Příspěvek #27 od Honza Ebr (honza42) » 14. 08. 2014, 02:20
I když lidi použijou standartizovanou metodu, tak pozorovací schopnosti a citlivost oka jednotlivých lidí fluktuuje moc na to, aby si z toho člověk neco vzal, pokud jde o skutečně tmavá místa. IMO má návody na určení MHV, protože výsledky tohoto pozorvání korelují s tím, kolik daný pozorovatel při dané ZHR viděl meteorů - nikoliv s kvalitou pozorovacího místa a to je velmi podstatný rozdíl! A pokud se dělá skutečně pečlivá analýza vizuálního pozorování meteorů, tak se obvykle berou data jen od malé podskupiny jednotlivců a jejich korekce se pečlivě analyzují a charakterizuje se každý porozovatel individuálně. Pokud by ses podíval do nějakých publikací IMO (WGN), tak zjistíš, že výsledky jejich práce poskytují rozsáhlé důkazy o tom, jaký je to problém, nikoliv o tom, jak je to jednoduché.
Rozdíl 1 magnitudy v MHV je rozdíl mezi loukou u Senohrab a Šumavou, takže něco jako dětská tříkolka a TGV - přesto trvám na tom, že tento rozdíl pravidelně vykazují různí pozorovatelé v úrovni "zajímající se amatér až pouřený laik" pokud sedí na téže louce vedle sebe.
Měření SQM je rozšířený proto, že je to jednouchý a levný. Pro měření vysokýho stupně znečištění to funguje dostatečně, a to především díky logaritmický citlivosti oka (reflektovaný škálou magnitud). Pak se s tím jistě dají dělat "studie o světelném znečištění" - což je ale dneska extrémn populární aktivita a je otázka, do jaké míry je většina z nich nějak prakticky užitečná (jinak než jako propagace problematiky) - a pak taky je prostě třeba vzít v úvahu že od určitého jasu oblohy už je to v podstatě putna, jak je jasná, protože jsou stejně vidět jenom bodový zdroje.
Pro měření tmavých oblastí je jedno náhodně zakoupený a z krabice vybalený SQM úplně na houby, protože
- každý má jinou absolutní citlivost, jinou závislost na teplotě, jinou křivku přes velkej rozsah úrovní, jinou spektrální závislost, jinou úhlovou akceptanci. Jedinej způsob, jak přimět SQMko vydávat použitelný údaje v rozsahu 22-21 MSA je jeho laboratorní kalibrace
- Už pod asi 21 MSA už se jas oblohy význmaně mění podle přírodních jevů jako je zvířetníkový světlo, mléčná dráha, jasné planety a bohužel taky airglow. Proto pořádný studie tyhle jevy (až na nepredikovatelný airglow) odčítají (což ale neni vůbec nic triviálního).
Pokud bys o tomhle chtěl odbornou studii, tak možná už naši argentinci, který to teď dost aktivně dělali, něco vydali (bude pod tim nejspíš podepsaná Beatriz Garcia, nejspíš to bude za CTA consortium), nebo vydaj.
Ta poslední věta o projíždění všech těch míst je dost směšná. Věříš tomu, že voda teče z kopce i v těch potocích, který sis neprošel s vodováhou?
edit: tohle asi zní jakože by to měli vojta, michal, míla a spol. zavřít. To sem tim samozřejmě říct nechtěl, informace o tom, jak se kde vyvýjí světelný znečištění maj svoji hodnotu, ale předevšim pro komunikaci navenek a pro nátlak na řešení problému. Pointa mého popisu problému SQM je v tom, že celá řada lidi má pocit, že platí "tady někdo naměřil 21.5, tady to musí být skvělý", což prostě ale neni univerzálně platný. To je koncekonců zjištění, který v nějaký formě čeká na každýho, kdo se zajímá o data z reaálnýho světa, v jakymkoliv oboru.
Taurus 500/2100, Paracorr, Eudiascopic 35, cosi 2" od Saši, 24 mm ES 82 st., TS Edge-on 16, Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Tokina 11-16/2.8, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Na základě tohoto zákona provedu generalizaci. Není mi ale jasné, na základě čeho děláš ty generalizaci. Míra jasu oblohy v temných oblastech Prahy bude hádám dána především rozlohou těchto míst / vzdáleností od zdrojů osvětlení a nadmořskou výškou... Pokud dokážeš čistě jen z mapy určit, že ony temné plochy jsou zhruba stejně vzdáleny od zdrojů světelného znečištění, které jsou kolem všech těch tmavých míst podobně silné... a všechny jsou též v podobné výšce, tak pak snad můžeš navštívit jen jedno takové místo a udělat generalizaci. Podle mě to ale z mapy určit nějak snadno nejde, takže pak dost dobře nemáš žádný důvod (nebo mě alespoň žádný nenapadá) tu generalizaci provést a musíš ty místa projít...
