No já vím, je to asi o osobních preferencích

Ale já tu soustavu vždycky zaostřím od oka, na velkém senzoru musím obvykle většinou kompromisně s ohledem na vyváženost kresby na ose i v rozích (přeci jen zbytkové zklenutí pole tam nějaké mám vždy). No, a pak to nechám běžet a sbírám prostě fotony vždy, když to jde. Když už usoudím, že jich je dost, tak je teprve offline proženu tím vyhodnocením, všechny snímky najednou, a podle situace to nejhorší prostě nepoužiju (nebo spíš použiju jen do barvy ale ne do luminance).
Nějak nevím, co bych měl vyhodnocovat průběžně ? Respektive vím, ale nevím k čemu mi to pomůže, abych si tím komplikoval snímání. Prostě buď fotit chci a fotím, a nebo to stojí tak za prd, že to nemá cenu (ale to vidím na první pohled, a nemusím kvůli tomu řešit další vyhodnocovací SW, a něco ze snímků počítat na stroji s omezeným výkonem, na to je dost času po akci, při zpracování).
Nebo k čemu to vlastně používáte ? Ač mám tu sestavu v kopuli plně automatizovanou, tak zrovna tohle mi nijak nechybí.
http://foto.astronomy.cz,
http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200