Astronomické fórum

Já si nejsem jistý , že to je tak jednoduché. Pokud se podíváme na historická pozorování, - a že se v historii planety pozorovaly i největšími refraktory na světě-, tak nějaká jednoznačná pozorování moc neexistují. Jen zmínky, že se tam něco jevilo. Od doby, co se dnes kamerami fotí a zpracovává Venuše, "přibylo" těch pozitivních vizuálních pozorování nějak moc. Stačí dobrý seeing a nevelký dobrý dalekohled. No, a možná i trochu té představivosti

MilAN píše:Já si nejsem jistý , že to je tak jednoduché. Pokud se podíváme na historická pozorování, - a že se v historii planety pozorovaly i největšími refraktory na světě-, tak nějaká jednoznačná pozorování moc neexistují. Jen zmínky, že se tam něco jevilo. Od doby, co se dnes kamerami fotí a zpracovává Venuše, "přibylo" těch pozitivních vizuálních pozorování nějak moc. Stačí dobrý seeing a nevelký dobrý dalekohled. No, a možná i trochu té představivosti

Proto se doporučuje pozorovat alespoň ve dvou . Ale teď vážně.
Dnešní jasná dopolední obloha mě animovala zopakovat si pozorování z dubna 2012. Můj současný 8“ f10 Meade ACF ze staré US výroby má také dobrou optiku a tak mi to nedalo. Planetu najít nebyl problém, ale rozptyl na vysokých řídkých cirech, které tu po obědě ještě zesílily ( pěkně znatelné zde): http://portal.chmi.cz/files/portal/docs ... gview.html
sledování jakýchkoliv detailů znemožnil . Tak alespoň něco z historie. Softwarově upravené videozáběry planet dnes kvalitou jednoznačně předčí vizuální dojem. Mozek prostě nestíhá zaregistrovat mnohdy jen krátké okamžiky, bohaté na detaily. A navíc se musí vše sejít, seeing, optická kvalita teleskopu a kreslířský um a zkušenost observátora.
Před příchodem digitálního zpracování tomu bylo právě naopak. Kresby zkušených pozorovatelů poskytovaly lepší výsledky, než fotografie. Ta v některých případech dobře posloužila třeba v kombinaci s vizuálem jako podklad pro detailní znázornění na př. měsíčního povrchu. (úspěšně praktikovali vídeňský selenograf König a v Triestu také Johan N. Krieger na jejich 20 cm refraktorech ). O starších pozorováních Venuše se napsalo mnoho. Já vlastním nádherné A4 vydání Goldmanns Atlas der Planeten z r. 1969, od A. Dollfuse a V. de Callataÿ , kde je na str. 62 -80 mnoho zajmavých informací a starších kreseb. Tehdy se o povaze povrchu Venuše mnoho nevědělo. Navíc bylo obtížné pozorovaní pro neustálou proměnlivost povrchu planety věrohodně doložit.
Až příchod kvalitních fotoemulzí a UV filtrů, umožnil první systematická pozorování, zvláště na pyrenejské Pic du Midi, v Athenách, v Meudonu u Paříže a jinde. Na jejich základě zorganizovala Mezinárodní Astronomická Unie v r. 1962 rozsáhlý program fotografického sledování Venuše v UV světle, kterého se účastnily nejen všechny výše zmiňované observatoře. Ale až pozdější radarová měření určila a spolehlivě potvrdila Venušinu rotaci.
Pro vizuální observaci je důležitá její fáze. Jako optimální se jeví stav mezi „úplňkem a první čtvrtí“ , kdy rozdíly v intenzitě osvětlení mezi okrajem a středem kotoučku nejsou příliš velké. Čím více se obraz planety blíží k srpku, tím horší jsou šance na viditelnosti detailů.
To byl také jeden z důvodů, proč se nám na jaře 2012 pozorování podařila. Po krátkém telefonátu kolega "g" přijel moje pozorování a kvalitu mého tenkrát čerstvě nabytého teleskopu Mewlon 210 ověřit. Oproti dnešku měla obloha velmi dobrou transparenci, včetně seeingu. Pozorování probíhala v odpoledních hodinách, tedy za slunečního svitu, což snížilo celkový jas planety.

Pro vizuální observaci Venuše jsou tedy nyní, v lednu - únoru 2020 ideální podmínky. Kotouček planety ubývá, je skoro v "první" čtvrti ( osvětlená plocha/fáze je 17. ledna 78%, zdánlivý průměr 14“ ) . Doporučuje se zkusit slabý modrý nebo žlutý filtr, eventulně nastavitelný neutrální polarizační tlumicí filtr, pozorovat nejen večer ale i přez den s aperturou od 180-200 mm výše.
Pět kreseb od A. Dollfuse (patřil mezi nejlepší vizuální observátory planet), představuje kompozitní metodu, kdy každou složil z 8 - 10 kreseb vyhotovených zhruba ve stejném čase.

Metoda se mi v sedmdesátých létech osvědčila při fotografování Jupitera a Saturnu na 40 cm vakuovém Newtonu Izaňa / Teneriffe. Tento sluneční speciál funguje španělským kolegům dodnes. Po relativně jednoduché demontáži H-alfa filtru, umožňoval, díky 90 m eff. ohnisku, excelentní fotografické snímkování jak Jupitera, tak Saturnu. Samozřejmě mimo oficiální program ! My tři přítomní jsme se kochali, ale vedení ve Freiburgu se to nikdy nedozvědělo, . Když vyšel seeing bylo to nezapomenutelné a později již pro mne osobně ničím nepřekonané . Ale mám diáčky a také pár desítek minut vlastních Super 8 mm filmů z pobytu na observatoři a naší práci s teleskopem. Nedávno mi ty filmy jedna laboratoř s úspěchem digitalizovala .
P.S. Samozřejmě by se určitě našly novější kresby povrchu Venuše, ale tyhle obrázky jsou ověřené tehdy a i dnes stále uznávanými odborníky.

ale ano, existují starčí pozorování v ideálních podmínkách a s dobrými dlouhoohniskovými achromáty. Ale také existuje velké množství detailních kreseb marsových kanálů od uznávaných pozorovatelů, z nichž se nic dnes nepotvrdilo

Viděl bych to podobně. Těmto pozorováním všelijakých detailů v atmosféře mnoho relevance nedávám.

nicméně mně a Bedřichovi ten pohled nelze vzít a vím, že jsme posuzovali opravdu hodně opatrně, než jsme si navzájem dojmy řekli. Seeing byl na denní dobu opravdu skvělý, dalekohled špičkový s ortho okuláry a posazen na těžké stabilní montáži s pohonem.

Ale ovšem. Rozhodně vám to neupírám, ostatně párkrát jsem taky cosi viděl. Jen jsem k tomu i vlastnímu pozorování dost skeptický, no.

Achernar, MilAn: však já a určitě i Gabriel, to tak chápeme. Je to jediný správný přístup k vlastním observacím. Jsem ale rád, že nezemřu v bludu, jako Schiaparelli, který až do konce svých dnů věřil na existenci marťanských kanálů . Díky Gabo !

Ve zmiňovaném Goldmanns Atlas der Planeten je také několik celkem raritních kreseb Merkura, (když odmyslím ty dvě od Schiaparelliho s typickými "kanály" ) pořízených převážně na velkých teleskopech. Jistě, tady jsou amatéři, nejen kvůli těm aperturám, zcela bez šancí, přezto je přikládám a slibuju, že už nebudu zlobit ani s Venuší, ani s Merkurem. Jen ty kresby Marsu z tohoto Atlasu a jiných zdrojů si nechám na jeho letošní říjnovou opozici .
______________________
Jo v Kališti tam je hej,
jasných dnů je habaděj.
Venuše i jiné krásky
rozhánějí starcům vrásky.
Mléčná dráha tu svítí tiše,
stařec bolid hned zapíše!

Já při pozorování Venuše mívám celkem slušný seeing, jak se dá usoudit i z několika single-shotů, které jsem zde prezentoval. V pozdním odpoledni, či až za soumraku, jsem párkrát viděl nehomogenity v osvětlené části planety. Byl jsem si těmi detaily úplně jistý a byl jsem přesvědčen, že k tomuto není potřeba žádný velký dalekohled, ani bůhví jaká kvalita... A když už byl ten seeing tak příznivý, tak jsem plný optimizmu, že budu mít parádní dokumentační snímek s detailem v atmosféře, došel pro digikompakt - a ejhle, ani na vydařených snímcích nikde nic ! A to jsem si říkal, že oko se změnám jasu dost přizpůsobuje, takže ten foťák by to měl víc zvýraznit.
Takhle jsem to zkoušel časem asi 3x, když jsem byl tutově přesvědčen, že tam opravdu něco vidím. Usoudil jsem, že to byly optické klamy. Později jsem změnil strategii, resp. způsob pozorování - velký přebytek světla jsem odfiltroval a od té doby jsem už nic neobvyklého na Venuši neviděl. Takže i když připouštím několika procenty, že by občas mohlo být něco vidět, nebo že někdo může mít citlivé oko i v části UV oblasti, tak zůstávám v tomto při zemi a tedy velký skeptik...

g píše:nicméně mně a Bedřichovi ten pohled nelze vzít a vím, že jsme posuzovali opravdu hodně opatrně, než jsme si navzájem dojmy řekli. Seeing byl na denní dobu opravdu skvělý, dalekohled špičkový s ortho okuláry a posazen na těžké stabilní montáži s pohonem.

Gabrieli díky, ale je to marné, je to marné, je to marné ! Umřu jako Schiaparelli !

MilAN píše:Ale také existuje velké množství detailních kreseb marsových kanálů od uznávaných pozorovatelů, z nichž se nic dnes nepotvrdilo

Touha najít život mimo naší planetu, byla holt větší, než průměr tehdejší optiky. Článek se taky v novinách dobře prodával. Dnes to není jiné. Vždyť kolikrát se už psalo, že byla objevena druhá Země? Co na tom, že podmínky tam můžou být tak drsný, že Mars je proti tomu místo oázy a klidu. To se prostě prodává a touha najít život mimo naší planetu, je velká a je to dobře.

Beda píše:Jen ty kresby Marsu z tohoto Atlasu a jiných zdrojů si nechám na jeho letošní říjnovou opozici

Na Mars se taky hodně těším. Snad bude pár nocí s dobrým seeingem a nebude tam moc větrno. Oproti Venuši, to je úplně jiné pozorování, když můžem vidět jeho povrch, byť rozlišení je malé spíš jen stovky km.

Beda píše:Gabrieli díky, ale je to marné, je to marné, je to marné ! Umřu jako Schiaparelli

Proč ten smutek. Určitě to bylo supr pozorování, které může většina spíš jen závidět.

Artaban píše: Touha najít život mimo naší planetu, byla holt větší, než průměr tehdejší optiky. .

No, jenže oni měli k dispozici největší refraktory, které do současnosti nikdo co do rozměrů, nepřekonal
(neměl jsem na mysli pozorování členů ČASu s refraktory o průměru 4 - 5 cm, kteří ty kanály viděli bez problémů )

Zaradiť pri pozorovaní Venuše filter na otestovanie viditeľnosti "štruktúr" je dobrý nápad.

Pôvodný dojem som sem písal s otáznikom - i preto, že odkedy som sa pozeral ďalekohľadom na 700m vzdialený semafor a videl som na ňom šípku, ktorá tam v skutočnosti nebola, si už 100% nebudem istý ničím, pokiaľ nebude nezávislé potvrdenie

V ceste vtedy boli konáre stromov a celkovo to bol poučný zážitok.

Yarkho píše:Zaradiť pri pozorovaní Venuše filter na otestovanie viditeľnosti "štruktúr" je dobrý nápad.

Nuz ano, len ten filter nemoze odfiltrovat prave tu cas spektra v ktorej je oblacnost videt.
Ono otazne je, ci cez bezny objektiv a okular vobec prejde nejake zvyskove UV ziarenie.
Aj v pripade ze oko pozorovatela moze mat nadstandardny vlnovy rozsah, samotne sklo je ciatocny UV filter.

Ja uz som pri perfektom seeingu tiez videl(vymyslel) tmavsie oblasti v atmosfere Venuse. on ten kontrast oproti svetlejsej oblasti bol ale tak maly, ze to kludne mohol byt opticky klam.

Vzhledem k tomu, že jsou letos velmi dobré pozorovací podmínky, zkuste štěstí ! S osmi, nebo desetipalcovým newtonem, či SCT a vhodným filtrem se dají detaily určitě vizuálně vykoukat.
Na snímání kamerou postačí i menší apertury, viz kompozice se 125 mm / 2400 mm TS-Apo refraktorem od Romana Vaňúra :
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=r ... 532623.jpg
Musí se ovšem sejít seeing a dobrá transparentnost oblohy. Na vizuál jsou vhodné filtry od Teleskop-Expres Nr.80A, nebo Kodak Wratten 47.
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... 70-mm.html
Vyplatí se primár u newtona trochu zaclonit, mnohokrát zde diskutováno a s úspěchem aplikováno
Kresba Venuše od Robbinse je ze 4. května 2007, GSO newton zacloněn na 245 mm, zvětšení 317x, filtr Kodak Wratten :

Prvý ako tak publikovateľný pokus o UV Venušu, dnes 23.1.
C14, ZWO 178MM, Baader UV filter, 1200 zo 6000 frames, histogram 30%