Astronomické fórum

Počasí patří neodmyslitelně i k astronomii a tak jsem v sekci astronomických setkání založil vlákno o ČHMÚ v Praze - Libuši. Návštěvu v tzv. "Hydráku" jsme uskutečnili pod záštitou ČASu v neděli 25.11. za mlhavého počasí, naštěstí bez deště.



Fotografie si můžete prohlédnout i v trochu větším rozlišení a jsou volně k dispozici ke stažení...



Nálada byla dobrá hned od začátku, exkurzi započal náš kolega Martin Setvák úvodním slovem a následně venkovní procházkou mezi klíčovými stanovišti ústavu.




Kromě jiného jsme se dozvěděli, že nepřehlédnutelnou dominantu v areálu ústavu - vysokou věž - navrhl známý architekt Karel Hubáček, který je také autorem návrhu hotelu s vysílačem na Ještědu. Stalo se tak v době, kdy pražská sídliště expandovala až do Libuše a zdejší meteorologové byli nuceni upozornit na to, že blízké paneláky budou vadit radarovým vlnám.

V rámci venkovní části exkurze jsme byli podrobně seznámeni s každodenní rutinou, která se už provádí přes 60 let - vypuštění stratosférického, vodíkem plněného latexového balónu, který do výšky 30 až 35 km vynese aerologickou sondu. Děje se tak 3x denně, kdy sonda po celou dobu vysílá základní data o povětrnostních podmínkách, včetně GPS souřadnic.








Další část exkurze se odehrávala v teple zasedačky, kde jsme naslouchali Martinově vzorně připravené přednášce. Ta se skládala ze dvou hlavních částí - radarové a družicové, přičemž obě témata byla rozdělena podle časové posloupnosti - na historii, současnost a blízkou, tedy ponejvíc se už realizující, budoucnost.

.... a o tom se dozvíte zase příště...

Po části věnované historii radarů nejen u nás, jsme se dozvěděli podstatné informace o radarové technice v dnešní době. Martin nám vysvětlil, jak se zpracovávají data z různých výstupů ( produkty ) a zajímavé bylo i pojednání o rušení radarů, kde mne kromě běžných a očekávaných zdrojů zaujalo rušení větrnými elektrárnami a místními hotspoty, tedy Wi-fi ( na posledním snímku jsou tato rušení zachycena jako ty velmi ostré trojúhelníky ).

Tím jsme se dostali k nejzajímavější části přednášky - družicové meteorologii. V úvodu nás Martin seznámil s globálním systémem meteorologických družic :







Rovněž jsme si připomněli, že duchovním otcem geostacionárních telekomunikačních družic a současně využitím družic pro meteorologické účely je již zesnulý spisovatel a vědec Arthur C. Clarke, který se krátce po 2.svět.válce podílel i na vývoji prvního radaru.

...ještě tam mám asi deset snímků..

Byli jsme seznámeni se současným i budoucím programem společnosti Eumetsat, která provozuje družice Meteosat. Tedy se satelity Meteosat současné druhé a budoucí třetí generace.





Přiznám se, že jsem nevěděl, že v těchto satelitech je použit 50 cm Ritchey-Chretien, do kterého je světlo směrováno eliptickým rovinným zrcadlem.




Družice vynáší na geostacionární dráhu rakety Ariane startující z kosmodromu u města Kourou ve Francouzské Guyaně. Všimněte si, že z důvodu častých tropických bouří je raketa chráněna čtyřmi vysokými hromosvody ( podobně je chráněna v ČHMÚ parabolická anténa otáčející se za družicí, viz.foto níže... ). Faradayova klec je nad nosnou raketou uzavřena drátěnou konstrukcí.

Na dalších snímcích se můžete podívat na zajímavé výstupy z meteorologických družic a na, v blízké budoucnosti, chystaný program třetí generace.

V souvislosti s detaily o využívání mnoha výstupů z družic nás Martin seznámil se zajímavými web.stránkami a na úplný závěr nám prozradil informace o chystaných novinkách webu "chmi", na které se můžete těšit už příští rok. Kromě ukázky na posledním snímku půjde především o detailnější mapy s vyšším rozlišením a v některých případech také o možnost zadání polohy uživatelem. Ohledně vylepšování domácích stránek apeloval Martin na to, abychom se na tomto procesu aktivně podíleli tím, že můžeme využívat možnost připomínkování přes sociální sítě a pod.








V závěru mého zevrubného reportu z příjemně stráveného času na půdě ČHMÚ bych Martinovi, co by vynikajícímu odborníkovi na svém místě, chtěl poděkovat nejen za tu nepřebernou spoustu informací, kterou nám přednesl tak velmi poutavou formou...

Bylo to fajn a hlavně se člověk něco dozvěděl.

Mj. jsem třeba nevěděl (nebo nad tím nikdy nepřemýšlel), že u družicových snímků oblačnosti je potřeba počítat s paralaxou, odkud družice snímá. M. Setvák říkal, že u vysoké oblačnosti jsou snímky vůči povrchu posunuté i o 30 km k jihu! Tzn., že si musíte oblačnost podle jejího typu posunout více k severu vůči zemskému povrchu.

Konkrétně jde o ty snímky na CHMI z družic Meteosat, MSG (ty se ale myslím u nás používají všude). Ono je to vlastně logické, když jsou na geostacionární dráze nad rovníkem.

To mi pak vysvětluje, proč např. nedávno v Suchomastech bylo jasno a podle snímků tam měla být ještě oblačnost.