Astronomické fórum

Já jsem z 24. na 25. převzal štafetový kolík a zkontroloval jsem, že tam GRS pořád je; tři měsíce se mi potvůrka schovávala. Začal jsem pozorovat když vycházela. Barva byla taková nevýrazná a jak planeta klesala tak se to moc nelepšilo. Pěkně ji zvýrazňoval obrys kolem dokola, z jižní strany mléčný. V severním pásu v místech zhruba nad GRS už delší dobu pozoruji jakoby zrcadlový šedohnědý útvar rozměrově podobný GRS.
Seeing také žádná sláva, dvojhvězdy kolem 2" pěkné, ale pod 1,4" už se mi nedařilo nic rozlousknout. Chystám se na změnu techniky kresby, nemůžu se nějak rozhoupat, čekám na lepší podmínky.

PS: Zajímalo by mne také porovnání Delite vs. ZAO případně další klenoty ze Sašovi krabičky.

Dneska opet spatny seeing

PetrK napsal: "Zajímalo by mne také porovnání Delite vs. ZAO" a posouzení je zde:
Sasa3 zápis
DeLite jsou opravdu dobré, ZAO I nebo II nebo Pentax ortho jsou prakticky nesehnatelné. S Pentaxem ortho prohrálo vše, co jsem proti němu postavil (ortho Kassai klasický i HD a také Baader genuine). Ač to vím, znovu jsem byl překvapen stabilitou a hloubkou obrazu v refraktoru F/20. Právě ta se podepsala, samozřejmě společně s vysokou kvalitou objektivu, na rozlišení dzéta Her, zatímco i ve výborném (strehl >=0.97 primár, 0.99 sekundár - u obou v testech popsána vysoká hladkost povrchu, úzký karbonový pavouk a 22% stínění) newtonu 8" F/6 si hrály různé turbulence. Temperace by neměla být problémem - primár i sekundár jsou z křemíku, větrák byl zapnut. Možná jen velikost a nesourodost cel. Jsem přesvědčen, že i větší, světelný APO by dopadl stejně, bonusem podle mne byla nízká světelnost refraktoru. Snad nevadí, když odkážu na další pozorování: Sasa3 deník

Včera jsem hodil dalekohled na sloup a za 15 minut jsem ho zase uklidil. Tak dobrý byl seeing.
Dík za report. Docela zajímavé čtení a porovnání na ζ Her je hodně zajímavé.

Cituji: ζ Her - Dvojhvězda
ATC82, 278x (A-6): sekundární složka všimnutelná jako drobné zjasnění v prvním difrakčním kroužku v PA~120-130°. Gabriel ji viděl během několika sekund (bez znalosti PA), mě to trvalo chvilku déle. Seeing bych hodnotil na škále Pickering 8-9/10. Airyho disk prakticky stál a v tenkém slabém prvním difrakčním kroužku se pomalu přelévala různá zjasnění.
N200q, 171x (DeLi7), 240x (DeLi5), 400x (DeLi3): v tomhle dalekohledu se nám sekundární složku nepodařilo pozorovat. Já jsem koukal jen při zvětšeních 171x a 240x, už při 240x jsem nebyl schopen efektivně hvězdu trakovat, jak byla poblíž zenitu. Seeing bych hodnotil tak na úrovni Pickeringovy škály 4/10. Gabriel ještě zkoušel zvětšení 400x, ale ani on průvodce neviděl. Rozdíl v hodnocení seeingu mohl být způsoben nevytemperovaností Newtona. Nicméně tu noc pocitově tepolota klesala jen zvlona, v Průhonicích klesla za 3 hodiny (od 9. věčer do půlnoci) o 4-5 stupňů C.

Nejspíš to bude podmínkama, že Newton to nedal. Hlavní složka je taky hodně jasná a 8" už dá víc světla a za horšího seeingu tu slabší složku to jasné mihotání přemele.
Ukazuje na to i to zvětšení 400x, kdy se vůbec nedalo.
Tuhle dvojhvězdu pozoruju často, abych zjistil, co dělá seeing výš na obloze. Nejlépe a to i za průměrného seeingu, se pozoruje (R 172) zvětšením 331x ( Omegon LE) a když se trochu na pár sekund zlepší seeing, tak tam tuším mezírku. Složka B je přitom slabá kulička, ale už má difrakční kroužky.
Je jasný, že 82/F20 kreslí suprově.

g píše:Jsem přesvědčen, že i větší, světelný APO by dopadl stejně, bonusem podle mne byla nízká světelnost refraktoru.

O zkušenostech kolegy g vůbec nepochybuji, ale má zkušenost je s refráky trochu jiná.
ζ Her má rozdělení nějakých 1,5", což je na samé hranici pro 80mm refrák. Velká jasnost hlavní složky ale hodně ztěžuje rozlišení dvojhvězdy. Nevím, jak větší APO, ale třeba 120mm má rozlišovací schopnost asi 1", což bohatě stačí na i tak znevýhodněnou dvojhvězdu. Trochu tý barevný vady nevadí. Solidnější refrák dokáže dvojhvězdy téměř na samé hranici pro svou rozlišovací schopnost. Když tam bude rezerva asi 0,5" tak je velká šance to dokázat i s mezírkou. U méně jasných dvojhvězd s podobnou mag. stačí i menší rezerva. Např. 36 Andromedy má rozdělení asi 1,1" a 6 a 6,4 mag. což bohatě postačuje, abych jí achromátem dal i s mezírkou.
Už to patří do jiného vlákna, ale jen jsem chtěl reagovat na to, co je tu psáno a říct, že refráky jsou na dvojvězdy opravdu šikovný.

Díky za porovnání. Sašův deník znám, je dost dobrý, ale snažím se jej moc často nečíst; mám pak takový divný pocit, že mám snad rozbitý dalekohled nebo bych si měl zajít na oční. Jeho vybavení je opravdu ultimátně vymazlené.

Me osobne zase prekvapil Gabrieluv Newton na Jupiteru. Myslel jsem si, ze takhle nizko nad obzorem nebude hral prumer tak velkou roli, ale nakonec ten rozdil oproti 82mm byl drasticky. Newton je to hodne povedeny.

Jinak zkusenosti s DeLite okulary popsal uz Gabriel. Jsou vynikajici, stale lze ale vypozorovat v primem porovnani s spickymi ortoskopickymi a monocentrickymi okulary drobne rozdily. Ve vetsine pripade nestoji temer ani za rec.

Sasa3 píše:Dneska opet spatny seeing

Nevidim snimky z daneho vecera nasich foticu. Nicmene na ALPO Japan se objevil snimek z podobneho natoceni o otocku driv

http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk19/j190726c1.png

Pobliz meridianu byla opet ovalna skvrna v STB. I v tom spatnem seeingu jsem ji kupodivu vytusil (na kresbe je nezretelne zakreslen jeji obrys, vic jsem se neodvazil). Zda se, ze zakreslena poloha docela sedi. Porad je to ale pozorovani na hrane, kdy si nejsem jisty, jestli jsem ji vubec videl. Povedlo se vam ji tuhle opozici pozorovat?

Sašo jestli tě to uklidní, tak jsi ten ovál pozorovat mohl. Nebo máme oba bujnou fantazii a je třeba více planetářů na potrvrzení, nebo vyvrácení duchů v našem oku
Asi před týdnem, nebo o trochu déle, co jsem opět začal pozorovat velkou rourou, jsem chytil slušný seeing. To jsem ještě nevěděl, jak to na Jupiteru zrovna vypadá. A právě tahle oblast upoutala mou pozornost. Přesněji to rozdělení oblasti na tmavou a světlou stranu. Jen jsem to neviděl jako ovál, ale jako tekovou vlnku. Takže pozorovat to asi lze.
Teď, když už vím, co tam je, tak to asi pokaždý uvidím, jako ovál

Jako ovál jsem ji neviděl. Spíš jen tak napůl, viděl jsem zaoblené ukončení STZ. Pěkně jsem viděl barevný přechod světlého pásu STZ a SSTZ do šedohnědé. Po své kresbě z 5.7. jsem už o ní věděl ze snímků, tak jsem se ji snažil vykoukat, ale seeing mi nepřál. Myslím, že to není snadné. Na fotkách je dobře vidět až od průměru 300 a v R až IR. Takže asi nic pro mne. Ale myslím si, že Ty jsi ji vidět mohl.

PetrK píše:Myslím, že to není snadné. Na fotkách je dobře vidět až od průměru 300 a v R až IR. Takže asi nic pro mne. Ale myslím si, že Ty jsi ji vidět mohl.

Snadné to není a vizuálně nebude vidět jako na snímku. Ostatně to většina slabších podrobností. Na snímku 190mm Newtonem je vidět docela slušně. http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk19/j190725g1.jpg
No a máš dvoustovku, tak bys jí měl vidět spíš Ty, než Saša
Myslím, že to chce ale trénované oko a věřím, že většina hvězdářů, co planety moc nepozorují jí buď neuvidí, nebo prostě přehlédnou. Asi už máš trénované oko, jinak bys to asi přehlédnul.

Ja jsem asi pulku doby pozorovani zil v domeni, ze v te oblasti nekde bude GRS a ze ji nevidim jenom kvuli spatnemu seeingu (pred pozorovanim se nekoukam, jak je Jupiter natoceny). V tech mistech byl totiz SEB temer neviditelny (zvlaste ten pasek po rovnikove strane). Takze jsem se se na tu oblast hodne soustredil. Nakonec tam k memu prekvapeni v nekolika kratkych momentech vylezla uplne jina skvrnka (spis naznak), taky slo poznat ze SEB nezmizel, ale ze oba tmavsi pasy v nem prece jenom pokracuji dal.

Jinak me jeste mrzi, jak jsme pozorovali s Gabrielem, ze jsem na ten ovalek zapomel. Tak hodinu po tom, co jsem zakresloval v 200mm Newtonu, by tam uz mela byt zretelne videt.

Artaban píše:...
Na snímku 190mm Newtonem je vidět docela slušně.
No a máš dvoustovku, tak bys jí měl vidět spíš Ty, než Saša
...

Saša je ovšem o několik tříd zkušenější pozorovatel a má techniku s lepším kontrastem. Takže má na spatření asi větší šance než já.

Pan Kunihiko Suzuki má moc pěkné fotky a nejspíš planetární speciál 190/1600, takže s ním bych se také nesrovnával.

Já v dalekohledu vidím něco takového když jsou trochu lepší podmínky. Nepřipadá mi, že by to bylo vidět slušně.

A když jsou vynikající, tak například něco takového: Pochopitelně se mi obraz ještě trochu vlní.


Sašo a ty ten ovál vidíš v SEB? Já jsem mluvil o STZ.

V STB. SEB jsem zminoval, protoze v tech mistech byl za spatneho seeingu prakticky neviditelny.

Temer po mesici jsem zase natrefil na Rudou skrvnu. Byla docela malicka (ono temer vsechno je na Jupiteru pri 104x mrnave), za to hodne tmava a tim padem i hodne vyrazna