Astronomické fórum

Asi dva tři měsíce zpátky jsem byl u pana Zahajského v obchodě (jinak jsem tam ob týden). Popisoval jsem mu jak se mi jeví pohled mým tady již probíraným TS Casegrainem 154/1848. Různými od něj zapujčenými pak koupenými pak prodanými nebo zpětně vzetymi okuláry a následně koupě už těch pravých. Řekl jem mu že kreslí bodově skoro jako můj dříve koupeny (2004) TAL 100 ACHR a stejně jako tenkrát půjčený TAL 200/K. Ještě jsem poznamenal že jsem sice s vynikájícím TAl 100/1000 krátery v Platu neviděl ale s tím Cassegrainem tak jak kreslí asi ano. No poznamenal jsem že Gabriel Noga (perfektni chlap) ho tím Talem také neviděl ač jsme ho oba velmi chválili. Protože je to sice vynikající achromat ale ED je někde jinde poznamenal tenkrát Gabriel. A dodal : v Skywatcher 80/600 ED jsem tam krátery viděl. Když jsem toto dořekl tak se na mě pan Zahajský podíval tak nějak podivně . Tak jem to zopakoval: ano opravdu Gabriel mě říkal že je viděl v ED 80. Po pár dnech jsem si to u Gabriela nechal znova potvrdit. Přece jenom se ten hovor mezi nim a mnou udál před řádkou let. No pan Zahajský hned šel k PC a ukázal svoje fotky Plata. A ano krátery (myslím pět) tam byly. No že by je někdy viděl si nepamatuje. Nikdy je v něm nehledal ale s tímže se na ně až bude příhodna doba zaměří. Za dva či tři týdny když jsem u něj loudil další okulár tak mi řekl že svojí C11 žádné krátery nenašel. To už jsem ale věděl že Gabriel mi opravdu potvrdil že je v tom ED 80 viděl. Pánové a dámy. Vzhledem k tomu vás vyzívám aby jste napsali zda jste krátery v Plato viděli. A pokud ano tak kolik, s čím a kdy (fáze měsíce). Kdo to ještě nezkoušel tak příhodná doba bude např. příští týden mezi 4 - 5 prosincem. Milan Drbohlav

Nakonec jsem "A" viděl i v TAL100R - jak jsem zjistil se zápisů pozorování poté, co jsme se o tom Milane bavili. Později s ED80 "A" a obtížněji "B" snad i náznak "C+D"- ne ovšem jako krátery, ale body. Také ne stabilně, ale občas se mihnoucí. Chce to však vhodnou blízkost terminátoru a výborný seeing. V TAL při zvětšení 166x (TAL Plössl v r.2010) mnohem později v ED80 200x (Kassai ortho 6mm + TV 2x). Moc těch úspěšných zápisů pozorování za desetiletí nemám ani s většími přístroji (např. negativní s ED120, důvodem je ten seeing, dalekohled to byl dobrý) - zcela nejlepší pohled jsem náhodně měl s OO 150/1600 (4 ks) a s vysoce přesným 200/1200 (4ks + dokonce náznak 5. ks s Delite 5mm).

https://www.cloudynights.com/topic/3484 ... raterlets/

Kráterky v Platovi nie sú jednoduchý cieľ. Ich veľkosť je na úrovni asi 1 oblúkovej sekundy (seeing býva často horší). V 5" SCT som nikdy nevidel viac ako náznak. Naproti tomu v 66/400mm refráčku bola poznať 1-2 drobné bodky iného odtieňa pri viac ako jednej príležitosti. (Samozrejme, ďalekohľady som neporovnával pri rovnakých podmienkach, jednalo sa o odlišné noci).

Je to o vhodné fázi, výšce Měsíce a hlavně o seeingu. Vzpomínám si na jednu památnou noc před necelými dvěma lety, psal jsem to sem:

"25 úno 2018, 21:27
...Na první pohled krátery A, B, C i D, "dvojkráter" C a D pěkně jasně oddělený jak jsem ho ještě neviděl. Zakreslil jsem i ďubku pod kráterem A, kterou jsem zřetelně viděl tak 60 - 70% času. Teď jsem zjistil, že poloha se přesně shoduje s polohou kráteru g (1.3km)! Mám radost jak blázen, vůbec bych nedoufal, že je to mým pětipalcem možný! Obraz se skoro nehne, přes bino a zvětšení 156x je jak fotka. Opět lituju, že nemám do bina ještě kratší okuláry. Ten dalekohled byl nejlepší kup v mým životě! ..."

Koukáno přes achromát 127/1200 a binohlavu. Doufám, že takový pohled na Měsíc ještě někdy zažiju....

velikosti kráterků tady:
https://www.cloudynights.com/uploads/mo ... 068438.jpg

Tak to je opravdu uzasne. Ja zazil za sest let co jsem koukal tim Talem na chalupe 2004 - 2010 ctyri podobne noci. S tim Talem jsem koukal na mesic se zvetsenim 250. Vixen LV 4mm. Obraz byl vzdy nekolik desitek vterin s kratickymi prestavkami ale vzdy tak max 10 min uzasny. Bohuzel Plato bylo vzdy hodne pred ci uz níza terminatorem. Ale vzpominam na to do dnes.

Já už jsem dost dlouho poctivě tyhle jamky nezkoušel. Kdysi jsem taky pár pěkných pozorování zažil. Jako jamky jsem viděl 4 krátery. A další dva světlé body. Zvětšení 236x a 275x. Dlouho jsem to tak pěkně ale neviděl. Spíš jen v rychlosti kouknu a to vidím většinou 3 světlé body.
Když se nesejde dobré nasvícení a kvalitní seeing, tak jsou vidět jen světlé body.

Predokladam Karle ze jsi to videl tim VDO. Tim Zeiss jsi to nezkousel? Milan

Poprvé jsem viděl krátery v Plato achromatem TS 152/1200 v r. 2007. Od té doby mnohokrát achromatem 135/1602.
Největší, poblíž středu kráteru, poměrně běžně, vzácněji dva, maximálně tři další. Vždy ale pouze jako jasné skvrnky. Nejvýhodnější jsou fáze blízko úplňku.

Uz je to dlouho, co jsem se snazil kraterky v Plato vykoukat. Nejdetailnejsi jsou zaznamy pro pozorovan pres AS80/1200. Nekdy jsem videl jen dva, jindy jsem jich zas napocital 4. Vetsinou jen jako svetle skvrnky. Jen u toho nejvetsiho mam poznamku, ze jako jediny chvilemi budil dojem kraterku.

Pardon Milane ano 172kou. Já ani ničím jiným už nepozoruju, tedy krom dalekohledu v benátecký hvězdárně. Zeiss 80mm nemá šanci zobrazit kráterky v Plato, jako jamky. Max dá jednu, dvě jako světlé body. Ono to je docela oříšek i pro velký refrák a podmínky musí opravdu sednout. Jedna až dvě jamky ale za lepších podmínek rozlišit jdou.

Jamky v Plato jako objekt na testování dalekohledu nejsou snadný. Je dobré si najít další kráterky. Pro tvůj dalekohled by mohl být vhodný kráter Lassell D 1,7km. Možná má ale trochu větší průměr, protože ho jako jamku rozliším zvětšením 236x a 275x pak snadno. Možností je na Měsíci hodně. To, jak dokáže dalekohled zobrazovat jemné málo kontrastní detaily se ale ukáže až při pozorování planet.

Vídám je ve svém refraktoru 140 mm. O dost hůře, ale přece je někdy vidím i v newtonu u 100 mm resp. 114 mm.

Chce to hold dobrý seeing. Svá dvě nejlepší pozorování jsem popisovat tady:
viewtopic.php?p=45774#p45774
viewtopic.php?p=368329#p368329

Michal1 píše:Chce to hold dobrý seeing. Svá dvě nejlepší pozorování jsem popisovat tady:
viewtopic.php?p=45774#p45774
viewtopic.php?p=368329#p368329

To druhé pozorování je ze stejného večera jako to moje! Byla to opravdu památná noc, často na ten pohled vzpomínám. Uvědomil jsem si tenkrát, jak strašně vzácné jsou chvíle, kdy se dá opravdu plně využít 127mm dalekohled na planetární / Měsíční pozorování a tak nějak se u mě začala ztrácet chuť po velkých průměrech... Jasně, za takových podmínek je ve větším vždycky vidět víc, ale kolik jsem takových večerů ra těch 5 let zažil, možná 4 - 5?

Další věcí je binohlava, vím, že to nesedne každému, ale pokud ano, tak má obrovský přínos. Je to ergonomičtější - nemusím mouřit jedno oko, a obě oči prostě těch jemností vykoukají víc....

Pokusil jsem se o malou statistiku.
Od r. 2007 mám zaznamenáno 39 pozorování, z toho:

pouze 1 jamka 13x
2 jamky 8x
3 jamky 8x
4 jamky 3x
žádná 3x
bez uvedení počtu, ale více, než 1 4x

Pět pozorování (s nejlepším výsledkem tři jamky) provedeno v letech 2007 až 2008 achromatem TS 152/1200, ostatní pozorování achromatem 135/1602 s chromacorem. Čtyři jamky jsem viděl vždy při fázi poblíž úplňku. Mezi pozorováními s nejlepšími výsledky převládají zimní měsíce, kdy je Měsíc v úplňku vysoko.

Aby se jamky nejevily pouze jako světlé body, ale vykazovaly alespoň náznak kráteru, je samozřejmě potřeba jiné nasvícení, než je poblíž úplňku. Pak to ale znamená mimořádný seeing a možnost použít velké zvětšení.