak ti už skoro žádné nezbudou, pokud tedy vůbec nějaké.

[Jožin110]

https://www.novinky.cz/veda-skoly/50619 ... rlink.html

[MilAN]

Tady je celkem seriózní článek na problematiku z pohledů vědců:
https://www.theverge.com/2019/5/29/1864 ... -pollution

[juh]

Dosť veľa z toho, čo je v tom článku, už odznelo v tomto vlákne.

... Based on just that initial batch, he estimated that at a latitude of 52 degrees north (about where London is located), there will be 84 Starlink satellites above the horizon at all times. And for many hours around dusk, dawn, and in the nighttime during summer, 15 of those satellites would be visible in the sky at all times, about 30 degrees above the horizon. ...

Podľa toho, čo píšu v tom článku, to vyzerá na to, že to u nás môže byť ešte horšie, ako som sa pokúšal odhadnúť v príspevku #79. Síce som predpokladal, že tých 6 - 7 satelitov o ktorých hovoril SpX, sú práve tie, ktoré budú vyššie na oblohe a budú nás zaujímať, ale že ich môže byť v jednom čase v našich zemepisných šírkach až raz toľko vo výške nad 30°, to som nepredpokladal ani náhodou.

... Musk ultimately argued that “we need to move telescopes to orbit anyway” since these instruments have to deal with interference from Earth’s atmosphere. ...

Pekná logika, najskôr vyženie astronómov z povrchu zemského, a potom si nechá zaplatiť dopravu teleskopov na obežnú dráhu, prípadne na iné miesta mimo Zeme. Pekný business plán.

[adam.trhon]

Víte , s jakou přesností fungují i jen několik hodin staré TLE pro satelity? To je věc, kterou běžně používám 10 nebo více roků a počítá se a zobrazuje v reálném čase, takže vím, o čem to je. Stahuji běžně před pozorováním nové TLE, bohužel ani síť NORAD nemá tak čerstvé TLE, takže obvykle pracujete se 2 dny starými. Rozdíl v projekci dráhy není tak velký, problémem je čas průletu danou oblastí. No, a pokud budete chtít u každého průletu přeruši = ukončit expozici, tak není potřeba potom ani začínat snímat. Během 10 minut tam určitě něco proletí.

Jak staré by TLE musely být, aby šla expozice přerušit jen na těch pár vteřin (s rozumnou rezervou)?

Předpokládám, že kvůli komunikaci laserem a zaměření pozemními stanicemi bude mít ta síť dost přesné údaje o poloze družic. Pokud bychom je měli k dispozici...?

[MilAN]

Tak pozemní síť nebude s družicemi komunikovat laserem, tam problém určitě nebude. A když si vezmeš, že u dalekohledu ti satelit přeletí zorné pole za 2 sec...
TLE "čerstvé" = staré tak 6 hodin, vedou k odchylce v řádu jednotek sec. pokud budou brát TLE z NORADU ( což se uvádí),tak netuším, jestli se lze dohodnout na jiném sledování a publikování, než se teď provádí. I tak si myslím, ža ta přesnost nebude příliš větší, musela by se asi kombinovat r radiolokační a optické sledování . Navíc, během každého oběhu dochází k anomáliím,ať dané Zemí jako tělesem, nebo atmosférou, její proměnnou hustotou .

[juh]

U Starlinku by sa dalo predpokladať, že pokiaľ sa na nižších obežných dráhach neudeje nič mimoriadne (napr. sa nebudú snažiť aktívne sa vyhnúť nejakému inému satelitu, alebo nejakému odpadu), tak tam sa asi budú snažiť atívne si udržiavať stanovenú polohu po celý čas (pri tom počte satelitov sú na to určité dôvody). Tam by mohol byť ten rozdiel medzi aktuálnou polohou a vypočítanou aj zo starších TLE minimálny. Dosť zásadný problém to môže byť u tých satelitov, ktoré sa budú aktívne vyhýbať iným objektom, meniť výšku obežnej dráhy tz. presúvať sa na orbitu, na ktorej budú pracovať, alebo sa budú obmieňať satelity pro ukončení ich aktívnej činnosti (staré sa budú deorbitovať a nové sa budú presúvať na ich miesto, resp, sa bude presúvať určitá časť satelitov na danej orbite). Tam môže byť ten rozdiel pri dva dni starých TLE rádovo v desiatkach sekúnd. Otázkou je, aké to bude percento z celkového počtu? Ak by to bolo veľa, tak sa zo simulácií pohybu satelitov nedá vychádzať.

Určitý problém je aj pri snímaní nejakou pomocnou kamerou. Aby to použiteľné, tak tam bude musieť byť ten uhlový záber oblohy možno o nejakých 50% väčší (25% na každú stranu), ako bude mať kamera, ktorou sa fotí nejaký objekt. V takom prípade bude snímať pomocná kamera o niečo viac, ako 2x váčšiu plochu. Cez tú plochu preletí možno 2x väčší počet satelitov a len približne polovica z nich môžu byť tie, ktoré treba nejakým spôsobom eliminovať. Znamenalo by to, že približne v polovici prípadov môže byť závierka kamery zavretá zbytočne. Môže sa to podpísať na celkový čas expozície. Aby sa dal určiť aj smer preletu satelitu a dali sa tak eliminovať jalové prelety, bude treba vyhodnotiť minilálne 2 snímky za sebou. Aby tam bola dostatočná rezerva na reakčný čas, tak tá pomocná kamera bude musieť snímať ešte o niečo väčšiu plochu. Väčšia snímaná plocha znamená väčšie obstarávacie náklady.

btw laserom na frekvenciách NIR by mal s najekými pozemnými stanicami komunikovať systém, ktorý vyvíja Facebook. Ale cez atmosféru? Sám som zvedavý, čo a či vôbec niečo vymyslia, aj keď ja osobne tomu dávam nulovú šancu.

[hades]

Určitý problém je aj pri snímaní nejakou pomocnou kamerou. Aby to použiteľné, tak tam bude musieť byť ten uhlový záber oblohy možno o nejakých 50% väčší (25% na každú stranu), ako bude mať kamera, ktorou sa fotí nejaký objekt. V takom prípade bude snímať pomocná kamera o niečo viac, ako 2x váčšiu plochu. Cez tú plochu preletí možno 2x väčší počet satelitov a len približne polovica z nich môžu byť tie, ktoré treba nejakým spôsobom eliminovať. Znamenalo by to, že približne v polovici prípadov môže byť závierka kamery zavretá zbytočne. Môže sa to podpísať na celkový čas expozície.

Software, který budete závěrku kontrolovat, bude vědět, jaká zorná pole mají hlavní a pomocná kamera. Ideálně by pak tyto dvě kamery měly mířit zcela stejným směrem a být stejně orientovány. Pokud ne, nevidím problém v tom, aby se pro obě kamery provedla astrometrie a softwaru pak bude jasné, kam a v jakém úhlu se která kamera dívá. Při neprotnutí zorného pole snímací kamery se prostě závěrka neaktivuje, ikdyž satelit proletí zorným polem kamery kontrolní.

[MilAN]

A je ti jasné, že budeš muset jet krátkými časy, že ta stopa je potom skoro na úrovni šumu a že třeba banding u CMOS pointačních kamer dělá silnější a pohyblivé pruhy a čáry, než satelit. ? Protože v normálním zpracování z toho ty satelity neuvidíš, jen při vytaženém zesílení skoro k maximu. Samozřejmě , bedeš porovnávat vždy 2 sousední snímky, jen netuším, jak v tom měnícím bordelu bandingu a šumu oddělíš ten satelit. Protože vše ostatní se mění víc, než ten satelit - to je jen drobná změna na několik pixelech.

[juh]

Software, který budete závěrku kontrolovat, bude vědět, jaká zorná pole mají hlavní a pomocná kamera. Ideálně by pak tyto dvě kamery měly mířit zcela stejným směrem a být stejně orientovány. Pokud ne, nevidím problém v tom, aby se pro obě kamery provedla astrometrie a softwaru pak bude jasné, kam a v jakém úhlu se která kamera dívá. Při neprotnutí zorného pole snímací kamery se prostě závěrka neaktivuje, ikdyž satelit proletí zorným polem kamery kontrolní.

Ten môj príspevok vychádza predsa z toho, že tie kamery mieria na to isté miesto. Aby sa na tej pomocnej kamere stihla spraviť expozícia, aby sa stiahol obrázok do PC, vyhodnotil sa, aby sa dal pokyn na akčný zásah a uzatvorila sa závierka, tak tam musí byť nejaká časová rezerva ešte pred tým, ako satelit vlietne do zorného poľa tej hlavnej kamery. Ak preletí satelit cez snímané pole za 2 sekundy, tak pri 25% rezerve zostáva na celý ten balast okolo čas maximálne 500 ms. Kvalitné drahé foťáky majú reakčný čas závierky asi tak 50 ms. Pri použití takej závierky by zostal čas max. 450 ms na exponovanie a vyhodnotenie obrázku. Ak bude trvať stiahnutie obrázku a obrazová analýza v PC / NB do 100 ms, tak zostáva max 1/3 sec na exponovanie. (btw Akú hviezdnu veľkosť spoľahlivo zachytí tvoja kamera pri expozícii 1/3 sec?) To je tých 25% a z toho sa ešte nedá učiť, kam pôjde ten satelit. Dá sa určiť len to, že sa objavil v zornom poli tej pomocnej kamery.

[Psion]

Asi bude za pár let normální, že astrofotografie budou obsahovat stopy satelitů, stejně, jako dnes hvězdy obsahují difrakční kříže. Podle mě je za tou satelitní sítí mnohem více, než jen nějaký internet pro chudé.

[LukasNestak]

Response to SpaceX Starlink Low Earth Orbit Satellite Constellation
http://darksky.org/starlink-response/?f ... LEEQeHi6Rw

[Pavebo]

Psion: věřím Pepo, že ve tvém spekulativním, byt´ pohříchu neupřesněném předpokladu, není nějaká z politického hlediska nevyvážená myšlenka, jejíž vyřčení by snad mohlo vést k pomýleni průměrného čtenáře, který by tak mohl nabýt dojmu, že se může jednat o něco nedejbůh nekalého a ne o bohulibý čin filantropa, který konečně vyřeší stěžejní problémy lidstva s chudobou třetího světa. Myslím, že “Pižmoň” to prostě dokáže...

[MilAN]

Nechtěl jsem se ptát na kosmonautických fórech, ale mám v tom myšlenkový guláš- Na jednu stranu ty satelity mají vydělat na Muskův koníček = let na Mars (alespn podle jeho slov a přání), na druhou stranu to celé musí někdo zaplatit a na třetí stranu to má pomoci v chudých krajích, kde nejsou peníze.Tak kdo to zaplatí

[juh]

Oni všetky tie argumenty, čo k tomu majú, dosť pokrivkávajú. Nechcem to tu rozvádzať. Len čo sa týka tých najchudobnejších krajín (napr. asi polovica Afriky), tak tam priemerný ročný príjem nedosahuje viac ako 1400 USD. Neviem si predstaviť, že niekto z toho dá 200 USD na zriadenie pripojenia a mesačne bude platiť minimálne tak 1/6 príjmu za pripojenie, keď má existenčné problémy. Za tú cenu bude mať len pripojenie k internetu, ešte to musí aj na niečom prevádzkovať (mobil, PC, tablet, ...).