Nádherné snímky a animace. Taky jsem se pokoušel o záznam 1 a 2. kontaktu, jenže problém byl v prvotním zaostření. Na Slunci nebyly žádné skvrny, na které by šlo zaostřit ještě před začátkem úkazu a ostřit na rozvlněný okraj slunce bylo téměř nemožné. Zaostřil jsem tedy na nejbližší pozemní objekt (cca 400m), namířil dalekohled na Slunce a v důvěře, že mám zaostřeno spustil záznam videa. Když byl Merkur asi polovinou svého kotouče na slunečním disku, bylo jasné, že musím přeostřit a že z prvního kontaktu nebude nic. Druhá polovina videa po přeostření již byla lepší, ale vzhledem k seeingu nic moc. I přesto jsem se pokusil určit z nasnímaného videa okamžik 2.kontaktu, zda odpovídá předpovědi. Video jsem rozhodil na jednotlivé snímky, zkalibroval čas natočeného videa ve fotoaparátu s přesným časem a pohrál si se "single" snímky v časovém intervalu předpokládaného kontaktu. Byl jsem překvapen, že to vyšlo, myslel jsem, že z toho videa moc nevytáhnu.
Senzace se tedy nekoná

Vypadá to, že aktuální průměr Slunce i parametry dráhy Merkuru známe dostatečně přesně a Einsteinova teorie relativity taky funguje. Dle porovnání (viz. obrázek) nastal 2.kontakt přesně v předpovězeném čase, tedy 13:37:08 SEČ. Na jednotlivých obrázcích před a i po kontaktu je vlivem seeingu patrný tzv. "kapkovitý efekt". V 9 a 10 sekundě sice již jako roztržený, ale ještě patrný. Ve 12 sekundě je už Merkur viditelně oddělený od okraje slunečního kotouče.
Omlouvám se , ale ke zpracování jsem se dostal teprve v těchto dnech, rodinné povinnosti jsou hold rodinné povinnosti.
Snímáno : CPC925/Canon 550D/crop video 640x480/Baader folie 5D/. Čas ve fotoaparátu porovnán s přesným časem před úkazem ve 13:00 a rovněž po ukončení pozorování a nahrávání snímků a videa do počítače 17:00 SEČ 11.11.2019.