Blízkozemní asteroidy

[MilAN]

Očekával jsem , se se potvrdí ty prvotní studie, ale je zajímavé, jaké úsilí a co práce to dalo - jak je dokumentováno v tom odkazovaném článku.

Pro mne to je tak již třetí letošní umělé těleso, které se mi podařilo fotografovat na heliocentrické dráze při průletu v blízkosti Země. I kyž toto bylo teď dočasně ve sféře Země.

[MilAN]

Dnešní snímek při druhém ( a tedy pro tentokrát posledním) průletu objektu v blízkosti Země), než zase opustí sféru Země. Nejblíže bude sice až 2.února ve vzdálenosti 0,6 LD, ale předpověďbyla na dnešek ještě přijatelná, i když jsem fotil skrze mraky a něco na mě padalo ( snad to byl jen sníh).
Jasnost cca 15. mag, při pointaci mě graf v PHD2 s výchylkami +/- 4" jen tak tak stačil ( RMS 1,6 ")


Ještě jeden snímek, foceno v lepších podmínkách i s lepším seeingem

[Beda]

Gratulace ke skvělým záběrům

[MaG]

Vím, že Spaceweather.com není pro lidi, jako je Milan měřítkem nějakého úspěchu, ale vždy si cením, když si naší snahy všimnou i tam. A to co MilAn dělá, byť pro radost, je opravdu výjimečné i celosvětově, tak proč to tam nemít na titulce, že?

https://spaceweather.com/archive.php?vi ... &year=2021

[MilAN]

No jo, v prosinci si toho nevšimli, teď ano. A jako správní novináíři si z toho musí udělat příběh. Takže pod snímkem je věta, kterou si tam připsali ( já jsem ke snímku nepsal vůbec nic, kromě povinných údajů) a navíc objekt má letět dle nich souhvězdím Zajíce. To jsem si teď kontroloval, a nenašel jsem na Zemi místo, z kterého by se promítal do tohoto souhvězdí. U mě tedy byl v souhvězdí Raka ( těsně do něho vletěl ze souhvězdí Blíženců) .
Jsem rád, že se mi podařilo tohle vyfotit při obou průletech v blízkosti Země, zvlášť, když to bylo v obou případech za dost extrémních podmínek a při tom dost hrála klika na počasí. I když včera bych bez Bahtinovy masky určitě ani nezaostřil ( určitě ne tenhle první snímek. )
Tohle je podle mě ta správná EAA

[rikoz]

Planétka Apophis.

Odhadovaný průměr 370 (450 x 170) m
Nejtěsnější známý průlet planetky kolem Země nadejde v pátek dne 13. dubna 2029. V nejbližším bodě bude jen 31 000 kilometrů nad povrchem Země a bude tak blíže než Měsíc (384 400 km) a dokonce blíž než geostacionární družice (36 000 km). Jednoznačně půjde o jedno z nejtěsnějších přiblížení v historii. V tento den dosáhne jasnosti 3,1 magnitudy, tedy viditelný pouhým okem .... zdroj wiki.

Tento rok 2021, cca o mesiac, dňa 6 marca o 01.15 bude blízky prelet (minimálna vzdialenosť 0.112651278261929 au), neviem nájsť aká bude magnitúda. Neviete link kde je uvedená magnitúda pri prelete?

Ďalšie prelety: zdroj https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr= ... ;cad=1#cad

2021-Mar-06 01:15
2024-Mar-07 15:46 ... prelet okolo Venuše
2024-May-07 14:35 ... prelet okolo Venuše
2027-Dec-29 14:23
2028-Sep-12 04:11
2029-Apr-13 21:46

Je možné v amatérskych podmienkach merať vzdialenosť od Zeme pri prelete?

[MilAN]

Tenhle letošní průlet je opravdu nezajímavý- Apophis proletí ve vzdálenosti 44 vzdáleností Měsíce a bude mít jasnost cca 16,2 mag.
Změřit vzdálenost lze jednoduše ze 2 současných měření ze 2 stanic.
K výpočtu poloh , vzdáleností i jasností lze použít jakékoliv PC planetárium. U blízkých těles potom je skoro nutné použít výpočet ( ne vlastní- tohle je potřeba řešit numerickou metodou) - buď na stránce MPC ( https://minorplanetcenter.net/iau/MPEph/MPEph.html , nebo na stránce JPL ( https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi)

[rikoz]

vďaka za info.

Prečo nezaujímavý, kvôli tej vzdialenosti, alebo jasnosti? 16,2mag je asi od akého priemeru ďalekohľadu detekovateľná?

[MilAN]

Nezajímavý, protože ročně jsou stovky asteroidů daleko blíže a možná tisíce jsou pro pozorování jasnější. Zajímavě jsou třeba ty, které se dostávají blíže jak Měsíc, a těch jsou ročně desítky .
Otázka je , jak detekovatelné. Vizuálně rozumně tak od průměru 450 - 500 mm, fotograficky je to spíš otázka na délku expozice, určitě od 3cm výše s dlouhou expozicí