Milane,
jsem naprosto přesvědčen, že Tvým refrákem 107 mm to musí být v té bídě lepší. V těch nestabilních podmínkách, kdy chvíli svítí, chvíli zase ne, je katadioptr ta nejhorší volba. Minulé období kolem konjunkce Venuše jsem mé single-shoty ED 103kou fotil tak, že jsem měl refrák zakrytý Geoptik plachtou a vybalil jsem ho až se schovalo Slunko za mrak a pak rychle odexponoval. Po chvíli, co i na refraktor začne pálit slunce, seeing v tubusu se rychle horší. Toto je na překážku i při použití Herschelova hranolu - chvíli mi trvalo, než jsem na to přišel, že z tohoto důvodu se Baader-fólií zpravidla docilují i lepší výsledky, či jinak řečeno se teoreticky lepší rozlišení přes Herschela v podstatě neuplatní. Několikrát jsem si to ověřil, když jsem měl na montáži vedle sebe ED 81 a ED 103 - menší s Baader-folií, větší s Herschelem a clonou kolem tubusu u rosnice, aby nesvítilo na tubus - v ED 81 jsem sledoval seeing a když byl klidný, tak jsem odkrytoval ED 103ku a v Herschelu byl pak chvíli obraz skutečně lepší. Ale za krátkou dobu se to začalo pak uvnitř tubusu "vařit" a bylo vystaráno...
Teď kolem konjunkce Venuše není problém vyrazit s refráčkem typu ED 80 a fotostativem do vhodnějšího terénu, slunce si zakrýt rohem domu, kandelábrem, atd., a bezpečně se pokochat úchvatným srpkem a ještě si to vyfotit. Mobilní sestava Fujifilmu je samozřejmě výhodná, protože se obejdu bez stativu a je to velmi pohotové. Ale zase se nemůžu podívat do okuláru...
Roman :
Chce to samozřejmě předem vědět, kde Venuše u slunce je a kolik to čítá stupňů. A buď odhadem dle násobku průměru slunce nebo jak vojáky, tak astronomy, používanou metodou napřímené paže, kdy jeden prst je cca 1 stupeň, určit přibližně vzdálenost. Ono i při ohnisku cca půl metru je to zorné pole APS-C čipu stále hodně velké. Pro ilustraci přikládám celé zorné pole surového snímku APS-C ze zoomu Fujinon 100-400 + 1,4x konverotr, tzn. celkově F=560 mm. :

- DSCF6653 - u40.jpg (1.78 MiB) Zobrazeno 1100 x
Venuše je přibližně uprostřed a snímek je zmenšen na 40%