Astronomické fórum

Mám takový pocit, že se tu hodně pomotala dohromady velikost dalekohledů a zvětšení. Pokud by byla potřebná taková zvětšení, tak můžeme předem vyloučit dalekohledy malého průměru. Na druhou stranu, malé dalekohjledy, to jsou ty s průměrem kolem těch 70 mm sice ukáží rudou skvrnu ( no, spáíš ji lze většinu doby tušit, než něco výrazného) , ale to zcela určitě neplatí o těch laciných světelných ahromatech. To platí o kvalitních alespoň ED dalekohledech. A pokud u tohoto průměru použiju max. zvětšení 2D, tak už je málo světla a detaily na planetě se mi spíš ztrácí, než že by něco přineslo.A na ta zvětšení 250 - 400x potřebuji dalekohled o průměru 150-250 mm, aby bylo použitelné zvětšení na planety. A to ještě platí stále pro refraktory v provedení ED, nebo dlouhoohniskové achromaty nebo zrcadlové soustavy.
Prostě- kompilace internetových příspěvků nevede vždy k nějakému smysluplnému výsledku
P.S. : uvědom si, že pokud ti tu nějaký pozorovatel planet napíše, že je GRS vidět v dalekohledu 66 mm, tak to platí o špičkové optice a o hodně zkušenostech s pozorováním planet. Určitě ne pro tebe s obyčejným dalekohledem.

Eskjuell píše:Jinak planety Sl. soustavy beru jako začátek, poznám je a dokážu si některé najít bez internetu (tedy alespoň si to myslím). Vlastně to chci jen na chvíle samoty a klidu nebo při nespavosti, a kde jinde to najít než ve vesmíru.

Jak se taky ale ukazuje, tak ono to s tím planetárním pozorování nebude tak horký. Proto za cenu do asi 17tis. bude Dobson 250mm dobrá volba a že na planetách dokáže dost víme.

MilAN píše:P.S. : uvědom si, že pokud ti tu nějaký pozorovatel planet napíše, že je GRS vidět v dalekohledu 66 mm, tak to platí o špičkové optice a o hodně zkušenostech s pozorováním planet. Určitě ne pro tebe s obyčejným dalekohledem.

Skoro si řikám, aby to Eskjuell nepochopil tak, že GRS neuvidí ani dalekohledy, které si vybral, nebo mu jsou doporučeny.
Eskjuell: Vidět bude a nejlépe Dobsonem 250-200mm. O trochu lépe, než Newtonem 150/750, nebo Celestronem NexStar 127.
Největším nepřítelem bude nízká poloha planet na obloze a taky malo zkušeností začátečníka.
Obojí se časem zlepší. Pak bude docela dobře vidět GRS a někdy i s tmavším středem, který tam občas je. Přechody měsíců jsou taky moc pěkný a asi tak nějak takhle http://planety.g6.cz/wp-content/gallery ... jup_kd.jpg bys je mohl jednou vidět. Pěkný menší kuličky. Moje čmáranice z roku 2013, kdy byl Jupík ještě pěkně vysoko. Zvětšení 165x a 236x

Nejlepší by bylo někde mít možnost si to vyzkoušet. Rudou skvrnu uvidí 98% lidí dobře v průměru 100mm a více. Není to ale jediný útvar na nebesích a je asi potřeba o přístroji přemýšlet obecněji. Mě k planetám přikovala binohlava, je to úplně jinej zážitek, vidím víc dateilů, obraz je takový "prostorovější" (vím že je to iluze), nemusím mhouřit druhé oko, do kterého jsem kdysi míval skoro křeče. S binem ale může být na newtonech problém.

Pokud omrzí Sluneční soustava a světelné znečištění to aspoň nějak umožní, tak jsou tu DSO. Já pozoruju 127mm refraktorem a co jsem na srazech vykoukal, tak pořádný skok vidím oproti mému stroji až na 250mm dobsonu. Jako dvoustovka dobrá, je to všechno trochu jasnější, ale kdybych upgradoval, tak bych jí asi přeskočil...

Je to v podstatě celá věda, do který roury vlastně začít koukat...

Artaban píše:Eskjuell: Vidět bude a nejlépe Dobsonem 250-200mm. O trochu lépe, než Newtonem 150/750, nebo Celestronem NexStar 127.
Největším nepřítelem bude nízká poloha planet na obloze a taky malo zkušeností začátečníka.

Len bych doplnil, že 127mm NexStarom som videl červenú škvrnu (niekedy večer i vo farbe) spolu s bielym lemom a tmavým oblúkom na SEB. Je to však jedno pozorovanie, kedy to seeing dovolil. Za skúseného pozorovateľa sa nemám, ďalekohľady mám dva roky.

A také je potřeba vědět, že ta skvrna je vidět malým dalekohledem tak asi 1-1,5 hodiny při průchodu meridiánem, v ostatním čase moc šancí už není. To je, kromě dalekohledu, výšky nad obzorem a seeingu , další podmínka

Ano:

https://skyandtelescope.org/observing/i ... -red-spot/

Je super, že jsou všechny myšlenky revidovaný a rozvíjený.

Abych nekupoval na slepo, zkusím planetárium, pak si něco "půjčit" a pak teprve "do vlastního".

Jen ještě drobnost: Lze doporučit nějaký zajímavý web, který se věnuje Kdy co pozorovat? Jen pro inspiraci.

Dík

Veľmi slušný web o astronómii (i v porovnaní so zahraničím) tu: https://www.astro.cz/clanky/ukazy/20-ve ... -2020.html

Na zistenie, čo uvidím, používam Stellarium: https://stellarium.org/en_CA/
vo verziách pre desktop (i Linux) a tiež pre mobilný telefón - vhodné na vizuál k ďalekohľadu - tu používam Stellarium+ (za malý jednorazový poplatok).

Výborný nástroj pro plánování pozorování a/nebo focení: https://telescopius.com/

Taky se pripojim k diskusi. Jak uz to zaznelo, Ruda skvrna se da vypozorovat i ve velmi malych prumerech, a pokud je optika kvalitni a sejde se i seeing, tak to neni ducharina ani v 60mm. Tech detailu je k vykoukani celkem dost i v techto prumerech (priklad z lonska, kdy uz byl Jupiter relativne nizko)

https://www.fzu.cz/~kupco/astro/2019/20 ... 032aUT.jpg

Chce to ale trochu cviku.

Pokud jde o doporuceni, je to hodne individualni. Pokud to ma byt hlavne pro relaxacni pozorovani (coz je vlastne to, co delam taky), tak si myslim, ze mensi refraky jsou v tom nedostizne (proto je taky pouzivam...). Prumer bych volil kolem 80mm s durazem na kvalitu optiky. Neco jako SW ED80/600 nebo z achromatu Vixen 80/900mm (tim jsem jednou na MHV koukal a vypadal slusne). To jsou samozrejme jen priklady. Dolu s prumerem bych nesel, prece jenom je to pozorovani pak o dost narocnejsi. V pripade vetsich financnich zdroju je velmi slusnym planetarnim dalekohledem SW ED100/900. Dalekohled bych posadil na odpovidajici azimutalni nebo EQ montaz (podle chuti), zbytecne bych ji nepredimenzovaval, kvuli prenosnosti, je ale potreba dodrzet rozumny standard, aby se montaz pri 150x moc neklepala. Ja jsem postupne presel od azimutalnich montazi k rovnikovym. Pro mensi refraky (63/840mm a 60/900) pouzivam montaz z Telementoru (jen rucni pohyby) nebo pak lehkou motorizovanou Zeiss 1b montaz pro delsi refraky. Ta montaz z Telementoru unese urcite i rozumne velky 80mm refrak (ne muj 82/1670mm) a taky zvladla ED100/900. Vybral bych nejaky dnesni ekvivalent, ktery se da vzit a odnest v jedne ruce.

Jako alternativu ve svete zrcadel bych pak videl Dobson N150/1200. Vyborny vykon za velmi slusnou cenu. Mel jsem takhle na nekolik dni pujceny Dobson Sky Watcher od g a stihl jsem i pozorovani (nizko polozeneho) Jupitera. Dojmy jsem zachytil v tomhle (anglickem) clanku

https://www.fzu.cz/~kupco/astro/reports ... 1_N150.pdf

Pokud jste zacatecnik, tak bych se vyhnul vsem tem svetelnym reflektorum (f/5 apod, ktere jste si vybral). Kolimace je u planetarnich detailu klicova, u f/8 je (temer) trivialni, u f/5 uz prece jen vyzaduje nejakou praxi. Vyhnul bych se, aspon ze zacatku, take vetsim prumerum a to kvuli temperaci. Az budou planety vysoko nad obzorem, bude to samozrejme spis v zimnich mesicich a predstava, ze ve 2 rano vylezu z postele, vytahnu 250mm Newton a budu hned pozorovat Rudou skvrnu je trochu mimo. Sama sebe si nedokazu predstavit, ze bych tak velky dalekohled tahal rozespaly hned po vylezeni z postele. Takovy velky prumer pak bude chtit nejakou dobu temperovat (kdysi jsem 250mm Dobsona mel, typicky jsem mu pred pozorovanim planet daval v zime aspon hodinu se zapnutym vetrackem).

Hned po Dobsonu 150/1200 jsem mel od g pujceny spickovy Dobson 200/1200. Uz jen to byl docela rozdil, zatim co o 150tku jsem se prakticky nemusel starat, tak 200tka jen v jedne ze tri noci podavala onen spickovy vykon. Ostatni byly limitovany temperaci (vetsina lidi by to klasifikovala spis jako spatny seeing, ve skutecnosti je to u tech vetsich dalekohledu spis temperace, aspon podle me zkusenosti) a to jeste nebyla zima a to jsem dalekohled vetral prakticky od soumraku.

majklus píše:Je to v podstatě celá věda, do který roury vlastně začít koukat

Možná tak trochu ano, ikdyž by vlastně stačilo říct, že stačí dalekohled co zvládá větší zvětšení a má dobrou kresbu.
Já bych na první okuk planet pro začátečníka nejraději doporučil malej solidnější refrák. Asi to vnímám podobně, jako Saša. Ostatně je to i má vlastní zkušenost s AS 80/1200 na kterou se ani víc jak po třiceti letech nedá zapomenout.
Temperace a seeing to stačilo tak trochu lepší a ukazovalo to parádně. Dnes jsou ale jiné možnosti a tak se snažíme doporučit dalekohled, který zvládne solidně taky DSO. Jde i o to, že dnes se refrák v bazaru většinou špatně prodává. Dobson má v tomto ohledu mnohem lepší poměr.
Když se člověk Dobson naučí dobře využívat, tak i na planetách je solidní a je znát jeho vetší rozlišovací schopnost. Pamatuji se, jak Pavel Schneider pozoroval velice solidním Dobsonem 240/1600 Olympus Mons http://planety.g6.cz/wp-content/gallery ... mar_ps.jpg .Ta světlá skvrna u kraje kotoučku.
Pro porovnání moje čmáranice o dva dny později přes R 172. http://planety.g6.cz/wp-content/gallery ... mar_kd.jpg
Určitě ale souhlasím, se Sašou, že jako planetární refrák do začátku je ED 100 který umožní pěkná pozorování dobrý stroj.
Problém, je že naprostý začátečník nemá tušení, jaký dalekohled vlastně na planety koupit. Když ovšem nemá moc pěněz, tak ani nemá moc na výběr.

Mám za to, že malý solídny refrák by mal vlastniť každý - ľahká manipulácia, rýchla temperácia, zvláda vysoké zväčšenia, rozlíšenie podobné ako priemerný seeing. Na pokukanie sa na Mesiac, planéty, alebo krajinu ideál.

Dnes je v ponuke tento výborný kúsok https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... ektiv.html - za tú cenu (549€) prakticky krádež. Najviac som na ňom skúšal zv. 2,8D (s okulárom 2,5mm) a farebná chyba takmer žiadna. Potiaž je akurát v tom, že k tomu treba montáž, zenitové zrkadlo a pár okulárov - a to sme zrazu na sume 2-3x vyššej.

Preto je dobré zostať u Newtona/Dobsona, ktorý je kompletný ďalekohľad s väčšou apertúrou; poťažne alebo menšieho SCT / Mak-a. Temperácia existuje a je to problém, ale u ďalekohľadov nakoniec nič nie je zadarmo.