Aktuální zákryty

[proky]

Mně se samotný zákryt nepodařilo vůbec zachytit. Nejdřív se mi sám restartoval NTB (restart na WIN10 trvá asi půl hodiny). Pak se mi zlomil napájecí kabel k dalekohledu a do toho přišla oblačnost. I tak jsem jsem to nevzdával a rychle vytáhl alespoň foťák. Baterie ukazovala cca. 3/4 a vydržela asi minutu a zhruba 5 sec před zákrytem vypověděla službu. Nakonec jsem ve vzteku kopnul do hadru který, jsem měl položený na zemi.. bylo pod ním závaží.

Ale podařilo se mi v průběhu přechodu opravit napájení a natočit alespoň konec zákrytu. Když se pak objevil Aldebaran na displeji byla to paráda..
Zde je odkaz na video pro ty, kdo měli ještě více smůly než já.

Dalekohled Celestron NexStar 102 SLT. Kamera ASI224MC. Praha

Konec zákrytu Aldebaranu Měsícem

A ještě foto - větší rozlišení na proklik.

[kavka]

Hezké video.

Pozoroval jsem pouze vizuálně.
Aldebaran před zákrytem překvapivě snadno pozorovatelný i neozbrojeným okem na bledé soumračné obloze.

[ok1in]

Sledoval a fotil jsem detaily Měsíce a o zákrytu nevěděl. Takže jsem o něj přišel, i když byl Aldebaran vedle Měsíce krásně vidět - prostě zapracovala neznalost, i když byla všechna potřebná technika v provozu. Asi je na čase se zajímat i o jiné věci okolo planet, holt člověk se pořád učí.
Bohužel ani na jednom videu jsem ho ani "omylem" nezachytil...

[MilAN]

Tak trochu méně fotogenický Měsíc, aby alespoň ten Aldebaran vypadal, jako očima. Výstup jsem pozoroval 10" SCT, a tomu se žádný záznam nevyrovná.
https://vimeo.com/257251256

[gunaroid]

Zdravím, bohužel jsem zrovna na služebce a úplně bez dalekohledu, takže sem se nemohl na zákryt mrknout ani vizuálně. Na videích začátku zákrytu (hlavně toho z pardubické hvězdárny na FB) jsem si všiml, že trval docela dlouhou dobu, určitě nějaký zlomek vteřiny. Tak sem si řekl, že pro takovou relativně blízkou hvězdu by se to snad dalo využít k měření úhlového rozměru jejího kotouče. Nic moc jsem o tom nevygooglil, jen nějakou zmínku, že to principiálně jde (http://www.astronomy.ohio-state.edu/~jaj/Ast162/lectures/notesWL7.pdf).

Nezkoušel náhodou někdo toto z vlastního videa spočítat, jestli se dostane k nějakému rozumnému číslu?
Nebo je to tak triviální záležitost a průměr Aldebaranu už nikoho nezajímá?
A proč byl ten výstup o poznání pomalejší? Žeby nějaký vztah s kvalitou povrchu, za který hvězda z našeho pohledu zapadá?

Díky

M.

[KpS]

gunaroid: Aldebaran má úhlový průměr 0,02", takže při čelním zákrytu Měsícem zmizí za čtyřicet milisekund. Zdálo by se tak, že měření jeho průměru s kamerou, jakou je např. ASI174MM, umožňující při ROI 96x96 px až 1200 fps, je možné. Je tu však komplikace daná difrakcí. Při vzdálenosti jakou má Měsíc a s hvězdou v nekonečnu má první Fresnelova zóna průměr ~30 m. Jakmile přicházející geometrický paprsek míjí Měsíc blíž než nějakých sto metrů, začne intenzita hvězdy kolísat. Přitom jde opět o desítky milisekund. To vše lze spočítat a změřenou světelnou křivku analyzovat. Aldebaran je však asi jediná hvězda, jejíž úhlový průměr by šlo najít touto metodou.

Výstup Aldebaranu jsem pozoroval přes C6 a bylo to první focení s tímto dalekohledem. Ve spěchu jsem nestačil zkontrolovat kolimaci a taky zaostření mohlo být lepší.

https://vimeo.com/257296051

[Achernar]

Také jsem pozoroval; z nedostatku času na přípravu jen newtonem 100/1000, ale zas na dokonale jasné a velice klidné obloze. Před vstupem byl Aldebaran překvapivě zřetelně vidět, ač bylo ještě dost světlo. Zaujalo mne, jak hluboko - zdánlivě! - v tělese Měsíce Aldebaran zmizel. Byl bych přísahal, že už tam dávno je Měsíc! Výstup byl nádherný a subjektivně jsem ho vnímal jako zvláštně pomalý.

[Beda]

díky kolegům za všechny pozorovací reporty a videa ! Pozoroval jsem zákryt na 8" Meade SC ACF. Obloha překvapila vysokou průzračností ( halo kolem Slunce, zakryté "palcovým" testem zcela minimální ) ! Dalším překvapením byl na zdejší podmínky výjimečně klidný seeing. Aldebaran před zákrytem viditelný pouhým okem bez problémů. Pozvolné zjasňování při výstupu jsem také zaznamenal, přičítám to optickému klamu.
Pozdější pozorování měsíčního terminátoru potvrdilo tyto velmi dobré podmínky a také vysokou optickou kvalitu tohoto ACF, jak ji proklamoval původní majitel (díky Johan). Pro fotogafické účely si určitě zaslouží spec. Lepus 0.62x korektor/reduktor od Optecu, Inc. , konstruovaný pro Meade SC ACF f10 systémy, ale dobře použitelný i u jiných teleskopů (vyjma nových SC Celestronů s vestavěnými korektory) :
http://www.optecinc.com/astronomy/catal ... /19407.htm

[KpS]

Pozorování zákrytu hvězdy HIP 22583 planetkou (129) Antigone 23.2.2018 bylo v Praze úspěšné. Snímal jsem přes Celestron C6 s reduktorem f/6.3 na kameru ASI174MM-Cool. Ukázka videa začíná tři sekundy před zákrytem a končí tři sekundy po něm. Magnituda hvězdy je 9,8 a expozice 0,2 sec tak byly na hranici použitelnosti.

Časový průběh intenzity ilustruje graf, jehož data byla získána s pomocí aperturní fotometrie v programu Iris. Zbývá ještě vyhodnotit přesné okamžiky začátku a konce zákrytu. Čas na PC lze udržovat dostatečně přesně, ale otázkou zůstává, který časový okamžik ve vztahu k délce expozice zapisuje Firecapture do hlavičky snímků.

https://vimeo.com/257589016

Antigone-part.png (47.69 KiB) Zobrazeno 3264 x

[MilAN]

Karle, na dlouhých snímcích jsem zkoušel, a do snímku se zobrazuje ve Fire capture začátek expozice. Co do hlavičky FITs nevím
P.S : a zase všechny zákryty chodí přes Prahu

[janek950]

Čas na PC lze udržovat dostatečně přesně, ale otázkou zůstává, který časový okamžik ve vztahu k délce expozice zapisuje Firecapture do hlavičky snímků.

Pokud se Firecapture týká, měnilo se to a záleží na použité verzi. Ve verzi 2.5 a vyšších je to určitě začátek expozice.
Nejjednodušší je nahlédnout do logu, který při zachycení videa FireCapture může vytvářet (když je to nastavené). Tam je to jasně řečeno (napsáno) ...

Jinak ta křivka vyšla prakticky stejně, jako mě. Časy jsem posílal přes Z.

mn

[KpS]

Pro snímání zákrytu planetkou Antigone jsem použil Firecapture 2.6.01 a video ve formátu .ser. Video umožňuje zobrazit časy začátků expozic a po jeho případném rozložení má tyto okamžiky v hlavičce i každý fits. Pokusil jsem se změřit, o kolik se zaznamenaný čas snímku liší od skutečného začátku expozice.

Natočil jsem záblesky sekundové LED časové desky SureGPS. Ty trvají 100ms a jejich počátek se neliší od počátku UTC sekundy víc než o mikrosekundu. Nad ní svítí opožděná žlutá LED vždy po dobu, po kterou se přenáší informace NMEA.

SureGPS.gif (504.33 KiB) Zobrazeno 3163 x

Při sekundových a delších expozicích by všechny snímky byly stejné, každý by zachytil LED po celých 100ms. Graf ukazuje výsledek měření intenzity LED při expozicích 101ms. Její světlo na snímcích buďto není, nebo je na dvou po sobě jdoucích. Při expozici 100ms by se časové okno po deseti snímcích opakovalo. Přidaná 1ms umožní skenování. Sto po sobě jdoucích snímků naskenuje 100ms. Během snímání běžel na PC NTP server a offset vůči UTC nepřesáhl 1,5ms. Vyhodnocení videa vedlo k tomuto závěru:

Skutečné začátky expozic byly oproti údajům Firecapture opožděné o 7ms +/- 3ms. Stejný výsledek byl i pro expozice 201ms. Takovou hodnotu lze při pozorování zákrytů hvězd planetkami zanedbat.

FC-timing.png (16.92 KiB) Zobrazeno 3163 x

[janek950]

Pokud vysoká oblačnost dovolí, tak dnes 11.4.2018 kolem 19:16:30 UT prochází Českem, Moravou i Slovenskem stín planetky (371) Bohemia.
Slabší hvězdam,trvání až kolem 8 sekund a pokles 0.9mag.

Stylové - Bohemia hází stín na Čechy.

[MilAN]

U mě to bylo hodně s mraky od jihu, ale mám záznam od 19:16:00 do 19:17:30 celkem nerušený a s negativním výsledkem.

[Janek]

U mě dobrý. Zákryt nastal asi na 7 sekund, i když tak pět minut před bylo v zorném poli kamery mlíko. Po půl hodině byla už s přehledem vidět planetka, jak drandí kolem druhé hvězdičky dál. Časové rozlišení cca 0,33 s (integrace "4" tj. 8x).