Astronomické fórum

MaG napsal: Takže jsem ji vidět nemohl, ale zároveň si říkám, být škvíra kousek víc doprava, asi o 3 stupně, tak jsme ji dnes viděli.

:D
Ted se musim smat - vyvadel jsem presne to same. Nasel jsem si misto bez smogu s vyhledem pod obzor a pul hodiny peclive zkoumal triedrem skviry, ktere zhruba polohou vyhovovaly. Vydrzel jsem az do 17:20. A nic. Skviry byly moc uzke, takze bud zadna nebyla ve spravnem miste, nebo mi nejaka presla pres kometu nepozorovane. Poradne fotky by z toho stejne nebyly, v tech uzkych skvirach by byl videt jen maly kousek ohonu. Neni kazdy den posviceni ...

A jak ted koukam na Tvoji fotku, asi jsme pozorovali stejnou skviru :)
Musela byt pekne daleko, protoze jsem byl mozna 100km od Tebe. Nebo si vsechny skviry byly zkratka podobne ...

Já samozřejmě také, nakonec jsem skončil v kopuli a na střeše Hradecké hvězdárny, kde se o to samé pokoušel Míra Brož. Zaměřil kometu do dalekohledu podle souřadnic, a pak jsem jenom koukali do místa, kam dalekohled mířil. Bohužel jediná díra prošla o několik stupňů vedle, a navíc byla tak úzká, že by se do ní kometa stejně nevešla. Leda snímat po částech :-)

Takže nic, tuto kometu jsem prostě neviděl.

Nicméně cestou z hvězdárny mě napadla tahle myšlenka:

Denní modrá obloha na snímcích pořízených přes infračervený filtr (modifikovaným 300D-čkem) je krásně černá. Mířím k tomu, zaměřit ve dne kometu dalekohledem, a fotit pouze v IR oblasti. Oproti normálnímu snímku ve viditelné oblasti budu moci několikanásobně prodloužit expozici. Otázkou je jak moc kometa září v blízké IR oblasti, řekněme od 700-1000nm. Máte někdo o tomto informaci ?

MMys napsal:
Nicméně cestou z hvězdárny mě napadla tahle myšlenka:

Denní modrá obloha na snímcích pořízených přes infračervený filtr (modifikovaným 300D-čkem) je krásně černá. Mířím k tomu, zaměřit ve dne kometu dalekohledem, a fotit pouze v IR oblasti. Oproti normálnímu snímku ve viditelné oblasti budu moci několikanásobně prodloužit expozici. Otázkou je jak moc kometa září v blízké IR oblasti, řekněme od 700-1000nm. Máte někdo o tomto informaci ?

Podle mně rozumný nápad, podívej jak zářila 73P na 24 mikronech. Jak říkáš, délka expozice se dá klidně prodloužit.. pokud trochu ustavíš montáž :)

Snad to vyjde, chce to aspoň zkusit.

MaG napsal:
podívej jak zářila 73P na 24 mikronech. Jak říkáš, délka expozice se dá klidně prodloužit.. pokud trochu ustavíš montáž :)

No, je to "trošku " jinde...
......................

Maximum vyzařování ale leží na opačné straně spektra , v UV oblasti

Pánové poraďte prosím, kde bych našel průběh jasnosti komety od konce minulého roku. Nemůžu nikde najít uspokojující odkaz.

psmolly napsal: Pánové poraďte prosím, kde bych našel průběh jasnosti komety od konce minulého roku. Nemůžu nikde najít uspokojující odkaz.

Šestá stránka, příspěvek č.11, autor Cassi

Duk napsal:


Šestá stránka, příspěvek č.11, autor Cassi

Komu se nechce listovat daleko dozadu, tak mu pomůžu ;D

Cassi napsal:

Komu se nechce listovat daleko dozadu, tak mu pomůžu  ;D

Jinak tady je odkaz na celou stránku

http://www.aerith.net/comet/weekly/current.html

Díky, prolistoval jsem celé téma (a četl) ale tohle jsem přehlídl. Omlouvám se.

Hodnoty v grafu, který uvádí Cassi, jsou hodnoty získané ze zdroje, průběžně doplňovaného, který jsem uvedl v tomto svém příspěvku.

Tak trochu jsem si vzpoměl na kometu C/1965/S1 Ikeya - Seki patřící do Kreutzovy skupiny komet, která během dvou dnů při průchodu periheliem zjasněla o 2 m.
V periheliu dosáhla - 7 m. Měla,ale menší vzdálenost od Slunce v přísluní.
Bude jistě zajímavý nárust magnitudy u komety C 2006 P1 Mc Naught, kde je navíc výhoda v možnosti sledovat kometu pomocí SOHO coronographu. Rozhodně bude patřit mezi nejjasnější komety.

Pokud bude kometa pozorovatelná dalekohledem na denní obloze. Je nutné dávat pozor na velké nebezpečí při podívání se dalekohledem přímo na Slunce.
NEBEZPEČÍ ZTRÁTY ZRAKU!!!

Habl

Předpověď maximálního jasu jsem dnes našel přes diskuzi comet-ml:
odkaz (txt soubor)

Zajímavé pozorování po východu slunce - odkaz (txt soubor).

Přeji jasné nebe zítra či v dalších dnech, začínám věřit v nějakou tu "velkou denní kometu"..
----------

Jako návod na úvahu, jak by mohla kometa vyjít v IR připojuji poznatek Garyho Kronka (comets.amsmeteors.com)

I exposed over 200 images of the comet this week using my Canon
Digital Rebel. While stacking several images in Registax, I saved the
result as a FITS file, which subsequently saves the image as three
black and white images by dividing the color channels of red, green,
and blue. I was preparing to merge the three images and as I opened
each one I was greeted with a different result. The blue showed more
structure in the sky, such as haze near the horizon and only revealed
a speck of light from the comet's coma. The red revealed the comet
very well by displaying an elliptical coma and a long tail. The green
revealed a perfectly round coma and about half the tail shown by the
red.

Vím, co tu Milan píše a respektuji to, protože nemám mnoho zkušeností, ale tato kometa je v podstatě prachová a odráží velmi mnoho slunečního záření. Proto se domnívám, že IR snímání má velkou šanci na úspěch.

MaG napsal:
S jasností souhlasím. Délka čárek v korónografu odpovídá Venuši..

Na jakém principu vznikají ty čárky? Jsou "dodělávány", nebo jak?... ??? Budu vděčný za odkaz či srozumitelné vysvětlení :)

Ideální podmínky pro denní sledování komety budou tak jedině na palubě třeba Boeingu 737, někde v deseti tisících.
Co takhle udělat hromadný výlet :D

Proč dodělávány (kdo by úmyslně kazil obraz ???)

Je to tzv. Blooming. Fyzikální jev na CCD senzoru, při kterém dochází k přetékání elektronů do sousedního pixelu, pokud je dotyčný pixel již saturovaný. Jakmile se saturují ty vedlejší vedlejší, teče to opět do dalšího. Délka čárky je úměrná počtu přeteených pixelů, a tedy i jasnosti objektu.

Jev se odehrává pouze v jednom ze směrů (vodorovně nebo svisle, podle toho jak je organizovaný vyčítací systém senzoru)