Astronomické fórum

Já ten stín viděl taky jinak než jindy. Trochu to je vidět na kresbě, která je o asi 30min starší. Stín nebyl jako pěkna černá kulička, ale měl protáhlej tvar. Právě na tento detail, jsem kouk přes Omegon 5mm zv. 331x.
Potřeboval jsem větší rozlišení a i přes hóódně špatnej obraz bylo lépe vidět co se mě při menších zvětšeních zdálo zvláštní. To, že jde o stín jsem tušil hned od začátku. Něco takhle tmavého na Jupíku jen tak není.

Pokud porovnam nase kresby se snimkem, tak zas tak mimo uplne nejsme. To je docela potesitelne. Me osobne potesilo, ze se mi podarilo vykoukat jeden ten nasedly podlouhly flicek v rovnikove oblasti. Tyhle mrsky se mi totiz na snimcich libi, ale je tezke je vykoukat (aspon pro me). Je na prvni kresbe uplne na vychodni strane. Na snimku neni sice tak diagonalni, ale neco tam prece je. Kupodivu pri druhe kresbe pri vetsim zvetseni (180x) jsem uz nic podobneho nevidel. Mozna jsou to tak nizkokontrastni objekty, ze vyzaduji dostatek svetla.

Dovolím si raději avízovat, i když to třeba víte, že v pondělí večer přejde přes Jupiter stín Ganyméda a také Ió a jeho stín. Mezi 20:10 a 20:24 budou na kotoučku všichni tři.

Vyjímám z chystaného článku:
Pondělní večer 3. ledna nabízí opravdu pěknou podívanou, snad vyjde někde počasí. Přes kotouček totiž putuje stín měsíce Ganyméda (začátek v 17:36 SEČ, konec 20:24) a také měsíček Ió a jeho stín (měsíc zač. 18:51, konec 21:06, stín 20:10 až 22:23).

Má snad být proměnlivo (= v Jablonci asi zataženo), ale třeba to nevíte, tak jsem to sem pastnul.

Sasa3: To souhlasim. Docela nám to uleze. Já měl horší podmínky a málem jsem se bál kontrolního snímku.
Mě zase překvapuje, že jsem zachytil v jižní polární oblasti ten šikmej pás. Na snímku moc výraznej není.
Naopak jsem nejdříve nechápal, kde jsem vzal v NEB ten velký hrbol. Na snímku to vypadá jinak. Když jsem si pak v hlavě posunul těch asi 30min rozdílu, tak hrbol bude právě ten mrška flíček, o kterém píšeš.
Za špatných podmínek jsem ho považoval za část NEBu.
Ve vlákně,, Astrodárky" se zmiňuješ o kreslení a detailech atd. Já to tady na AF už párkrát zmínil. Na tohle hodně věřím díky vlastní zkušenosti. 150mm refra. s chromacorem není zas tak málo.
Zkužené oko vydoluje asi hodně detailů. Chce to pořád kreslit. V našich podmínkách to je bohužel problém.
Přišel jsem na to, že co zahlídnu v mikrookamžicích uklidnění seeigu, tak tam většinou opravdu je.
A tohle vychytat chce hodně pozorovat a kreslit. Myslím, že v našich podmínkách to ani jinak nepude.
Seeing kolem 6/10 a víc tady je už vzácnost. Holt budem často lovit detaily v kalných vodách Jupitera a tím pádem i při menším zvětšení.
Snad bude rok 2011 pro pozorování planet aspoň trochu příznivej.

Snad bude rok 2011 pro pozorování planet aspoň trochu příznivej.

Těžko říct co počasí, seeing by mohl být papírově lepší u Jupitera, bude na obloze výš, Saturn naopak níž, aspoň že závěr roku opět zpestří Mars  :)

No právě otázka taky je kde ten borec pozoruje...

Ten borec Sol Robbins pozoruje někde v New Jersey, tak má asi trochu víc přesvětleno. Na planety to moc nevadí, ale jakej má seeing? Jeho kresby beru trochu s rezervou. Na průměr 150mm má detailů nějak moc.
Zvlášť ty Marsu, kdy na malém kotočku nějakých 6" je detailů požehnaně. V každým případě jsou to pěkný kresby. Hlavně Jupitera, jen detailů bych trochu ubral.
http://www.skyinsight.net/gallery/v/album07/

to Artaban: poznávám obrázky z té knížky, kde krok po kroku popisuje, jak je kreslil.

Začetl jsem se do té knížky trochu víc. Hodně mě překvapilo, že při kreslení planet používá techniku bočního vidění. Píše, že střídání přímého a bočního vidění pomáhá vidět víc detailů. Nepochopil jsem z textu, jestli tím bočním viděním ty detaily rozeznává a nebo to jenom pomáha v relaxaci, aby furt nenamáhal oko jedním způsobem. Označuje to za jednu z klíčových technik, jak vidět víc detailů. Nikdy jsem o tom neslyšel, příště to ale začnu trénovat. Jestli chcete, tak sem ten odstaveček klidně přepíšu (má asi jenom 5 řádků), aby jste to měli přímo, nezkresleně.

Mimochodem, tyhle kresby dělá přímo u dalekoledu, pokud jsem to dobře pochopil. Nedělá si nějaké náčrty, které by později překresloval. Taky používá už předtištěné kotoučky, kde má např. u Jupitera zaznačené rovnou polohy NEB a SEB, aby měl správné proporce a u Saturna tam má ze stejného důvodu prstence. Jo, a ještě u Marsu zmiňuje, že planetu nejprve půl hodiny až hodinu pozoruje, než začne kreslit. A další trik s Jupiterem. Píše, že ze začátku nikdy  nebyl spokojený s kresbou, protože nestíhal zachytit, to co viděl. Takže si vybral jenom jeden pás a kreslil jen ten. Až časem získal takovou praxi, že byl schopen v rozumném čase zachytit detaily na celém Jupiteru.

Píše, že střídání přímého a bočního vidění pomáhá vidět víc detailů. Nepochopil jsem z textu, jestli tím bočním viděním ty detaily rozeznává a nebo to jenom pomáha v relaxaci, aby furt nenamáhal oko jedním způsobem. Označuje to za jednu z klíčových technik, jak vidět víc detailů.

V poslední době toho to taky využívám, ale zřídka a něco na tom asi bude. Kmitám okem na detail-mimo-detail-mimo...., nijak jsem nad tím nepřemýšlel a nijak se více na to nezaměřil, ale ted když o tom čtu tak se na to zaměřím.

Dnes byla díra v oblačnosti, za chvílu sem dám kresbu.

S tím bočním pohledem je to přeci naprosto stejné, jako při pozorování DSO. Při velkém zvětšení je také zde již málo světla , takže čípky, které jsou ve žluté skvrně a uplanují se při přímém pohledu, jsou značně necitlivé. Kdežto tyčinky, které jsou naopak citlivé za šera, mají největší koncentraci ( a tedy i rozlišovací schopnost) cca 5° od přímého pohledu.

Taky jsem si neco podobneho prestavoval, protoze opravdu pozoruje pri velmi velkych zvetsenich. Jinak v tom odstavecku prave pise, ze nerozlisuje, jestli pozoruje planetu nebo jasnou emisni mlhovinu. V obou pripadech pouziva stejnou techniku.

Můj první letošní Jupiter 2.1. 2011, SEČ 18:25-18:45

Seeing tradičně nepřál a ještě chvilkama mě Jupitera zakrývaly mraky, ale i tak jsem spokojen co jsem vyčučel.

Zvlášť ty Marsu, kdy na malém kotočku nějakých 6" je detailů požehnaně. V každým případě jsou topěkný kresby. Hlavně Jupitera, jen detailů bych trochu ubral.

Ale na 6´´ kotúčiku by toľko detailov v žiadnom prípade nemohol vidieť. Píše že to bolo blízko opozície. Je to mimo tému, ak si spomeniem tak to zajtra vymažem

mitovka

Ale pánové, pokud se díváme na stejný obrázek, tak tam nic není o 6" kotoučku Marsu, ale píše tam o 6"Sky Watcher refraktoru A  6" průměr Marsu v opozici je také nesmyslná hodnota.
------------
Při téhle opozici v uvedené datum byl průměr Marsu 25,1"

Ale veď si napísal presne to čo ja MilAN

Lukemon: Dobrá kresba V SEB skvrna aspoň něco. Tady pořád deka.

Já ani nemyslel konkrétně kresbu Marsu na tom odkazu z roku 2003. Někde jsem ale takovou viděl. Tak ale třeba tato z loňské opozice.
http://www.cloudynights.com/ubbthreads/attachments/3574190-Mars%2001%2C21.10%20by%20Sol%20Robbi%20copy.JPG
Mars mohl mít max. 14" a 90mm refrák?
Neříkám že to je blbost. Třeba fakt dobře vidí. Já bych tak rád Mars viděl našima kukátkama. To samé ten Jupiter.

Já už taky na planety koulím očima ze všem stran, tak boční vidění budu zkoušet :)